V online prostoru o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele koluje řada vtipů. Jeden z nich se ptá: „Jak poznáš opravdu zkušenou účetní?“ Odpověď zní: „Nepláče. Jen si ukládá screenshoty.“
Rámec vtipu tato situace překračuje u řady mzdových účetních. Co odevzdají, to si na obrazovce skutečně nezřídka fotí. Někdy proto, že nerozumí reakci systému, chybové hlášce nebo tomu, co jim vlastně chybí, případně co vyplnily špatně, a jdou si s pořízeným obrázkem k někomu dalšímu pro radu.
Někdy je to proto, že chtějí důkaz, že hlášení nebo jeho jednotlivé části skutečně odevzdávaly, případně alespoň zkoušely odevzdat. V posledních týdnech se totiž stala řada věcí, díky nimž můžou nabýt dojmu, že alespoň nějakou formu potvrzení potřebují.
Je to čtvrt roku, kdy se spustil projekt Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), jeden z největších projektů v oblasti digitalizace za poslední roky, jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Dalo by se tak očekávat, že nejhorší problémy budou vyřešené.
Ale před zhruba týdnem začaly už nahrané dokumenty v systému mizet. Tedy, najednou v profilech firem a účetních neexistovaly odevzdané přehledy JMHZ, na kterých pracovníci v účetních odděleních dny a týdny pracovali, v některých případech měly už řádně přijaté a někdy je mnohokrát opravovaly. Po několika dnech se data po údržbě systémů sama „vrátila“.
Před pár dny se u odevzdaných formulářů začaly objevovat výstražné červené trojúhelníky s textem, že se podání zpracovává. Znaky byly pro účetní novinkou. Dokud nebude zpracované, dále s ním nemůžou nakládat. Pokud se nedovolají na podporu z české správy sociálního zabezpečení, nevědí, jestli jim přiznání prošlo, zda by měli opravovat chyby a případně podávat storna nebo další varianty formulářů. Výstražné trojúhelníky systém ukazuje několik posledních dní, v některých případech po zhruba týdnu mizí, jindy zůstávají. Připomeňme, že je to v době, kdy se mnoho účetních chystá odjet na dovolenou a za nedodržení termínů JMHZ a jeho dalších částí, například registrace zaměstnance před jeho nástupem, hrozí pokuty.
S mizejícími dokumenty bojovali třeba v poradenské společnosti Ecovis. Vrátily se jim poté, co po problémech administrátoři nahlásili údržbu systému. „V naší praxi je velmi problematické a pracné zejména dohledávání chyb v podání. Pokud formulář neprojde, mzdová účetní obdrží pouze číselné a technické kódy a následně musí podle nich složitě dohledávat, co je vlastně v hlášení špatně. To je velmi pracné a časově náročné, zejména pak u velkých firem s mnoha zaměstnanci. Často z toho zároveň není jasné, v čem přesně chyba spočívá, zda jde o obsahový nebo jen formální nedostatek. A často si s tím neví rady ani přímo na ČSSZ,“ doplňuje Simona Fialová, expertka na daně a účetnictví ze společnosti.
Další drobnosti se objevují průběžně. Své o tom ví třeba i v účetní firmě ÚOL účetnictví: „Jeden den jsme hlášení vůbec neodeslali, protože abychom tak mohli učinit, museli bychom u všech klientů zaškrtnout, že pracují v ovocnářství či zelinářství. A uznejte, to v případě zubaře nevypadá úplně dobře. Další den museli být všichni záchranáři a rizikoví pracovníci a třetí den hlášení nešlo odeslat kvůli chybějícímu kódu České republiky,“ nastiňuje firma na sociálních sítích. „Když už se vám malým zázrakem hlášení podaří odeslat, musíte často ještě opravit chyby, které chybami nejsou. Bez jejich ‚opravy‘ ale hlášení nebude přijato. Takže klikáte, klikáte a doufáte, že všechno dobře dopadne. Že jednou mzdový svět bude zase v pořádku a obejdeme se bez tohoto usnadnění práce,“ komentuje společnost.
