Nejméně půl roku budou auditoři přizvaní do České televize zkoumat, jak Kavčí hory hospodaří. Než ale do veřejnoprávní televize externí odborníci dorazí, ještě to nějakou dobu potrvá. Hloubkový audit se musí objednat podle pravidel pro veřejné zakázky. Česká televize tedy teprve vyhlásí otevřený tendr, do kterého se může přihlásit každá auditorská společnost, která splní základní podmínky stanovené Radou České televize.
S nápadem, aby veřejnoprávní televize pustila do svého účetnictví a smluv další auditory, přišel na červnovém zasedání Rady ČT její nový člen Pavel Kysilka. Bankéřovo zadání znělo, aby televize najala renomovanou poradenskou instituci s mezinárodní zkušeností v oblasti veřejnoprávních médií, která provede jednorázovou hloubkovou analýzu nákladů a dá svá doporučení. Záměr podpořili všichni radní, nic proti němu nemá ani management Petra Dvořáka.
Vedení České televize se nyní společně s Pavlem Kysilkou sešlo na předběžné informativní schůzce se čtyřmi největšími auditorskými společnostmi: Deloitte, EY, KPMG a PwC. „Česká televize přistoupila ke kroku, který je běžný a předpokládaný v zákoně o veřejných zakázkách, takzvané předběžné tržní konzultaci,“ vysvětlil minulou středu finanční ředitel David Břinčil.
Pavel Kysilka na schůzce představil důvody pro požadovanou hloubkovou analýzu, nastínil představu o předmětu a načasování veřejné zakázky. Zástupci auditorských společností naopak informovali o svých zkušenostech s obdobnými zakázkami.
„Shodli jsme se, že výběrové řízení nebude omezeno na ‚velkou čtyřku‘. Bude otevřené, což si myslím, že je v pořádku a zaznělo to i od vedení televize. Samotná konzultace byla významnou přidanou hodnotou pro všechny zúčastněné z velké čtyřky, v nemenší míře i pro vedení České televize. To, co tam zaznělo, je velmi cenný vstup pro to, aby se výběrové řízení mohlo ze všech možných pohledů – jak obsahového, tak procesního – udělat řádně a kvalifikovaně,“ doplnil Pavel Kysilka.
Sám by se přimlouval za důkladnou přípravu zakázky, k čemuž bude potřeba dost času. „Vyzval bych, aby se i Rada ČT pobavila uvnitř o své roli v celém procesu. Chce být informována příležitostně? Občasně? Pravidelně? A také se musíme podívat, jestli může třeba hrát větší roli a být ve výběrovém řízení nějakým hlasem,“ pokračoval Kysilka.
Ačkoliv s nápadem na důkladný audit přišla Rada České televize, jeho objednatelem a zadavatelem bude subjekt, který má kontrolu podstoupit. Televizní rada totiž nemá právní subjektivitu, natož aparát na řízení veřejných zakázek, takže všechny smlouvy musí uzavírat sama Česká televize. Dokonce i sekretariát Rady ČT tvoří zaměstnankyně České televize. Česká televize rovněž ze zákona vyplácí měsíční odměny členů rady.
K předběžné konzultaci, která proběhla se čtyřmi auditorskými společnostmi, se přistupuje tehdy, když je v plánu uzavření smlouvy na nákup služby, u které není dopředu definovaný rozsah a předmět činnosti. „Proto se společnost sejde s dodavateli, kteří jsou schopni podobný typ služby zabezpečit, aby od nich získala informace, jaký typ služby a v jakém rozsahu jsou schopni poskytnout,“ popsal finanční ředitel David Břinčil.
„Myslím, že jsme si společně vytříbili základní informace, abychom nyní byli schopní definovat předmět veřejné zakázky. Tu následně vypíšeme a proběhne standardní proces,“ uzavřel.
