Spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang rezignoval na všechny své funkce, respektive byl k této rezignaci donucen. Odchází z firmy, kterou budoval třiatřicet let a ze které udělal tahouna současné (asi) revoluce kolem umělé inteligence a která nějakou dobu byla vůbec nejhodnotnějším podnikem planety. Tržní kapitalizace dokonce přesáhla pět bilionů dolarů.
I když se zdá, že Huangův odchod způsobilo jeho morální selhání související se sexuálními aférami, je to spíše záminka. Lze to považovat za nástroj v geopolitickém soupeření a boj o podobu americké obchodní a bezpečnostní politiky. Smutné je, že to smetlo muže, kterého v Nvidii nepůjde nahradit – byť se už množí klišé, že nahraditelný je každý. Něco už jsem tento týden zmínil v podcastu 5:59 na Seznam Zprávách, zde situaci rozvádím více.
Středobodem celého dění je Čína, stále větší technologický a ekonomický rival USA. Spojené státy zhruba od roku 2019 zavádí vůči asijské mocnosti různé druhy sankcí a exportních omezení. Cílem je zpomalit tamní technologický rozvoj a zamezit čínským technologiím přístup na zejména západní trhy, mnohdy z legitimních bezpečnostních důvodů. V posledních letech se tento boj posunul k umělé inteligenci a čipům, na nichž takzvaná AI běží. Zde Nvidia drží dominantní tržní postavení.
USA ovládají velkou část řetězce kolem AI, od nejlepších velkých jazykových modelů až právě po čipy. USA ukázaly, že toto výhodné postavení dokáží využít ekonomicky, bezpochyby zpravodajsky a také nátlakově. Cílem je tuto pozici udržet. Například Česká republika byla začátkem roku 2025 začleněna na seznam zemí, do nichž je možné vyvážet pouze omezenou část nejvýkonnějších AI čipů. Jak jsme popisovali, tuzemská státní administrativa nechápala, proč tomu tak je. Omezení se nakonec podařilo zrušit.
Jensen Veliký
Vůči Číně ovšem tvrdý postup zůstal, jde o rivala a potenciální hrozbu. USA firmám jako Nvidia a AMD zakázaly vývoz nejdříve nejvýkonnějších čipů a později i těch osekaných a upravených pro čínský trh. Jensen Huang byl od začátku proti a říkal to velmi hlasitě. Stal se velkým lobbistou za to, aby Nvidia mohla do Číny vyvážet. Dostal se do velké politiky a začal se točit kolem národní bezpečnosti.
Huang měl nějakou dobu něco jako krytí od administrativy Donalda Trumpa. Prezident Huanga veřejně podporoval, nedávno mu udělil Národní medaili za vědu, vzal ho na palubu Air Force One na oficiální návštěvu Číny a krátce po jeho rezignaci na post šéfa Nvidie o něm pronesl, že je to skvělý chlap, který odvedl fantastickou práci.
Trump dokonce jednou Huanga pojmenoval jako “The Great Jensen Huang, of Nvidia”. Aby to v češtině dobře vyznělo: třeba Alexander Veliký se v angličtině píše jako Alexander the Great.
Huang u Trumpa a jeho lidí tlačil mírnější postup vůči Číně. Argumentoval tím, že americké AI a další firmy v Číně vydělávají obrovské peníze a když nebudou smět na tamní trh dodávat, jejich pozici převezmou rostoucí domácí alternativy.
Nvidii skutečně v Číně padá tržní podíl. Dříve měla asi 95 procent trhu, dnes nižší desítky. Čína pod tlakem masivně zainvestovala do polovodičového průmyslu a dnes například sama zvládá vyrábět špičkové paměťové čipy pro RAM i SSD (CXMT a YMTC). Dlouhodobě hrozí, že Čína začne tyto technologie pod cenovým tlakem vyvážet a podobně jako v jiných případech Západu zase hodně zavaří. První čínské firmy už své AI modely trénují na domácích čipech.
Obhajoba otevřené AI
Čína je ale pro Nvidii a další americké firmy velmi důležitá i v mnoha jiných oblastech. Bez tamních dodavatelů by se Nvidia neobešla. Hlavními výrobci čipů jsou sice TSMC (Tchaj-wan) a SK Hynix se Samsungem (Jižní Korea), Čína ale dodává materiály, komponenty nebo pouzdření. Americké společnosti včetně Nvidie a AMD přímo v Číně dlouhodobě zaměstnávají inženýry, kteří se podílejí na vývoji hardwaru a nízkoúrovňového softwaru.
A neméně důležitý je příspěvek Číny do celosvětového ekosystému s umělou inteligencí. Čína chrlí různé otevřené AI modely, softwarové knihovny a další software. Vše je odladěné pro čipy Nvidia, což je to, o co Nvidii jde. Konkurence může mít podobně dobré čipy, ale úspěch Nvidie je z velké části postavený na softwaru CUDA a zástupu frameworků a dalších aplikací, kde AMD těžce ztrácí.
