Stablecoiny byly v hledáčku skupiny největších ekonomik světa již loni, a to především zásluhou Facebooku. Jak to vypadá podle v úterý uvolněného dokumentu Výboru pro finanční stabilitu (Financial Stability Board, FSB), bezstarostná léta pro stablecoiny definitivně skončila.
FSB, což je de facto přípravný výbor pro všechna zásadní rozhodnutí, která skupina ekonomik, jež tvoří 80 % světového HDP, v otázce finančních regulací činí, uvolnil v úterý předběžné „noty“ pro to, jak se postavit k fenoménu tzv. (globálních) stablecoinů. Přestože se na ně (podobně jako na kryptoměny) vztahuje řada současných zákonů a pravidel, doporučuje jednotný postup a oproti současnosti mnohem přísnější dohled.
Pravidla by na druhé straně měla platit pro všechny stejně, a to bez výjimek například pro centrální banky. Stejná pravidla by tak platila pro kryptoměnové stablecoiny, které jsou zde již léta (například Tether), soukromé remittance projekty typu Libra od Facebooku i pro chystané digitální měny centrálních bank.
Rada G20 složená z finančních ministrů a guvernérů centrálních bank se bude dokumentem zabývat během virtuálního zasedání dnes, tedy ve středu 15. dubna, a protože dosavadní praxe ukazuje, že co Výbor pro finanční stabilitu spolu s Finančním akčním výborem (FATF) doporučí, je obyčejně časem také přijato, lze stejný postup předpokládat také v tomto případě. Co tedy můžeme čekat?
Jaká je hlavní role FSB a proč se o stablecoiny vůbec zajímá
Financial Action Task Force neboli Finanční akční výbor (doslovně komando) je mezivládní organizace, která je obecně uznávána za světového tvůrce standardů a doporučení v oblasti AML/CFT (praní špinavých peněz a financování terorismu). Byla založena v roce 1989 a v roce 1990 vydala Čtyřicet doporučení v boji proti praní špinavých peněz, která byla později doplněna o 9 speciálních doporučení v boji proti financování terorismu. Ta jsou průběžně revidována a k jejich dodržování je zavázáno 180 světových jurisdikcí, v případě nedodržení jim hrozí vyloučení z podílu na globálním finančním systému.
Vedle toho také každý rok zveřejňuje seznam systémových bank, jejichž selhání by mohlo destabilizovat finanční systém („too big to fail“). Instituce vznikla teprve v roce 2009 (je tedy podobně stará jako Bitcoin) během summitu G20 v Londýně coby nástupce Fóra finanční stability, jehož hlavní funkcí bylo fungovat jako mediátor mírnící napětí mezi ministry financí a centrálními bankéři.
Se vzrůstajícím zájmem veřejnosti o kryptoaktiva se ale začalo výboru rýsovat nové hřiště a celá oblast je momentálně pod intenzivním zkoumáním. Pokud jde o fenomén stablecoinů, nebo jak FSB samo říká globálních stablecoinů, zkoumá je hlavně jakožto zdroj možných rizik pro globální finanční systém. Jeho hlavním úkolem je totiž podporovat globální finanční stabilitu koordinací regulačních politik (jak v rámci G20, tak se třetími zeměmi) a tlakem na transparentnost finančních institucí.
Co dostalo loni FSB za úkol
Stablecoiny jsou v hledáčku organizace poměrně krátce. Termín stablecoin se prvně objevil v souvislosti se světem kryptoměn, byť jeho princip je mnohem starší. Odkazuje k platebnímu tokenu, který zkouší navázat svoji tržní hodnotu na nějakou externí referenci (kryptoměnu, komoditu, fiat měnu, koš aktiv) ve snaze minimalizovat svoji vlastní volatilitu. V kryptoměnovém světě se stablecoiny objevily především proto, aby zajišťovaly hedgeovací funkci vůči volatilitě kryptoaktiv a pomáhaly obcházet některé legislativní problémy s používáním zákonných platidel. Historicky prvním známým stablecoinem byl Realcoin (2014), dnes známější pod současným označením Tether.
FSB dostalo loni od G20 za úkol přezkoumat přiměřenost a efektivitu současného regulatorního přístupu k tomuto typu aktiv a pokusit se posoudit jeho efektivitu ve vztahu k řešení finanční stability prevencí systémových rizik. Zaměřilo se přitom jak na jednotlivé stablecoiny a jejich komponenty, tak na ekosystém stablecoinů jako celek. Výchozí premisy dokumentu vlastně známe již z loňského roku, shrnuli je pro nás loni v říjnu guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda a Benoît Cœuré z Evropské centrální banky.
