Hlavní navigace

Kolik nás stojí spamming?

9. 2. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Vyčíslit škody způsobované spammingem je obtížné. Nedávno se i v našem tisku objevily odkazy na studii EU zabývající se spammingem a citující sumu 10 miliard ECU ročně. Co ale toto číslo znamená? Je to seriózní odhad založený na rozumných základech? Ve zmíněné studii je cifra 10 miliard ECU skutečně uvedena, ale v jiném významu.

Problém spammingu, spočívající v hromadném rozesílání nevyžádaných zásilek zejména prostřednictvím Internetu, lze jen velmi obtížně „uchopit“, protože se v něm vyskytuje velmi mnoho faktorů, které jsou značně subjektivní a obtížně kvantifikovatelné. Jde například o posuzování samotné „vyžádanosti“, resp. „nevyžádanosti“, či o odhad rozsahu celého problému i škod, které způsobuje.

Z tohoto pohledu je třeba ocenit, že se problémem spammingu začala zabývat i Evropská unie, která si nechala vypracovat poměrně rozsáhlou studii tohoto problému, za účelem jeho lepšího pochopení a následného efektivnějšího boje proti spammingu. Studie má dvě části – první je věnována spíše věcným (technologickým) aspektům a rozebírá situaci zejména v USA, kde s celým problémem bojují zřejmě nejdéle. Druhá část studie se pak zabývá legislativou EU i jednotlivých členských zemí s ohledem na problém spammingu a jeho řešení. Celá studie je přitom dostupná na Internetu (byť zatím pouze ve francouzštině, zde, s anglickým resumé) a určitě stojí za prostudování – vřele ji doporučuji každému, kdo se chce seriózně seznámit s podstatou spammingu.

10 miliard. Ale za co?

Zprávy o této studii se objevily i v našem denním tisku. Například v Lidových novinách vyšel článek s nadpisem

Reklamní maily stojí uživatele internetu miliardy"

a začínající větou

Uživatelé internetu po celém světě zaplatí ročně za připojení o deset miliard eur více, než by museli, kvůli takzvaným spams, tedy nevyžádaným reklamním e-mailům".

Z toho by se dalo soudit, že studie obsahuje tolik potřebný odhad nákladů na spamming na straně jeho obětí (resp. odhad škod, které jim spamming způsobuje). Pravdou je, že studie takovou cifru (10 miliard ECU, tedy asi 346 miliard Kč, celosvětově za 1 rok) skutečně obsahuje, ale v poněkud jiném významu. Nejde totiž o odhad skutečných nákladů, ale o ilustrativní výpočet, kterým se autoři snaží ukázat dimenzi celého problému, v pasáži, kde naznačují, jak by tento problém mohl brzy eskalovat a v jakém řádu by se mohly pohybovat následky. Nejde tedy o žádný výpočet založený na statistice toho, kolik spammů uživatelé dnes skutečně dostávají a kolik peněz vynakládají na jejich nechtěný příjem. Je to výpočet ve stylu: Kolik by to stálo, kdyby…

Jak konkrétně se tedy došlo k částce 10 miliard ECU ročně?

Kdyby průměrný uživatel Internetu dostával 15 spammů denně v celkovém objemu 500 až 800 KB, při průměrné ceně za komutované připojení (12 ECU za 10 hodin) a rychlosti downloadu (180 KB za minutu) by jej to přišlo na cca 30 ECU ročně. Pokud bychom to extrapolovali do budoucna a do celosvětového měřítka, pak za předpokladu, že celosvětová komunita uživatelů bude čítat 400 milionů lidí, vychází konzervativní odhad na 10 miliard ECU ročně.

Na tomto výpočtu je zajímavé „drobné“ zaokrouhlení z 12 na 10 miliard (30×400 milionů), a pak také pikantní chyba překladatelů. Francouzský originál zprávy totiž používá jednotky Ko (Kilo-octet, kde „octet“ je osmice bytů, tedy fakticky 1 byte). Nicméně resumé je anglicky a stejná čísla interpretuje jako kilobity!

Výslednou cifru 10 miliard ECU celosvětově je tedy třeba brát skutečně s rezervou, ale především jako jinak míněné číslo! Nevychází z žádného odhadu počtu a objemu spammů, ale pouze z „nahozených“ cifer (15 spammů denně, o celkovém objemu 500 až 800 KB). Takový odhad by ostatně byl velmi obtížný. Dále uvedený výpočet nebere v úvahu skutečnost, že různí uživatelé mohou být připojeni různými způsoby, s odlišnými náklady na download stejného objemu dat. Navíc o několik řádků před uvedeným výpočtem se praví, že dnes je počet uživatelů Internetu po celém světě odhadován na 300 milionů (a na 560 milionů mailboxů).

CS24 tip temata

Především ale jde jen o jednu složku nákladů, resp. škod, které oběti spammu musí nést – dalšími náklady jsou např. vyšší ceny internetových providerů, kteří také musí z něčeho financovat opatření proti spammerům a náklady na přenosy spammů po páteřních sítích. Nehledě již na obtěžování příjemců a na ztráty a komplikace, spojené s rozpoznáváním nevyžádaných zásilek a s jejich mazáním atd.

Autoři studie svůj výpočet ani neprezentují jako skutečný odhad, ale opravdu jen jako ilustraci rozměrů problému a vše používají jako argument na podporu svého základního tvrzení – že je třeba zabránit eskalaci spammingu, která by hrozila v případě, že by byly naplno využity všechny možnosti, které Internet skýtá pro hromadné rozesílání nevyžádaných reklamních zásilek. Za jediné možné řešení přitom autoři považují postavit vše důsledně na principu OPT-IN, neboli na dobrovolné bázi, kdy příjemce předem vyjádří svůj souhlas s přijímáním zásilek. Ale o tom si povíme podrobněji v dalším článku.

Kolik spammů dostáváte (v průměru) denně?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).