Hlavní navigace

Názory k článku Monopol, či ne?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 10. 3. 2003 6:55

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Zkušenost z posledních dní...
    V posledních dnech února (27.) po zavedení alternativní datové sítě pro připojení na internet (paušál za 500,-) jsem on-line na stránkách ČTc změnil svůj telefonní "paušál" z Home Internet na Home standard. Obratem jsem obdržel mailem potvrzení změny "cenového plánu":

    Vážený zákazníku,
    dne 27. 2. 2003 jsme zaregistrovali Vaši objednávku na změnu cenového plánu. Nově zvolený cenový plán HOME STANDARD budete mít aktivován od příštího účtovacího období...

    Říkal jsem si, že je fajn, když to takhle u ČTc rychle funguje bez zbytečného běhání "po úřadech". Ale ouvej! O týden později jsem obdržel písemné vyúčtování změny (52,50 Kč) s upozorněním, že změna bude provedena až k 1.4.2003. Na co mi bude předplacený internet dial-up, když mám kvalitnější (a v přepočtu mnohem levnější) pevnou linku, to nevím.
    Vzhledem k chování našeho otesánka ČTc mám chuť provést ještě jednu změnu. Zrušit tu předchozí - a odhlásit linku Českého telecomu. Ušetřil bych těch 52,50 a možná spoustu podobných nepříjemností v budoucnu...
  • 10. 3. 2003 8:35

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Autor pise, ze diky slozitym tarifum v mobilnich telefonech je vetsi mnozstvi zmatenych a zklamanych uzivatelu. To je sice pravda. Ale ono je i vetsi mnozstvi jakychkoliv uzivatelu. Kdyz si vzpomeneme na ceny monopolniho eurotelu v dobach, kdy byli vsichni uzivatele stastni a spokojeni, tak si myslim, ze soucasna situace za ty zmatene a zklamane stoji. Navic to hezky ukazuje na to roli spotrebitele v konkurencnim prostredi. Cim konkurencnejsi je prostredi, tim vetsi je role spotrebitele. Tim vetsi ma spotrebitel moc. Radsi se budu prehrabovat ve slozitych nabidkach levnych sluzeb, nez abych kupoval jedinou automatickou sluzbu, ktera bude draha.
  • 10. 3. 2003 9:12

    Filip Jirsák (neregistrovaný)
    Autor nejprve píše, že telekomunikační operátor poskytuje služby, a pak píše o neefektivnosti budování několika paralelních sítí. Tak buď dráty = služba, nebo to, že dráty patří jednomu subjektu ještě nemusí znamenat, že bude nejefektivnější monopol v poskytování služeb.
    Navíc dálková vedení jsou paralelní i dnes (a nevadí to, protože náklady na položení jsou zhruba stejné, ale poskytovaný "výkon" je mnohem větší, než u poslední míle). A v normálním konkurenčním prostředí by každý operátor pravděpodobně vlastnil poslední míly na nějakém území, kde by ji pronajímal ostatním - za rozumnou cenu, protože jinde by zase poslední míly od nakupoval on.
    To, že zde je (byl) monopol v poskytování služeb pevných telefonních linek tedy nevyplývá z charkteru síťové služby, ale z toho, že zde byl monopol uměle vytvořen.
    A ještě poznámka k monopolům obecně: počet subjektů na trhu není až tak důležitý, důležitější je otevřenost trhu (tj. jak snadné je na trh vstoupit). To, že je na trhu pouze jeden výrobce, ještě neznamená, že má monopol - monopol získá, až ostatním "ujede vlak" a náklady na vstup na tento trh pro ně budou příliš vysoké - např. kvůli potřebě velkých investic do výzkumu a vývoje.
  • 10. 3. 2003 9:54

    Pluton (neregistrovaný)
    Ja tedy nechci do autora nejak rejpat, ale to co uvadi jako specialni pripad - monopolni konkurenci - to je naopak nejbeznejsi pripad konkurence v realne, fungujici trzni ekonomice. Specialni pripady jsou naopak dokonala konkurence a dokonaly monopol :O)
  • 10. 3. 2003 10:01

    jk (neregistrovaný)
    Výhodou tohoto "samořízení" je rychlejší vývoj, modernizace a okamžitá optimalizace trhu. Cenou je stres, nedobré vztahy mezi lidmi plynoucí z konkurenčního boje a z dlouhodobého hodnocení celkově vyšší náklady, způsobené již zmíněnými neúspěchy, krachy a zániky.

    Druhou cestou je v současné době neuskutečnitelné plánování ve větším rozsahu, zejména s využitím teorie hromadné obsluhy. Hodnocení je protichůdné vzhledem k výše uvedenému živelnému vývoji, tj. pomalejší evoluce, ne vždy plně vyrovnaná poptávka a nabídka, ale celkově efektivnější zužitkování prostředků a klidnější klima mezi občany.

    Historicka zkusenost je ovsem takova, ze za socialismu tu nebylo ani efektivnější využití prostředků, ani spokojenost mezi občany. Leda tak ten "klid".

    Tuto strategii můžeme pozorovat všude tam, kde je pestrá paleta služeb - bankovnictví, turizmus apod. Monopol v těchto oblastech by byl kritizován, protože by neposkytoval "výběr". Domnívám se ale, že zklamaných a podvedených lidí by bylo méně a život by se jim zbytečně nekomplikoval.

    Autor ma zjevne mysleni ponekud zatemnene teorii hromadne obsluhy - svet je (nastesti) slozitejsi nez jak bohorovnym inzenyrum muze pripadat.

    Ze je lepe "vyber" neposkytovat a "nekomplikovat obycejnym lidem zivot" se domnivalo uz hodne lidi. Kdo se dodnes "domniva", nejlepe snad aby emigroval do severni koreje.

  • 10. 3. 2003 10:16

    kapoun (neregistrovaný)
    To, žejsem ovlivněn teorií homadné obsluhy je pravda, protože mne v běžném životě více vadí než asi jiným, že by bylo možné efektivněji využívat existující prostředky, mnohdy jenom vhodnějším řízením. Byl bych rád, aby se jednotka erlang a teorie hromadné obsluhy dostala do povědomí zejména těm potřebným.
    Hovořím o zbytečné komplikaci a za tím stojím.
  • 10. 3. 2003 10:27

    kapoun (neregistrovaný)
    Pokud se "rýpá" slušně, tak mi to vůbec nevadí. Každý má mít možnost na názor.
    Myslím ale, že monopolní konkurence je opravdu speciální případ monopolu, to ale nevylučuje, že monopol musí být v praxi častější. Dokonalá konkurence a monopol jsou extrémními případy.
  • 10. 3. 2003 10:54

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Dobry den,
    zapominate na jednu "drobnost". Pokud by cena vychazela z nakladu (a ty naklady byly efektivne alokovany), bylo by zcela jiste lepsi mit jednoho operatora. Nicmene se ukazuje, ze ani jedna z techto premis v praxi nefunguje.

    Teorie hormadne obluhy je jedna vec, socialni balast (efektivita fungovani firmy, kvalifikovanost manazeru, cenove plany) okolo je vec jina.

  • 10. 3. 2003 11:02

    Honza (neregistrovaný)
    Tvrzeni, ze pro jakekoli odvetvi (vcetne trhu pevnych linek) je nejvhodnejsi trzni strukturou monopol, je ponekud komicke. Monopol jako trzni struktura je z povahy veci nejmene efektivni, nebot jeho optimalni produkovane mnozstvi (at jiz zbozi ci sluzeb) neni na urovni pruseciku meznich nakladu a meznich vynosu, ale nize. Jinymi slovy, mohl by produkovat vic, bylo by to z hlediska spolecnosti efektivnejsi, ale on by si tim snizoval svuj mimoradny monopolni zisk (viz napr. ucebnice zakladniho kurzu mikroekonomie na VSE). Je mozne, ze z hlediska koordinace a optimalniho vyuziti zdroju je monopol technicky nejvhodnejsi, ale bohuzel jako trzni struktura nikoli! Nestesti je, ze podobne jako jina "sitova odvetvi" ma trh pevnych linek k monopolu prirozene sklony. Jedinym resenim proto je (v souladu se stavajicimi trendy ve vsech podobnych odvetvich) "orezat" monopolni prvky daneho trhu na minimum, dusledne tyto prvky regulovat a zbytek trhu zpristupnit konkurenci.
  • 10. 3. 2003 12:02

    Stanislav Kozina (neregistrovaný)
    A to ja si rypnu ;-)

    Nechci sice primo napsat, ze je to "clanek o nicem" (jak mivaji nekteri ctenari ve zvyku), ale nemohu se zbavit dojmu, ze:
  • prvni polovina clanku == uvodni prednaska z ekonomicke teorie (neco podobneho IMHO nekdy cetl/slysel temer kazdy)
  • druha polovina clanku == vicemene pouze konstatovani situace

    Takhle bohuzel postradam cokoliv, co byva u clanku na Lupe zvykem: nejakou novou/zajimavou informaci, nejaky zaver ci aspon nazor autora (pokud k nejakemu dosel)...
  • 10. 3. 2003 12:10

    Tennessee (neregistrovaný)
    Nezapomínejme, že všechno je o lidech(malé velké společnosti - všude jsou lidé, kteří dělají rozhodnutí jménem těchto společností). Jde jen o motivaci lidí, aby se chovali určitým způsobem, který považujeme za spravedlivý(efektivní?). Takže, aby Telecom či jiní používali teorii hromadné obsluhy či jiné krasné teorie, musí je jaksi něco k tomu nutit. Konkurence? (dobrá vůle, osvícený duch, blaho spotřebitele - tomu snad nikdo nevěří...)
  • 10. 3. 2003 12:22

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Mně zase připadá - na základě některých místních diskusí - že vysvětlit základní pojmy, je velmi užitečné.

    Jiná věc je, že leckdo si ten článek a ni nepřečte, postačí "ono to není proti Telekomu" a to vysvětlení se zase mine účinkem.
  • 10. 3. 2003 12:26

    Pavel Satrapa (neregistrovaný)
    Já tam tedy závěry a názory autora nacházím a dost se s nimi neztotožňuji. Připadá mi, že být po jeho, tak už dnes zakládáme Jednotná komunikační družstva a rozkulačujeme ty darebáky, co mají ADSL.

    Monopolismus a plánovitý rozvoj znějí možná atraktivně, ale připadá mi, že zatím nikdo nevyřešil praktické problémy související především s motivací zúčastněných. Monopolista má své jisté a nemá příliš důvod rozvíjet své služby. U centrálního plánovače se může ukázat, že úplatek je vyšší než prémie, takže občas rozhodne ve svůj prospěch místo prospěchu celku. A někdy prostě udělá chybu. Pak vzniká zmiňovaná "ne vždy plně vyrovnaná poptávka a nabídka", což je eufemismus pro frontu na toaletní papír.

    Nota bene historie celkem jasně ukázala, zda je úspěšnější model volné soutěže nebo centrálního plánování (na našem státě velmi markantně - srovnejte si pozici první republiky s pozicí po čtyřiceti letech centrálního plánování). I v těch telekomunikacích se Evropě podařilo srovnat krok s USA až tehdy, když zrušila monopoly. To jsou prosím fakta.

    A pokud se klidnějšího klimatu mezi občany týče, dovoluji si podotknout, že zdaleka nejklidněji je na hřbitově.
  • 10. 3. 2003 13:42

    PP (neregistrovaný)
    Každá firma mající monopol se bude chovat monopolně, viz Telecom či Microsoft, atd. My jim to sice vyčítat můžeme, ale to je tak všechno co jim můžeme. Kdo tu je od toho, aby se staral, je antimonopolní úřad a na ten my (spotřebitelé) musíme tlačit, aby konal svoji práci.
    PP
  • 10. 3. 2003 17:13

    EW (neregistrovaný)
    Vazeny pane Kapoune,

    rad s Vama budu polemizovat :-)

    Motto: Monopol je nejlepším řešením, ale musím ho mít já.

