Názory k článku Martin Tajtl: Vendor lock-in, sabotáže zadání i nevraživost úředníků. Došla mi naděje, že se e-government zlepší

Pan Tajtl to vystihl naprosto presne. Proc v zemi s 10,5M obyvatel mame skoro 0.5M statnich uredniku, nic poradne nefunguje a kazdy si musi vse mezi urady obehat sam jak za dob cisare pana...

Nemáme. Půl mega je státních zaměstnanců (učitelů, policistů, vojáků, lékařů…). Úředníků je asi 60 tisíc.

26. 5. 2021, 08:50 editováno autorem komentáře

:-) Výběr lokálního dopravce v hromadné dopravě:
1. Výběrové řízení. Prioritou jsou minimální finanční náklady požadované od dopravce.
2. Stát je nespokojen, že dopravci málo platí řidičům.
Pokud by byl vybrán kvalitní dopravce s vyššími náklady, než nabízené nejnižší, tak odpovědný úředník (úředníci) si prožije pekelné dny (pokud nebude rovnou vyhozený), NKÚ ho zdeptá dotazy, médii bude vláčen, že nešetří státní kasu.
No, není to na hlavu?

No nevím. Z povídání o tom, jak si IBM udrželo vendor lock-in sabotováním spolupráce mám stejný dojem, jako ze všeho, co se týká státu: nedůslednost, nedůslednost, nedůslednost.

Nastaví se nekvalitní pravidla, která jejich obcházení umožňují, nenastaví se žádné pokuty, tak nějak se předpokládá, že dodavateli jde o "vyšší princip", dobré jméno, veřejné blaho a já nevím co a vůbec se nebere v potaz, že dodavatel se bude logicky chovat v tržním prostředí tržně, tedy že bude tlačit na to, aby odvedl co nejméně práce za co nejvíce peněz a udržel si ideálně veškeré know-how a ještě se zaháčkoval na budoucí projekty.

To nelze mít za zlé dodavateli. Lze mít za zlé objednateli, že nenastavil jasná pravidla a především tvrdé sankce za jakékoliv pochybení a naopak třeba nenárokové bonusy za nadstandardní spolupráci.

„Je podle vás škoda, že skončilo ministerstvo informatiky?“

Správná otázka. To mělo být ministerstvem, které mělo řešit digitalizaci celé státní správy, čímž by odpadly onen resortismus, nejednostnost a izolovanost systémů. Pochopitelně za široké podpory odborné veřejnosti - čím dál tím více se ukazuje, že bez ní to vede k amatérismu.

Nakonec jsem to nevydržel nereagovat. :(
Pan Tajtl to hodně zevšeobecnil a myslím si, že to co popisuje platí pouze pro ministerstvo vnitra, případně pro přímo řízené organizace pro in-house výjimky, kde si mohou obcházet tabulky. Aspoň ze zkušeností při jednání s nimi to mohu potvrdit.

Většina úřadů má omezený počet míst a i rozpočet, takže si nemohou brát lidí kolik jich chtějí. Takže mám variantu zaplatit si kvalitního člověka, ale nahrnu na něj opravdu hodně věcí nebo zaplatím průměrného administrátora, který dělá jen hlavní údržbu a zasmluvním si dodavatele, aby dělal zbytek za něj a administrátora mám jen jako kontaktní osobu. Jelikož nemám peníze na kvalitního člověka, tak mi nezbývá než jít druhou cestou.
Například u nás mám problém, že kolega po 30 letech odchází do důchodu a já nemohu získat nového člověka, kterému by předal znalosti, protože nemáme volnou pracovní pozici, ta se uvolní až po jeho odchodu a zároveň mu nemohu nabídnout částečný úvazek, aby mu předal zkušenosti později, protože ten nově přijatý člověk přeci přišel na danou pozici a nemohu najímat externího člověka na stejnou činnost.

Za mě resortismus panuje výhradně vůči vnitru/minister­stvům, protože se neostýchá po spolupráci vám přetáhnout člověka, kterého si u sebe vychováváte, právě tím přeplácením. Bohužel my jsme limitováni tabulkovými platy a možné výhody v podobě služebního bytu nám v Praze sebrala současná koalice, takže oproti soukromému subjektu už nemůžeme nabídnout vůbec nic navíc krom správy velkých řešení. Při komunikaci s ostatními úřady jsem se nesetkal, že by nechtěli spolupracovat, jen po nich nechceme, aby pro nás něco dělali.

