Některé dopady regulací můžou být bolestivé a tom, jak moc, se přesvědčily společnost Adobe a designérská platforma Figma. Evropské i britské úřady v roce 2023 fakticky zablokovaly plánovanou akvizici Figmy za 20 miliard dolarů, tedy skoro 500 miliard korun, aby ji větší společnost „nezabila“ a na trhu nevznikl příliš silný hráč.
„Firmy žily 15 měsíců v tom, že se ten obchod stane. A po té době jim regulátoři řekli, že ne. To je strašné,“ komentuje Vojta Roček, investor a partner investiční skupiny Presto Ventures. Celé zkoumání obchodu podle něj dosahuje skoro až absurdního vyznění po širokém nástupu umělé inteligence. „Tři roky poté, co se regulátoři báli, jestli náhodou někdo nebude mít moc velký podíl na trhu, se ukazuje, že další vlna inovace situaci úplně změnila. Ta vlna je tak brutální, že poslala Adobe do náročné obchodní situace a jasně ukazuje, jak úředníci prostě nemůžou ‚vědět‘ lépe než trh,“ uvádí Roček.
O příběhu Figmy a Adobe hovoří, když mluví o opatření proti zabijáckým akvizicím (killer acquisitions), které by se mohlo dostat do českého práva. Opatření vychází ze směrnice Evropské unie a jeho cílem je zabránit tomu, aby nějaká z velkých společností koupila nadějného menšího konkurenta primárně proto, aby jej „zabila“ – zlikvidovala nebo zabrzdila jeho produkt, než se z něj stane plnohodnotný soupeř.
Novinku, která by mohla vstoupit do startupového prostředí v Česku, obsahuje návrh novely soutěžního zákona, který na konci března 2026 poslal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže do meziresortního připomínkového řízení. Podle Ročka a některých dalších investorů jde ale o zásah do fungování startupového ekosystému.
Česko je poměrně malý trh, ze kterého technologické firmy skoro nikdy nechodí na burzu, místo toho je kupují větší společnosti. Je to jeden z vrcholných milníků úspěšného startupu. „A tady u toho ÚOHS říká: ‚Povede se vám to, a my to stejně zpochybníme‘. A navíc až šest měsíců poté,“ doplňuje Roček.
Návrh popisuje jako protistartupový i protiinvestorský a realizace by podle něj mohla vést ke snížení apetitu investorů posílat peníze do rizikového kapitálu, tedy právě startupů. „Protože si ani nemůžou být jistí tím, že projekt nakonec bude moct někdo koupit,“ vysvětluje. Prodej zainvestovaného startupu je bod, ke kterému zase směřují investoři, aby se jim peníze znásobily – nebo je alespoň dostali zpět.
Právě startupy spadají pod obratové prahy, které řeší antimonopolní úřady, takže je dosud neměly jak přezkoumávat. Podle Ročka jde však český návrh nad rámec evropské směrnice. „Myslím si, že je velmi obtížné posoudit, jestli daná transakce může být opravdu smrtící a významná pro trh, zvlášť v digitální době a rozmachu umělé inteligence, která všechno rychle mění. Návrh legislativních změn zvyšuje nejistotu a všechno zdržuje, což je opak toho, proč kupovat startup nebo do něj investovat,“ hodnotí Roček. „Při zavádění podobných podmínek hrozí, že startupy budou exitovat jenom do Spojených států a inovace budou probíhat tam,“ dodává.
Podobnou obavu o předvídatelnost českého prostředí sdílí Radim Kocourek, managing partner JIC Ventures. „S praktikou killer acquisitions jsem se u nás osobně nesetkal. Záměr regulace chápu, ale zároveň chci, aby bylo české prostředí pro zahraniční kupce čitelné a předvídatelné. Zájemci o naše startupy už tak překonávají různé legislativní bariéry. Čím méně si budou jistí, co je čeká, tím spíš se rozhlédnou jinde,“ komentuje.
Tržní zvyklosti
Investoři si přitom mnohdy lámou hlavu s tím, kdy k takové zabijácké akvizici v českém prostředí reálně došlo. Že větší zahraniční firma kupuje menší českou a dál ji rozvíjí, je běžné. Mezi poslední obchody patří prodej AI voicebotu Vocalls americké firmě CallMiner nebo platformy VOS.health americkému jednorožci Spring Health. V obou případech kupec technologii začlenil do své a dál na ní staví.
Podle Ročka můžou mechaniky ÚOHS fungovat v rigidních prostředích, u mobilních operátorů nebo internetových poskytovatelů. Ale startupové prostředí ovlivňují rychlé a zásadní inovace, říká.