Ke zmíněným printscreenům lze přidat ještě zážitky účetních, kteří se potýkají s tím, že jim systém ukazuje něco jiného, než co do něj zadaly. „Na dotaz mi odpověděla ČSSZ, že se jedná o systémovou chybu a MPSV o této chybě ví a řeší ji,“ zní jeden z online komentářů.
A tak printscreeny a další důkazy doporučují i ty největší firmy. „Pokud řešíte nestandardní situaci, podejte si na MPSV nebo ČSSZ vlastní dotaz a odpověď archivujte. Postupujete-li podle pokynu úřadu, máte alespoň doloženo, že jste jednali v dobré víře,“ uvádějí například daňaři z BDO.
Chyba ve státním systému, problém pro firmy
Pracovníci mzdových oddělení si do určité míry na problémy spojené s JMHZ zvykli, alespoň do té míry, že systém se stále přestavuje a co funguje dnes, nemusí už zítra. Pokud jde o externí společnosti, které administrativu zajišťují firmám, musejí počítat s tím, že problémy jejich klienty příliš nezajímají. „Zpětná vazba od firem je v zásadě jednotná. Vnímají, že JMHZ byl problém, protože se to dočetli nebo slyšeli z médií. Nicméně nechtějí znát všechny porodní bolesti nové povinnosti. Nechtějí slyšet, že se měnil výklad, že se ladily přístupy, že některé věci nebyly jasné nebo že za jedním odesláním jsou hodiny práce. Chtějí potvrzení, že je splněno,“ zmiňuje Fialová z Ecovis. „Často také slyšíme, že ‚je to přece jen pár kliknutí‘ nebo že ‚nám to dělá systém‘,“ dodává.
To, co dělá systém, je ale mnohdy spíš panika. Tu aktuální nevyvolávají výše zmíněné příklady, ale problém, který se vynořil s potřebou získat potvrzení o bezdlužnosti. To ještě před pár týdny vydávala na základě jiného typu dokumentů Česká správa sociálního zabezpečení, respektive její okresní pobočky, ale podle zkušeností účetních je nově nevystaví, pokud nejsou uznaná všechna potřebná JMHZ za předchozí měsíce. „Co když ale nastane situace, že v podání je po obsahové stránce vše v pořádku, ale systémem neprochází díky nevysvětlitelné technické chybě, kterou se nedaří odstranit ani ve spolupráci s ČSSZ?“ ptá se řečnicky Fialová.
S takovou zkušeností se reálně snaží vypořádat řada účetních. I když je jejich práce hotová, v systému můžou viset hlášení nezpracovaná nebo jen částečně přijatá. V tu chvíli údajně okresní správa sociálního zabezpečení nevidí data potřebná k vystavení dokumentu. Na dotaz, zda existuje další možná cesta a zda se v tomto ohledu plánují nějaké změny, nám ČSSZ zatím neodpovědělo.
Doklad o bezdlužnosti není okrajový dokument. Standardně ho potřebují firmy, které zaměstnávají pracovníky z projektů úřadů práce, chráněné dílny, ty, jež chtějí získat podobný typ dotace nebo se účastnit veřejných zakázek. Potvrzení o bezdlužnosti je ale potřeba i pro firemní úvěr velmi často také ve chvíli, kdy společnost žádá o komerční nebo investiční financování, typicky u úvěrů vyšších částek.
„Některé sociálky jsou schopné potvrzení o bezdlužnosti vystavit, a to na základě zaslaných papírových přehledů,“ hovoří o své zkušenosti jedna z účetních, která má svou vlastní firmu a služby okolo zpracování mezd a daní dodává do několika společností. S výše zmiňovaným postupem uspěla. Nepřeje si však být jmenována – nemyslí si totiž, že by tak správy sociálního zabezpečení postupovaly podle pravidel, která by měly dodržovat.
Tam, kde se nepovedlo, se snaží najít nové cesty. Jeden z příkladů na sociálních sítích popisuje společnost o 2 700 zaměstnancích, z nichž je více než 800 cizinců. Firma má chyby v podaných JMHZ, ty se týkají přidělených nebo vůbec nepřidělených evidenčních číslech pojištěnce, které v době odeslání JMHZ ještě nebyly doručeny. Firma prý funguje 30 let, potvrzení o bezdlužnosti je pro ni najednou problém. Jiní účetní dokonce uvádějí, že problém pro některé firmy v jejich správě může být likvidační.
