Hlavní navigace

Google IPO - nejočekávanější, nejsledovanější

19. 5. 2004
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Google IPO - tedy uvedení akcií Google do volného prodeje - je bezesporu nejočekávanější akciovou událostí letošního roku, pokud odmyslíme události rázu ryze makroekonomického. Snad každý aktivní obchodník s akciemi přemýšlí nad tím, zda a kolik akcií Google má nyní nakoupit, zda půjdou nahoru či dolů a zda je bude brzy zase prodávat.

Uvedení akcií Google do prodeje předchází vyplnění formulářů a žádosti pro americký SEC (Securities and Exchange Commission) bdící nad burzou. To také obnáší prozrazení mnoha údajů o firmě, podle nichž se budoucí akcionáři rozhodují. Google tak vlastně poprvé detailně a veřejně prozradil své finanční výsledky.

Následující přehled představuje vybrané položky z hospodaření Google za rok 2003 v milionech USD ze zprávy pro SEC.

Neto tržby: 962
Náklady na tržby: 122
Výzkum a vývoj: 91
Prodej a marketing: 120
Administrativa a řízení: 57
Akciové kompenzace: 229

Náklady celkem: 619
Příjmy před zdaněním: 347
Neto příjem: 106

Výsledky korespondují s vyšší hranicí odhadů z doby, kdy výsledky Google nebyly známy. Původně se očekávalo, že Google může mít tržby přes 500 milionů USD a miliarda se považovala za optimistický odhad. Google ho evidentně naplňuje. Stejně tak příjmy se očekávaly na úrovni stovky milionů USD a Google je překonává.

Google na sebe také prozradil, že je v zisku od roku 2001 a že mu tržby vzrostly o 177 procent oproti roku 2002.

Za první čtvrtletí roku 2004 Google hlásí tržby v hodnotě 389 milionů USD, což je růst o 118 procent oproti loňskému roku. Neto příjmy jsou 64 milionů USD – 148procentní nárůst oproti stejnému období loňského roku.

To je řeč čísel, kterou bychom mohli zakončit konstatováním, že Google hodlá v IPO získat celkem 2,7 miliardy dolarů.

Čísla jsou samozřejmě v případě akciových obchodů důležitá, ještě důležitější jsou ale očekávání investorů. A ta už bývají založena na méně exaktním základě. Důležité je, že IPO Google od počátku neprobíhá zcela tak, jak jsou investoři zvyklí. Zaprvé je tu fakt, že samotný Google má podle svých výsledků značné objemy volných peněz (455 milionů USD v hotovosti), za něž je schopen profinancovat mnohé, a hledá další peníze, díky nimž by se dostal na tři miliardy hotovosti, s nimiž by činil nepříliš známo co. To samozřejmě přiživuje spekulace.

Za druhé – Google původně zvažoval, že své IPO spustí formou internetové aukce, tedy bez účasti velkých bank, které při podobných záležitostech asistují a za velký balík peněz pomáhají hledat investory. Google tuto formu nakonec nezvolil, údajně nikoliv proto, že by nebyla šance na úspěch, ale proto, že banky zpanikařily a nabídly Google velmi výhodné podmínky. Má to logiku – banky nemají zájem na tom, aby se ukázalo, že IPO lze provádět i bez jejich účasti pomocí Internetu. Google tedy budou pomáhat s IPO banky Morgan Stanley a Credit Suisse First Boston (dále jen CSFB).

Tím ale nezvyklosti nekončí. Akcie Google se budou prodávat v holandské dražbě, v níž noví akcionáři dostanou menší práva ovlivňovat chod společnosti, než je obvyklé, protože většina vlivu zůstane držitelům preferenčních akcií. Zakladatelé Google Sergey Brin a Lary Page tento způsob odůvodnili v emotivním dopise investorům tím, že Google se musí soustředit na dlouhodobý horizont a nemůže tedy podléhat honbě za krátkodobým ziskem na úkor dlouhodobého výhledu. Výňatky dopisu si česky přečtete zde u Yuhůa.

Podobná struktura není neobvyklá u mediálních společností, stejně jsou na tom akcionáři The New York Times Company, Washington Post nebo třeba Dow Jones. Důvod u mediálních domů je prostý – ediční politika by neměla být deformována momentální situací na trhu. A lze připustit, že stejně je tomu v případě Google.

Další nezvyklostí je také fakt, že stávající akcionáři se rozhodli své podíly v rámci IPO z části odprodat. To už obvyklé nebývá, ti většinou akcie prodávají pár měsíců po úspěšném IPO za vyšší cenu, protože fakt, že oni své akcie prodávají ihned, vypadá hodně divně. Zakladatelé Google to vysvětlují tím, že odprodejem akcií sledují větší stabilitu ceny prodávaných akcií. Pokud akcie prodávají stávající akcionáři, mají tím dokazovat, že cenu, za kterou se akcie při IPO prodávají, nepovažují za nepřiměřeně nízkou, a také bude více dostupných akcií. Tomu, přiznám se, moc nerozumím. Pokud Google chce prodat více akcií, jednoduše jich může více vydat – ačkoliv tím rozředí stávající podíly. A nepřiměřeně nízká cena by asi také nikomu nevadila… Akcioví analytici upozorňují spíše na to, že stávající majitelé Google potřebují nějakou hotovost i pro sebe.

