Platí teze, že se budou v době zvýšeného rizika investoři přesouvat k Bitcoinu a kryptoměnám?
Seriózní akademické zkoumání na toto téma dlouho chybělo. Ekonomické oddělení University of Pretoria ale teď publikovalo – a nutno říci, že si k tomu nemohlo vybrat příhodnější dobu – studii (jejími autory jsou Elie Bouri a Rangan Gupta z University of Pretoria a Xuan Vinh Vo z University of Economics v Ho-Či-minově městě), která seriózně srovnává pohyby v GPR indexu (investorském indexu geopolitického rizika) a dává je do souvislosti s pohyby a diskontinuitami u největších kryptoměn.
Jdou tedy diskontinuity v cenovém vývoji kryptoměn ruku v ruce s výkyvy v grafu geopolitického rizika? Pravda je alespoň z části méně intuitivní, než by se mohlo na první pohled zdát.
Co je to přesně GPR index
Jedná se o index, který vytvořili ekonomové Dario Caldara a Matteo lacoviello (oba jsou členové Federal Reserve Boardu Fedu). Index geopolitických rizik se počítá z počtu článků s tématem geopolitických rizik v 11 národních a mezinárodních denících za každý měsíc, a to coby jejich podíl z celkového počtu za tu dobu ve stejných médiích publikovaných článků (nově index existuje i v lokálních variantách pro vybrané země). Podrobnosti (v angličtině) lze nalézt zde. Index poměrně dobře odráží napětí mezi zeměmi a další geopolitické hrozby a je často citovaný nejen (pracují s ním například některé centrální banky) v akademickém prostředí.
Na začátku se sluší uvést, že již před touto studií se objevilo několik akademických článků, které dávaly do souvislosti zhodnocení Bitcoinu a geopolitické nejistoty, žádný ale systematicky nezkoumal vztah cenových skoků (diskontinuity) u Bitcoinu a dalších dominantních kryptoměn s pohyby na GPR indexu. Námi analyzovaná studie se pokouší tento nedostatek překlenout.
Jak na to vědci šli
Vedle dat GPR indexu použila studie sadu dat obsahující cenový index čtyř kryptoměn a platebního (remittance) tokenu XRP. Sledovanými kryptoměnami byl Bitcoin a Litecoin od 30. dubna 2013 do 31. října 2019 (celkem 2369 denních pozorování) a Ethereum a Stellar (kde byla dostupnost dat limitována kratší historií jednotlivých projektů). Tato data byla čerpána z populárního webu coinmarketcap.com, který kryptoměnové projekty monitoruje.
K samotné detekci diskontinuit v ceně kryptoměn využívá studie tzv. poloparametrických modelů sestavených na základě denních cenových grafů hlavních kryptoměn. Na data následně aplikuje metodu logistické regrese, což je postup matematické statistiky, který se zabývá odhadováním pravděpodobnosti nějakého jevu (závisle proměnné) na základě známých skutečností (nezávisle proměnných), které mohou výskyt tohoto jevu ovlivňovat. Následně výzkumníci porovnali naměřené cenové skoky s výkyvy na GPR grafu.
K čemu studie dospěla
Na první pohled by to mohlo vypadat, že čím delší historii za sebou kryptoměna má, tím více cenových skoků. Neplatí to ale absolutně. Jako nejdivočejší se totiž ukázal Litecoin (80 skoků, tedy 3,38 % z celkového počtu měřených dnů), druhé skončilo XRP (74, resp. 3,26 %) a Bitcoin se nalézá až na třetím místě (71, resp. 3 %).
Naopak Ethereum se s celkovým počtem pouhých 38 skoků (2,47 % z celkového počtu měřených dnů) ukázalo ze všech pěti sledovaných kryptoměn jako „skákající“ nejméně (tedy ještě méně, než mladší Stellar). Časově se navíc nejvíce cenových skoků odehrálo v poměrně úzkém časovém období mezi roky 2016–2017.
Jak je to s korelací cenových skoků kryptoměn s pohyby GPR indexu
Po aplikování regrese se ukázalo, že jediná kryptoměna, jejíž cenové skoky významně (pozitivně) korelují s výkyvy GPR indexu, je (ne až tak překvapivě) Bitcoin. Jinými slovy, pokud silně rostou hodnoty na GPR indexu, lze (nebo alespoň historicky šlo) z toho předpokládat i ekvivalentní cenové skoky v dolarové hodnotě Bitcoinu.
Nic podobného ale neplatí pro zbývající kryptoměny z vrcholu kryptoměnové pyramidy. Jejich cenové skoky s vývojem GPR indexu prakticky nekorelují a ze všeho nejméně pak překvapivě Ethereum.
Sami autoři tento jev dávají do souvislosti s dlouhodobou tržní dominancí Bitcoinu v celkovém tržním podílu (aktuálně 65 %) v rámci krypto trhu, tuto tezi ovšem poněkud nabourává fakt, že se tentýž jev nijak pozitivně neprojevil u Etherea (aktuálně 10 %). Samotná metrika tržní kapitalizace kryptoměn je navíc přinejmenším dost problematická.
Autoři studie mají nicméně jasno: „Skutečnost, že cenové skoky u Bitcoinu jsou závislé na výkyvech v GPR, ukazuje na rostoucí význam Bitcoinu jako útočiště v dobách nejistoty a funkční alternativy k neefektivnosti tradičních ekonomických a finančních systémů v době zvýšeného geopolitického rizika,“ tvrdí. Jako příklady uvádějí geopolitické události jako Brexit, americké sankce vůči Venezuele a Íránu či napětí mezi USA a Čínou.
Druhým závěrem pak je, že lze z pohybů GPR predikovat nejbližší vývoj ceny Bitcoinu, ne však ostatních kryptoměn. To poněkud nabourává starší teorie o tom (například Bouri, E., Roubaud, D., & Shahzad, S. J. H.: Do Bitcoin and other cryptocurrencies jump together? The Quarterly Review of Economics and Finance, 2019), že cenové skoky u Bitcoinu jsou dlouhodobě v přímém vztahu k pohybům zbylých dominantních kryptoměn.
Každopádně bude zajímavé porovnat cenu Bitcoinu a hodnoty GPR indexu na konci tohoto měsíce. Zatím to vypadá, že po únorovém oddechu (leden dosahoval extrémních hodnot) by mohl březnový index opět proletět komínem, cena Bitcoinu nicméně zatím setrvale pomalu padá.
Potvrdí se teze autorů studie o Bitcoinu coby bezpečném investorském útočišti v dobách globální ekonomické nejistoty i tentokrát? Nechme se raději překvapit.
