Český statistický úřad v posledním čtvrtletí minulého roku provedl šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci. Jelikož je Česká republika členem Evropské unie, výzkum samozřejmě splňoval modelové požadavky Eurostatu. Jak z hlediska obsahového, tak metodologického, což umožňuje dobré porovnání s údaji ostatních evropských států.
Počítače v domácnostech
Za období mezi 4. čtvrtletím roku 2003 a 4. čtvrtletím roku 2004 narostl počet domácností vybavených počítačem z 24 procent na 30 procent. Samozřejmě nejlepší čísla vykazuje Praha (ve 4. čtvrtletí roku 2004 42 procent), nejhůře jsou na tom obyvatelé Olomouckého (18 procent) a Ústeckého kraje (22 procent). Jihočeský a Královéhradecký kraj vykázaly za rok největší nárůst počítačů v domácnostech, a to z 19 procent na 32 procent, resp. z 20 procent na 31 procent. Za stejné období vzrostl počet domácností připojených k Internetu z 15 procent na 19 procent. Ovšem pouze čtvrtina z tohoto počtu (celkově pět procent) je vybavena připojením vysokorychlostním.
Zdroj: Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2004, ČSÚ
Celkem 35 procent pražských domácností je připojeno k Internetu, nejvíce si polepšili obyvatelé Středočeského kraje a Královéhradeckého kraje, kde během roku stoupl počet připojených domácností nejvíce. Materiály prozrazují skoro neuvěřitelnou informaci o tom, že ve Zlínském a Pardubickém kraji počet připojených domácností dokonce klesl. Vysokorychlostní Internet využívají nejvíce obyvatelé Prahy (13 procent z celkového počtu domácností) a Královéhradeckého kraje (sedm procent). Na druhém pólu jsou Plzeňský a Zlínský kraj (jedno procento).
A jak je to s uživateli počítače? S věkem samozřejmě klesá procento Čechů, kteří vůbec někdy v období šetření počítač použili. I když v médiích neustále proplouvají informace o počítačových školách pro seniory, ze stovky lidí starších než 65 let počítač použili jen tři. Naštěstí v ostatních věkových segmentech jsou čísla vyšší a počty uživatelů za rok stouply o několik procent. Počítač ve 4. čtvrtletí loňského roku použilo 45 procent mužů a 39 procent žen (ve 4. čtvrtletí roku 2003 to bylo 40 procent a 35 procent), dohromady loni 42 procent (v roce 2003 38 procent).
Uživatelé Internetu
Internet použilo ve 4. čtvrtletí roku 2004 32 procent jednotlivců (oproti 28 procentům v roce 2003). Muži v podobném poměru jako u uživatelů počítačů převládají nad ženami. Za sledované období vzrostl počet osob, které použily Internet (v rozmezí 15 – 24 let), z 60 procent na 65 procent. Pravidelně (alespoň jednou týdně) používalo na konci roku 2004 Internet 25 procent obyvatel starších patnácti let.
Zdroj: Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2004, ČSÚ
Internetové bankovnictví i použití Internetu ve vztahu ke státní správě hlásí svorně nárůst ze tří procent na pět, populárním se stává také e-learning. Nejoblíbenější činností českých uživatelů Internetu je bezkonkurenčně posílání a přijímání e-mailů (86 procent uživatelů), následuje vyhledávání informací o zboží a službách (55 procent), cestování a ubytování (35 procent) a prohlížení a stahování online novin a časopisů (32 procent). Nákupy na Internetu si ozkoušelo pouhých pět procent uživatelů (v roce 2003 to byla tři procenta), více nakupují muži. Nejvíce bylo objednáváno elektronické vybavení, knihy, oblečení a vstupenky na různé akce. Způsobem platby je obvykle dobírka (54 procent) a převod z účtu (32 procent). Celkově v roce 2004 nakoupily prostřednictvím Internetu nějaké zboží nebo služby více než dva miliony lidí. Nejoblíbenějším internetovým obchodem byl v roce 2004 tradičně server vltava.cz, na druhé místo se probojoval obchod s výpočetní technikou alzasoft.cz, spolu se serverem obchodni-dum.cz.
Zdroj: Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2004, ČSÚ
Nákup léků přes Internet?
Zajímavé výsledky průzkumu poskytla společnost GfK. Skoro 50 procent internetové populace by uvítalo možnost nákupu volně prodejných léků přes Internet. Tyto léky a léky na předpis prostřednictvím Internetu zatím prodávat nelze. Výjimku tvoří potravinové doplňky, které jsou nabízeny na mnoha portálech. Výzkum proběhl letos v lednu a zúčastnilo se ho asi 1000 respondentů starších čtrnácti let. Stejná společnost prezentovala v srpnu roku 2004 výsledky dalšího zajímavého průzkumu. Podle něj mají internetoví uživatelé pozitivní vztah ke sportu. Nejraději se věnují cyklistice, plavání a turistice. Každý pátý muž považuje sport za nezbytnou součást svého života a pouze cca sedm procent internetové populace se sportu vyhýbá.
Pohled na statistiky EU
Nejdále jsou s Internetem ve Skandinávii, například celých 81 procent domácností na Islandu má připojení k Internetu. Dobře jsou na tom také Dánové (69 procent), Norové (60 procent) a Němci (60 procent), na opačném konci statistiky jsou Turci (sedm procent). Statistice vysokorychlostního připojení k Internetu vládne opět Island (45 procent domácností), následují Dánsko (36 procent), Norsko (30 procent) a Finsko (21 procent). S těmito údaji z 1. čtvrtletí roku 2004 můžeme srovnat údaje České republiky ze 4. čtvrtletí téhož roku: 19 procent domácností s připojením k Internetu, pět procent s vysokorychlostním připojením. Ze států EU pravidelně používají Internet nejvíce Islanďané (77 procent osob starších šestnácti let), Švédové, Dánové, Norové a Finové. Za nimi následuje první neskandinávský stát – Lucembursko (59 procent). Češi jsou v této statistice se svými pětadvaceti procenty pouze před Polskem, Maďarskem a Řeckem.
ČLÁNKY DO MAILU