V posledních letech vidíme, že se do státní správy daří lákat kvalitní odborníky z byznysu. To zejména v IT není vůbec lehká věc, není žádným tajemstvím, že platy ve státní správě jsou zásadně nižší. Tlak a nejrůznější překážky naopak extrémně vyšší. Přesto se začalo něco měnit.
Ohlášená systematizace a redukce „úředníků“ na ministerstvech, není ani systémová, ani výhodná. Naopak hrozí, že stát jako veřejný zadavatel bude při nákupu softwarových produktů a služeb slabým partnerem, který obdrží zbytečně drahá a nekvalitní řešení, a nebude tak moci doručit hospodárné a fungující digitální služby svým občanům.
Zejména v softwarovém vývoji je klíčové, aby produktové know-how, data i řízení projektů byly na straně zadavatele. V minulosti jsme byli často svědky, že dodavatel má svého klienta „v hrsti“, a známe i případy, že mu dokonce nechtěl vydat jeho data.
Když na ministerstvo přišli experti
To se začalo postupně měnit s tím, jak stát jako zadavatel začal být v odběratelsko-dodavatelském vztahu sebevědomější i rovnocennější parter a byl často schopen vymanit se z existujících vendor lock-inů, tedy závislosti na dodavatelích klíčových systémů a služeb.
Eva Pavlíková, dnes už bývalá vrchní ředitelka sekce IT, analýz a veřejného investování na ministerstvu pro místní rozvoj, dokázala nejen sestavit velmi kvalitní tým, ale postupně i přinášet v praxi osvědčené a moderní prvky řízení i veřejné soutěže. Nebála se zavádět do té doby ve “státě” nevídané akce jako meet the buyer, bug bounty a další v byznys světě běžné a moderní nástroje.
Právě ona taky na ministerstvo přivedla jako hlavního architekta IT Michala Cerinu – odborníka s letitými zkušenostmi z Komerční banky, ČEZ i dalších velkých firem, který na úřadu rovněž skončil.
Jako daňovému poplatníku je mi odchod takových expertů líto. Důležité také je, jaký signál jejich vyhazov dává všem případným následovníkům. Asi se shodneme, že chuť kvalitních odborníků ze soukromé sféry posouvat digitalizaci státu zevnitř bude teď limitně klesat. A to je asi ta největší škoda.
Budování kompetencí a vendor lock-in
Závislost na dodavateli, a tedy jeho neúměrně silná pozice, je v IT často dvojí. První je technologická, kdy má nějaká firma unikátní know-how na řešení problému. V takovém případě se nedá nic dělat a pomáhá je odbourat čas i nové technologie.
Mnohem problematičtější je kompetenční, chcete-li znalostní vendor lock-in. A právě proti tomu experti na ministerstvu pro místní rozvoj bojovali a snažili se překlopit kompetenční výhodu na stranu státu. Taková práce musí být dlouhodobá a je drahá, ale pro budoucí, hospodárnou a efektivní digitalizaci státu je naprosto klíčová.
Pokud totiž nevím, co přesně chci a jdu jen po ceně, většinou nedostanu dobré řešení, ale dodavatel mi prodá to, co chce on.
Nezbývá než věřit, že ministerstvo bude v započaté práci pokračovat, i když tomu teď jeho kroky v podobě nuceného odchodu schopných odborníků neodpovídají.