Hlavní navigace

Jak jsem prodal více knížek než Stieg Larsson (*)

18. 4. 2012
Doba čtení: 17 minut

Sdílet

Přesně před rokem jsem se rozhodl prokázat, že elektronické knihy jsou životaschopné. Lze už se jimi uživit a lze na trhu uspět?

Schéma pokusu bylo ze začátku vcelku jednoduché: vytvořit a výhradně elektronicky publikovat knihu, a sledovat, jak se prodává. Na pokusu jsme se před delší dobou dohodli s Jiřím Vlčkem z Palmknih. Stěžoval si totiž na nedostatek čísel, která by mohla přesvědčit jak vydavatele, tak autory, že se nemají elektronických knih bát.

A tak vznikl pokus, jenž odstartoval přesně před rokem. Je na čase, podívat se na jeho výsledky.

Prodá se elektronická kniha? A dobře se prodá?

Obálka knihy je základ. I ta elektronická musí zaujmout, je to jedno z mála lákadel, které umí zaujmout na první pohled.

Obálka knihy je základ. I ta elektronická musí zaujmout, je to jedno z mála lákadel, které umí zaujmout na první pohled.

Koncernová pětiletka byla žánrově ideální. Jde o „manažerskou lovestory“, která nemá přímo vyhraněnou cílovou skupinu, jako scifi či technologická literatura, kde vydavatelé vždy oponovali, že cílová skupina „jde za ní“, tedy že si ji vždy vyhledá a bude ji číst v jakékoliv podobě. Koncernovou pětiletku mohou číst jak muži, tak ženy, není tedy ani genderově selektivní. Navíc šlo o knihu vcelku krátkou a levnou. Nakonec jsme za cca 140 000 znaků (100 stran) zvolili cena 79 Kč, která nevypadala jako velká překážka.

Podle původní dohody vyšla kniha výhradně na Palmknihách, což se v době jejího vydání nezdálo být jako problém. Důvodů bylo několik: předně jsem požadoval několik drobných úprav v systému, které Palmknihy udělaly. Dále Palmknihy dovolovaly prodej bez DRM a „sociální DRM“ měly jako jediné ve své době dobře zvládnuté. Cílem pokusu bylo totiž ověřit i „rozkradení“ – tedy to, nakolik se kniha rozšíří neoficiálně. A nakonec v té době byly Palmknihy vlastně jediný eshop s elektronickými knihami. Až postupem doby se začaly etablovat další eshopy s elektronickými knihami.

Záhy se ale ukázalo, že nezanedbatelné části zájemců systém Palmknih nevyhovoval a nebyli schopni/ochotni v něm nakoupit. Zejména komplikované placení kartou přes Moneybookers mnohým vadilo. Knihu jsme tedy paralelně umístili i na americký SmashWords. Tento serveru umožňuje nahrání Wordového dokumentu, jeho automatickou konverzi do nejrůznějších formátů a samozřejmě také placení. 

Jelikož chvíli trvalo, než Palmknihy distribuční a platební systém upravily, dost lidí nakoupilo právě na SmashWords. Bohužel automatická konverze z DOC není bez chyby a výsledný vzhled  elektronické knihy nemá autor příliš pod kontrolou, ačkoliv u jednoduchých dokumentů nebývají velké problémy a široká plejáda formátů se vygeneruje automaticky a správně.

To bylo první ponaučení: lidé velmi často chtějí knihu hned. Je to impulsivní nákup. Pokud budou čekat na ověřovací kód, který přijde poštou, nákup si rozmyslí. Ani stažení velkého kusu knihy předem je neuchlácholí. Chtějí teď a všechno za cenu, nad kterou nemusí přemýšlet. Cenové schody 100, 200 a 400 Kč dle rozsahu díla. Cena pod 50 Kč se zdá být podezřelá.

Hrubá čísla

Tím se dostáváme k hrubým číslům. 