„Politici vyjádřili obavy ohledně různých rizik (míněna jsou především rizika související s praním špinavých peněz, nedovoleným financováním a ochrana spotřebitele – pozn. redakce), která představují stablecoiny. Dokud nebudou vyřešeny, neměly by být stablecoiny vydávány,“ prohlásil tehdy Kuroda, zatímco Cœuré připustil, že stablecoiny mohou zároveň přinášet zajímavé výhody jako zlevnění a zrychlení plateb, přeshraniční převody peněz či větší finančnímu začlenění, ale paralelně varoval před možným růstem nákladů ekonomik jednotlivých zemí souvisejícím s přenosem měnové politiky a útokem na měnovou suverenitu. Takováto rizika nejvíce vyvstávají zejména v okamžicích, kdy je ekonomika pod stresem, jaký zažíváme například nyní.
FSB tato východiska rozpracovalo do deseti doporučení, z nichž vyniká především jednotný postup, který by zabránil současné praxi jednotlivých projektů využívat legislativní mezery dané různým výkladem v jednotlivých zemích, ale i doporučení v případě nutnosti stablecoiny zakazovat.
Hlavní rizika stablecoinů z pohledu FSB
Hlavní hrozbu stablecoinů vidí FSB především v možnosti provádět snadné přeshraniční platby a v možném dopadu na ekonomiky (zejména rozvojových zemí), pokud by jim domácnosti začaly dávat přednost před národními měnami. V principu jde tedy o stejné obavy, jaké existují i u kryptoměn (byť se G20 loni shodla na tom, že zatím nepředstavují systémové riziko), které se ovšem z principu regulují podstatně hůře.
„Makrofinanční rizika mohou vzniknout zejména tehdy, pokud v průběhu času domácnosti a podniky v některých ekonomikách začnou uchovávat podstatnou část svého bohatství spíše v GSC (globálních stablecoinech – pozn. redakce) než v místních měnách. Během období stresu mohou domácnosti v některých zemích dojít k závěru, že stablecoiny představují bezpečnější úložiště hodnoty než stávající fiat měny a dále tak destabilizovat kapitálové toky. Ty pak mohou mít následně destabilizující účinek na směnné kurzy a na finanční zprostředkování,“ můžeme se dočíst v dokumentu na straně 12.
Systémové riziko se ale podle FSB bezprostředně dotýká i koncových uživatelů: „Pokud by stablecoiny sloužily jako běžné úložiště hodnoty, i mírné kolísání jejich hodnoty by mohlo způsobit značné výkyvy v bohatství jejich uživatelů. Takové efekty bohatství mohou být dostatečně významné na to, aby ovlivňovaly utrácení a ekonomickou aktivitu,“ uvádí výbor jen o stránku dříve.
Přežijí současné stablecoiny navrhovaná doporučení?
Aby se daná rizika minimalizovala, dává FSB 10 více méně obecných doporučení, z nichž vyniká především nabádání k jednotnému přístupu (aby již nebylo možné přeskakovat mezi jurisdikcemi a využívat mezer v zákonech) a aplikace principu „stejné podnikání – stejná rizika – stejná pravidla“.
Stablecoiny přitom z jeho pohledu spadají například pod rámce dohledu nad vydáváním elektronických peněz, vkladů, platebních systémů, trhů s komoditními deriváty, burzovně obchodovaných fondů či fondů peněžního trhu. Jinými slovy jde o jakýsi amalgám nejpřísněji regulovaných finančních aktiv.
Pokud budou doporučení přijata, vyvstává tak otázka, jestli bude vůbec schopný některý ze současných velkých stablecoinů v současné podobě legálně nadále fungovat. To bude záležet hlavně na tom, jak přísně by byla taková regulace vyžadována v praxi, pro řadu současných stablecoin projektů by to ale velmi pravděpodobně znamenalo konečnou. Jak ale uvádí samotné FSB, nejedná se (ještě) o hotový framework, který by bylo možné jednoduše vzít a transponovat do zákonů, velké globální stablecoiny tak mají přinejmenším zatím čas se chystaným změnám přizpůsobit.
ČLÁNKY DO MAILU