    Ja ho nemam rad - neni nejlepsi reseni - pouze nekdy z nouze.....

    Z následující tabulky, zachycující některé vlastnosti výše uvedených tržních struktur, vyplývá, že pro telekomunikace, jako provozovatele telekomunikačních služeb prostřednictvím svých sítí, je monopol vhodné a všeobecně i ekonomicky výhodné řešení.

    To neni pravda. Monopol je pouze na telefonni metalicke rozvody (malicke procento telekomunikacnich infrastruktur - ackoli hodne bolestive kvuli xDSL); Opticke a bezdratove trasy u nas i ve svete realizuje hodne firem - nemuzeme rikat ani o oligopolu ani o monopolisticke konkurenci.

    Zpřístupnění těchto sítí dalším operátorům ovšem způsobuje Českému Telecomu problémy související se zpřístupněním, zabezpečením a oddělením vzájemných prostor.

    A co tak pronajem holeho dratu z mista A do mista B abychom mohli poskytnout kvalitni Internet over DSL?

    Monopol v těchto oblastech by byl kritizován, protože by neposkytoval "výběr". Domnívám se ale, že zklamaných a podvedených lidí by bylo méně a život by se jim zbytečně nekomplikoval.

    Jste dost velky pesimista jak na to, ze bydlite v zemi s trznim hospodarstvim....

    Bohužel současně většinový pohled je ten, že stát je náš úhlavní nepřítel, případně dojná kráva, kterou je potřeba hlavně vydojit a nic jí nedat žrát.

    Ja a moje firma plati dane - takze krava ma co zrat. Ale kdyz chci podojit - vyuzit nejake draty pro poskytnuti vlastni infrastruktury DSL - tak dostanu kopanec a mliko potece primo od kravy do ust zakaznikovi....je to spravne?

  • 11. 3. 2003 9:29

    kapoun (neregistrovaný)
    Větší počet zmatených a zklamaných uživatelů je uvažován vzhledem k situaci, kdy by nabídky byly jednoduché a s časem se moc neměnily.
    Kdysi bylo jedno místní spojení za 1 Kčs na neomezenou dobu - s čímž bych také nesouhlasil.
    Moc spotřebitele se projevila v akci T-Mobile - SMS.
    Můj pohled na složitost výběru různě drahých nabídek (ne vždy levných) je z pohledu těch, kteří na to nemají.
  • 11. 3. 2003 9:37

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Kdysi bylo mistni spojeni za korunu, ale do USA jste zavolal a za 5 minut vam zvonili u dveri divni panove. Take pocitac stal ponekud jinou castku nez dnes, ze?
    Moc spotrebitele se projevila v akci T-Mobile - SMS. Moc spotrebitele je umerna konkurencnosti prostredi. Moc spotrebitele spociva v tom, ze svou volbou od koho koupi muze ovlivnit kdo prezije. V tomto pripade spotrebitele pouze kriceli. V tom jejich moc nespociva. Ale pokud se vam styska po tech casech se spojenim za korunu, tak si jiste uvedomujete ze v tech casech by spotrebitele nemohli ani kricet, nebot by byli oznaceni za nepratele demokratickeho zrizeni. Jestlize na to nemate, pak vas slozitost nabidek nemusi zajimat. Proc vybirate, kdyz si nemuzete koupit?
  • 11. 3. 2003 9:51

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Aniž bych chtěl prosazovat monopol - myslím, že by ho mělo být co nejmíň - ten problém je v něčem jiném.

    Metalické linky natáhl ČTc za investované peníze. Ergo peníze investorů. Investoři si ty peníze částečně vypůjčili od bank, takže zprostředkovaně i od drobných investorů. Tyhle peníze se musí pokusit získat zpět. Pro své akcionáře, na zplácení dluhů a úroků. Nikdo neinvestuje proto, aby o ty peníze přišel. Pravda, v Česku to bylo (doufám, že ten minulý čas je oprávněný) zvykem, ale takhle bychom ten kapitalismus nevybudovali.

    Zatím toho investorům moc nevrátil.

    No, a když jiné než metalické linky realizuje hodně firem, tak kde je jaký problém s monopolem? Jo, ony nevedou všude, zatímco ČTc tu metaliku všude (povinně) natáhl... Hajzl jeden zatracená, monopolistická...
  • 11. 3. 2003 10:03

    kapoun (neregistrovaný)
    Myslím, že dráty jsou formou služeb, tak jako např, koleje.
    A monopol v této oblasti vznikl proto, že to bylo lepší řešení, než položit paralelně vedení nebo koleje pro každého poskytovatele služby samostatně. Ale to souvisí s teorií hromadné obsluhy. Pokud by využití bylo pro paralelení sítě velké, není problém, tak jako v dálkových -přepravních sítích, jak píšete.
    Rozdělení oblasti na více částí pro jednotlivé operátory - monopolistická konkurence - je téměř totéž, co monopol. Pochybuji o "rozumných cenách" pronájmu, kdy by uživatel byl na tom lépe, ledaže by pronajímatel takovou službu neposkytoval.
    Jestliže existuje jediný výrobce, má monopol. Cílem z pohledu spotřebitele by bylo, aby byl přirozeným monopolem
  • 11. 3. 2003 10:05

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Bylo i za padesátník a dřív dokonce za pětadvacetník, což je zřejmě středoevropský unikát. I když "čtvrťák" známý z amerických detektivek ve mně vyvolává rovněž představu 25 čehosi...

    Jak to bylo s těmi pány, nevím, do Ameriky jsem nevolal. Ostatně, nevím proč je sem taháte. Ti přece s monopolem nesouviseli.

    Mně stačilo, když jsem se dovolal potřetí na špatné číslo, ač jsem vytáčel správné. Když ústředna dala, a já vytáh už podruhé toho nerudného pána z vany, joj, to si člověk rozšířil slovní zásobu!
    "Nechte, prosím, chvilku vyvěšeno, já to budu zkoušet znova..." Tuhle větu jsem nepoužil, no, snad 10 let.

    Kdepak, to nebylo monopolem. To bylo tím, že stát (tenkrát jediný investor) do telefonie neinvestoval ani o korunu víc, než bylo nezbytně třeba pro udržování. Možná spíš o spoustu korun míň.
  • 11. 3. 2003 10:07

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Telecom dostal slib ze bude hajen. Dostal x let monopolu. Za to se zavazal zavest linky vsude. Tak znela dohoda. Ta byla splnena a dokonce snad i prekrocena co se tyce vyhod pro Telecom. Telecom neni chudacek, ktery je obiran statem.
  • 11. 3. 2003 10:26

    kapoun (neregistrovaný)
    Úlohou článku byl, pokud možno nestranný pohled na monopol a konkurenci a jeho působení v oblasti zejména pevných přístupových telekomunikačních sítí.
    V hodnocení historie má každý tu svou pravdu. Někdo se na to dívá z pohledu, že má rád stres a jiný klid, někdo chce rychlé stahování např. porna, jinému stačí pomalá rychlost pro smysluplnější věci, někomu nevadí okrádání jiných, jiný by to neudělal, někdo má rád černý humor, jiný ne.
  • 11. 3. 2003 10:37

    kapoun (neregistrovaný)
    Nemyslel jsem finance, ale to že na to nemá aby se v tom hrabal a hledal a ničil si zdraví.
  • 11. 3. 2003 10:37

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Te poznamce o okradani nerozumim. Vadi mi okradani. Mam chtit monopol, nebo proti nemu bojovat? Ktery z tech dvou stavu mi zajisti mensi okradani a proc?
    Nemam rad stress, takze preferuji pripojeni pri kterem nemusim hlidat dobu pripojeni, ani mnozstvi prenesenych dat. Je pro me lepsi monopol, nebo konkurence?
  • 11. 3. 2003 10:45

    kapoun (neregistrovaný)
    Jestli se nepletu, stát má zatím v Telecomu většinový podíl a zisky jdou částečně do jeho kapes.
  • 11. 3. 2003 10:48

    poloman (neregistrovaný)
    Přesně tak, přesně tak, občas si přečti co podepisuješ... :-) Btw nebýval ten poplatek 100 Kč...? :-)
  • 11. 3. 2003 10:54

    poloman (neregistrovaný)
    Jo ta prvni polovina je supr, viz debilni Dr. Cestmir Jary, Zaklady mikroekonomie, ZCU.... :-))))
  • 11. 3. 2003 10:58

    kapoun (neregistrovaný)
    Pokud byste svůj názor na monopol nezměnil i jako majitel Telecomu, tak gratuluji.
    Metalická přístupová síť není jenom maličké procento infrastruktury, (uvádí se až 50%), jinak by do nich investovali operátoři a nenutily Telecom, aby jim je zpřístupnil.
    Dráty někde končí (na straně ústředny) a o ta místa jde.
    Aby teklo mlého z krávy přímo do úst zákazníkovi - to by bylo pro zákazníka nejlepší, odpadl by řetěz obchodníků. Pro obchodníky to ovšem není nejlepší řešení. Různý pohled má totiž uživatel, provozovatel a poskytovatel služby.
  • 11. 3. 2003 11:01

    jk (neregistrovaný)
    Metalické linky natáhl ČTc za investované peníze. Ergo peníze investorů. Investoři si ty peníze částečně vypůjčili od bank, takže zprostředkovaně i od drobných investorů. Tyhle peníze se musí pokusit získat zpět. Pro své akcionáře, na zplácení dluhů a úroků. Nikdo neinvestuje proto, aby o ty peníze přišel. Pravda, v Česku to bylo (doufám, že ten minulý čas je oprávn

    To prostě není pravda, to je totální překroucení reality. Drát ke mě domů položila státní organizace správa pošt a telekomunikací za státní peníze lidu ČSSR. Telecom nepřišel ani k monopolnímu postavení, ani k metalickým linkám standardní cestou ve standardním tržním prostředí. Monopol měl telecom v řadě oblastí léta daný zákonem.

    Termín "hajzl jeden zatracená..." se asi hodí spíš na řadu politiků, kteří s problémem telekomu za léta měli co do činění.

  • 11. 3. 2003 12:24

    EW (neregistrovaný)
    Pokud byste svůj názor na monopol nezměnil i jako majitel Telecomu, tak gratuluji.

    Kazdy haji sve zajmy....

    Metalická přístupová síť není jenom maličké procento infrastruktury, (uvádí se až 50%)

    Tady jsem myslel procento vsech toku kde tece Internet. Opticke trasy, kabelove rozvody, wireless, podnikove site, atd. Jejich kapacity znacne prevysuji kapacity DSL.

    jinak by do nich investovali operátoři a nenutily Telecom, aby jim je zpřístupnil.

    Ano, ale tady se jedna o mistni rozvody....

    Dráty někde končí (na straně ústředny) a o ta místa jde.

    Providerum jde taky o moznost pronajmu dratu mezi dvema misty (na rozvodech u ustredny se je prodratuje a vytvori "dratovy" mistni okruh). Pak muzou si nasadit svuj DSL (napriklad modem 512/512 a umozni firme poskytnout kvalitni obousmerny Internet).

    Aby teklo mlého z krávy přímo do úst zákazníkovi - to by bylo pro zákazníka nejlepší, odpadl by řetěz obchodníků.

    Tak to je samozrejme na delsi debatu....

