Rada pro rozhlasové a televizní vysílání loni dostala od diváků a posluchačů 1029 stížností na soukromé i veřejnoprávní stanice. Po poklesu z předchozích let se tak počet stížností opět zvýšil. Vyplývá to z čerstvě publikované výroční zprávy úřadu za rok 2025.
Mimořádný počet stížností se vztahoval k pořadu Horizont ČT24. Česká televize v něm 23. května 2025 odvysílala reportáž Humanitární situace v Pásmu Gazy. Příspěvek se zabýval částečným obnovením humanitární pomoci v Gaze a navazoval na něj živý vstup blízkovýchodního zpravodaje Davida Borka z Tel Avivu.
Vysílací rada dostala na tuto část pořadu 92 stížností. Ve výroční zprávě sice neupřesnila, čeho se konkrétně týkaly, lze však předpokládat, že byly podobné jako stížnosti adresované ve stejné věci Radě České televize. Odesílatelům tehdy vadil Borkův výrok o fotogenických záběrech z Gazy, které zasahují srdce a duše lidí po celém světě, zatímco izraelské tanky takto nefungují. Rada České televize po zhlédnutí celého kontextu reportáže dospěla k závěru, že reportér nebagatelizoval utrpení civilního obyvatelstva. Zákon o České televizi ani Kodex České televize porušen nebyl. Také mediální regulátor věc odložil, žádné porušení vysílacího zákona nenašel.
Stížnosti na Horizont ČT24 loni dokonce výrazně překonaly počet stížností na předvolební debaty různých stanic. K těm přišlo dohromady pouze 12 podnětů. Ani tyto stížnosti mimochodem nevedly ze strany vysílací rady k žádným právním krokům.
Kde máte piktogram?
Setrvalým tématem diváckých stížností jsou vulgarismy a nadávky ve vysílání. Veřejnost je na sprosté výrazy stále citlivá a podle úřadu jde o jeden z hlavních důvodů, proč se na něj stěžovatelé obracejí.
Existují ovšem stěžovatelé, kteří pilně hlásí úplně jiné věci, třeba chybějící logo televizního programu nebo nedostatečné označování pořadů s umístěnými produkty. V takovém případě se má na obrazovce na začátku a na konci pořadu objevit symbol PP. Stejná značka má následovat po přerušení pořadu reklamním blokem. Jenže právě po reklamách nebo při reprízách na to stanice občas zapomenou a stížnost je na světě. „Fakt, že tento typ stížností byl významně zastoupen, je důsledkem toho, že někteří totožní stěžovatelé vznášejí své výhrady opakovaně a často,“ všímá si regulátor.
Tyto případy zpravidla končí upozorněním na porušení zákona, což je taková úřední obdoba zdviženého ukazováčku. Loni v létě například někdo informoval vysílací radu, že se piktogram s umístěním produktu neobjevil po reklamním bloku v reprízované soutěži Česká tajenka na stanici Barrandov Kino před sedmou ráno. Podobných příkladů je v zápisech vysílací rady mnoho, týkají se různých stanic.
A nejde jen o piktogramy v souvislosti s umístěnými produkty. Televize Barrandov si od úřadu vysloužila upozornění na porušení zákona v důsledku stížnosti, kterou někdo poslal na vysílání filmu Věčná Emmanuella. Tento snímek z roku 1993 sice v červenci loňského roku běžel až po desáté večer, což je správně, ale po celou dobu vysílání u něj chyběl grafický znak 18+ kvůli erotickým scénám a explicitní nahotě. Zákon však tento piktogram přikazuje, pokud pořad neběží na stanici s podmíněným přístupem pro dospělé.
Samostatnou a rozsáhlou agendu představují obchodní sdělení a televizní reklamy, u nichž si veřejnost permanentně stěžuje na přílišnou hlasitost. Tyto stížnosti ovšem zpravidla stojí na čistě subjektivním základu a nesprávné interpretaci platného zákona. Diváci mnohdy mylně vycházejí z předpokladu, že veškeré televizní vysílání musí mít naprosto stejnou úroveň hlasitosti. Zákon ovšem ve skutečnosti pamatuje pouze na hlasitost reklamy a dalších obchodních sdělení.
Pocit nadměrného hluku tak může v domácnostech vznikat v případech, kdy stanice vloží standardně hlasitou reklamu do tišší části pořadu. „Je třeba konstatovat, že žádná stížnost diváka na hlasitou reklamu nevedla k odhalení porušení zákona. Provozovatelé jsou v tomto ohledu již značně disciplinovaní,“ chválí úřad.
