Když se podívám na diskuse k jednotlivým článkům Lupy, nejvíc příspěvků je k tématům, zabývajícím se placením za služby, kde je co levně nebo zadarmo, reklamou, kritikou toho, co dělají jiní (což nezřídka vede k čilému napadání…). A až daleko vzadu jsou příspěvky k tématům, k nimž je nutné mít konkrétní znalosti z nějaké oblasti výpočetní techniky.
Z tohoto rychlého sumáře by mohlo vyplývat, že znalci výpočetní techniky čtou články ma Lupě málo a ještě méně píšou do konferencí Lupy. Nic až tak moc proti názorům typu „to se mi nelíbí“ a „to se mi líbí“ (které se např. z e-mailových koferencí tvrdě vytěsňují). Jejich výsledný znalostní dojem je nulový. Zcela záporný dojem vyvolávají sprostá napadání a odrazují ostatní od účasti v konferencích.
Problémem na Lupě je i naprosto volné přijímání článků, bez ohledu na jejich obsahové zaměření. To si nemůže dovolit žádné papírové periodikum, každé z nich musí opečovávat rámec od něj očekávaného – čili aby čtenáři věděli, jaký záběr, zaměření, hloubku zpracování mají od toho kterého periodika čekat. Myslím, že to je v případě webovských webzinů stejnou nezbytností jako u papírových magazínů. To současná Lupa nesplňuje. Tím vyvolává určitý zmatek ve svém přijímání čtenáři s následným dopadem na obsah konferencí.
Problém můžu posoudit i z postu dlouholetého šéfredaktora. Jednou z jeho hlavních prací je vytvoření obsahového rámce a celkového vyznění periodika. Šéfredaktor nemůže zcela volně nechat vytisknout všechno, co se namane. Musí najít kmenové autory, kteří do rámce zapadnou svým celkovým stylem, aniž by se jim něco muselo neustále vysvětlovat. S ostatními autory musí pracovat mnohem víc a ev. jim i vracet články k přepracování. Vždy se dbá na to, aby článek „seděl“, měl grunt a „nevisel ve vzduchu“. Čtenář nesmí mít po přečtení článku pocit ztráty času. Autor musí umět sdělit podstatu věci v oboru, kterému se v periodiku věnuje. Tím vším se následně vymezuje čtenářská obec periodika, tvořící jeho předplatitelskou základnu. Na Internetu tedy stálou, odborně či zájmově vymezenou obec návštěvníků webzinu. Reakce v diskusích pak bývají zasvěcenější a zajímavější svou doplňující informativností.
Prošel jsem nemálo diskusních fór k jednotlivým článkům na mnoha webzinech. Všechna mají jednu zásadní vadu – nejsou moderovaná. Tak se na vás sypou úžasné pitomosti, mezi nimiž musíte hledat něco, co má hlavu a patu. Dá to takovou práci, že se na to nakonec vždycky vykašlu. U některých fór je nepříjemná nutnost klikat na název každého příspěvku zvlášť (v pozadí je samozřejmě snaha o co největší počet vyhozených nudlí na stránky webzinu). To u Lupy díkybohu není. Její diskusní fóra mají dobrou architekturu.
Nade všemi diskusními konferencemi, které jsem viděl, se vysoko tyčí Slashdot.org. Jak vymezením záběru, který si našel své čtenáře a diskutéry, tak svým provedením. Ať vlezu do jakékoli jiné webovské diskuse, silně tam postrádám slashdotovské moderování. Slashdot hodnotí všechny příspěvky čísly od –1 do 5 (-1 je nejhorší). Přidává ještě zhodnocení, zda jde o informaci, srandu, zajímavý obsah apod. Vyložené sprosťárny a bezostyšné napadání interně nechává v databázi, ale navenek k nim nevede žádný odkaz (jsou „zmrtvělé“). Každý uživatel Slashdotu si může stanovit, jak hodnocené příspěvky se na něj mají hrnout. Já jsem si vybral příspěvky od hodnocení 3 nahoru. A je to super. Ze záplavy stovek příspěvků tak čtu jen to, co opravdu stojí za přečtení. Podmínkou hodnocení příspěvků samozřejmě je velmi dobrá moderátorská znalost témat a nezaujatost. Moderátorům Slashdotu se daří hodnotit příspěvky celkem trefně. Jen málokdy najdete něco velmi dobrého mezi reakcemi s nízkým hodnocením. Tak mě tak napadá, jak by asi hodnotili moderátoři Slashdotu diskusní příspěvky na Lupě… :-)
Co by z toho všeho mohlo plynout pro změny webzinové části Lupy? Samozřejmě jde o změny k lepšímu. První věc – šéfredaktorovat Lupu. Já nebudu mít vůbec nic proti tomu, když se mnou (opravdu znalý a inteligentní!!! :-) šéfredaktor Lupy pokaždé projedná, jaké téma bych mohl (a byl schopen) probrat ve svém dalším článku a jak bych ho asi tak mohl pojmout. V takové diskusi se vytváří článek pro dodržovaný obsahový a hlavně záběrový rámec webzinu.