  • 11. 3. 2003 13:22

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Ale samozřejmě, že kdesi Telecom má uvedenou lhůtu změny programu nejpozději 10 dní před započetím nového měsíce ještě z dob ručního zpracování žádostí... Jenže změna on-line by měla být nenáročná na další ruční zpracování a proveditelná OKAMŽITĚ.
    A to už jsem uvedl, že mi změnu od dalšího zúčtovacího období potvrdili e-mailem obratem. To pak ale popřeli poštou zaslaným dopisem.

    Kdyby takhle fungoval třeba e-banking (což je obor mnohem náročnější, než změna tarifní třídy u ČTc), byl by k nepoužití. U monopolu ČTc to ale evidentně neplatí.
    Vzhůru k světlým telekomunikačním zítřkům s ČTc!!!
    :-)
  • 11. 3. 2003 13:37

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    ČTc je a.s. Stát má 51% podíl akcií, TelSource má něco přes 33% (nekamenujte mě za nepřesnost, říkám to z hlavy), zbytek jsou drobní akcionáři.
    Zisky z a.s. pokud vím získávají akcionáři jako dividendu (to, co má být rozděleno). ČTc zatím rozdělil asi 6GKč. Z celkové investice 160GKč. V čemž je, samozřejmě, i nerozdělený a reinvestovaný zisk.
    Druhá možnost je prodej akcií za vzrostlou cenu. Nic moc, v RMS 267, na Burze závěr 272. Trend klesající. Stát svůj podíl neprodal, ergo zisk (bude-li jaký) nevybral.

    Jaké zisky jdou do kapes státu? Kromě daní, pochopitelně.
  • 11. 3. 2003 13:45

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Monopol ČTc JE OKRÁDÁNÍ.
    Konkurence takové okrádání odstraní (nebo alespoň sníží).
    Poskytuje snad monopol ČTc připojení na internet (místní hovory atd.) za paušální cenu?
    NE, resp. ano, ale jen státním úřadům (za paušál 350,- Kč měsíčně, jak zde bylo před nedávnem uvedeno).
    Co za to od státu ČTc dostal? No přece MONOPOL ! :-)
  • 11. 3. 2003 13:54

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    "...zatímco ČTc tu metaliku všude (povinně) natáhl..."

    A taky za to od občanů a firem vybíral nehorázné poplatky (3000,- resp. 5000,- Kč(s) za připojení na síť. O cenách za provoz ani nemluvě...
    Chudáček monopol...
  • 11. 3. 2003 14:03

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Pan Novak zkratka porad zapomina ... Telecom investoval penize z vlastnich zdroju. <P>
    Velmi rad se presvedcim o opaku.
  • 11. 3. 2003 14:37

    kapoun (neregistrovaný)
    A votom to je. Že soukromý podnikatel chce hlavně co největší zisk a spokojenost spotřebitele je až na dalším místě, je snad evidentní. Trochu to vylepšuje sponzorskými dary a podporou charity, což jsou zase jenom prostředky získané od spotřebitelů.
    Stát se opravdu chová tak, aby zalepil nejbližší díry v rozpočtu a proto chce i prodat své akcie v Telecomu. Místo toho aby plně využíval pro sebe (a snad tedy i pro nás)výnosy. Ale to bychom se dostali do otázky přerozdělování.
  • 11. 3. 2003 15:02

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    A jaký poplatek by byl dle vás horázný? Za jaký poplatek byste vy natáh linku do Horní Dolní nad Vysušenou?

    Brání vám teď někdo? Nabídněte lepší podmínky, vysvětlete případným uživatelům, jak moc si polepší s firmou LadaCom, jaké dáváte záruky, za jak dlouho opravíte ten drát, až ho nějaký kopálista na Dolním konci překopne,....

    A podnikejte! Vydělávejte! Hlavně za horázné poplatky!
  • 11. 3. 2003 15:07

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ano, Telecom sahnul do SVEHO portmone a z vlastnich zdroju financoval modernizaci ...
  • 11. 3. 2003 15:16

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Fakt? Nějaký odkaz bych prosil...

    To by byla bomba, dokázat TelSourcu, že nedali ni koruny, takže nemaj nárok,... Jujda, to by se to vyvlstňovalo, a ani by to nebyla trockistická úchylka!

    Od-kaz! Od-kaz! Od-kaz! Ať žije...
    Promiňte, vzpomněl jsem si na první máje...
  • 11. 3. 2003 14:01

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Dobrá, k vám je natáhl ještě socialistický stát. Do mnoha jiných lokalit je nenatáhl, a ani se o to nesnažil. Rovněž se (moc) nesnažil modernizovat ústředny nebo zvyšovat kapacitu linek, natož digitalizovat síť. Zrovna tak socialistický stát postavil budovy ústředen a pod.

    Kapitalistický stát se rozhodl ( za silného potlesku většiny občanů, byť ne mého), že už investovat nebude, nechá to na soukromníkovi, který získá x% akcií a na y let monopol na některé služby. Monopol na mezistátní hovory (i) proto, aby je předražil a křížově dotoval místní. Aby to nebyl takový náraz, z té koruny za neomezený hovor. Kapitalistický stát vloží existující infrastrukturu (vybudovanou socialistickým státem) a za to si nechá 51% akcií.

    Za těchto podmínek se našel strategický investor, který si vyhádal jakési podmínky. Nevím o jiném, který by byl ochoten vložit stejné peníze za (pro stát) lepších podmínek. Vy ano? Sem s ním!

    Já bych byl radši, kdyby ty linky a ústředny byly státní, tedy i mé. Byly by, kdyby je natáhla státní organizace libovolného jména za peníze lidu Č(K)R. Nenatáhla, a já si myslím, že je to chyba. Byly by, kdyby stát vykoupil od TelSource její podíl. Nevykoupí, nemá na to. Prodá jiné soukromé společnosti, která na nich bude chtít rovněž trhnout.
    Která to měla být? Dresdner Bank? Nevím, ale buďte si jisti, že si na svoje prachy přijde. Vyrazí je z nás.
  • 11. 3. 2003 14:56

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Co je "z vlastních zdrojů"? Pan Telekom šáhnul do portmoné a vytáh pár miliard do začátku?
    Stát by musel vytáhnout. A nevytáh, blbec.
    Kolik přesně vložil TelSource, pochopitelně nevím. Možná se to dá zjistit z výročních zpráv ČTc, zcela určitě z výročních zpráv TelSource. Ale hledat to nebudu.

    Zajímavá věc - dokud se musely vkládat miliardy ročně, zájem moc nebyl. Vloženo jest, a...

    No, podnikalo se zajímavě v tom našem kapitalismu, podnikalo. Pan Bartoška dostal genitální nápad na Lotynku, ale peněz na rozjezd nebylo. I pravil ministr Kabát (ministr vlády páně Bartoškova spoluhráče z tenisu Pana Profesora): "Hoši, tady máte Dům u Černé Matky Boží a Palác U Hybernů, zastavte to bance a zapodnikejte si..." Nedávno ho osvobodili, že prý ten cizí majetek nespravoval až tak špatně. Pravda, stálo to pár desítek miliónů a Hyberni jsou dodneška zavření, ale hoši si zapodnikali, snad i nějakou tu zkušenost pan prezident karlovarského festivalu získal...

    No, nic. Tohle mi bude ještě dlouho ležet v žaludku.
  • 11. 3. 2003 15:13

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    No, to máte sice pravdu, a mohl jste si všimnout, že monopol v rukách soukromé firmy mě nenutí k nadšenému pokřikování, ale:
    Pořád to funguje mnohonásobně líp, než v plánovitém hospodářství. V občanské nauce nám soužka vysvětlovala, že socialistické podniky (na rozdíl od hnusných kapitalistických, kterým jde jen o nadměrné zisky kapitalistů) uspokojují potřeby lidu. No, a von ten mizera kapitalistická uspokojuje moje potřeby takňák líp... I když za účelem zisku tlustého kapitalisty s tlustým doutníkem a dolarem na cylindru.

    Beze srandy, pořád věřím, že plánovat se dá i líp, než nám to předváděli socialističtí plánovači. Nakonec, v podniku to byli ti nejblbější z THP a většinou se snažili hlavně o to, aby plán byl co nejnižší, aby se dal překročit a byly prémie.
    Ale kapitalistický podniky přece taky plánujou! A většinou dobře.
    I když, takový Enron, Ahold, KPNQest, doprčic, že by ani tam?...
  • 11. 3. 2003 16:21

    jk (neregistrovaný)
    Ja sem zase ovlivnen poznatky "vedy o chaosu" - nelinearni systemy, fraktaly, podivne atraktory atp. Dal taky treba neco z teorie her, aplikace v sociobiologii a pod. Vrele doporucuji.
  • 11. 3. 2003 16:38

    jk (neregistrovaný)
    A podobně jako u drátů, i u kolejí se intenzivně hledají a zkoušejí cesty, jak omezit "monopolní složku" na minimum, například že se rozdělí železniční cesta (koleje) a železniční doprava (vlaky).

    Železnice je vůbec dobrý příklad - srovnání konkurenční automobilová versus monopolní železniční přeprava názorně ukazuje, jak z mnoha hledisek efektivnější železnici dusí monopol.
  • 12. 3. 2003 1:09

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Proboha! Kde jste přišel k tomu, že železnice je efektivnější, než automobilová doprava? Vždyť náklady na přepravu jsou tak vysoké, že moloch ČSD požírá ročně mnohamiliardové státní dotace (bez viditelného užitku). Možná před 100 lety. Ale dnes určitě ne!
  • 12. 3. 2003 7:00

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Ne, neni to evidentni a dokud budete k podnikani pristupovat takto, bude tu stale prostredi dzungle. Me, jako soukromemu podnikateli staci primereny zisk. Nezadam ho co nejvetsi. Staci mi, ze je dostatecny pro muj zpusob zivota. Na rozdil od zvirat totiz vim kdy mam dost a dokazu prekonat hromadici pud. Jsem spokojen, kdyz jsou zakaznici spokojeni. Cilem meho podnikani neni vytvorit cernou diru na penize lidi kolem me, ale naopak zdroj pocitu, ze alespon neco tady funguje.
  • 12. 3. 2003 10:11

    Dracula (neregistrovaný)
    I tak to není ono.
    To celkové ceny se musí započítat částka určená na správu dopravní cesty, která je u české železnice v ceně přepravného (průhledně) a u silniční cesty v daních(neprůhledně). Těch položek navíc je jistě mnohem víc.

    Výsledek je potom takový, že vy, jako zákazník zaplatíte přímo silničnímu dopravci méně, než žlezničnímu. Avšak celkové náklady na dopravu jsou vyšší a rozdělíte se o ně s celou společností.
  • 12. 3. 2003 11:10

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Mimochodem, o těch bariérách to řekněte kolegovi Krskovi. Ten je přesvědčen, že ČTc žádné finanční bariéry překonávat nemusel, že ty peníze prostě měl.
  • 12. 3. 2003 11:13

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Zkuste si poradne precist, co pisu. CTc na trh nevstupoval, proto je dany kotext irelevantni.
  • 11. 3. 2003 17:38

    EW (neregistrovaný)
    A votom to je. Že soukromý podnikatel chce hlavně co největší zisk a spokojenost spotřebitele je až na dalším místě, je snad evidentní.

    Filozofie trzniho hospodarstvi se opira na zisku. Jina filozofie je socialismus nebo komunismus, kde vsichni pak spotrebitel muze si "ukrast" neco levnejsiho. Citim to tak, ze hodne mate rad stare casy. Beru to jako gust, ktery kazdy ma samozrejme jiny...

    Místo toho aby plně využíval pro sebe (a snad tedy i pro nás)výnosy. Ale to bychom se dostali do otázky přerozdělování.

