Babiš chce Klempířův zákon doladit v pracovní skupině, na zrušení poplatků vláda trvá

Dnes
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Andrej Babiš
Autor: Úřad vlády ČR
Andrej Babiš (ANO)
Aktualizováno dnes 6:00
Premiér Babiš po schůzce s ředitelem ČT přislíbil vznik pracovní skupiny. Generální ředitelé televize i rozhlasu preferují zachování poplatkového systému.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu 22. dubna sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. Hlavním výsledkem schůzky je dohoda na vzniku pracovní skupiny, která probere připomínky k chystanému zákonu o médiích veřejné služby. Koalice ale nadále trvá na zrušení televizních a rozhlasových poplatků.

Schůzky se účastnil také místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO), který den předtím představil poslanecký návrh dílčích úprav stávajícího poplatkového systému. Podle tohoto návrhu by od placení poplatků byli osvobozeni lidé starší 75 let žijící v domácnostech tvořených výhradně seniory a firmy s méně než 50 zaměstnanci. Návrh počítá také s možností dobrovolných plateb. 

Změny by podle Nachera měly vstoupit v platnost v posledním čtvrtletí letošního roku. Koaliční shoda zatím nepanuje například v otázce, zda by 25 procent výnosů ze sponzoringu České televize, které nyní směřují do Státního fondu kultury, mělo zůstat přímo České televizi.

Babiš po jednání s Chudárkem potvrdil, že vláda trvá na zrušení televizních poplatků, jak to má ve svém programovém prohlášení. „Rozhodli jsme se jít cestou ostatních členských zemí v rámci Evropské unie, je jich 17, které financují v podstatě jiným způsobem,“ odůvodnil premiér. Zároveň připustil, že zákon může doznat změn. Veřejnoprávní média by měla mít zajištěné odpovídající zdroje. Premiér se kloní k tomu, aby šlo o garantovanou částku zakotvenou přímo v zákoně. Naopak se vyjádřil proti vazbě financování na procenta z daní nebo HDP, což označil za těžko uchopitelné.

Vláda žádá kontrolu hospodaření

Babiš také zdůraznil, že vláda chce posílit kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií. V této souvislosti zmínil senátní návrh na rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by měl být příští týden projednán v mediálním výboru sněmovny. Podle premiéra s tímto krokem souhlasí i některé opoziční strany. „Chceme se přesvědčit, jak tyto instituce, když je teda nikdo nekontroluje, vlastně hospodaří,“ zopakoval předseda vlády svou dlouhodobou výtku. Česká televize v reakci připomněla, že prochází pravidelnými audity, její výroční zprávu schvaluje Rada České televize i Poslanecká sněmovna a kontrole ze strany NKÚ se nebrání.

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek označil vznik pracovní skupiny za pozitivní krok, zejména s ohledem na příslib osobní účasti premiéra. O detailech vládního návrhu se podle něj zatím nejednalo. „Ten návrh je tak nedokonalý, že v tom nevidíme vůbec nic. Myslím si, že připomínkové řízení ho buď úplně předělá, anebo svým způsobem i shodí ze stolu,“ řekl Chudárek. Pro Českou televizi zůstává financování prostřednictvím poplatků preferovanou formou. Chudárek nicméně potvrdil, že vládní koalice na zrušení poplatků trvá a že výsledkem středeční schůzky není žádný příslib jejich zachování.

Na schůzce se řešil i Nacherův poslanecký návrh, který představuje jakýsi mezikrok – poplatky by formálně zůstaly, ale okruh plátců by se výrazně zúžil. Podle Chudárka proběhla diskuse o konkrétních částkách mezi ním a Nacherem, přičemž obě strany měly odlišné údaje o rozsahu dopadu na rozpočet České televize. Poslanecký návrh ještě není v konečné podobě a měl by projít dalšími úpravami.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zdůraznil, že pracovní skupina měla být vytvořena ještě před vznikem vládního návrhu. Přesto opožděný dialog přivítal. „Jsem hodně zvědavý na to, jak meziresortní řízení dopadne. To budou stoprocentně stovky připomínek, protože návrh je opravdu velmi špatný a nekvalitní,“ dodal. Prioritou Českého rozhlasu je podle něj zachování poplatkového systému, který nejlépe garantuje redakční nezávislost. Zavoral zároveň potvrdil, že se rozhlas aktivně zapojí do připomínkového řízení, k čemuž ho vyzvalo i ministerstvo kultury.

K Nacherově poslaneckému návrhu Zavoral sdělil, že by pro Český rozhlas znamenal propad příjmů o 250 až 450 milionů korun v závislosti na konečné podobě mechanismu osvobození. „Poslanecký návrh, který zatím pořád beru jako neoficiální, byť jeho kontury byly v úterý zveřejněny Patrikem Nacherem, by opravdu znamenal propad rozpočtu Českého rozhlasu,“ řekl Zavoral. Přesto by rozhlas tento scénář upřednostnil před úplným zrušením poplatků, protože princip poplatkového financování by zůstal zachován. Případný nižší rozpočet by si však podle Zavorala vyžádal úpravy ve vysílání a službách rozhlasu.