Navíc jsem bral, že koncepce eGovernmentu spočívala v tom, že vnitro vybuduje a zaplatí tým odborníků, kteří budou pomáhat/radit ostatním s návrhy systémů a jak postupovat. Z rozhovoru mi připadá, že naopak oni hledaly rady u ostatních a spíše řešili frontend namísto backendu, to se Vám nedivím, že nebyl spokojen s výsledkem.

S čím mohu souhlasit je problém projektového managementu, kdy je těžké v tom množství úkonů opravdu udělat pořádně projekt. Setkal jsem se s úřady, kde toto dokážou a stydím se, že to nedávám, ale správný projekt vyžaduje dostatek času a toho se nedostává.

Pomalu bych řekl, že řešením eGovernmentu by bylo, aby se všichni na chvilku zastavili a pobavili se o tom, protože i když státních organizací je mnoho, tak se stále jedná o jednu "entitu" a obecně nefunguje roubování komerčního managementu do státního. Aspoň u SPCSS jsem si toho užil hodně.

„Když jsem hned po škole nastoupil do státní správy, po dvou měsících jsem dostal rozpočet tři miliony a měl jsem možnost postavit nový systém. Ve svých třiceti letech jsem se pak stal hlavním enterprise architektem v organizaci s patnácti tisíci zaměstnanci. Tohle jsou věci, které by v soukromém sektoru jen tak běžné nebyly.“

Tak tohle bych naopak radši nahlas neříkal, to by ze zřejmého důvodu opravdu v mnoha soukromých firmách neprošlo.

Soucítím. Když jsem reportoval bug ve formuláři Kontrolního hlášení, dostal jsem odpověď, že nezobrazování uložených dat (vedoucí k nemožnosti odeslání formuláře) není chyba, ale bezpečnostní feature.

Dělají z nás blázny.

Bohužel i když to z článku vypadá, že stát přeplácí lidi, není to tak, možná jen ty méně schopné a na větších úřadech, kde se takový plat „ztratí”. Dodavatel si i tak vždycky dokáže najmout schopnější právníky a „ajťáky” a navíc dodávanému systému rozumí víc.

A jak se ukazuje, výměna nespolehlivého/dra­hého dodavatele je v systému veřejných zakázek často nemožná nebo velmi zdlouhavá, takže ukončení spolupráce s jedním dodavatelem a plynulý přechod k novému je prakticky nemožné – to by stát třeba několik let nedokázal vybírat daně.

Sankce se nevymáhají z prostého důvodu: úřad s tím má práci a výdaje navíc, případná sankce je ale příjem státního rozpočtu a úřad z ní tak nejspíš neuvidí ani korunu.

ale tohle vše platí i v soukromém sektoru a běžně tam lidé po VŠ potkávám.

Jednak většinou státních zaměstnanců tvoří učitele, lékaři, hasiči, policie a vojáci, nikoliv úředníci. Dále je jen otázkou času, kdy bude cti pracovat pro stát.

Nástupní plat na IT pozicích ve státní správě není 60k, ale 30 tisíc hrubého, bez praxe ještě méně.

Stát,není Google, ale tohle si IT staff velmi nerad přiznává. Ve státní organizaci platí pracovní doba, pravidla Zákoníku práce, dress code a hieratchye, no a na to si jen tak někdo po VŠ, bez pracovních návyků, nezvykne. Stát velmi dobře ví, že tenhle druh zaměstnanců je schopný po dvou, třech týdnech, ve zkušební době, prostě neprijit do práce, bez toho aby to alespoň dopředu nahlásil.
Proto ta opatrnost, navíc vyskolit pracovníka stojí nejen peníze, ale i čas.

Souhlas, stát kvalitní zaměstnance zaplatit neumí a ti mu odcházejí do soukromého sektoru. Ale to, že je systém státních zakázek zkostnatělý, neefektivní a prakticky spíš ke škodě, než užitku, se dá řešit stejným způsobem jako to, že vybírání sankcí je neefektivní. Změnou zákona - což je plně v pravomoci koho? No překvapivě státu. Z toho jasně plyne, že státu nejde o to, aby fungoval transparentně a efektivně. A vinu za to nenesou jen politici, ale i občané, kteří proti tomu aktivně nebojují.