    Ano, souhlasim. Sam vite, ze investice do telekomunikaci a to jeste do molochu je velice dlouhodoba zalezitost. Ono pokud uz Telecom stoji na nohou, tak by stat mohl aspon umoznit pronajem tech nevyuzitych dratu. Vite kolik lezi nevyuzitych dratu v zemi, kde nebezi ani telefon ci DSL (last mile digitalniho okruhu)...dost a dost a jeste hodne. Prijem od telefonniho dratu mate tak prumerne 500 Kc na rodinu! Proc nepronajme ty draty providerum pro kvalitni poskytovani okruhu aspon za cenu stavajici analogove linky (neco pod 2000 Kc na mesic). Proc to neudelaji - naklady na takovou sluzbu by meli 0Kc a cerpali by jenom zisk a to vetsi nez od nejake babicky, ktera ma tam telefon z prvni svetove valky a provola tak maximalne pevny pausal 200 Kc !?! :-)

  • 11. 3. 2003 17:44

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Tak to jste mi kápl do noty. Dráhy dávám jako příklad.

    Jenže tu cestu zestátnil už stařičký mocnář František Josef I. když byl ještě mladičkým mocnářem. Hrubě se to státu (všem státům i protektorátu) vyplatilo. Vykoupil tenkrát koleje za pakatel, protože soukromým společnostem se železnice moc nevyplácí.

    Stát má možnost sosat zisk nepřímo - zprůmyslní se oblast, fabriky platí daně, zaměstnávají lidi, kteří tudíž nedostávají podporu a taky platí daně, nakupujou víc zboží a služeb, ze kterých se zase platí daně atd atd. Stát má taky možnost (protože sosá nepřímo) i něco dotovat, třeba zaměstnanecké jízdné. Aby mu lidi místo sezení na podpoře radši jeli za prací.

    Bohužel, stát pod taktovkou Pana Profesora tohle všecko zrušil, naštěstí Říman ještě nestačil zničit státní železnici. (Autobusovou dopravu bohužel ano.) Jinak bychom tam měli stejný problém jako v telekomunikacích. BTW - jak (ne)funguje zprivatizovaná železnice, je možno vidět v Anglii. Už i pár mrtvol to stálo.

    No jo, jenže nemáme absolutního monarchu, ani pana Bacha, kterej si dal bacha, aby nikdo nic nenamítal. ČTc není před krachem, dráty za hubičku nevykoupíme. A i socdemáci, kteří by se hergot měli snažit o usnadnění (a zlevnění) přístupu k informacím, chtějí ČTc prodat. Odstátnit. Nechápu.

    A až se dostane zase k moci naše slavná pravice, tak - pokud to ještě půjde - rozkulačí i ty dráhy.
  • 12. 3. 2003 6:57

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Tohle prece nemuzete myslet vazne? Vstup na cesky telekomunikacni trh ma velmi vysoke bariery. Jestlize ma Telecom v dnesni dobe prodratovanou celou republiku, tak je jasne, ze pokud nabuidnu komukoliv v teto zemi telefon, bude chtit byt propojen s touto siti, aby mohl volat vetsine lidi v teto zemi. Takze ja se musim domluvit s telecomem na propojeni siti. Podminky, ktere telecom pro takove propojeni stanovi jsou takove, ze vysledna cena muze byt ztezi odlisna od te telekoumacke. JAko vlastnik nejvetsi telefonni site v CR je telecom v postaveni kdy muze velmi snadno regulovat ceny ostatnich ucastniku trhu, protoze jejich ceny jsou vlastne prirazkami k cenam telekomu. Chapete tedy, ze jen tak prijit a zacit konkurovat telecomu nelze?
  • 12. 3. 2003 7:19

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Kdyz mam na neco monopol a je jedno jestli jsem stat, nebo megakorporace, pak mam k dispozici prostredi, ktere mi umoznuje nejefektivnejsi spravu toho, na co ten monopol mam. O tom asi nebude sporu. Nemusim resit konkurenci. Plytvat prostredky na vse, co s konkurenci souvisi. Vsechno to mohu delat ve velkem, atd... Ale to neni cely popis skutecnosti. Rozdil je totiz v tom, zda tyhle moznosti vyuziju. To, ze celostatni zeleznicni sit se da spravovat lepe, nez sit okresni je jasne, ale otazka zni. Bude to majitel tak delat? Stat to je pani novakova urednice a pani Malkova a Novohradska, atd... Normalni zenske, ktere chodi do prace a treba je to vubec nebavi. Nepremysli doma pred usnutim jak to s tou zeleznici udelat lepe. Jen vyrizuji zadosti a reklamace a podani a papiry a lejstra a vykazy a razitkuji...
    Je to stejne jako s osvicenskou monarchii. Je to nejlepsi mozne statni zrizeni, ale predpoklada osviceneho monarchu. Pokud se panovnik nemusi hasterit s opozici, muze se venovat vladnuti. Muze svou koncepci prosadit celoplosne a ne ze v jedne oblasti rozhoduje pan X a v jine pan Y a navzajem jsou jejich nazory opacne, apod.
    Takze co chci rict? Z technickeho hlediska je monopol nejvyhodnejsim zpusobem. Z hlediska psychologickeho je tim nejhorsim.
  • 12. 3. 2003 12:14

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Jasne, ze nechci aby to tak fungovalo. Vy to chcete? Chcete opravdu aby svet byl redukovan jen na penize? Pisete, ze kterykoliv telekomunikacni trh ma vysoke bariery. Lzete! Je rozdil zda se bavime o trhu, kde pro vstup musim natahnout vlastni draty, nebo o trhu, kde pro vstup mohu vyuzit draty uz existujici. A ten rozdil je diametralni.
    Pisete. Pripada vam to spatne? Ale je to kapitalisticke. Tim myslite, ze kapitalisticke omlouva spatne? Neco jako, sice ho zabil, ale vydelal na tom?
  • 12. 3. 2003 13:46

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Nemůžete. Ty dráty nejsou vaše. Jsou toho, kdo do nich investoval. Vy to nejste.

    Stejně jako se Jožo Dežo nemůže nastěhovat do mého bytu, který jsem koupil za svoje penize, a který budu ještě "pár" let splácet. Je můj. Ne jeho a ne společný. Když to zkusí, narazí.
  • 12. 3. 2003 17:07

    Filip Jirsák (neregistrovaný)
    A spotřební daň placená za naftu pro lokomotivy je investována do železnice, že? O tom, že největší část daní vybíraných z nafty a benzínu by měla být investována především do odstraňování ekologických škod způsobených jejich spalováním, nikoliv do staveb nových silnic či jejich oprav.
  • 12. 3. 2003 17:24

    Stanislav Kozina (neregistrovaný)
    Problém je v lidech, jejichž přirozenými pudy jsou: rozmnožovací (sex) a shromažďovací (majetek). Oba pudy by měly být drženy na uzdě, jinak to s lidstvem špatně dopadne.

    Ja myslel, ze takovy nazor je typicky pro nektere cirkve, fasisty a komunisty.
  • 12. 3. 2003 7:37

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    To prave zalezi na tom jestli chapete zeleznici jako technologii, nebo jako organizaci. Technologii jsou dany nejake naklady na prepravu treba tuny zbozi na 100 km. Jaka bude vysledna cena zalezi na tom, jak prislusna organizace dokaze zorganizovat vyuziti te technologie. Dnesni mali automobilovi dobravci dokazi dopravit vase zbozi po Evrope a pritom je to firmicka o dvou lidech. Majitel a ridic. Tam uz k cene benzinu platite jen velmi malou castku. Ale organizace zajistujici dopravu po kolejich je velky moloch s daleko vetsimi naklady, ktere se projevi v cene prepravy.
    Takze zeleznice je levnejsi nez automobilova dobrava. Ale Ceske drahy jsou drazssi nez mali spediteri.
  • 12. 3. 2003 8:13

    kapoun (neregistrovaný)
    Částečně za mne odpovědel pan Novák. Jak jsem uvedl v záhlaví článku, chtěl jsem přispět k objektivnějšímu pohledu na problémy související s monopolem a konkurencí. Považuji to obecně za důležitější, než třeba informaci, že někdo začal poskytovat určitou službu.
    Myslím, že jsem uvedl i svůj názor, možná že ne úplně jasně svůj závěr: Za nejlepší řešení považuji přirozený monopol. Důvody: 1.Nikdo mu nemůže konkurovat, je nejlevnější. 2. Je velký a snáze vyrovnává nerovnoměrnosti, způsobené např, různými náklady v různých oblastech působení, je schopen zajistit všem poskytování služeb za přibližně stejné ceny.
    Problém je v lidech, jejichž přirozenými pudy jsou: rozmnožovací (sex) a shromažďovací (majetek). Oba pudy by měly být drženy na uzdě, jinak to s lidstvem špatně dopadne.
  • 12. 3. 2003 8:20

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    1.Nikdo mu nemůže konkurovat, je nejlevnější. 2. Je velký a snáze vyrovnává nerovnoměrnosti, způsobené např, různými náklady v různých oblastech působení, je schopen zajistit všem poskytování služeb za přibližně stejné ceny.

    To jste popsal jake ma moznosti. Ovsem neplyne z toho nutne, ze monopol je bude vyuzivat.

    Problém je v lidech, jejichž přirozenými pudy jsou: rozmnožovací (sex) a shromažďovací (majetek). Oba pudy by měly být drženy na uzdě, jinak to s lidstvem špatně dopadne.

    Jo, jen ti lidi, ti nam to kazej... A zpusobuji ze monopol i kdyz ma skvele podminky pro to, aby poskytoval skvele a levne sluzby, poskytuje sluzby drahe a nekvalitni.

  • 12. 3. 2003 9:35

    Filip Jirsák (neregistrovaný)
    A ty silnice, po kterých ti automobiloví dopravci jezdí, se tady vzaly kde? Není z hlediska ekonomického jediný rozdíl mezi silnicí a železnicí ten, že silnice jsou státní a platí se formou daní - a po silnicích pak může zadarmo nebo téměř zadarmo jezdit každý, ale u železnice je mnohem těsnější vztah mezi dopravcem a majitelem/správcem dopravní cesty? V ČR to byla ještě vloni stejná organizace, letos je to již formálně rozděleno, ale přeci jen se železniční cesty spravují podstaně jinak než silniční.
    Že je monopol nepřirozený i v případě železnice nebo telko operátora je zřejmé při pohledu na trochu větší oblast, než je jeden stát. Na mezinárodní úrovni si operátoři konkurují. A jak to vzniklo, že hranice mezi tím, kdy je monopol ještě výhodný a kdy už nevýhodný, je právě určená velikostí států? Nebyl to přirozený vývoj, ale umělý zásah.
    Telko operátor bude mít na jistém území vždy monopol, protože se nevyplatí budovat tam paralelní síť - ale to území je mnohem menší, než celý stát.
    Monopol totiž není nejvýhodnější ani z technického hlediska. Je nejvýhodnější pouze v jednom časovém okamžiku. Jakmile zahrneme do úvah i časový vývoj, monopol je vždy nejhorší - protože hned napočátku zadusí každou odchylku, která by se jednou mohla stát významnou. Dinosauři také po jistou dobu měli na Zemi významné postavení, ale neměli monopol :-) Jejich konkurence - savci, se později ukázali jako perspektivnější :-) To by s monopolem nešlo, to bychom tu vůbec nebyli.
  • 12. 3. 2003 9:49

    Filip Jirsák (neregistrovaný)

    Druhou cestou je v současné době neuskutečnitelné plánování ve větším rozsahu, zejména s využitím teorie hromadné obsluhy. Hodnocení je protichůdné vzhledem k výše uvedenému živelnému vývoji, tj. pomalejší evoluce, ne vždy plně vyrovnaná poptávka a nabídka, ale celkově efektivnější zužitkování prostředků a klidnější klima mezi občany.

