Ilustrace: Nenad Vitas
Co si budeme povídat, reklama dost často konzumenty nejrůznějších médií otravuje. Mnozí lidé by se bez reklamy na Internetu, v mobilech, novinách, v televizi a rádiu obešli. Jinak tomu je v případě médií, ta často z reklamy žijí a peníze od inzerentů pomáhají více či méně živit firmu. Každý člověk je v pohledu na reklamu trochu jiný, někdo si uvědomuje, že jde o nutnost, která živí média a umožňuje inzerentům být vidět a prodávat. Média díky penězům z reklamy mohou pracovat lépe, přinášet kvalitnější obsah a třeba i přežít. Toto vnímání situace převládá třeba u televize, tisku a Internetu.
Pokud se podíváme na trošku jiné reklamní segmenty, poznáme, že ne všichni to mají tak jednoduché. Význam outdoorových ploch nebo reklamy v mobilech se obhajuje hůře. K čemu jinému jsou billboardy, než ke generování peněz pro provozovatele a k umožnění firmám otravovat reklamou? Mobilní reklamu, třeba obchodní sdělení v textových zprávách, je také těžší obhajovat. Člověk si koupí telefon, platí operátorovi peníze za to, že může volat a psát textové zprávy. A navíc, jako „bonus“, mu občas přijde nějaká ta reklamní esemeska. Některé příjemce může rozpálit doběla.
Reklama v mobilech je a bude. Než se začne majitel mobilu rozčilovat, že mu zase přišla nějaká ta reklamní zpráva, měl by se podívat do obchodních podmínek operátora a také by měl popřemýšlet nad tím, komu své číslo dal a s čím souhlasil. Existují společnosti, které čísla mobilů zneužívají a bez souhlasu majitele posílají reklamní zprávy. Mnohem více reklamních zpráv je ale „vyžádaných“, tedy s vědomým či méně vědomým souhlasem vlastníka čísla. Je dost lidí, které naštve jakákoliv zpráva, i když s jejím přijetím třeba předem souhlasili.
Výzkum vedený ve Velké Británii ukázal, že averze k mobilnímu marketingu není až tak strašná, jak by si mnozí mohli představit. Skoro polovině lidem by nevadila komunikace oblíbených značek do jejich mobilů, tedy pokud by k tomu byl dán souhlas. Majitelé mobilů se výzkumníkům svěřovali se svými preferencemi v oblasti mobilní reklamy. Kolikrát by chtěli být osloveni a kdy, jaké segmenty jsou v této oblasti nejoblíbenější? To vše je známo. Z výzkumu plyne (za použití trochu kostrbaté logiky), že pokud lidé dají se zasíláním reklamy souhlas, sdělení pak přímo vyžadují. Otázkou je jen jak často, kdy, od koho…
Vše je o oblíbených značkách. Když s vámi bude komunikovat značka, kterou máte rádi, nebude vám vadit, že vám vleze i do mobilu. A i ono klíčové povolení k zasílání reklamy pak jeden moc neřeší. Mobilní reklama má podle mého názoru jeden klíčový problém. Kde najít lidi k oslovení, aby to bylo košer z pohledu legislativy a i cílení? Měly by se značky ve velkém zabývat sběrem cenných a loajálních kontaktů a s těmi pracovat, nebo své aktivity směřovat k obchodně zajímavé cílovce, z níž se mnozí naštvou (ať už je udělen souhlas k zaslání nebo ne)?