Mimochodem problematika vybírání sankcí není založená jen na tom, že by se to nedělalo, protože je s tím moc práce. Státní moloch si tu práci z veřejných peněz dá velmi rád, pokud může odrbat občana, který na rozdíl od státu nemá k dispozici armádu úředníčků rozbujelou jak rakovina, aby trávil celé dny pročítáním nesrozumitelné legislativy a vyplňováním zbytečných papírových lejster...

> Každé ministerstvo má pod sebou nějaký státní podnik nebo instituci, skrze které dokáže za tržní cenu získat schopné lidi.

Ne každé. Jen Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí a Ministerstvo dopravy. Ostatní takové možnosti nemají.

Ve startupech jo.

Naopak je to zajimavy postreh - u nas mladi (a skilled) lidi lepili in-house/OSS veci s minimalnim budgetem. Ja jsem treba taky stredoskolak pod 30 a pod spravou jsem mel nejakych 15 Tbps skrz cely stack - coz jsou fakt miliony++ v obratu.

Od statu bych cekal, ze chtej hlavne VS, tabulky, certifikaty, papiry a nakonec si rozvedka koupi predrazene Cisco ASA VPN se security bugama (tam, kde my bysme jeli in-house wireguard…)

Pokud to takhle nekde neni, a schopni lidi maj aspon nejaky prostor, tak je to prijemna zprava.

Dalsi vec jsou ale platy.. pokud bych sel delat pro US, jsme nekde na $130k rocne jako senior SRE. Dost mozna i vic.
Tzn. proto ty urady muzou a mely by se snazit vyuzivat prednostne absolventy a snazit se vytezit je na maximum behem tech 2, 3, 4 let, dokud budou ochotni delat za ~60k nebo podobny vtip, co povazuje stat za normalni nastup.
Pokud bych mel jit pod 200k CZK s 5 lety praxe, tak to budu hodne zvazovat, jestli se mi to vyplati.. a takhle to ma asi vetsina lidi, kteri maji v IT nejake schopnosti.

Jeden z nejlepších článků k této problematice co jsem četl. Byť s některými věcmi by se dalo polemizovat, tak v jádru je velmi pravdivý.
Dělám ve státní správě kolem 13 let u tématu digitalizace, vývoje SW na míru, řízení IT projektů atd.
Sám se také považuji za někoho co chce něco změnit, ale je to skutečně obtížné.
Za mě jsou důvody, proč je státní správa ve zlepšení digitalizace zablokovaná jsou tyto:

- vůle k progresu, změnám, zlepšení je u státních zaměstnanců co rozhodují velmi nízká. Často dokonce záporná. Je to tím, jak stále funguje postup ve státní správě, kde se nehodnotí výsledky práce a schopnosti danou práci vykonávat, ale postupuje se dle sympatií, kamárdčovt a podlejzání, případně u žen tvz. přes postel. Čili na rozhodovacích pozicích jsou pak lidé, kteří problematice nerozumí, nezajímá je a naopak, když se nic neděje a nějak to funguje, ikdyž špatně, ale nějak, tak je to pro ně ideální stav.

- Řízení IT projektů. Státní správa to prostě neumí. Ta práce je podceňovaná. Stát si myslí, že IT projekt uřídí kdejaký projekťák, ale v praxi se ukazuje, že tomu tak není. Zažil jsem to už tolikrát, kdy se najímali externí projekťáci s neskutečným platem a i za ty jsem částečně to řízení suploval, protože to nedávali.

- Vendor lock in. Ano, existuje a firmy ho umí brávůrně využívat. V praxi to pak vypadá tak, že místo toho, aby stát řídil, nastavoval pravidla a kontroloval dodavatele, tak ve skutečnosti to řídí dodavatel, pravidla jsou nastaveny nesprávně anebo se ignorují a tak při kontrole nezbývá státu nic než věřit všemu co dodavatel řekne, jaký výkaz předloží atd. Takové řízení je ale úplně k ničemu a ten dodavatel si dělá co chce a často dodává služby pozdě oproti plánu a v kvalitě, která se často ani zdánlivě neublíží tomu co bylo v plánu.