    Evoluce nebo konkurence mají ovšem proti plánování jednu nepopiratelnou výhodou - vyvíjí se, aniž by bylo předem jasné kam. U plánování musí být z definice jasné, jaký je cíl. Cíl mohu stanovit buď na základě detailní znalosti systému (u lidské společnosti neproveditelné kvůli složitosti systému), nebo se musí jednat o jednoduchý systém typu akce-reakce, jehož chování dovedu na základě zkušenosti velmi dobře předvídat. To o lidské společnosti také neplatí.

  • 12. 3. 2003 19:21

    EW (neregistrovaný)
    Pane Novaku,

    nebyl jste nahodou knezem v casech komunismu? :-)

    Jinak, de facto, vsichni tady mluvime o stejnem furt dokola. Jeden druheho nasira, bo chce ukazat, ze vi vice....

    Je pravda, ze v kapitalsmu kazdy haji svuj zadek, je to prirozena lidska vlastnost......

    p.s. Ale SPT bych nakopal do .....
  • 12. 3. 2003 19:35

    who cares ? (neregistrovaný)
    Hehe, tak hluboke nepochopeni teorie monopolu jsem uz dlouho nevidel.

  • 12. 3. 2003 19:42

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    To mám farářský vyjadřování?
    Dofrasa, budu si muset dát majzla! Dycinky ateista, až mám strach, že mě za to pámbu potrestá.
    Ale jak říkala naše němčinářka na gymplu, "Dobrého marxistu pámbu neopustí". Ona to tedy povídala německy,a to už nemůžu sloužit.
  • 12. 3. 2003 19:58

    EW (neregistrovaný)
    To mate pravdu, rozdil mezi 100% ateistou a 100% svatym neni zaden z pohledu filozofie - a to ted mluvim vazne...oba veri (jeden ze existuje a druhy ze neexistuje)....ale oba jenom veri,..... nebo to vi?

    Pro mne osobne kazani faraze z ambony nebo Brezneva take z ambony nijak nepresvedcuje...ja jsem za nejstarsim clovecim pudem abych hajil sam sebe - cili jsem za relativismem a kapitalismem...... :-)

    Osobne nemam rad verejne instituce - ale vim, ze nejake musi byt pro dobro nas vsech (ty pravidla co parlament urcuje...ale nekdy fakt je mi z toho spatne....(:(






  • 12. 3. 2003 10:54

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Blbost!

    ČD dostávají několik miliard dotací ročně na přepravu osob. To proto, že stát má (tedy rozumný stát) zájem na tom, aby se lidi dostali do práce, k doktorovi, na ouřad zaplatit daně a tak.
    Z toho jasně vidíte, že stát vedený ODS za rozumný nepovažuji.

    Přeprava nákladů žádné dotace nedostává, naopak vydělává a ČD z ní částečně dotují tu přepravu osob, protože stát platí blbě a dluží.
    Ergo, ani stát vedený ČSSD se nechová až tak rozumně, byť rozumněji než ten ODSácký.

    Ten základ je ale v něčem jiném - když nedávno stávkovali ajznboňáci na Slovensku, měl stát miliardové ztráty během pár dnů. Jen z toho, že ŽSR nějakou dobu nefungovala. Takže je pro stát životně důležité, aby fungovala.
    Mimo jiné i proto, že když přehodíte všechno z kolejí na silnice, tak se nehne kolo, dokud nevyasfaltujeme celou republiku. A pak nebude celkem pro koho co vozit, protože se udusíme.
  • 12. 3. 2003 11:08

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    No to víte, že to nemyslím vážně! Dělám si z toho hocha srandu. Myslím, že oprávněnou srandu.

    Vstup na kterýkoli telekomunikacni trh ma velmi vysoke bariery. Finanční bariéry. Já to vím. Jen mi připadá, že leckomu v diskusi to nedochází. Ty bariéry překoná ten, kdo na to má nebo získá finance. Částečně tím, že si nechá zavedení linky zaplatit oním "nehorázným" poplatkem.

    Napadne vás protestovat, že potřebujete (skutečně nehorázné) peníze na to, abyste začal podnikat v těžbě ropy? V chemickém průmyslu? Vlastně vůbec v každém průmyslu? Prostě to tak je.

    Připadá vám to špatné? Možná je. Ale je to kapitalistické. Vše za peníze. Za peníze (skoro) vše.

    Nechcete, aby to tak fungovalo? "Již vzhůru, psanci této země, již vzhůru všichni...". Učte se Internacionálu. Nemůžete čekat, že v kapitalistickém prostředí to bude fungovat nekapitalisticky.

  • 12. 3. 2003 13:54

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Neomlouvá. Prostě to jenom nese s sebou.

    Klidně buďte uvědomělý podnikatel, který se spokojí s "přiměřeným" (kdo to určí?) ziskem. Budete-li, budete i výborným kandidátem na post manažera veřejně prospěšného monopolu. Pokud to ale bude akciovka, budete muset nejen sám se uskrovnit, ale budete muset taky vysvětlit akcionářům, že nižší než možný výnos, který jste jim poskytl, 1) není důsledkem vaší neschopnosti, anóbrž promyšleného rozhodnutí a 2) toto rozhodnutí je správné.
    Jinak vás - a oprávněně vymetou a nahradí někým, kdo jim přinese o centík na akcii víc.

    No, a budou-li na světě jen uvědomělí a skromní, bude fungovat i komunismus. Nejsou a nefunguje. Kapitalismus je mizerný zřízení, ale aspoň funguje.

    Tož tak.
  • 12. 3. 2003 13:55

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    To je pohled zkreslený tím, že stát u nás de facto dotuje nákladní automobilovou dopravu. Například tím, že dálniční známky pro nákladní auta jsou nesmyslně levné, vezmeme-li v úvahu poměr opotřebování silnice osobním a nákladním autem. Dále tím, že není dodnes schopen efektivně kontrolovat přetížení náklaďáků (ačkoli by na pokutách vybral mnohonásobek toho, co by to stálo). A konečně tím, že lze snadno na silnici dostat náklaďák, který pokládá hustou dýmovou clonu, takže vzniká otázka, jakým způsobem asi mohl splnit emisní limity. To vše omezuje náklady, které by jinak silniční dopravci museli mít a které takhle za ně platí někdo jiný.

    Výsledkem jsou vyjeté koleje na mnoha silnicích, na jejichž opravu nejsou prostředky. Vrchol je k zahlédnutí na silnici Praha - Mladá Boleslav u odbočky na Brandýs: na silnici, kde je potřeba dálniční známka (a která by tedy měla být kvalitnější), straší už přes rok značka pozor, nerovná vozovka... Druhým důsledkem je právě to, že je třeba dotovat železniční dopravce, kteří by jinak nebyli schopni konkurovat dotované nákladní automobilové dopravě.

  • 12. 3. 2003 14:50

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Co to znamena, ze neco funguje? Funguje z vaseho hlediska, nebot plni funkce, ktere po nem pozadujete. Ale asi se tezko vsichni shodneme na tom jake potreby ma stat naplnovat. Potreby jinych zase treba kapitalismus nesplnuje. Takze z jejich pohledu nefunguje. Ale i tak si myslim, ze to ponekud hrotite. Kapitalismus neresi veci, ktere nelze vyjadrit penezi. Take je dobre si uvedomit, ze kapitalismus resi mnoho veci v horizontu desetileti. Jsou proste oblasti, kde funkce nabidky a poptavky ma tak zpomalenou zpetnou vazbu, ze kdyz ted udela kapitalista blbost, tak za ni bude pykat treba za 30 let. Kdybychom nechali telekomunikacni trh zcela neregulovan, tak take jiste nakonec dospejeme k ADSL, ale IMHO az o mnoho let pozdeji.
  • 13. 3. 2003 0:24

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Bezpečnost vlakové dopravy je vyšší než u automobilové. Náklady jsou u vlakové vyšší jen proto, že automobilová je naším státem nepřímo dotována (viz. můj dřívější příspěvek). Takže vám zůstává jen rychlost a ani to není pravda úplně vždy, i když většinou ano.

    Samozřejmě jsou situace, kdy je automobilová doprava vhodnější z principu i bez nepřímých dotací, zejména pokud je hlavní prioritou ryhlost nebo pokud se jedná o malé náklady. Ale rozhodně to tak není vždy.

  • 13. 3. 2003 7:29

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Je jedno pomoci jakeho hardware provadite fakturaci, kdyz u toho bude zenska, ktera na to kasle. Vy smesujete zeleznici a organizaci ceske drahy. Zeleznice prece jako technologie v sobe neobsahuje nic, co by melo zpusobovat problemy pri doprave zbozi podlehajiciho zkaze. Problemy vytvari organizace, ktera neni schopna danou technologii efektivne vyuzit.
  • 13. 3. 2003 7:32

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Zcela jste pominul to, ze kdyz prodratuju firemni budovu v centru Prahy, ze budu mit nizsi naklady nez telecom, nebot ten musel prodratovat nejenom centrum prahy, ale i tu babicku z podkrkonosske visky. To je odpovedi na vasi otazku proc se vyplaci budovat paralelni vedeni. Ano vyplaci, ale zatim jen v lukrativnoch mistech.
  • 12. 3. 2003 16:38

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Pro Vítězslava Nováka...
    Nejste náhodou absolventem VUMLu? Vaše "argumentace" (viz předchozí příspěvky) by tomu nasvědčovala...

    Silnice si na sebe vydělávají už tím, že na spotřebu pohonných hmot je státem uvalena vysoká spotřební daň. Vybrané částky této daně mnohonásobně převyšují investice do rozvoje a údržby silniční sítě. Míra zhoršení stavu silnic za posledních pět let je tak zřejmá, že nějaké bláboly o tom, zda je jepší ta či ona partaj, jsou zcela mimo realitu.

    Jak jsou monopoly "efektivní" pro zákazníka, to je vidět na příkladu České pošty, která pomalu s liberalizací přepravy zásilek přišla o zákazníky. Telecom o ně přichází taktéž - cenovou politikou (posvěcenou vládou) "ždímej, co to dá". Jak je možné, že se dnes konkurenčním firmám vyplatí stavět lokální paralelní sítě, které navíc zákazníkům přinesou ceny nižší (nebo služby kvalitnější) než Český telecom???? Při nákladech na budování toho, co už Telecom dávno má (i zaplaceno zákazníky), je takové cenové porovnání (z pohledu zákazníka) závažným argumentem. Proč se vyplatí budovat paralelní přípojky (internet, kabelová televize, atd.) tam, kde už dosavadní "monopol" má obsazeno? Zkuste na tohle odpovědět!

    Vlády jsou schopny (svým voličům) rozdávat nekonečně velké sumy jen proto, aby se udržely u moci. Vládnutí systémem "po nás potopa" jsme svědky už několik let (a ještě si toho jistě užijem...).
  • 12. 3. 2003 16:41

    jk (neregistrovaný)
    Psal jsem o vlaku na kolejích jako zpusobu dopravy oproti autu na silnici jako způsobu dopravy.

    Doprava nakladu na vetsi vzdalenosti po tvrdych, hladkych kolejich je principielne energeticky mene narocna, spotrebuje se mene paliva, je mozno vyuzivat efektivnejsi energie, ktere se dokonce daji recyklovat (temelin/uhli->elektrina oproti nafte), strojvudce uridi vic nakladu nez ridic auta, zeleznice je vyrazne ekologictejsi, bezpecnejsi, umi byt vyrazne rychlejsi, pohodlnejsi, je automatizovatelnejsi atp.