Žebříčky prodejů na Palmknihách

Žebříčky prodejů na Palmknihách. Trilogie Stiega Larssona? Sorry, až druhá

Na Palmknihách se za rok prodalo 470 „výtisků“ Koncernové pětiletky, na SmashWords to bylo dalších 80 výtisků. Velká část nákladu se prodala v prvním měsíci po uvedení knihy do prodeje – u SmashWords prakticky vše, na Palmknihách asi třetina. To asi překvapí málokoho. 

Na SmashWords prodeje po prvních dvou měsících prakticky ustaly. V té době už Palmknihy svůj systém prodeje, doručení a placení přepracovaly podle aktuálních zkušeností tak, že  přestal být pro zákazníka být faktickou překážkou. Zákazníci neměli důvod vracet se na anglické SmashWords a platit cenu v dolarech.

Další dvě knihy byly zaplaceny převodem na účet. Takto mohl platit čtenář, ke kterému se kniha dostala nějak jinak než „oficiální cestou“ a chtěl autora jednoduše odměnit (častá výhrada: zaplatil bych, ale ale…). V obou případech šlo spíše o recesi, oba plátce osobně znám :) Na warez komunitě se ovšem kniha běžně odkazovala a vyskytovala, jiná platba ale touto formou nepřišla. 

Suma sumárum jsme na nějakých 550 prodaných knihách za jeden rok.

Jaký byl vývoj v čase? To ukazuje následující graf z Palmknih:

Prodeje Koncernové pětiletky. Na ose X jsou dekády (tedy desítky dní) od zahájení prodeje.

Prodeje Koncernové pětiletky. Na ose X jsou dekády (tedy desítky dní) od zahájení prodeje knihy, červeně výsledky Pětiletky od zahájení prodeje, modře výsledky jiných knih.

Vidíme, že významná část knížek se prodala během prvních třiceti dní, kdy si ji kupovali natěšení čtenáři. Knihu jsem předem propagoval „svépomocí“ v sociálních sítích, i to bylo součástí experimentu, o čemž podrobněji dále. Důsledkem toho tu byla už v okamžiku uvedení na trh skupina „mých čtenářů“, kteří si prostě na knihu počkali a záhy po vydání si ji šli koupit.

Prodeje v absolutních číslech po dnech

Prodeje v absolutních číslech po týdnech.

Prodej následně rychle opadl a drží se kolem dvaceti prodaných kusů měsíčně, samozřejmě s výkyvy. Projevilo se kupříkladu předvánoční období, ale zřejmě zejména proto, že v té době Palmknihy významně posilovaly, našly investora, spustily obchod pro Datart atd. Jiří Vlček připomíná, že v té době se prodávalo na Palmknihách několikanásobně víc knih ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Prodeje šly tedy dramaticky nahoru u všech autorů. Koncernová pětiletka v té době byla navíc na titulní stránce jako nejprodávanější titul, takže byla návštěvníkům na očích.

Pro kontrolu je v grafu modrá linka představující průměrné prodeje knih na Palmknihách.  Nelze z ní tedy vyčíst žádné sezonní vlivy.

Jednou z výhrad ke zvolené metodě testu, která mne jako autora překvapivě nenapadla, a kterou zmínilo již na začátku několik kritiků. byla varianta, že, cituji „ta knížka bude taková sračka, že by si ji nikdo nekoupil ani na papíře, natož elektronicky“. Abych mohl započíst i tento vliv, zkusil jsem také referenční prodej papírové verze. Nechal jsem tedy vytisknout 50 ks knížky Koncernová pětiletka a domluvil jsem se s jedním větším pražským knihkupectvím, že vystaví 40 výtisků na stojanu mezi novinkami. A to za cenu odpovídající stejně tlusté beletrii českého autora (cca 150 Kč, tedy dvojnásobek ceny elektronické verze). Záměrem bylo změřit, za jak dlouho se kniha vyprodá.