Jak koupit akcie Google?

Zatím to není tak jednoduché – nejprve projdou svým IPO kolem a teprve později se objeví na Nasdaqu. Pokud chcete být mezi prvními kupujícími, je potřeba si otevřít akciový účet u CSFB (tam to bude jednodušší) nebo u Morgan Stanley. Následně si musíte vyžádat Investiční prospekt dostupný v elektronické formě a pak musíte do zahájení aukce zažádat o přidělení svého aukčního ID. Pod ním podáváte svoje nabídky v holandské aukci. V aukci se prodává 150 milionů podílů, očekává se tedy cena 18 USD za akcii. Cena akcie se ovšem stanoví až po uzavření aukce, kdy se zjistí, jaké ceny jsou za 150 milionů akcií nabízeny.

Vyděláte?

Na otázku, zda se dá na akciích Google vydělat, není jednoduchá odpověď. Pozice Google je dobrá, ale rozhodně ne neotřesitelná a zdaleka ne zcela a dokonale zmapovaná. Google má celou řadu silných protivníků, z nichž jmenujme ty největší konglomeráty: Yahoo Overture Inktomi AltaVista, Microsoft MSN, Teoma AskJeeves, AOL Netscape, Ebay, Amazon Alexa A9, InterActive Corp.

Nebezpečný je především zájem Microsoftu o oblast vyhledávání a jeho služba MSN se prý chystá k silnému rozmachu. Microsoft navíc těží své peníze z jiných oblastí a má jich opravdu hodně. Ale podívejme se třeba na porovnání výsledků s Yahoo za loňský rok:

Podíl na trhu vyhledávačů:
Google: 34,7 procent
Yahoo: 30 procent

Tržby
Google: 961,9 milionů dolarů
Yahoo: 1,62 miliard dolarů

Čistý zisk
Google: 106 milionů dolarů
Yahoo: 237,9 milionů dolarů

Tržní kapitalizace
Google: 25 miliard dolarů (předpoklad)
Yahoo: 37,12 miliard do­larů

1192

Všechna tato čísla se dají vyložit jak příznivě, tak nepříznivě. Optimisté připomínají, že Google své peníze získává výhradně na vyhledávání a má tedy široký prostor pro expanzi do sfér, kde dominují jeho konkurenti, pesimisté zase ujišťují, že tím se Google vyčerpá a ztratí směr i tah na branku. A protože v tomto případě není žádné jednoduché a jasné vodítko, jak čísla a záměry Google interpretovat a interpolovat do budoucích akciových zisků, orientuje se mnoho investorů dle výřečnosti a přesvědčivosti zakladatelů Google při jejich IPO roadshow, případně dle zpráv, které v médiích probleskují, pokud nemají balík peněz dost veliký na to, aby roadshow dorazila osobně až k nim.

Pro Google IPO je nepříjemná zpráva, že respektovaný investor Warren Buffett se rozhodl na IPO Google nepodílet. „Je to báječný obchod, ale odhaduji, že přichází za přehnanou cenu. Nikdy nebudeme nakupovat v rámci veřejné nabídky. Šance koupit ve veřejné nabídce něco cenově podhodnoceného – to není naše hra,“ citovaly agentury Buffetovo vyjádření. Dlužno ovšem dodat, že se Buffet nikdy do internetových investic přehnaně nehnal a nikdy na nich tedy ani nevydělal ani neprodělal. A je to zase plichta – ačkoliv Buffettova slova mají váhu zákona, všichni vědí, že internetové firmy nejsou jeho doména.

cif - debata 2

Názorů pro a proti je celá řada – stačí jít na news.google.com a zadat Google IPO. Najdete celou plejádu analýz a rozborů. Monitoringu Google IPO se věnuje také celá řada weblogů a webů, například www.google-ipo.com, google.blogspa­ce.com, www.venturpre­neur.com/weblogs a celá řada dalších.

Můj soukromý názor se spíše než o aktuální výsledky opírá o fakt, že veřejnost je nakloněna příznivě Google, což bude na kurz akcií působit kladně a posilovat jej, výsledky nevýsledky. A to znamená, že se na IPO Google dá v půlročním výhledu slušně vydělat. A co vy, budete nakupovat akcie Google?

Koupíte si akcie Google?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl v letech 2008 – 2012 šéfredaktorem serveru Lupa.cz. Stál u zrodu řady projektů. Je spoluzakladatelem Energomonitoru, v CZ.NIC vedl projekt Turris. Je předsedou místní organizace Pirátské strany v Brandýse – Staré Boleslav.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).