Ten záběr je veledůležitý. Když se na Slashdotu objevil odkaz na článek o zvukových otiscích hudebních skladeb, byla odezva notná. Když jsem uvedl článek o tomtéž (i s odkazem jinam), byla odezva nulová, počet přečtení nízký a jedním e-mailem jsem dostal vynadáno, proč pořádně nevysvětlím, o co jde. Vysvětleno to bylo až dost, včetně vazeb na spoustu dalších záležitostí. Ovšem pro lidi, kteří jsou schopni tomu porozumět, protože už nějak znají danou problematiku. Jinak by článek musel být několikrát delší, zevrubně učebnicový.
Totéž je na Slashdotu – ve výchozí informaci je třeba několik zkratek, kterým rozumějí jen ti, kteří vědí, co znamenají. Díky svému jasnému vymezení nemusí Slashdot nikomu ze svých čtenářů nic vysvětlovat. Slashdot se přitom nezabývá ani zdaleka jen otevřeným kódem, ale nezřídka i vědou, převážně velmi zajímavými objevy z fyziky, astronomie a biologie. I tato témata mají bohatou odezvu. (Pro Lupu se tady nabízí možnost viditelného oddělení rubrik s různým zaměřením článků).
Rozdíl mezi Slashdotem a Lupou i jí podobnými webziny s několika novými vlastními články denně je v tom, že autoři výchozích mikročlánečků Slashdotu velmi krátce shrnou a zdařile vypíchnou problém, kterým se zabývá nějaký článek na zcela jiném serveru. Jsou to velmi trefná „apelační avíza“. Podněcují k přečtení článku jinde a k napsání reakce. Slashdot své vlastní články takřka nemá. I to by šlo na Lupě spustit vedle vlastních článků. Muselo by se ovšem hodně šmátrat po českém Internetu a hledat zajímavé nebo kontraverzní články, které tématicky ladí s Lupou. Američané mají úlohu ulehčenou tím, že anglicky psaných článků jsou na Internetu haldy. Redaktory Slashdotu upozorňují na zajímavosti i jeho čtenáři (a to velmi hustě – další silná zpětná vazba). Na ona „apelační avíza“ někdy krátce nadhodí dotaz kohokoli, kdo volá po sdělení zkušeností ostatních (třeba jak se dosíci nějakých příjmů při tvorbě softwaru s otevřeným kódem). Reakcí bývá zajímavá přehršel. A nakonec – Slashdot se obrací na čtenáře, aby mu navrhli otázky pro nějaké známé kapacity aj. osobnosti (nejlépe hodnocené dotazy se vyberou, předloží oné osobnosti a rozhovor se pak uveřejní – a hned je zase o čem diskutovat).
Tolik k řízení obsahovému a záběrovému. Teď co na Lupě s hodnocením příspěvků. To je pochopitelně problém především časový. Moderátoři by museli na Lupě číhat na každý příspěvek 24 hodin denně. A opravdu umět příspěvky hodnotit. Výhodou by bylo, že by z diskusí zcela zmizely sprosťárny, osobní napadání a jiné nechutnosti. Už jen tím by se diskuse vydatně prosvětlily a podněcovaly ke slušnému pojednávání témat. Hulváti by věděli, že jsou bez šance, stejně jako na Slashdotu. Sami by toho nechali (nadávat do studně omrzí:) Jak by Lupa dokázala problém moderování řešit, je na ní. Ale možná, že ve vztahu k výše uvedenému šéfredaktorování a slashdotění (přidáním apelačních avíz) by zajímavých příspěvků přibývalo a moderování pak i posilovalo zájem o návštěvu a o účast v diskusích.
Kdyby Lupa tohle všechno zvládla, musela by zapracovat i na přilákání zdatných znalců a diskutérů, kteří by už měli do čeho zajímavého vstoupit. Napadlo mě toho ještě víc, ale už takhle je toho až dost (třeba taková drobnost – že by ankety měly být u vícero článků a že by měly být avízované i u výběru článků na titulní stránce Lupy apod.). To „všechno ostatní“ i názory na uvedené návrhy změn už nechám na vás.
ČLÁNKY DO MAILU