    Pokud CD takove nejsou, je to podle me vysledek monopolu. CD v zasade nic nenuti byt efektivni (naopak Duskova armada vytvari silny tlak byt co nejmene efektivni a zamestnavat maximum pracovniku vykonavajich minimum prace za co nejvyssi platy). V konkurencnim prostredi funguje evoluce - kdo neni efektivni, neprezije.
  • 12. 3. 2003 18:02

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Je zajímavé, že když dojdou argumenty, vytáhne se VUML (mimochodem, uměl byste tu zkratku rozvést?).

    Potěším vás. Jak jsem se nedávno dověděl, osnovy "marxáku", jímž v jisté době procházel každý vysokoškolák v ČSSR, byly údajně stejné, jako osnovy VUMLu. S tím, že VUML absolvovali prověření soudruzi, ergo směli více diskutovat než kolísající a z principu podezřelí inteligenti, byť pracující. My si ostatně dávali bacha na hubu sami.

    Takže, ano, něco podobného VUMLu mám. Dvakrát.

    Když se vyplatí budovat přípojky, a někdo je buduje, ruší monopol. Ne? To by snad mohl vědět i mladý moderní jinoch, "marxákem" nedotčený.
  • 12. 3. 2003 18:28

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    Tak v tomhle mi mluvíte z duše. Ovšem, kdybych to prohlásil já, byl bych nejspíš označen za komunistu a odeslán do Severní Koreje.

    Ano. Trh neřeší to, co není vyjádřitelné penězi. Zdravotní péči, třeba. Neřeší ani to, co je penězi vyjádřitelné, ale zpětná vazba je pomalá. Třeba vzdělání, to je typické. Nebo to, kde ten, kdo platí, je někdo jiný, než ten, kdo získává. Životní prostředí - někdo vydělá na tom, že mi zasírá vzduch. On i já dýcháme sajrajt, ale jen on rejžuje.

    Zrovna v telekomunikacích je, myslím, celkem zřejmé, co to znamená, když služba funguje. Když se dovolám, spolehlivě, napoprvé, tam, kam chci. Což funguje, plní mé potřeby. Teď. V socialismu to fungovalo mnohem hůř. Fakt. Byť za lacino.

    No, a co s tím? Budovat kapitalismus s lidskou tváří? Proč ne, ale těžko můžete k tomu donutit soukromou firmu TelSource, potažmo její akcionáře. Ledaže bychom udělali revoluci, jenže to už asi nebude kapitalismus a revoluce nemívají lidskou tvář. Někdy ze začátku, ábr dý koncen!

    K pořádné revoluci patří i pořádná bojová píseň. Že bych pokračoval v té Internacionále? Moc pěkná píseň. Dyť ji taky složil Francouz.
    Tak co, jdeme do toho? "...již vzhůru, všichni, jež hlad zhnět! Teď duní právo v jícnu temně, a výbuch zahřmí naposled"

    Taky bych moh složit Internautský manifest. Mám konec:
    "Nechť se telekomunikační firmy třesou před internautskou revolucí! Internauti nemají v ní co ztratit, leda své okovy. Získat mohou celý net.
    Internauti všech zemí, spojte se!"

    Jó, starý pan Marx, tomu to psalo, když byl ještě mladý pan Marx...
  • 13. 3. 2003 7:56

    kapoun (neregistrovaný)
    Využít rozmnožovací pudy je možná v zájmu i dalších společenských skupin, a to zdůvodu aby jejich zastánců bylo co nejvíce a mohli vládnout, ale o to nejde. Před 50-ti lety bylo na světe 2 milioardy lidí a nyní jich je 6 miliard. Bude energie, potraviny, voda, vzduch?
    Myslím, že vynalézavost jak beztrestně okrádat spoluobčany
    je typická pro jiné -sty, než uvádíte.
  • 13. 3. 2003 8:21

    Dracula (neregistrovaný)
    Dotace jsou pouze na přepravu osob, ne však na přepravu nákladu. Tudíž železniční dopravce účtuje kompletní náklady na přepravu zboží, zatímco silniční dopravce jen malou část těchto nákladů. => silniční doprava zboží je levnější pro podnikatele, nikoli však pro společnost. A to i v našem prostředí.
  • 13. 3. 2003 19:01

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    "...silniční doprava zboží je levnější pro podnikatele, nikoli však pro společnost..."

    Co je tohle za tvrzení? Jste schopen je podložit nějakými čísly? (alespoň hrubý odhad...)

    Silniční doprava je levnější (a hlavně kvalitnější) pro zákazníky, navíc státu vydělává na spotřebních daních desítky miliard čistého zisku, který není investován zpět do silniční dopravy. To jsou tak elementární údaje, že snad o nich ani nemá smysl rozvíjet diskusi...
  • 14. 3. 2003 7:41

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    A kolik stoji stat ti mrtvi na silnicich? Kolik stoji znicene zivotni prostredi? Nemoci? Psychiatri? Dopravni policie?
  • 12. 3. 2003 18:40

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    To je docela bzunda, co rikate ... Jen trosku (opet) zapominate na realitu.
    • Cesky Telecom je firma, majoritne vlastnena statem. Stat ma pravo chovat se coby akcionar, podle svych priorit. Pokud je jeho priorita levne telekomunikace a nikoliv maximalni dane a dividenda, je jeho pravo tuto strategii prosazovat.
    • Nevim, zda zdravotni peci resi trh. Nicmene ji zcela jiste neresi soucasny stav ani stav, ktery byl za socialismu.
    • Pokud si pod telekomunikacni sluzbou predstavujete telefon, budiz. Nicmene Vas musim upozornit, ze telefonni sluzba neni zadny hit poslednich let.
    • Pokud se tyce zasirani vzduchu, je to otazka nastaveni pravidel. Pokud se nekomu vyplati zasirat vzduch jsou bud spatna pravidla nebo je nekdo spatne vykonava nebo je to zasirani v souladu s nazory toho, kdo nastavoval pravidla.

  • 12. 3. 2003 23:12

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Automobilová doprava je schopna vyhovět požadavku na bezpečnou přepravu z místa A do místa B v požadovaném čase a kvalitě, které železnice není schopna konkurovat. Náklad není nutno několikrát překládat či posunovat na seřadištích nádraží (s rizikem poškození). Náklady na takovou přepravu jsou nižší, pružnost mnohem vyšší. Kdyby tomu bylo jinak, Č(S)D by měly tolik zakázek, že by nemusely brát dotace od státu. Nehledě na to, že investiční náklady železnice jsou obrovské a přitom jejich služeb využívá jen malé procento občanů či firem. Pro obory jako těžké strojírenství, energetika apod. jistě mají ČD velký význam. Zkuste ale ČD svěřit přepravu zboží podléhající rychlé zkáze! :-)

    Je to podobné, jako kdybyste dnes chtěl provádět fakturaci pomocí organizačních automatů Consul a ne na moderním PC.

  • 12. 3. 2003 23:46

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Ten VUML jsem zmínil hlavně proto, že jako jediný v této diskusi vytahujete politické partaje a lepší-horší. Také obhajoba monopolních praktik ČTc vám jde k duhu.

    Nevysvětlil jste ale, jak je možné, když chudák ČTc "nemůže" snížit ceny, přesto se najde hodně firem, kterým se (i z krátkodobého hlediska) vyplatí investovat do paralelních sítí a přitom poskytovat kvalitnější služby než ČTc za podstatně méně peněz. Nestojí za nimi velký kapitál a přitom jsou schopny konkurovat molochu, jakým ČTc je. Proč je nutno takto plýtvat náklady, když už jednu celostátní síť máme. Navíc ČTc přichází o nejlukrativnější lokality a zákazníky...

    Nevysvětlil jste, proč ČTc raději nechá v zemi hnít už dávno natažené kabely bez provozu, přestože z celospolečenského hlediska (a jistě také v dlouhodobém ekonomickém zájmu firmy) je žádoucí poskytovat přístup k síti co nejširším vrstvám obyvatel za přijatelné ceny?

    Nevysvětlil jste, proč si státem požehnaný monopol nechává zbytečně vyrůst konkurenci nesmyslnou cenovou politikou.

    Já vím, s přesvědčením "stát je vše, občan není nic" těžko naleznete řešení. A je vám houby platné, že marx-leninismus a politickou ekonomii a dějiny MDH a KSČ a vědecký komunismus jste absolvoval dvakrát....
  • 13. 3. 2003 21:48

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Ale samozřejmě, že železnice v sobě obsahuje něco, co způsobuje problémy a neefektivnost ze samé podstaty její funkce. Pokud chci autem přepravit náklad z místa A do místa B, tak jej naložím v místě A a vyložím v místě B. Žádné zbytečné překládání, čekání atd.

    Pokud bych ale stejný náklad chtěl poslat po železnici, narazil bych na nutnost naložit náklad v místě A1 na automobil, pak s ním jet do místa A2, tam jej přeložit do železničního vagónu. Vagón pak pocestuje nikoli nejkratší cestou přímo, ale přes další překladiště či seřadiště, kde musí čekat na další přípoje atd. V místě B2 je zase nutno náklad přeložit na automobil a odvézt do místa B1.

    Další neefektivnost železnice je v poměru užitečné hmoty (přepravovaný náklad či osoby) ke hmotě vagónů (jejich hmotnost je mnohem vyšší, než srovnatelných silničních prostředků).

    Takhle by se dalo pokračovat do podrobností....

    A když k tomu přidáte ještě neschopnou organizaci typu ČD, tak o efektivnosti asi moc diskutovat nebude o čem.
  • 14. 3. 2003 7:47

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Opravdu k vam pred panelak prijede kamion? Vase uvaha plati pro prepravu v malych objemech a narocnou na rychlost. Jiste chapete, ze uhli do elektrarny se auty vozit nevyplati.
    Hmotu vagonu nereste. Ta je kompenzovana minimalnim trenim. Nevim jestli jste nekdy videl po kolejich jet samotny vagon bez lokomotivy. Dela se to. Na jednom nadrazi do nej drcnou a na druhem si ho zastavi.
  • 14. 3. 2003 10:40

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Určitě jen malý zlomeček těch desítek miliard ročně, co stát vydělá na daních z ropných produktů.
    Mimochodem, úmrtnost na nemoci z kouření tabáku je určitě mnohem vyšší. Philip Morris před časem dodal státním orgánům analýzu, ve které spočítal, že státu se tolerování kouření vyplatí ve snížených výdajích na vyplácení důchodů... :-)
  • 14. 3. 2003 11:26

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Jsem rád, že jsme se oklikou dostali zase zpět k Českému telecomu a jeho monopolním praktikám...
    :-)
  • 14. 3. 2003 21:46

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Konkurenční prostředí ovšem předpokládá, že nebude jedna skupina konkurujících firem nepřímo dotována. Jinak to není konkurenční prostředí.
  • 14. 3. 2003 22:01

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    To máte pravdu. Ale silniční doprava státem dotována není. Naopak. Stát z tržeb plynoucích z prodeje pohonných hmot těží obrovský zisk (i po započtení veškerých výdajů spojených se silniční dopravou).

    Ale to už jsme zase na začátku...
    Pes jitrničku sežral...
  • 15. 3. 2003 15:55

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    že stát vybrané peníze prošustruje někde úplně jinde, než je vybere

    Od toho tu ten stát jaksi je. Kdyby se měly peníze prošustrovat jen tam, kde se objevily, nemuseli bychom žádný stát mít. Na to obvykle pravicový dogmatik prohlásí, že taky že ne, že stát stejně jenom škodí. Je nesmírně zajímavé sledovat, jak pravicoví dogmatici a levicoví anarchisté docházejí z různých hledisek ke stejnému závěru... Nepatřím ani k jedné ze zmíněných skupin, a tak tvrdím, že stát potřebujeme, a to právě proto, aby dokázal dát peníze i tam, kde jich tolik nevzniká, ale je to z nějakého důvodu potřeba.

  • 13. 3. 2003 22:47

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Mate pravdu, že se to (zatím) vyplácí v hustěji osídlených lokalitách (což je logické). Jenomže každý, kdo se z nějakého (a je vcelku lhostejné, z jakého) důvodu rozhodl žít daleko od civilizačních center, musí počítat, že to má své výhody a nevýhody. Pak pro něj (pokud o to opravdu stojí) by něměl být problém zainvestovat některý druh připojení (třeba přes družici) místo drahého tahání drátů v zemi (a třeba se domluvit s dalšími sousedy).

    Jde mi o něco jiného. Proč (a neumím si to vysvětlit jinak, než hloupostí odpovědných) ČTc vyhání ze svých sítí zákazníky, kteří mu mohou přinášet více peněz? Jaký může mít telecom "zisk" z toho, že díky neschopnosti zavést cenově rozumný tarif pro ty, kteří hodně využívají internet, přišel např. o 100-200 Kč měsíčně z mně cenově nevyhovujícího tarifu Home Internet tím, že jsem se připojil na paralelní datovou síť za měsíční paušál 500,- ??? Já byl přece ochoten je zaplatit ČTc za počítané minuty, pokud by byly levné a bylo jich tolik, že by mne neomezovaly v surfování po internetu. Tu pětistovku měsíčně už NIKDY ode mě nedostane, přišel i o ty dvě stovky. A možná i o další.... (zrušení linky).
  • 14. 3. 2003 8:00

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Zahraji si na dablova advokata...

    Cim vetsi a slozitejsi system ridis, tim vetsi jsou naklady na jeho rizeni. Velikost a slozitost systemu roste umerne s tim jake mnozstvi sluzeb poskytuje. Je mozne, ze telecom dosahl takove velikosti, ze zvysovani poskytovanych sluzeb sice vygeneruje zisk, ale ten je spotrebovan prave na rizeni molocha. Aby mohl do budoucna pokracovat v rozvoji, musel by se ted zastavit a sam sebe dukladne zanalyzovat a totalne prestavet tak aby zefektivni sve vlastni rizeni. Je to jako kdyz programujes velky projekt. Pokud neudelas na samem zacatku dokonalou analyzu, dostanes se v urcite chvili do stavu, kdy proste musis cely system zacit psat od znovu, protoze ten stavajici uz je prilis slozite prinutit aby delal to, co se po nem chce. Spravuji webhosting, ktery se dostal do podobne situace. Uzivatele navrhuji desitky vylepseni, ktere by to mohlo mit a ja s nimi souhlasim, ze by to bylo skvele, ale proste stavajici system je uz tak pozaplatovany, ze do nej uz ty nove funkce nechci psat. Musim zacit vytvaret novy system znova od zacatku. Tim nehajim telecom. Jen nastinuji cim muze byt zpusoben jeho "zdanlivy" odpor k zavadeni novych veci. Mozna je telecomu mnoho lidi, kteri chteji zavest levne ADSL, ale zaroven vedi, ze struktura telecomu je tak spatna, ze by to neunesl. Otazkou pak zustava, zda najdou odvahu k reforme toho kolosu.
  • 14. 3. 2003 10:27

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Vaše zjednodušování problematiky na příklady, které "se hodí do krámu", bez použití jakýchkoli reálných údajů a analýz o porovnání efektivnosti silniční a železniční dopravy mne poněkud zaráží. Hmotnost vagónů má přece výrazný vliv na spotřebu paliva při uvedení do pohybu, nakonec i to šťouchnutí lokomotivou při posunu má svou (zaplacenou) energii... A že vlak se podobně jako automobil musí na kolejích rozjíždět a zastavovat, to snad popřít nemůžete.

    Mimochodem, kdy jste naposledy cestoval (nebo něco posílal) vlakem? Já v roce 1990. Dvakrát týdně přes půl republiky. Zážitky mi vystačí na zbytek života.
    Děkuji, nechci.

    Protože sám také po ruce nemám žádné analýzy, které bych mohl citovat (ačkoli jsem je v minulosti v tisku četl), považuji další pokračování této diskuse za zbytečné plýtvání časem.

    Nicméně nepopírám užitečnost železnice při přepravě uhlí, objemných a těžkých sypkých nákladů atd. Ale doba, kdy se podobné komodity převážely nazdařbůh přes celou republiku a pak zase zpět, jsou naštěstí za námi...
  • 14. 3. 2003 10:44

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Nema cenu globalne porovnavat koleje a silnice. Kazda z tech technologii ma sve vyhody a sve nevyhody. Spravce technologie by mel to sve dobre znat a nabizet takove sluzby, ktere vyuzivaji vyhod a potlacuji nevyhody. Jestlize jedete vlakem a nelibi se vam to, tak to snad neni zpusobeno technologii zeleznice, ale kvalitou sluzeb organizace, ktera technologii prodava. Nebo snad vase rozladeni prameni z toho, ze jste se pohyboval po ocelovych kolejnicich a nikoliv po asfaltove plose? Nema cenu se tu snazit dokazat, ze jedna z tech technologii je lepsi nez druha. Je to jako se pokouset urcit ktere auto je lepsi. Je lepsi osobni, nebo nakladak. No to asi zalezi na tom, k cemu ho chcete pouzit, ze?
  • 15. 3. 2003 17:15

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Ja si myslim, ze fakta nejsou jasna. Jasne je kolik stat vybere na spotrebni dani. Ale neni jasne jaka je vyse nakladu vznikajicich v souvislosti se silnicni dopravou. Nebo snad mate nejaky odhad ceny lidskeho zivota, na kterem byste byl schopen se shodnout s vetsinou dalsich lidi?
  • 15. 3. 2003 18:08

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    A máte také ta čísla o výdajích? Tedy kolik stát investuje a především, kolik by měl investovat do silniční sítě, aby ji udržel v provozuschopném stavu? Kolik by bylo potřeba investovat do všeho ostatního, co s tím souvisí? A to nemluvím o tom druhém typu nepřímých dotací - o nákladech, které dopravci ušetří tím, že nemusejí dodržovat maximální zatížení a emisní limity.
  • 15. 3. 2003 18:51

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Zkuste si také vaše tvrzení doložit sám.
    Základní (řád výdajů oproti příjmům) jsem předložil. Kolik stát za co vydá jsou fakta dostupná, zkuste argumentovat trochu rozumnějším způsobem, než tím, co by měl vydat. Nejste schopen svá tvrzení (alespoň v hrubých rysech) doložit ověřitelnými fakty a pro mě tento způsob diskuse ztrácí smysl...
  • 16. 3. 2003 11:06

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Ekonomie zavadi pojem externalit. To jsou neprime naklady, ktere nekdo vytvari, ale neplati je. Je to napriklad znecisteni vzduchu. Vy se bavite ciste o kolonkach ve statnim rozpoctu. Proste porovnani, kolik stat vyda na silnice a kolik z nich ma prijem. OK. V tom pripade vam vyjde, ze silnice jsou vydelecne. Konstatovani ekonomickeho faktu. Ale pozor na to, co s timto zjistenim udelate. Pokud z nej vyvodite, ze je zadouci budovat silnice, nemusi to byt pravda. Protoze stejnou uvahou byste dospel k tomu, ze je zadouci zrusit vsechny nemocnice, detske domovy a domovy duchodcu. Nebot zisk z nich je urcite mensi, nez naklady. Tedy se nevyplaci.
  • 14. 3. 2003 14:41

    Dracula (neregistrovaný)
    o tom svědčí velká obliba železnice u přepravců zeleniny a denního tisku v době nedávno minulé. Stejně tak pošta používá železnici, poněvadž ta je pro ni stále nejlevnější.

    Železniční přeprava má nejnižší skryté provozní náklady a to je nepopiratelný fakt. Je jasné, že se nevyplatí zapřáhnout lokomotivu (která k pohybu spotřebuje 5x více energie než nákladní automobil) za jeden vagón s jedním dopisem.

    U železnční dopravy je také důležité úspornější využití neobnovitelných zdrojů. Při automobilové dopravě se z nafty využije pro pohyb necelých 10% energie. U diesel-elektrických lokomotiv dochází k 80% využití energie při přeměně na elektrický proud. Přeměna elektrické energie na pohyb má sice také ztráty, ale ne tak velké. Z toho důvodu je dokonce levnější provoz z poloviny obsazeného 6. vagonového vlaku než patřičný počet(7) plně obsazených autobusů. Pokud počítáme pouze náklady na naftu.

    Musím uznat, že přeprava jednoho balíčku je levnější automobilem, než vlakem, stejně tak jedné osoby. Ekonomické výhody železniční dopravy můžete ocenit pouze u hromadné přepravy. Dalším faktorem jsou skryté ekonomické výhody (bezpečnost, spolehlivost, komfort, zajištění minimálních vybrací při přepravě).
  • 14. 3. 2003 17:11

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    I když se budeme bavit čistě o penězích, je železnice ekonomičtější než silniční přeprava.
    Ta má zase jiné výhody, třeba rychlost (i když, ty fronty na hranicích, z Turecka přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko... sado-maso). Ale lacinější ta železnice je. To je spočítáno dávno.

    Byl by ten poměr ještě výraznější, kdyby dráhy nemusely udržovat koleje a celou tu mašinerii kolem. Za autodopravce to dělá stát nebo kraj/obec, a platíme to všichni v daních. Nejen silnice, ale taky zase to všecko kolem. Značení, semafory, záchytná parkoviště...

    Nakonec, i úrazy se dají přepočítat na peníze. Vypadá to sice divně, ale dá se odhadnout, kolik stojí vysokoškolák, kolik by mohl společnosti přinést, a o kolik tedy společnost přijde, když ho rozšmelcuje oplechovaný blb na přechodu. Nebo se rozšmelcuje sám.
    Neměl by to být primární ukazatel, ale může být.
    No, a materiální ztráty při haváriích na silnicích jsou řádově vyšší než na dráze.
  • 14. 3. 2003 20:11

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    (Re: Vítězslav Novák) To, co tady předvádíte, to nejsou argumenty, ale jakési politicko-demagogické kecy!

    "...Ale lacinější ta železnice je. To je spočítáno dávno..."

    Tak to tady něčím zkuste doložit...

    "...platíme to všichni v daních..."

    Ano, pokud pod pojmem "my všichni" máte na mysli "my všichni automobilisti, co nakupujeme ropné produkty..."