Huang se i z tohoto důvodu snaží podporovat otevřené modely AI a software kolem. Jde přímo proti tomu, co představují uzavřené modely od OpenAI a Anthropicu. I to je důvod, proč Nvidia koupila Hugging Face, největší repozitář s AI softwarem na světě.
Přivřít očko
Dnes již bývalý šéf Nvidie proto přivíral oči nad tím, že se do Číny i přes vládní zákazy a omezení čipy Nvidie běžně dostávají. Často přes různé nastrčené společnosti, jako je třeba dnes tolik omílaná Megaspeed, jejíž manažerka Alice Huang byla Huangovou milenkou. Jak se ukazuje, v Číně běží asi 1,5 GW výkonu v čipech Nvidia a formálně singapurská firma Megaspeed v tom sehrála důležitou roli.
Trump a někteří lidé kolem něj Huangovi naslouchali a do jisté míry ho podporovali. Šéf Nvidie věděl, jak s nimi mluvit a na které struny brnkat. Důležitou roli sehrál třeba ministr obchodu Howard Lutnick, který i přes tlak některých členů kabinetu a kongresmanů blokoval zařazení singapurské společnosti Megaspeed na černou listinu (Entity List).
Huang si tak užíval s manažerkou Megaspeedu a ta skrze tento lukrativní kontakt dál nakupovala čipy, aby je dodávala čínské klientele. Své “dobré vztahy” s Huangem dávala v byznysových a politických kruzích hodně najevo. Trump a Lutnick měli informace o tom, co je Huangova milenka nejspíš zač, minimálně od roku 2025. Rozhodli se, že s tím nic nebudou dělat.
Karta se obrací
Jenže ne všichni v rozsáhlém americkém státním aparátu s tímto řekněme benevolentním přístupem k Číně souhlasili a souhlasí. Ale moc s tím nešlo dělat, protože Trump a Republikáni kontrolovali velkou část politiky. Ovšem před pár týdny proběhly volby do Kongresu (midterms), kde se zadařilo Demokratům. Mohl se tak rozjet mechanismus ovládaný takzvanými protičínskými jestřáby, kteří vůči asijskému rivalovi chtějí nasadit přísné postupy.
Po volbách do médií začaly unikat zprávy od tajných služeb, které doposud kolovaly jen mezi lidmi s nejvyšší bezpečnostní prověrkou. Není jasné, kdo tyto informace začal vypouštět. Pracuje se ovšem s verzí, že měly spustit tlak na Jensenovo lehkomyslné počínání vůči Číně. Demokraté okamžitě začali dosavadní praxi hlasitě zpochybňovat a později se přidali i někteří Republikáni.
Americkým legislativním procesem se zároveň v současné době tlačí zákon označovaný jako RASA neboli Remote Access Security Act, jehož byl Huang a jeho političtí spojenci odpůrcem. Cílem RASA je znemožnit čínským subjektům kupovat si výpočetní kapacity amerických AI čipů na dálku. Je zcela běžné, že čínské firmy nebo AI laboratoře nakupují služby z cloudů mimo Čínu, takže tím obcházejí skutečnost, že je pro ně těžké čipy získat napřímo. Díky RASA by tomu měl být konec.
Zveřejnění informací o poměru s podezřelou čínskou agentkou mělo za cíl vyvolat veřejný a politický tlak, který už nebylo možné zamést pod koberec. Přidala se zpráva o tom, že Huang měl aféru i s podřízenou, takže se zabrnkalo i na citlivou strunu vztahů na pracovišti a podobně. Huang i kvůli oslabení Trumpa a spol. ztratil velkou část politického krytí. Toto všechno donutilo představenstvo Nvidie zahájit vyšetřování a následně nastal Huangův konec.
Krok s neprobádanými následky
Tento konec ale bude hodně bolet. Huang si zatím neškolil nástupce. Nedávno se vyjádřil, že by chtěl ve funkci zůstat dalších dvacet let. Je ve formě, vitální a dle milostných afér plný života. Nvidia je svou strukturou a fungováním unikátní a do jisté míry je závislá na svém bývalém šéfovi.
Huang udržoval tenkou vrstvu vedení a dokázal velice rychle realizovat své vize a kroky. Nebrzdila ho vnitrofiremní politika. Produktový vývoj byl velmi pružný, startupový a často až velmi punkový, jak mi mnohokrát potvrdili zaměstnanci firmy. Většina korporací o startupovém duchovi jen prázdně žvaní, Nvidia něčemu takovému ale skutečně byla blízko.
Huang také budoval věrný tým zaměstnanců. Hromada z nich díky němu zbohatla, to je jedna věc. Jensen ovšem zároveň své lidi sice kritizoval, ale nevyhazoval. Dával jim možnost se zlepšit a pracovat na chybách. To vytvářelo loajalitu a institucionální paměť.
Huang měl silné postavení vůči představenstvu a akcionářům. Bohužel pro něj nebylo silné v tom smyslu, že by držel většinu hlasovacích práv a byl tak v podstatě neodvolatelný. Takové štěstí má třeba Mark Zuckerberg. Ale Huang vytáhl Nvidii k hodnotě pět bilionů dolarů, takže měl velkou důvěru. Nový šéf rozhodně takové postavení mít nebude. A to bude dlouhodobě ke značné škodě.