„Z mého pohledu je to další regulace pro úředníky, kterým se získávají větší moc nad tím, jak funguje tržní prostředí,“ myslí si Barbora Werdmölder, která stojí v čele komunity CzechFounders. Podle ní regulace startupům nepomůže. Obvyklý scénář pro startupy totiž zní, že buď v brzké fázi svůj produkt (či svou firmu) prodají velkému hráči. Pokud to neudělají, obvykle riskují, že si jeho variantu velký hráč může vyvinout sám. První varianta přitom znamená, že ze své práce alespoň něco mají.
Výrazně umírněnější pohled nabízí Kamil Levinský, výkonný ředitel Jet Ventures ze skupiny Jet Investment. Pro něj má novela dvě relevantní části s protichůdnými dopady: zvýšení obratových prahů je podle něj „dobrá zpráva" – méně administrativy, méně čekání na souhlas úřadu u transakcí bez reálného tržního dopadu, a většina startupových exitů pod prahy beztak spadne. Call-in model označuje za „teoreticky znepokojivý“, ale zároveň věří, že v praxi cílí jinam.
„Strůjce killer acquisition musí mít záměr firmu koupit a zlikvidovat. Takový záměr formuje kupující strana. My jako prodávající fond jsme v té transakci pasivní: dostaneme nabídku, posoudíme cenu, prodáme. Záměr acquirera neřídíme a ani nevidíme do jeho strategických plánů. Regulace proto správně cílí na kupce.“ VC fond jako menšinový finanční investor (Jet typicky kupuje 10 % v kolech Seed až Series A) je podle něj v takovém scénáři „dotčená strana, ale nikoliv strůjce problému“.
Riziko pro fond je tak spíše nepřímé: „Pokud ÚOHS transakci přezkoumá a zkomplikuje, náš exit se zpozdí nebo zlevní,“ myslí si.
Dosud platí, že ÚOHS posuzuje jen fúze, kde celkový obrat spojujících se firem na českém trhu přesahuje 1,5 miliardy korun a zároveň alespoň dva subjekty vykazují obrat alespoň 250 milionů korun. Novela obě hodnoty zvedá, a to na 2,5 miliardy a 350 milionů korun, což by mělo podle odhadu úřadu snížit počet notifikovaných spojení zhruba o 30 %. Zároveň ale vzniká zcela nový nástroj. Úřad si bude moci „zavolat“ (tady zmíněné call-in) i transakce, které těchto hranic nedosahují, pokud vyvolají podezření na podstatné narušení soutěže. Stejný model už funguje například ve Švédsku, Maďarsku, Itálii, Dánsku nebo Irsku.
ÚOHS zdůrazňuje, že současné nástroje úřadu umožňují jen ad hoc zásahy proti konkrétním firmám. „Naopak, Úřad nemá v současné době možnost přezkoumávat spojení soutěžitelů, která obratové hranice nedosahují a nepodléhají povolení Úřadu, ale mají potenciál narušit hospodářskou soutěž. K zaplnění této mezery tedy Úřad navrhuje zavést tzv. call-in model přezkumu koncentrací nesplňujících obratová kritéria, které však s ohledem na charakter spojujících se soutěžitelů nebo již spojených soutěžitelů anebo dotčených relevantních trhů mohou vzbuzovat podezření na podstatné narušení hospodářské soutěže,“ uvádí tisková zpráva. Cílem změn má být stimulovat hospodářskou soutěž a inovace a otevřít trhy, které trpí zakořeněnými tržními zvyklostmi a nefungují ideálně.
Nejasná cesta ke schválení
Zkušenost Adobe byla drahá. Firma oznámila zmíněnou akvizici za 20 miliard dolarů v září 2022 a obě společnosti pak čekaly na verdikt regulátorů. Britský úřad pro ochranu hospodářské soutěže i evropská komise dospěly k závěru, že spojení by mohlo výrazně narušit konkurenci na trhu designových nástrojů. Adobe v prosinci 2023 obchod zrušilo s poukazem na „nejasnou cestu ke schválení“. Původní dohoda mezi firmami ale obsahovala usnesení, podle nějž, pokud z obchodu sejde, vyplatí Adobě kompenzační poplatek ve výši jedné miliardy dolarů.
Generativní AI přeskupila karty v designovém softwaru s velkou rychlostí. Adobe čelí konkurenci nástrojů, které před třemi lety neexistovaly, a jeho akcie poslední dva roky zaostávají za širším americkým trhem. Figma zůstala samostatná a s Adobe dnes reálně spolupracuje na integracích, firmy tak rozvíjejí technologické partnerství.