Bohužel jsme zapomněli správně instruovat personál prodejny a když jsem situaci po třech týdnech kontroloval, kniha již byla vyprodaná. Kdy přesně se vyprodala, jsme však nezjistili. V každém případě jsme tak mohli vyloučit variantu, že se elektronická kniha prodává málo jen proto, že by se ani jako papírová neprodávala. Podle knihkupce šla papírová verze na odbyt dobře, bližší údaje už ale nejsme schopni zjistit.

Marketing

Jednou z „výzkumných otázek“ bylo, jak elektronické knize dělat marketing, jak podpořit její prodej. První fáze byla zřejmá: obrovskou výhodou byl již existující přímý kontakt se čtenáři prostřednictvím blogu a sociálních sítí. Jenže jeho dosah byl omezený, což se projevilo poklesem prodejů. Otázkou bylo, jak pokračovat a dostat se dál, za hranice okruhu „předem navnaděných“.

První, co mě napadlo, byla samozřejmě reklama. Rozhodl jsem se investovat menší částku (5000 Kč) do testovacího nákupu bannerové inzerce na výběrových serverech, do dalších bannerů nakoupených levně na slevových tržištích a do Google Adwords. Idea byla taková, že pokud se některá varianta ukáže být účinná, budu do ní investovat dál.

Bohužel všechny tři komunikační kanály se ukázaly jako propadák. Přes bannerovou reklamu se neprodalo nic ani na „zacílených“ serverech, ani na „junkserverech“. Uznávám, že když koupím za 500 Kč půl milionu impresí na podivném diskusním fóru, je to jen pokus. A jeho výsledek mě přesvědčil o tom, že napříště nemá smysl to ani zvažovat. Řečeno čísly? Za 3000 Kč se prodalo celkem 6 knih.

Google Adwords byl o něco lepší, ale ne o mnoho. Když se ani v polovině kampaně (1000 Kč v čudu) nedařilo uživatele zásadně zaujmout a přimět je k nákupu, řekl jsem si, že bude třeba nastavení kampaně konzultovat s odborníky. Nechal jsem si poradit od Papi z Dobrého webu. Výsledek: na další tisícikoruně jsme sice mírně zlepšili, ale nestačilo to. Díky kampani za 2000 Kč se prodalo 11 knih. Za každou knihu prodanou za 79 Kč jsem tedy v reklamních nákladech utopili 180 Kč.

Na druhou stranu je třeba říci, že se nám ve výsledku podařilo dosáhnout vcelku přijatelné ceny 2,5 Kč za klik. Cílová stránka Palmknih ale návštěvníka nezkonvertovala do kupce.
Abychom zjistili, zda to není vinou špatně uspořádané stránky Palmknih, směřovala polovina kampaně přímo na prezentační stránku na mém webu. Výsledek byl ale prakticky stejný, v rámci statistické chyby, při tak malém počtu objednávek nehodnotitelný.

Jediné vysvětlení, které mě napadlo, je velký nepoměr mezi lidmi, kteří se o knize dozvěděli díky inzerátu a měli by o ni zájem a těch, kteří vlastní potřebné technické vybavení (čtečku nebo tablet) a umí si e-knihu stáhnout, nainstalovat a elektronicky přečíst. Tato má teorie ale není zatím ověřena, což je škoda a ještě by to stálo alespoň za malý dotazníkový průzkum.

Úspěšná naopak byla „kampaň“ v časopisu VTM, který Mladá fronta publikuje také ve verzi pro čtečky Kindle. Do jednoho vydání, které se v té době rozesílalo zdarma 2000 odběratelů, jsme vložili ukázkovou kapitolu s instrukcemi, jak si knihu zakoupit. Ačkoliv to nešlo změřit přesně, odhaduji, že přes 40 uživatelů si knížku na základě této upoutávky opravdu koupilo. (Odhaduji to ze změny počtu objednávek v čase). Ani to však není žádný velký šlágr. Záleželo by na ceně takové reklamy, zda a jak by se to v komerční praxi vyplatilo.

Facebook se ukázal být spíše shromaždištěm fanoušků, než studnicí kupců. I tady ale kniha svou stránku má

Knižní servery a média

Další složkou marketingu je oslovení médií, která o knihách píší. Pořídil jsem si seznam dohledatelných médií, která se v Česku literatuře pravidelně věnují a mají elektronickou verzi. Celkem šlo o dvě desítky titulů. Obeslal jsem je (každé zvláště) s emailem nabízejícím knihu k recenzi buďto v elektronickém formátu nebo tištěnou. Odpovědělo mi šest médií, jedno dokonce s tím, že o Koncernové pětiletce už psalo (věděli o ní díky fanouškovským serverům). Polovina z nich chtěla papírovou, polovina elektronickou verzi. Na základě této akce potom vyšlo několik recenzí. Zajímavé bylo, že na nabídku neodpověděl nikdo z „mainstreamu“ – ani kulturní rubrika Aktuálně, ani třeba Literární noviny. (iDnes nepočítám, tam jsem doplatil na vlastní sklerózu.) 

Recenze mě potěšily nezaujatou odezvou. Prodej také mírně vylepšily, i když spíše jen o jednotky kusů. Rozhodně ale byly efektivnější než klasická reklama. Z dlouhodobého hlediska také pomáhají vytvářet longtail, dlouhý ocas prodeje, o němž pojednám v samostatné kapitole.

Další a nevyzkoušené

Co jsem prakticky nevyzkoušel, je reklama na vlastních serverech. Je to škoda, ale nedokopal jsem se za celý rok k tomu, abych si nakreslil banner a dal ho na svůj blog. Ani rozeslání nabídky na mailinglist jsem nestihl vyzkoušet. Od toho jsem si ale nic moc nesliboval – cílová skupina nepasovala přesně.

Co považuji za největší škodu a hřích, je opomenutí možnosti účinné propagace v předchozích elektronicky vydaných knihách. Například Flotilu Země si za rok stáhlo přes iTunes/iBooks (a další služby) cca 5000 čtenářů. Jejich přímé oslovení slibovalo vysoký konverzní poměr. Proč? Většina reakcí na knihu byla „od tohoto autora bych si ještě něco přečetl“, proto se dalo očekávat, že velká část čtenářů se nechá „konvertovat“ a zaplatí i za další knihu. Skýtalo to možnost ověřit obchodní model " prvotiny či ukázkové knihy zdarma, další díla už zavedeného autora za penízky". Bohužel mi za tu dobu nevyšel čas, abych do knihy na iBooks sáhl a vpravil do ní upoutávku. Už proto, že to není zrovna přehledný proces.

Bylo by zajímavé – a tady se přiznám, že nevím, jak přesně iBooks od Apple fungují – kdyby server sám upozornil stávajícího majitele knihy, že se v iTunes objevila nová verze a umožnil její aktualizaci stejně snadno, jako tomu je u aplikací. Zmíněné SmashWords například uchovávají všechny verze vydaných knih a nabízejí je ke stažení. Nemají ale způsob, jak na aktualizace upozornit.

Lépe než ostatní marketingové nástroje zafungovala autorská douška pod články – například ta, již máme na Lupě. I to byla zajímavá směrovka pro potenciální kupce.

Poslední pech byl, že se nepodařilo knihu nasadit přímo do Kindle storu tak, aby se dala objednat a koupit přímo od Amazonu. Do Kindle bylo třeba ji přeposílat, Amazon ovšem české knihy dosud nepovolil prodávat a nedalo se s tím nic dělat.

Long tail

Co je na prodejích Koncernové pětiletky hodně vidět, je fenomén známý jako long tail, dlouhý ocas prodejů. Zatímco v knihkupectví kniha vypadne po několika týdnech z novinek a tím i z prodejů, na internetu je možné ji v nabídce držet mnohem déle.

Měsíční prodej Koncernové pětiletky vyjma úvodních období se pohyboval mezi 15 a 25 kusy a měl rostoucí tendenci. Kniha se tedy prodává dál, i poté, co vypadla z titulní stránky Palmknih. 

Pomohlo několik aspektů: kromě žebříčku Palmknih, kde se drží jako jeden z bestsellerů, to byly hlavně již zmíněné recenze. Zmínky o knize se objevují na recenzních i jiných serverech, na všeobecných i specializovaných sociálních sítích typu BookFan. Díky tomu je uložena v indexu Google s četnými citacemi a positivními hodnoceními, což pomáhá kupujícím rozhodnout se a za knihu zaplatit. Není to velký šlágr, ale je to dobrý začátek, se kterým se dá dále pracovat.

Ostatně, chystané vydání pro iBooks (kde teď Koncernová pětiletka není), rozšířím o bonusovou kapitolu z další knihy. Stejně bude aktualizováno vydání na Palmknihách. Věřím, že si tím lidé knihu připomenou, budou mít o čem přemýšlet… A myslet na to včas, se mohlo vyplatit. 

Neexistující ekosystém

Suma sumárum vidíte, že existuje jen velmi málo možností, jak elektronickou knihu účinně zpropagovat, pokud její autor nemá předem vybudovanou velkou digitální sociální síť svých čtenářů. Prodeje Koncernové pětiletky akcelerovaly až teprve zmínky směřované ke čtenářům v sociálních sítích a pak samotné příspěvky a odkazy čtenářů, naštěstí většinou kladné, nebo zvědavost vzbuzující (obojí prodeji prospívá).

Co byla zásadní závada, je neexistující ekosystém kolem distribuce elektronických knih. Jako autor většinou netušíte, co máte udělat pro to, aby vaše e-kniha byla vidět a prodávala se. Zatímco papírové knihy bývají v řadě redakcí brány na milost, elektronickou byl problém vnutit na zrecenzování zejména tištěným médiím. V tisku nakonec proběhly o mé knize za rok jen dvě zmínky a když autor nedokáže tento výpadek marketingu nahradit zmínkami v elektronických médiích, bude mít smůlu.

Prodeji papírových knih hodně pomáhá jejich fyzická přítomnost v běžném životě. Vidíte je na pultech knihkupectví, v lepším případě mají velké plakáty na výlohách, nebo jsou tu alespoň obálky. Vídáte je v rukách lidí v metru či autobusu, přebaly vyjdou v kulturních rubrikách novin. Prodávají je stovky elektronických obchodů a tisíce prodejen, takže alespoň přebal knihy vidí bez vašeho většího přičinění dost lidí.

Nic z toho ale nemá k dispozici autor elektronické knihy. Pravděpodobnost, že by zaujal tištěné médium, je minimální (jejich redaktoři často trpí předsudky: vyšlo to jen elektronicky = srajda), elektronický vydavatel z marže elektronického vydání nezaplatí žádné plakáty, natož v metru, a obchodů s e-knihami je stále jen pár. Chybí tu obchodní ekosystém. Tedy, nechybí, ale rozvíjí se velmi pomalu. a to je třeba brát v úvahu při přemýšlení o tom, kolik a jak e-knih se prodá.

Kdybych nenechal vytisknout pár kusů na papír, ani bych polovině redakcí, které byly ochotné si knihu přečíst, neměl co nabídnout.

Trocha ekonomiky

Jaká je ekonomika digitální knihy? Prodejní cena byla 79 Kč, 20 % jde na DPH, zůstává 66 Kč. Z toho si tuším dalších 30 % berou Palmknihy a o zbývajících 46 Kč se dělím spravedlivě já (=autor) a vydavatel. U těch posledních čísel se může situace měnit – model jsme nastavili benevolentně hlavně proto, že jsme tušili, že kvůli výnosu o rozměru jedné větší večeře je zbytečné to dlouho promýšlet a přepočítávat. Za 470 prodaných výtisků (na Palmknihách) jsme tedy utržili 31 000 Kč, o které se dělí Palmknihy, vydavatel a já. V našem modelu by u mne skončilo 10 000 Kč, což je částka zhruba poloviční oproti tomu, co bych jako neznámý autor dostal od papírového vydavatele v případě, že bych jej ukecal na vydání knihy a relativně dobře se prodávala (1500–2000 kousků). Vydavateli částka stačila na to, aby zaplatil korekturu, obálku (tu jsem si zajistil sám) a zisk, který se rozplyne u jiných méně úspěšných pokusů.