Další skupinu tvořily stížnosti na obsah reklam. Diváci podle výroční zprávy upozorňovali na sdělení, která považovali za klamavá, nekalosoutěžní, odpudivá, znechucující nebo urážlivá. Rada však takové reklamy neposuzuje podle vkusu publika, ale podle zákona o vysílání a zákona o regulaci reklamy. Ne každá reklama, která část publika obtěžuje nebo pobuřuje, je zároveň nezákonná.
Brutalita za 200 tisíc
Specifickou část agendy tvořily stížnosti zahraničního regulátora na programy licencované v České republice, ale určené pro jiná území Evropské unie. Všechny tyto podněty přišly od maďarského mediálního úřadu. Týkaly se pořadů, které podle Budapešti mohly ohrozit dětské diváky nebo nebyly označeny podle maďarských pravidel věkové klasifikace. Česká rada v deseti případech vyzvala provozovatele, aby přísnější maďarskou úpravu zohlednili.
Nejvážnějším výsledkem této části agendy byla pokuta 200 tisíc korun pro maďarskou verzi filmového kanálu AMC, která vysílá na základě české satelitní licence. Problém nastal kvůli odvysílání celovečerního filmu Slzy slunce. Vypráví o fiktivní záchranné misi týmu speciálních jednotek amerického námořnictva uprostřed občanské války v Nigérii. Bruce Willis hraje poručíka, jehož tým musí zachránit americkou lékařku, než se k její nemocnici v džungli dostanou blížící se rebelové.
Maďarského regulátora naštvalo, že válečný snímek začal před sedmou večer, přestože v něm jsou brutální záběry plné otevřeného násilí, zabíjení, utrpení a zohavených těl. Také český úřad po kontrole filmu jednoznačně konstatoval porušení zákona. Přehmat navíc uznala sama televizní stanice. Ve svém vyjádření vysvětlila, že se Slzy slunce neměly v tomto čase vůbec objevit v programovém schématu. Byla to prý neúmyslná technická chyba, protože v interním systému vypadl příznak, který by jinak zabránil odvysílání filmu před desátou večer.
Co to hrajete?
Stížnosti na rozhlas měly podobnou strukturu jako u televize, ale častěji se dotýkaly Českého rozhlasu. Část posluchačů si stěžovala na jeho dramaturgii, výběr hudby, skladbu pořadů, volbu jazyka nebo personální obsazení. Tyto podněty vysílací rada přeposílala Radě Českého rozhlasu, protože spadají spíše do její působnosti.
Jiné rozhlasové stížnosti se nejčastěji týkaly objektivity a vyváženosti, vulgarismů, nevhodnosti vysílání pro nezletilé nebo možných skrytých obchodních sdělení. V souvislosti se stížnostmi na publicistiku Českého rozhlasu úřad připomněl, že veřejnoprávní rozhlas může a má nabízet spektrum různých názorů i na kontroverzní témata.
Když se někomu z nějakého důvodu nelíbí téma odvysílaného pořadu, neznamená to hned, že rozhlas porušil zákon. „Ve svých odpovědích posluchačům se rada snažila srozumitelně osvětlit důvody, proč některý publicistický obsah neshledala z hlediska zákona problematickým, jaké je přesné znění zákona či jakými pravomocemi rada v těchto záležitostech disponuje. Posluchače tak například informovala o tom, že není v její kompetenci posuzovat obsahy nezveřejněné ve vysílání, ale pouze na internetu,“ připomněla RRTV.
Veřejnost si stěžuje také na podíl českých a cizojazyčných písniček ve vysílání rádií nebo na to, že moderátoři nerozlišují Česko a Čechy. Celkem čtyři stížnosti dorazily na vulgarismy ve vysílání různých rádií, třem z nich dal úřad za pravdu a poslal stanicím upozornění, ať si to pohlídají. Jedno z těchto upozornění mířilo do soukromého Radia Color za část ranního vysílání Michaela Viktoříka z konce loňského února. Kromě ostrých vulgarismů v něm došlo na výroky, které by se podle úřadu daly hodnotit jako podněcování k nenávisti. Rada své stanovisko zveřejnila v srpnu a rádio vzápětí pozastavilo reprízy Viktoříkova pořadu. Do vysílání už se moderátor nevrátil.
Statistika ukazuje, že loňský rok přerušil sestupný trend. V roce 2021 Rada evidovala 1614 stížností a podnětů, v roce 2022 jich bylo 1017, v roce 2023 celkem 907 a v roce 2024 už jen 757. Loni jejich počet vzrostl na 1029. Navzdory vyšší aktivitě diváků a posluchačů ale mnoho stížností odráží spíše očekávání veřejnosti, co by měl regulátor řešit, než skutečný rozsah jeho zákonných pravomocí. Řadou podnětů se úřad nakonec nezabývá, protože nespadají do jeho kompetence.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU