Měl bych otázku na konzultanty - pokud byste věděli, že řešení projektu by skvěle vyhověl levnější nebo i bezplatný software, navrhli byste klientovi jeho využití, nebo byste se mu snažili vnutit drahý software s dražším hardwarem...
O jakých nákladech se bavíme, o pořizovací ceně nebo provozních nákladech, nebo o TCO? Když se srovná Linux s Windows, výhoda pořizovací ceny je jasně na straně Linuxu. Správu jednoduché konfigurace Windowsů zvládne trochu zkušenější uživatel, pro kterého spravovat Linux bude nemožné. Tady už výhoda "levného" softwaru není tak zřejmá. A to by se do nákladů mělo správně ještě započítat přeškolení uživatelů (typicky 50ti letých paní, kterým přechod z psacího stroje na počítač trval 3 roky) zvyklých na své Windows s Wordem na Linux se StarOfficem. Nákupní cena není jediný faktor, který se musí brát v úvahu.
...získali něco navrch i na podílech z prodeje SW/HW
Slovo "konzultační" se používá velmi volně a "konzultační" nutně neznamená "produktově neutrální" nebo "nezávislý". Existují různé konzultační společnosti. Na jedné straně spektra najdeme konzultační divize IBM nebo Microsoftu, nebo firmy, pro které "konzultační" znamená, že dodávají služby k nějakému produktu nebo produktům. Na druhé straně jsou konzultační společnosti, které proklamují nezávislost na dodavatelích. No a potom jsou takové, které něříkají tak ani tak, ale jsou konzultační, protože konzultační společnosti účtují dvojnásobnou hodinovou sazbu než společnosti normální :-)
Je neetické pokud vám konzultant z prvních dvou druhů společností doporučí řešení z jehož prodeje má procenta? Řekl bych že ne.
Je neetické když "produktově nezávislá" konzultační firma vydělává na provizích od dodavatele SW? Pokud je ta provize v absolutní i relativní hodnotě významná tak asi ano.
Má etika konzultanta vliv na jeho budoucnost, nebo je všechno taková džungle, ve které se nikdo nevyzná a není podle čeho posuzovat?
Džungle tu do určité míry vládne, ale myslím, že postupem doby dojde
1) k určité konsolidaci na trhu konzultačních společností, kdy ty dobré si vybudují renomé postavené ne na jménu, ale na kvalitní práci, kterou provedly v minulosti.
2) zájemci o konzultační služby se naučí, jak poznat dobrého konzultanta.
Proto (a nejen proto) si myslím, že etika pro konzultanty smysl má.
Je jasne, ze navrhovat reseni s Linuxem tam, kde o nem nikdo nema ani paru, by pro klienta mohl byt krok do velke tmy. S jednou vyjimkou - pokud by soucasti navrhovaneho reseni byla i varianta s jasne uvedenymi naklady na spravu linuxovych (aj. *nixovych) systemu. Pokud by ji pak klient uznal za vyhodnejsi a byl ochoten zamestnat administratory takove site, kde je problem? Bezni zamestnanci by stale mohli mit Windows na desktopech, ale spousta jinych zalezitosti by se spravovala *nixove. Mimochodem, na sprave windowsovskych klientu z linuxovych serveru se uz nejakou dobu pracuje. A uz dnes je mozne osadit desktopy firmy linuxovym softwarem, ktery muze vyhovet jejim potrebam. Samozrejme je nejjednodussi mit hotova reseni s Windows a rikat: "Vsichni to chteji, tak mi vlezte s Linuxem na zada!". Vyvoj ale pokracuje, a i kdyz se do soucasne situace hned nepromita, jednou muze zacit klepat na dvere zcela nepripravenym konzultantum.