Prezident Petr Pavel míní, že vládní návrh vznikl narychlo a zasloužil by si projednání nejen se zástupci médií, ale i s odborníky na média. „Je naprosto v rozporu s principy demokratické země, aby došlo k ovlivňování veřejnoprávních médií prostřednictvím stanovování rozpočtu na základě toho, jak se budou slušně nebo neslušně chovat k právě aktuální vládě,“ prohlásil Pavel. Připomněl, že klíčové je zajistit nezávislost, udržitelnost a předvídatelnost rozpočtu minimálně ve střednědobém horizontu, aby veřejnoprávní instituce mohly uzavírat smlouvy a nehospodařily z roku na rok.

Stávkovou pohotovost zaměstnanců televize a rozhlasu i studentské protesty prezident chápe. „Vnímám obavu, kterou asi sdílí mnoho z nás, a to je, abychom nešli cestou Maďarska nebo Slovenska, pokud jde o veřejnoprávní média,“ dodal Petr Pavel.

Konec „poplatkové mánie“

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy sobě) stažení návrhu odmítl. „Stažení návrhu není na pořadu dne. Právní status ani nezávislost žádného z veřejnoprávních médií neohrožujeme,“ řekl Klempíř. Připustil, že návrh není dokonalý, a vyzval k zaslání věcných připomínek. „Místo emocionálních výkřiků bych potřeboval nějakou platformu a já čekám na jejich připomínky, kterými se budeme opravdu velice vážně zabývat,“ dodal. 

Na dotaz, proč vláda poplatky ruší, uvedl několik důvodů: zadavatelem veřejné služby je stát a měl by ji financovat, senioři tvoří nepřiměřeně vysoký podíl plátců a „velká skupina lidí platí menším skupinám jejich sport nebo jejich další věci“. Dodal, že vláda chce občany „zbavit poplatkové mánie“. O účasti na čtvrteční schůzce parlamentních stran s vedením České televize, kterou svolala opozice, se Klempíř ještě poradí.

Na námitky, že odpor proti návrhu je mimořádně široký, Klempíř reagoval poukazem na polarizaci společnosti. „Národ je názorově docela rozdělený. Mám od našich voličů konkrétní zprávy, aby se poplatky zrušily,“ řekl ministr. Zároveň přiznal, že zrušení poplatků nebylo součástí volebního programu Motoristů sobě.

„Volební program v podstatě zaniká s koaličními prohlášeními. Některé se nám jako nejmenšímu partnerovi prosadit nepodařilo, což je logické,“ vysvětlil. Na termínu účinnosti od 1. ledna 2027 trvá. Financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu by podle něj měla řešit zvláštní kapitola a peníze se na to podle ministra najdou.

Babiš označil stávkovou pohotovost za zbytečnou. „Já jsem měl pocit, že jsem se s panem ředitelem domluvil. Chceme to řešit transparentně, chceme to řešit v klidu. Myslím si, že takovéhle akce nic nepřinesou,“ poznamenal. Generální ředitel Chudárek naopak stávkovou pohotovost i studentské protesty přivítal. „Byly udělány velice kultivovaně, velice důstojně a klidně,“ zhodnotil. 

Za pozitivní signál považuje zejména zájem mladé generace, která bývá s Českou televizí spojována méně než starší diváci. Nezávislost podle jeho vyjádření ohrožena není, od toho je v televizi management. „Iniciativa ČT Veřejnoprávně a odbory ČT se neztotožňují s výrokem generálního ředitele Hynka Chudárka, podle kterého není ohrožena nezávislost. Vládní a poslanecký návrh zákona naopak považujeme za přímé ohrožení nezávislosti a životaschopnosti ČT,“ ohradili se pracovníci televize.

„Vedení veřejnoprávní televize požádáme o schůzku v nejbližším možném termínu. Situace je vážná, pozice musejí být jasné,“ dodali zaměstnanci ve středečním večerním prohlášení na Facebooku.

Zavoral k stávkové pohotovosti uvedl, že chápe obavy zaměstnanců a nebude jim bránit v jejich ústavním právu. Ujistil, že případná stávka by nenarušila vysílání veřejné služby.

CF26

Připomínkové řízení k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby potrvá do poloviny května. Po jeho skončení by měla zahájit činnost avizovaná pracovní skupina složená ze zástupců vlády, ministerstva kultury, České televize a Českého rozhlasu.

Stávková pohotovost, kterou v úterý vyhlásily odbory a zaměstnanci obou veřejnoprávních médií, pokračuje.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.



Nejnovější články

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).