Další peníze přijdou ze SmashWords, kde kniha stojí 4,5 $ a výnos z prodeje po odečtení provizí je 266 dolarů. Pak je nutné odečíst dalších 30 % za zaúčtování platby nebo řešit daňové číslo (ITIN) a proslulé formuláře W8. Celkem tedy jde o cca 3000 Kč, které bychom přidali k výnosům z Palmknih.  

Tady stojí za zmínku malá odbočka. Knihu vydalo nakladatelství Bookanýr patřící Mileně Jakoubkové, byla to jeho první kniha. Milena se rozhodla vstoupit na pole výhradně elektronického vydávání a zkusit low-cost publishing house, jaké vyrůstají v USA díky Kindle. Byl to zajímavý nápad, který podporovaly jak Palmknihy (nemusí se dohadovat s každým autorem, což je značná režie), tak já (nějakého editora, korektora a zpracovatele kniha potřebuje a tady se platí procenty z tržeb).

Doba je ale turbulentní. O něco později se objevilo další podobné nakladatelství Freetimepublishing dua Koutský/Mátl. A protože pánové uměli lépe grafiku a obcházet autory, zatímco Milena česky a knihy, nakladatelství rozumně zfúzovala. A protože mají na kontě i jiné šlágry (=ve stovkových prodejích), firma vzkvétá (=blíží se zaplacení provozních nákladů).

V USA jde ovšem o obchodní model, který je na vzestupu a dělá vrásky tradičním vydavatelům. Zásadou je nízké procento pro vydavatele (většinou v rozmezí 10–20 % z prodejní ceny knihy bez daní), jednoduchá úprava (na Kindle si s grafikou moc nepohrajete), jednoduché editace a korektury a reklama formou AKEO (Amazon Kindle Engine Optimalization), nikoliv formou drahé reklamy v tištěných médiích. Podstatné tedy je, že u autora skončí naprostá většina výnosů, které díky low-cost přístupu a díky úspěchu Kindle začínají být v USA zajímavější, než výnosy z papíru. Připočtěte k tomu, jak těžké je pro začínající autory proniknout do renomovaných tištěných vydavatelství a asi tušíte, proč se takovým low-cost vydavatelům začíná docela dařit. V Americe již jak dopadem vydávaných titulů, tak po výnosové stránce. A jelikož český trh je tradičně cenově sensitivnější než americký, bude situace u nás velmi pravděpodobně ještě vyhrocenější.

Bez nakladatele to ale zatím moc dobře nejde. Ojedinělé projekty sice existovat mohou,  autor však většinou nemá schopnosti (a často ani trpělivost či dokonce soudnost) své dílo dotáhnout do publikovatelného stavu včetně korektur a editace (či řekněme alespoň oponentního čtení). Měl jsem možnost vidět rukopisy slavných autorů provázené škrty jeho editora a role dobrého editora je zásadní. Internet ho zatím nenahradit neumí (o tom ale snad někdy jindy).

Může ekniha fungovat samostatně?

Na českém trhu není situace příliš růžová. Český autor by musel mít nadprůměrně dobré marketingové možnosti, případně vybudovanou sociální síť (což je také marketingová možnost), aby se s e-knihou výrazně prosadil. Pokud se jmenujete Stephen King, lidé si vás najdou. Jaromír Jágr měl za jeden den pětadvacet tisíc followers na Twitteru (převážně Američanů). Kdyby se rozhodl pro psaní knih, asi by je prodal i elektronicky stejně jako tesané do kamene.