Vedení televize na schůzce informovalo poradce, jakými všemi audity dnes už televize prochází. Jde například o audit manažerského informačního systému nebo audit hospodaření (ten dlouhodobě dělá firma EY). Šlo o to, aby se v zakázce neopakovaly a nezadávaly znovu věci, které jsou už k dispozici.
„Určitě se nebráníme konzultaci, jak by mělo vypadat celkové zadání,“ míní generální ředitel Petr Dvořák. „Pokud o to rada projeví zájem, před vypsáním veřejné zakázky ji seznámíme s konceptem. Zakázku pak bude podle zákona vyhodnocovat komise, na základě jejího hodnocení pak vybereme vítěze.“
Koncept zakázky má být hotový zhruba do konce října. Délka výběrového řízení potom záleží i na počtu přihlášených uchazečů. Od podepsání smlouvy s vítězem následně potrvá zhruba šest měsíců, než auditoři dodají své výstupy. Odhadem lze tedy závěry auditu očekávat zhruba za rok.
Rada České televize se o dalším postupu poradí nejspíš v prvním říjnovém týdnu v předvečer výjezdního zasedání do Brna, které je v plánu na 7. října. „Za sebe neočekávám nějak zásadnější vstupy, garantem za radu je kolega Kysilka,“ dodal předseda Rady ČT René Kühn.
ČT už zkušenost s auditem má
Velkým externím auditem už Česká televize prošla po televizní krizi. V květnu a červnu 2001 poradci ze společností PricewaterhouseCoopers a HZ Praha překontrolovali hospodaření Kavčích hor a regionálních studií v Brně a Ostravě od roku 1992.
Audit PricewaterhouseCoopers měl prověřit hospodaření ČT Praha a zjistit, zda nedocházelo k zpronevěrám a nekalým praktikám. Zároveň měl poskytnout podklady ke zlepšení kontrolního prostředí a zvyšování efektivity hospodaření ČT.
Firma HZ Praha se naopak zaměřila na regionální studia. Cílem tohoto šetření bylo, zda odpovědní pracovníci nejednají v rozporu s vnitřními pravidly ČT, obecně závaznými právními předpisy, zásadami odborné péče s majetkem ČT a s dobrými mravy.
Audity v atmosféře po televizní krizi vznikaly dost narychlo, musely být hotové do 90 dnů od podpisu smlouvy. Prověrka na Kavčích horách nakonec stála zhruba 25 milionů korun, kontrola regionálních studií přišla na čtyři miliony korun. Auditoři v Praze se potýkali s nedostatkem podkladů, v Brně byla nejstarší část účetnictví podle tehdy platných zákonů už skartována, v Ostravě je dokonce zničily povodně z roku 1997.
V Ostravě a Brně měly zjištěné nedostatky spíš formální charakter, hlavní nehospodárnost se týkala nakupování scénářů, které se pak ale ani nenatočily. V Brně auditor zaznamenal „neobvyklá jednání, u kterých lze spatřovat náznaky neefektivnosti“, například benevolentnější přístup k poskytování záloh či neuplatňování smluvních sankcí. V několika případech byla učiněna investiční rozhodnutí, která se v konečném důsledku projevila jako neefektivní – objem neefektivností činil za sledované období méně než tři miliony korun.
V Praze auditor poukázal na neefektivnost a ekonomickou neprůhlednost tehdejšího produkčního systému, nejasně vymezené kompetence zaměstnanců, neexistující funkční systém kontroly, chybějící sledování vytíženosti lidských zdrojů i technických kapacit a nedostatky v hospodaření s nemovitým i movitým majetkem. Vnitřní kontrolní oddělení ČT mělo vzhledem k velikosti instituce pouze tři zaměstnance bez jasných úkolů.
Televize poté zpřísnila kontrolní mechanismy, zřídila odbor vnitřního auditu, začaly se připravovat dlouhodobější strategické plány, zadávání veřejných zakázek se centralizovalo pro celou ČT. Změnila se také organizační struktura televize.
ČLÁNKY DO MAILU