Propojení systémů ano, ale až si to prověříme
Na protest proti JMHZ vznikla petice, pravdou ovšem je, že za poslední měsíc nasbírala jen okolo 300 podpisů. Jednotlivci a organizace ale dále proti systému vystupují.
Zhruba před měsícem vznikl na Komoře daňových poradců dokument plný podnětů k JMHZ, který nyní organizace zveřejnila. Tam jeho tvůrci mimo jiné upozorňují, že se v tuto chvíli zvyšuje jak objem agendy, tak časová zátěž a míra stresu účetních, aniž by byl zřejmý přínos pro zaměstnavatele či zaměstnance. K tomu není dostatečně vysvětleno, v čem se má zlepšit situace pracovnic a pracovníků mzdových účtáren nebo samotných zaměstnanců, až budou všechna data shromážděna, validována, kontrolována a nahlašována. Podobně podle dokumentu není jasné, jaký konkrétní užitek má mít zadávání a opravování milionů adresních údajů s ověřováním v registru RUIAN nebo povinnost vybírat pracovní pozice dle katalogu CZ ISCO (obě témata jsme popisovali v dřívějších článcích o JMHZ).
Asociace malých a středních podniků si udělala průzkum, z něhož vyšlo najevo, že první měsíční hlášení dokázala bez problémů a napoprvé podat desetina firem. Zbytek musel podání opakovaně opravovat nebo situaci řešit přímo přes podporu MPSV.
Vedle vyplňování nových výkazů navíc účetní narážejí na další problém, se kterým někteří nepočítali. Právě teď jim totiž chodí několik požadavků na vyplnění přesně těch údajů, které vkládají do jednotného systému. Je to jednak čtvrtletního výkaz o práci od Českého statistického úřadu, ČSSZ po nich požaduje Evidenční list důchodového pojištění, tedy dokument, podle kterého se vypočítává pracovníkům důchod, a úřady práce po nich chtějí informace pro stanovení podpory v nezaměstnanosti u těch, kteří přišli o zaměstnání.
Mnozí v diskusích na sociálních sítích tvrdí, že na úřady zareagovali, ať si informace zjistí z JMHZ. To má jednou skutečně nahradit další výkazy. Ale s tím, že by systém tímto způsobem fungoval rovnou, se nepočítá. „Rok 2026 je přechodným obdobím. Po určitou dobu je nutný souběh statistického výkaznictví a JMHZ. ČSÚ potřebuje porovnávat data z JMHZ s dosavadními statistickými šetřeními, aby byla zachována kontinuita a srovnatelnost statistik,“ uvádí například Český statistický úřad. „Přechod z výběrových zjišťování pomocí výkazů ČSÚ na plošný administrativní zdroj JMHZ je přesně změna tohoto typu, takže nelze vyloučit, že ukazatele – vč. průměrné mzdy – budou výrazněji revidovány podle nového zdroje (JMHZ),“ popisuje. Dopady má analyzovat právě přechodné období. JMHZ jako nový datový zdroj má být přitom i pro tento úřad „revoluční změnou“ ve zpracování statistických výsledků o zaměstnanosti a mzdách.
„Deklarované komunikační sdělení o nahrazení 25 formulářů a snížení administrativní zátěže zatím neodpovídá reálné zkušenosti v praxi. Pokud zůstane tento rozpor neřešen, hrozí, že současná komunikace nebude funkční, případně bude působit kontraproduktivně a dále oslabí důvěru v systém,“ varuje Komora daňových poradců. A její odborníci dodávají, že by navrhli alespoň pro začátek omezit množství sdělovaných údajů, které nejsou nezbytné pro výpočet pojistného a daně. „Respektive, kterými stát disponuje,“ píšou.
Jedním z mála jasně vymezených míst, kde formulář zmizel, je registrace plátců daně ze závislé činnosti - tedy zaměstnavatelů, kteří už kvůli ní nemusí podávat registrační formulář finančnímu úřadu. Tuto agendu převzala právě prostřednictvím JMHZ Česká správa sociálního zabezpečení.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