Pokud nejste ani King, ani Jágr, ale začínající autor, není cesta k úspěchu tak jednoduchá. Musíte si postupně vybudovat postavení. Začít třeba nabízet první knihu zdarma. To momentálně dobře funguje. Moje prvotina Flotila Země si našla přes 20 000 elektro­nických čtenářů proto, že je distribuována zdarma (odhlížím samozřejmě od její geniality :) Dvacet tisíc čtenářů je pro další dílo marketingový kanál jak noha. Jen ho umět využít.

Začínající autor má také výhodu v tom, že zavedení spisovatelé na netu zatím moc nejsou, zatímco poptávka ano. Pokud se vám podaří jí rychle vyhovět, najdete si s rozumnou strategií dost čtenářů, kteří by si prostě něco v elektronické formě přečetli, a při nedostatku jiných možností by zkusili i vás. To je ovšem výhoda, které nebude trvat dlouho. Nevýhodou je, že to i tak dá dost práce. Nemůžete na marketing rezignovat a čekat, že „si vás čtenáři sami najdou“. Nenajdou.

Zhodnocení

Byl tedy pokus s Koncernovou pětiletkou úspěšný, nebo neúspěšný? Kdysi jsem napsal, že 600 prodaných kusů budu považovat za velký úspěch, tisícovku za jasný signál konce éry papírových knih. Tahle čísla už nejsou daleko.

Zřejmé je, že uvázat se k jednomu prodejci není dnes nijak výhodné. Klíčová je přítomnost ve všech větších e-knikhupectvích. Zásadní jsou Palmknihy (obsluhují také eshopy Datart), Kosmas a Apple iBooks. Ostatní jsou zatím volitelné (tady už čerpám ze zkušeností ostatních vydavatelství).

Vydělat zásadní peníze si zatím jako autor elektronickým publikováním nemůžete. Dobrá knížka vám přispěje na letní dovolenou, případně zaplatí obměnu hardwardového parku, ale na to jsou již dnes autoři zvyklí. Výjimky potvrzující pravidlo jsou v nedohlednu.

Na co jsme zapomněli?

Vyzkoušet by se dalo ještě mnoho jiných možností. Třeba napínavý příběh na pokračování s placením za každý další díl. Sponzoring nebo mikroplatby. Většina z těchto myšlenek je ale realizačně náročná tak, že by většinu potenciálního výnosu schlamstlo připravení samotného systému. Už jen prosté placení kartou v korunách a okamžité stažení knihy bylo ještě loni problematické. Dnes už se nabízejí systémy jako Flattr na mikropříspěvky – i to může být cesta.

BRAND24

Berme to tak, že je ring volný. Můžeme společně dál přemýšlet o tom, jak by digitální kniha mohla svému tvůrci vydělat peníze. Pokud máte nápad, napište ho do komentářů, kde se nad ním můžeme společně zamyslet. Dobrým východiskem k podobným úvahám je poznání, že prošlapaných cest v elektronickém publikování je u nás zatím velmi málo, a tak se nemůžeme divit zavedeným autorům a vydavatelům, že se jich tak křečovitě drží.


(*) Každé silácké tvrzení má své hvězdičky. I to moje. Opravdu jsem prodal více českého vydání Koncernové pětiletky než S. Larsson, pokud berete v úvahu pouze knihy elektronické, prodané v roce 2011 na Palmknihách a s ohledem na to, že elektronicky vyšly jeho knihy rok po papírovém vydání. To už nezní tak dobře, nedá se to dát do titulku a vůbec, jestli se vám to nelíbí, běžte si prostudovat hvězdičky ve vaší smlouvě s bankou či pojišťovnou :)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl v letech 2008 – 2012 šéfredaktorem serveru Lupa.cz. Stál u zrodu řady projektů. Je spoluzakladatelem Energomonitoru, v CZ.NIC vedl projekt Turris. Je předsedou místní organizace Pirátské strany v Brandýse – Staré Boleslav.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).