Co lze udělat z herní grafárny
Huang dostal Nvidii tam, kde je, protože měl vize a dlouhodobé plány. Jeden příklad za všechny je následující. Nvidia začala jako firma navrhující grafické čipy (GPU). Cílová skupina byla omezená, hlavně hráči her, grafici nebo střihači videa.
GPU jsou skvělé v jedné věci – velice rychle počítají pořád dokola stejné operace. U 3D grafiky to jsou trojúhelníky. Huang dal zelenou myšlence, že by se z GPU měla stát univerzální věc. Přišel s custom shadery a následně nástroji CUDA. Ty z GPU udělaly superpočítačový čip dostupný pro každého. GPU od Nvidie se tak dostaly na univerzity, do výzkumných laboratoří, firem a tak dále, kde na nich začaly vznikat různé projekty. Umožnila to právě CUDA.
CUDA ale, společně třeba s tensor jádry, nejdříve polykala veškeré zisky Nvidie. Akcionáři a představenstvo proto Huangovi dlouho vyčítali, že dělá rizikové kroky, které nemají smysl a které jim polykají peníze. Jenže pak přišla ona AI. I u ní jsou potřeba rychlé výpočty velkého množství stejných operací, zjednodušeně řečeno matic. Celé to zapadlo a Nvidia byla na začátku současného boomu kolem AI. Zbytek známe.
Podobným krokem byla i koupě izraelské společnosti Mellanox za asi sedm miliard dolarů. Huang věděl, že velké modely nepůjde počítat na jednom či pár čipech. Tyto čipy se dávají do serverů, ty do rozvaděčů (rack) a ty zase do obřích datacenter. Mnohdy se bavíme i o stovkách tisíc či milionech čipů v jednom clusteru. Tohle si mezi sebou musí povídat a vyměňovat data. Mellanox do Nvidie přinesl důležité technologie právě pro síťovou komunikaci.
Huang začal tlačit další sázky na budoucnost, které dnes nemají příjmy a není jasné, zda se uchytí. Typicky jde o Omniverse a trénování robotů a věcí ve fyzickém světě skrze virtuální simulace a digitální dvojčata. Něco takového dlouhodobě držet a trpělivě čekat vyžaduje silného lídra schopného odolávat tlakům burzy a kvartálních cifršpionů.
Mluvčí nové éry
Nvidia stála na svém bývalém šéfovi i v dalších oblastech. Huang osobně uzavíral dohody s klíčovými partnery jako jsou dodavatelé paměťových čipů z Jižní Koreji. Přesvědčil je k masivním investicím a sázce na AI a ti na oplátku udělali z Nvidie prioritu. Výsledkem je dominance firmy v AI a také rostoucí cena počítačů a elektroniky.
Huang je klíčovou osobou rovněž pro partnery. Z Nvidie se stalo něco jako centrální banka AI. Firma posílá obrovské sumy do startupů a dalších firem a přiživuje tak ekosystém. Huang dává osobní záruky neocloudům (nové firmy, které staví datacentra s AI čipy) a přiděluje jim kapacity. Podobně vyjednává s hyperscalery, tedy zavedenými velkými zákazníky typu Microsoft nebo Amazon. Mezi všemi těmito subjekty teď nastane nervozita.
V neposlední řadě byl Huang jakýmsi mluvčím celého oboru AI. Dával tomu legitimitu, příběh, důvěryhodnost, vizi. Šlo o tmelící bod a není jasné, zda ho půjde nahradit.
V Nvidii je řada vysoce schopných lidí, kteří vedou věci kolem CUDA, hyperscalerů a podobně. Ale nikdo nemá záběr a vliv jako Huang a nikdo se ani do jeho pozice nikdy neměl ambice dostat. Nasazení běžného manažera zvenčí nemůže pro Nvidii znamenat nic moc dobrého. I kdyby to byl třeba šéf ARMu Rene Haas, který v Nvidii několik let dělal. Takoví lidé nikdy nebudou mít pozici vůči představenstvu a akcionářům, aby prosazovali skutečně dlouhodobé sázky.
Na Nvidii se navíc valí čím dál větší množství konkurence. AMD je jedna věc, Lisa Su dělá skvělou práci, ale Google, Amazon, Microsoft a další si dělají vlastní čipy. V Číně se to rozjelo ve velkém, bohužel pro nás na Západě.
Tím, kdo prohraje, také může být otevřený přístup k otevřené AI. Bude důležité sledovat, jak velkou moc na nové politické mapě USA získají firmy OpenAI a Anthropic, které dlouhodobě tlačí na uzavřené modely, regulaci sektoru a tak dále, a to ve jménu bezpečnosti.
Huang se stal součástí hry, do které se ovšem sál aktivně zapojoval. Poněkud hloupé je, že si okno k vlastnímu konci způsobil sám dost laciným způsobem. Uvidíme, kolik žen to nakonec bude.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU