Sněmovna rozhodla o nových členech Rady České televize. Ze šesti míst, která se uvolní 26. března 2020, dokázali poslanci obsadit jen tři. Na druhou polovinu přijde řada až v dubnu, protože aktuální schůze sněmovny předčasně skončila kvůli koronaviru.
Na rozpočet veřejnoprávní televize a dodržování úkolů veřejné služby budou dohlížet Roman Bradáč, Pavel Kysilka a Jiří Šlégr. O tom, že právě tito tři muži mají zisk místa v televizní radě jistý, se v kuloárech sněmovny i mezi novináři mluvilo už od února. Kolovalo i přesné rozdělení volných míst mezi politické strany, protože oficiálně apolitická rada je ve sněmovně pokaždé předmětem dohod politických klubů.
Předseda nejsilnějšího klubu, Jaroslav Faltýnek z vládního ANO, to ostatně před středeční volbou sám otevřeně potvrdil: „Je logické, že já jako šéf největšího klubu debatuji několik týdnů s předsedy klubů, s Radimem Fialou (SPD), se Zbyňkem Stanjurou (ODS), s Jakubem Michálkem (Piráti), samostatně, s celým Demoblokem, abych prostě věděl, jaký je názor. Protože prostě je to volba. I když je to veřejnoprávní instituce, tak prostě je to volba Poslanecké sněmovny, a to je politika, bohužel, tak to je. Řekněme si to na rovinu. Takže já znám názory a preference všech poslaneckých klubů.“
Ze šesti volných míst mají 3 připadnout ANO, 1 ČSSD a 2 opozici. O Romanu Bradáčovi a Pavlu Kysilkovi se mluví jako o kandidátech spřízněných s ANO. Jiří Šlégr obsadí místo pro ČSSD. Poslanec ANO Stanislav Berkovec pár dnů před volbou poslal zhruba čtyřem desítkám svých kolegů dokument s doporučením, koho volit a koho nevolit. Všechny nově zvolené radní v něm poslancům popisoval jako kandidáty, kteří nepůjdou na ruku současnému generálnímu řediteli.
Poslanec ANO Stanislav Berkovec (vlevo) při veřejném slyšení kandidátů do Rady ČT
Roman Bradáč je bývalý ředitel zpravodajského kanálu ČT24, který prohrál v souboji s Petrem Dvořákem o post generálního ředitele. K současnému fungování Kavčích hor i Rady ČT je velmi kritický.
„Není zatím vidět, v jaké kondici ČT je, ale brzy to vidět bude a je otázka, jestli to nebude pozdě. Kolos, jako je ČT, nelze zastavit na místě. Kdo vám říká, že změní kurz, neříká pravdu,“ prohlásil při veřejném slyšení ve sněmovně. Přijde mu, že je Rada ČT až příliš na jedné lodi s managementem.
Nemyslí si, že je nutné zvyšovat poplatky. ČT podle něj potřebuje s penězi lépe nakládat, ne jich dostávat víc. „V současnosti lidé nemají pocit, že to je jejich televize, a to je další věc, která mi samozřejmě dost zásadně vadí,“ řekl poslancům. Stejně argumentuje i část poslanců ANO.
Obchodně vidí stále nevyužitý potenciál třeba ve sponzoringu na ČT Sport a v další obchodní činnosti. Televize se podle něj nesmí vnímat jen jako zpravodajství, ale jako normotvorná instituce. Česká televize podle něj občas až příliš akcentuje bavení a sledovanost. Programové soupeření s komerčními stanicemi mu vadí dlouhé roky, mluvil o něm už při své kandidatuře na generálního ředitele v roce 2011.
Poslance ujišťoval, že by navzdory profesní minulosti spjaté s Českou televizí rozhodoval v radě objektivně a bez osobních animozit. Patří k těm, kteří současnému vedení vytýkají údajné rozpouštění finančních rezerv po předchozím generálním řediteli Jiřím Janečkovi. „To, co se dělo v době, kdy byl v managementu Jiří Janeček, bylo správně, dávaly se peníze stranou na horší dobu,“ poznamenal. Také tento argument na podzim typicky používali poslanci ANO, SPD a KSČM, když při schvalování výročních zpráv zpochybňovali současný stav hospodaření České televize.
A jak ho hodnotil poslanec Stanislav Berkovec (ANO) ve svém spisku? „Nemá dobrý vztah s Petrem Dvořákem, nesouhlasí s podobou zpravodajství a publicistiky na ČT. Politicky neaktivní. Je schopen pracovat v týmu. V médiích má mnoho známých nebo žáků, proto nevzbudí žádné kontroverze. V Radě České televize nebude v žádném případě zastupovat zájmy Petra Dvořáka,“ stojí v dokumentu.
Roman Bradáč na archivním snímku
Pavel Kysilka je v současné době předsedou dozorčí rady Českých drah. Bývalý bankéř do ní usedl v září 2019. Je rovněž prezidentem festivalu Smetanova Litomyšl, v jehož správní radě zasedá s poslancem ANO Martinem Kolovratníkem. Zabývá se ekonomickými, byznysovými a sociálními dopady digitální revoluce, kterou jako klíčovou agendu v posledním roce tlačí vláda Andreje Babiše.
Za zvolení Pavla Kysilky lobboval Svaz průmyslu a dopravy. Svou podporu zdůvodňoval právě tím, že by v České televizi mělo být více ekonomické publicistiky a informací o Průmyslu 4.0. „Dramaticky by pomohlo, kdyby celá společnost cítila, do jaké epochy kráčíme. Jsme přesvědčení, že ten přerod, pokud se máme vyhnout různým pastem, potřebuje povzbudit všeobecné povědomí. K dlouhodobým trendům se dá dělat celá série pořadů, ať už o umělé inteligenci, virtuální realitě, robotice nebo dalších tématech,“ podotkl bývalý bankéř.
Rada České televize však do výroby a vysílání pořadů ze zákona zasahovat nesmí.
Také se netajil kritickým pohledem na současné ekonomické fungování Kavčích hor. „I z vlastní osobní zkušenosti a veřejných dokumentů jsme přesvědčeni, že hospodaření ČT se zase může zlepšit. Hospodaří s obrovskou rezervou,“ řekl poslancům. „S příjmovou stránkou se dá žít dlouhá léta a s velmi kvalitním výstupem. ČT nemá nastavený princip řízení efektivity nákladů. Chce to mít efektivní metriku, perfektní měření a vykazování, co nás co stojí,“ tvrdil.
Ekonom Pavel Kysilka je podle svých slov dlouhodobě zastáncem radikálního pohledu na reklamu, sponzoring a product placement ve vysílání ČT. Měly by být velmi limitované až vyloučené. Příjmy z poplatků podle něj stačí na to, aby se ČT bez komerční činnosti obešla.
Poslanec Stanislav Berkovec (ANO) zvolení Pavla Kysilky doporučil, ale upozornil na to, že by se mohl dostat do střetu zájmů kvůli působení v dozorčí radě Českých drah. Národní dopravce je totiž jedním z obchodních partnerů České televize a dozorčí rada schvaluje i podnikatelské plány a strategie.
„Je pravděpodobné, že jeho zvolení by bylo prezentováno jako dosazení člověka blízkého ANO,“ předvídal Berkovec. „Velmi silný spojenec v případě kooperace, avšak velmi silný protivník v případě opačném. Tento kandidát by snad v Radě ČT nezastupoval zájmy Petra Dvořáka,“ stojí v hodnotícím dokumentu.
Pavel Kysilka na konferenci Digitální Česko 2016
Jiří Šlégr je bývalý poslanec za sociální demokracii, který posléze přeběhl do strany LEV 21 Jiřího Paroubka. Mandátu se vzdal v červnu 2013 a politicky se postupně vrátil k ČSSD. Opakovaně neúspěšně kandidoval do Senátu, naposledy před třemi lety za ČSSD. Široké veřejnosti je ale známý především jako odolný hokejista s přezdívkou Guma, mimo jiné z olympiády v Naganu. Dnes působí jako předseda hokejového klubu HC Verva Litvínov. Tento klub ho také do Rady ČT navrhl.
„Nejsem tu pro to, abych kritizoval Českou televizi, ba naopak, udělala v posledních letech kus práce. Není v červených číslech, zvládla digitalizaci,“ řekl poslancům Jiří Šlégr, který by rád navázal na práci stávající Rady ČT. „Jsem nadmíru spokojen s tím, jak funguje sportovní kanál. Rád bych, abychom se nadále věnovali mistrovstvím světa a olympijským hrám. Víc bych se zaměřil na regionální záležitosti. Pocházím z problematického regionu, Ústeckého kraje. Když jsem vyrůstal, měl Litvínov 37 tisíc obyvatel, dnes má 24 tisíc obyvatel a od České televize si zasloužíme informace, proč tomu tak je, proč k odlivu lidí dochází,“ zdůraznil při svém představení ve sněmovně.
Trápí ho také obezita u dětí. „I to je prostřednictvím televize možno dávat prostřednictvím rodičů do pořádku, ukázat jim cestu. Nemusí být všichni profesionální sportovci, ale měli by se věnovat sportovní aktivitě,“ řekl.
Při kandidatuře ujišťoval, že by byl při výkonu funkce radního politicky nezávislý. „Do nejvyšší politiky jsem šel s tím, že jsem na ni koukal hodně nezávisle, chtěl jsem tam jít kvůli sportu a pomáhat lidem. V Radě ČT byli Helena Fibingerová nebo Jiří Baumruk, my sportovci se dokážeme oprostit od politiky, jsem zvyklý hrát fair play,“ argumentoval.
Jiří Šlégr je momentálně zastupitelem v Litvínově. Tohoto mandátu se však nejspíš bude muset v souvislosti se zvolením do Rady ČT vzdát.
V podkladovém dokumentu poslance Stanislava Berkovce je Jiří Šlégr označen za stranického kandidáta ČSSD. „Dá se předpokládat, že v Radě ČT nebude zastupovat zájmy Petra Dvořáka. Přinese (snad) hlasy části ČSSD,“ naznačuje poslanec politické dohody kolem radních. Ve sněmovně je totiž obvyklé, že si kluby navzájem podporují „své“ kandidáty.
Jiří Šlégr
Vládní ČSSD je s výsledkem středeční volby do Rady ČT spokojena. „Volba neuhnula k žádnému extrému. Věřím, že noví členové přispějí k tomu, co je hlavní úkol těchto rad – vést kompetentní vnitřní debatu o obou veřejnoprávních médiích,“ oznámil na Twitteru ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„Z uniklého e-mailu Stanislava Berkovce je zřejmé, že poslanci hnutí ANO usilují o výměnu vedení České televize a dosazení loajálních osob. Její poslanci tento úmysl ani neskrývají,“ obává se předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Podle místopředsedy mediálního výboru Tomáše Martínka (Piráti) hlasovali poslanci místo pro nadstranické odborné kandidáty i podle stranického zájmu a možné kooperace s hnutím ANO. „Dle zákona přitom členové mediálních rad nesmí působit ve prospěch politických stran,“ podotkl Martínek.
Zbývající tři volná místa v Radě ČT by poslanci měli obsadit na dubnové schůzi. Pokud bude dodržena sněmovní matematika, zbývá zvolit 2 opoziční radní a 1 za ANO. Do druhého kola jde s největším počtem hlasů ekonomka Hana Lipovská, kterou podpořilo 83 poslanců. Na této kandidátce by se mohlo shodnout ANO s dalšími menšími uskupeními ve sněmovně, podporu zřejmě najde také u nezařazených poslanců.
Velkou podporu měl také šachista a bývalý novinář Pavel Matocha (77 hlasů), který se podle svých slov díky hraní šachu zná s Václavem Klausem mladším. Solidní podporu získal moderátor Luboš Xaver Veselý (57 hlasů), vydavatel Michal Klíma (57 hlasů), filmový kritik Zdeněk Holý (53 hlasů) a protidrogový expert Ivan Douda (49 hlasů).
Michal Klíma má největší podporu u opozice, podobně i děkan FAMU Zdeněk Holý. K oběma jménům je dokument Stanislava Berkovce silně kritický, považuje je za spojence Petra Dvořáka nebo Milionu chvilek pro demokracii.
Právě výzvy zmíněného spolku Milion chvilek pro demokracii anebo sdružení Rekonstrukce státu část poslanců výrazně dráždily. Spolek se začátkem roku podílel na hledání nadstranických nezávislých kandidátů, které by různé organizace mohly nominovat do televizní rady. „Neříkáme nikomu, koho má a nemá volit, avšak myslíme si, že volba do veřejné funkce ve veřejnoprávní instituci by měla být veřejná. Veřejnost má právo vědět, kdo nese odpovědnost za případné zvolení lidí, kteří budou nezávislost veřejnoprávních médií torpédovat,“ sdělil Milion chvilek na Facebooku.
„Stačí, že už teď Andrej Babiš vlastní velkou část mediálního trhu. Stačí, že už se teď v jeho médiích kritiky na premiéra nedočteme. Stačí, že v nadcházejících volbách do mediálních rad ČT a ČRo dosadí lidi, které je ovládnou. Tohle není strašení, tohle se děje jen pár set kilometrů od nás,“ uvedla začátkem března v narážce na dění v Polsku a v Maďarsku Hanka Strašáková, koordinátorka Milionu chvilek Brno.
„Dostal jsem dva maily od Rekonstrukce státu. Od pana Lukáše Krause a od pana Josefa Karlického. Včetně toho, že byly zveřejněny medailonky všech 18 kandidátů, kde Rekonstrukce státu říká, nijak to nekomentuji, kdo je v pořádku: v pořádku je pan Klíma, Holý, Schwarz, Kysilka, Staněk, Švejda, Závozda a o těch ostatních mají nějaké pochybnosti,“ upozornil předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek v reakci na kritiku Berkovcova dokumentu, jehož rozeslání označil za chybu.
Připomněl také, že se 19 senátorů snažilo dosáhnout stažení nominace ekonomky Hany Lipovské kvůli jejím názorům na veřejnoprávní média.
Jiní poslanci ANO, například Patrik Nacher, už také dříve dali veřejně najevo, že právě různé výzvy, tlaky a protitlaky občanských spolků a sdružení je spíše motivují k tomu, aby hlasovali obráceně, a kritizované kandidáty naopak podpořili.
Předseda Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář se velmi krátce účastnil i veřejného slyšení kandidátů do Rady ČT na začátku února. V místnosti ale jako divák dlouho nepobyl, sledoval především vystoupení rektora písecké Filmové akademie Gabriela Švejdy. Protože kandidát měl na klopě odznak z dálky připomínající logo Milionu chvilek, musel pak dokonce při slyšení vysvětlovat, že to je ve skutečnosti motiv filmové cívky. I když to byl jen krátký moment v celém třídenním slyšení, trochu ilustruje atmosféru výběru kandidátů.
Hlasitější část poslanců za ANO dává najevo, že se jí nelíbí řízení České televize pod vedením Petra Dvořáka. Kritika míří na hospodaření, na údajný střet zájmů generálního ředitele kvůli působení jeho ženy v Leica Gallery, o jejíchž výstavách televize občas informuje, a také na zpravodajství a publicistiku. Rada České televize nemá kompetence k tomu, aby ovlivňovala zpravodajství – má však kompetence k tomu, aby změnila generálního ředitele a ten pak vyměnil své podřízené.
Záměrem podpořit kandidáty, kteří budou „zárukou objektivity a vyváženosti vysílání ČT“, se nijak netajila třeba Okamurova SPD.
K odvolání generálního ředitele České televize je potřeba nejméně 10 hlasů, radních je celkem 15. Letos se vymění šest členů. Obměna převážné části rady bude dokončena v roce 2021, kdy na jaře skončí mandáty čtyřem radním a v září dalšímu. V říjnu 2021 budou parlamentní volby a Česká televize je velmi vlivným médiem.
ČLÁNKY DO MAILU