    Kdyby byla železnice lacinější a lepší, tak by jí neutíkali zákazníci k silniční dopravě... Ale to už jsme zase u toho vašeho dvakrát absolvovaného vědeckého komunismu, že?
    Zkuste si něco přečíst o tržních principech a efektivnosti firem v konkurenčním prostředí...
    ;-)
  • 14. 3. 2003 21:53

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Kdo už slyšel něco o Parkinsonových zákonech, jistě mi dá zapravdu, že Český telecom by mohl být pěkným názorným příkladem jejich fungování v praxi. Solidní soukromý vlastník by si jistě zjednal pořádek. Potíž je v tom, že majoritním vlastníkem je ČESKÝ STÁT. Dokud v Č. telecomu vládne on (a současně určuje pravidla na trhu telekomunikačních služeb), nemůže tato firma fungovat normálně. Teď už to vypadá, že cena firmy klesá, stát je schopen firmu zprivatizovat jen za cenu setrvalého poklesu výnosu oproti minulosti. Postupující konkurence na trhu a přechod zákazníků k alternativním možnostem proces dále prohlubuje. Může se stát, že "odvaha k reformě" bude jedinou možnou cestou, jak tento kolos udržet při životě. Zatím to vypadá, že si vlastní cenovou politikou a neschopností poskytovat služby, o které je na trhu zájem, podřezává větev sám pod sebou....
  • 14. 3. 2003 23:06

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    V jenom ze svých předchozích příspěvků jsem popsal několik způsobů, kterými stát nepřímo dotuje silniční nákladní dopravu. Nehodlám se opakovat, můžete si to najít. Ne, vůbec nejsem přesvědčen, že ten obrovský zisk ze spotřební daně z pohonných hmot stačí na pokrytí všech nákladů na tyto nepřímé dotace. Tomu bych věřil, pokud by stát zvládal udržovat silnice ve stavu odpovídajícím počátku třetího tisíciletí a ještě by mu něco zbylo. Nic takového na našich silnicích nepozoruji. Jediná silnice z těch, po kterých běžně jezdím, která byla opravena, byla AFAIK opravena z peněz z projektu PHARE. Zvláště kontrast mezi tou opravenou polovinou a polovinou, kterou nechává okres Praha-východ zvolna chátrat, je velmi výmluvný.

    P.S. Doufám, že mi nezačnete tvrdit, že ty peníze mizejí do našeho příliš štědrého sociálního systému a na přemrštěné platy ve školství a zdravotnictví. Toho mne, prosím, ušetřte.

  • 17. 3. 2003 8:22

    Dracula (neregistrovaný)
    Ukázat celkový příjem a k tomu přiřadit jednu z částí výdajů není pro illustraci moc vhodné.

    to je, jako kdybych řekl: ČTc má výnosy z hovorů za celou českou republiku 20 000 000 000 korun. Náklady na provozvání uzlu Brno jsou 500 000 000 korun. Z toho vyplývá, že výnosy jsou vyšší než náklady. : )
  • 17. 3. 2003 9:15

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Tak si tu práci dejte a najděte ověřitelné (číselné) údaje s lepší vypovídací hodnotou.
    Zatím nikde nic...
  • 17. 3. 2003 9:45

    Dracula (neregistrovaný)
    Problém je v tom, že tyto přesné údaje se neshromažďují (ať již záměrně či chybou administrace). Neexistuje statistika, kolik zaplatí za silniční dopravu všechny obce, kolik zaplatí za podporu hromadné dopravy, kolik zaplatí za výstavbu parkovišť. Nehledě k druhotným nákladům (životní prostředí, těžba fosilních paliv, využití nerostných surovin a zdravotnictví). Musel bych tyto údaje sebrat od každé obce zvlášť (každá obec tyto údaje účtuje pod různými položkami).
    Říkám od začátku, že financování silniční dopravy je neprůhledné.
  • 15. 3. 2003 14:29

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Ale ono to tak je!
    Nakonec - stačí se podívat na podrobnější skladbu státního rozpočtu na každý jednotlivý rok. A ověřit si to na statistickém úřadě...

    O této problematice (že stát vybrané peníze prošustruje někde úplně jinde, než je vybere) už byly vedeny nespočetněkrát různé ekonomicky zaměřené diskuse v médiích (Na Lupě samozřejmě ne :-). Rozdíl mezi penězi vybranými na spotřebních (a ostatních) daních a poplatcích spojených se silniční dopravou (ropné produkty, silniční daně, dálniční poplatky a další - DPH +22% např.), je tak do nebe volající, že mě zaráží, jak o této skutečnosti můžete pochybovat (s takovou jistotou!).
    Inu - život je plný překvapení... :-)
  • 15. 3. 2003 16:58

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    ...stát potřebujeme, a to právě proto, aby dokázal dát peníze i tam, kde jich tolik nevzniká...

    Já vám neberu přerozdělování státním rozpočtem, ale pak netvrďte, (resp. další diskutující zde - viz náklady na silniční dopravu a vybrané daně s ní související), že stát silniční dopravu dotuje. Mně tohle tvrzení připadá jako z jiné planety...

    Dal jsem si práci vyhledat výnos daně z paliv a maziv a některé další údaje:

    http://www.epravo.cz/tisk_sbirka.php3?clanek=1392
    (Sbírka: 243/2000)

    Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří
    a) celostátní hrubý výnos daně silniční,
    b) 20 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv.

    Kolik činil výnos v roce 2000 a 2001 najdete zde:
    http://ufdr.mfcr.cz/DanSprava/ZpravaUFO2001/II-1-g).htm
    (viz tabulka 15 dole)

    A jak potom stát s penězi hospodaří, si můžete udělat obrázek např. zde:
    Dálnice D47...
    http://ihned.cz/index.php?p=000000_mail&article[id]=11816710&article[area_id]=10000720

    Když si uvědomíte, že na spotřební daň z paliv a maziv je ještě úzce navázána minimálně DPH +22%, tak budete mít hrubou představu, co na silničním provozu stát vydělá (a jakou částkou ji "dotuje"). A když se podíváte, co tady někteří naplácali o údajném "dotování silniční dopravy státem", začnete se divit, kde k takovému tvrzení vzali odvahu...
    Fakta jsou jasná...
  • 15. 3. 2003 17:54

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Psal jsem o ekonomických aspektech výběru daní (silniční doprava) kontra výdaje státu (na silniční dopravu). Tvrdíte, že stát ji dotuje, já tvrdím, že je to nesmysl a předložil jsem základní fakta.

    Odhad ceny lidského života s tím nesouvisí. Lidé umírají častěji z různých jiných důvodů. Faktem je, že někteří "jezdci" na silnicích se chovají tak, že kdyby chodili pěšky či jezdili na kole, ublížili by si (nebo jiným) taky. Ale za to nemůže silniční doprava.
    Blbce a nezodpovědné lidi najdete i mezi těmi, co jezdí železnicí. A když je náš stát nechá jezdit a nedbá na dodržování pravidel a stíhání těch, co je porušují tím nejhrubším způsobem, pak to vypadá podobně, jako s naším slavným monopolem - Českým telecomem. Dělá si co chce (ikdyž si tím sám sobě škodí).
    Máte nějaký návrh, co s tím?
  • 17. 3. 2003 2:13

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Ekonomie zavadi pojem externalit. Je to napriklad znecisteni vzduchu.

    Souhlasím. Ale ta diskuse byla o ekonomických faktech. Efektivnost železnice kontra silniční doprava. Jestliže ve společnosti je poptávka po silniční přepravě a železnice nedokáže vytvořit přijatelnou (nejen cenově, ale zejména rozsahem a kvalitou služeb) alternativu, tak chcete dělat co? Zavést "železniční monopol na přepravu" a nařizovat lidem, že nesmí používat silnice? (Usmívám se, protože jsme se sem dostali od diskuse o monopolu na telekomunikační služby :-)

    Železnice znečišťuje i jinak také zatěžuje prostředí - naftové motory - viděl jste, co taková lokomotiva vyprodukuje exhalací? Elektrické lokomotivy zase spotřebovávají elektřinu z hnědouhelných (plynových, vodních, jaderných...) elektráren, které také mají své ekologické souvislosti... účinnost po započtení všech článků řetězu je nejspíš nižší, než spalovacího motoru. Ono je přece jen jistější pohybovat se v ekonomických kategoriích a neplést do toho ideologii. Jinak bychom se nedostali k jakémukoli rozumnému srovnání. Jestliže jste přesvědčen, že železnice je pro vás lepší, jezděte železnicí. Já jezdím autem na propan.

    Mimochodem - na každý výdaj musí někdo vydělat. Nebo se zadlužit (pokud někdo půjčí). Nic zadarmo není, a pokud by váš lékař měl na vaše ošetření doplácet ze svého, určitě by raději změnil obor své činnosti. Vy také pracujete za peníze, ne z lásky k bližním (zadarmo).
  • 17. 3. 2003 9:49

    Dracula (neregistrovaný)
    nákladní doprava ČD je velice efektivní a zisková. Stíhá téměř kompletně křížově zafinancovat dopravu osobní (kde je cena i rozsah služby nařízena státem - nikoli zaplacena). Nákladní doprava odvádí ročně státu částku okolo 4,5mld korun.
  • 17. 3. 2003 9:52

    Dracula (neregistrovaný)
    Znovu opakuji, že spotřební daň z paliv a maziv platí všichni dopravci, jak silniční, tak i železniční. A DPH také.
  • 17. 3. 2003 10:01

    Dracula (neregistrovaný)
    V něčem bych s vámi nesouhlasil. Ona by železnice mohla být efektivnější, právě při zvýšení počtu někerých pracovníků.
    V současné době je velký nedostatek brzdařů a koloťuků - což je důležité pro bezpečnost a rychlost přepravy. Díky tomu nastávají situace, kdy na nádraží stojí několik vlaků a čekají na obsloužení těmito pracovníky. Efektivnější by bylo zaměstnání většího počtu těchto pracovníků i za cenu, že by většinu pracovní směny hráli mariáš.

    Srovnejte denní mzdu zaměstnance a ztrátu z každé hodiny, po kterou je přeprava nákladu delší.
  • 17. 3. 2003 11:14

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Jenomže železnice je z velké části elektrifikovaná, což znamená, že žádnou spotřební daň neplatí, protože elektřina spotřební daní zatížená není. Navíc vše nakupuje ve velkém, tedy podstatně levněji, než silniční dopravci.

    S DPH u železnice si jistý nejsem, nevím, jak je to s jejími výstupy (0%, 5% nebo 22% ???), takže k tomu se vyjadřovat nechci.
  • 17. 3. 2003 7:32

    kapoun (neregistrovaný)
    První pohádka - cyklická
    Žil na zemi masožravý Moloch x a sním malá masožravá i jiná zvířátka. I přesto, že jim to Moloch x zakázal, podařilo se občas malým masožravým zvířátkům kousek Molocha x ukousnout, aniž by to postřehl. Pokud nějaké zvířátko dorostlo, Moloch x ho sežral. A protože byl líný, tloustl a tloustl.
    Kde se vzala, tu se vzala velká, hladová masožravá zvířátka. Ta se pustila do Molocha x a společně s místníma masožravýma zvířátky Molocha x snědla. Když už neměla co žrát, začala se pojídat mezi sebou. A z toho nejsilnějšího masožravého zvířátka časem vyrostl Moloch x+1.

    Druhá pohádka -konvergentní.
    Žil na zemi masožravý Moloch a sním malá masožravá i jiná zvířátka. I přesto, že jim to Moloch zakázal, podařilo se občas malým masožravým zvířátkům kousek Molocha ukousnout, aniž by to postřehl. Pokud nějaké zvířátko dorostlo, Moloch ho sežral. Moloch byl rozumný, nebyl líný a proto pořád při síle.
    Kde se vzala, tu se vzala velká, hladová zvířátka, která chtěla Molocha sežrat. Moloch byl zdatný a všechna porazil. A tak si všichni spokojeně žily pokud Moloch nezlenivěl.
  • 17. 3. 2003 15:28

    Dracula (neregistrovaný)
    Levněji - to je možné(ovšem se spotřební daní).
    Elektrifikace - je méně než polovina sítě.
    DPH - u osobní přepravy 5%
    U nákladní jako každý dopravce.

    Navíc narozdíl od autobusových dopravců nedostává dotace kryjící 100% nákladů (jak známo - autobusy na vesnici jezdí z dotací a cokoli vyberou na jízdném, je zisk). - Ale to je pouze situace ČD. Nevím, jak je to u VIAMONTU - který v oblasti nákladní dopravy docela slušně podniká, a ze zisků dokáže financovat asi 3 trati - které vláda označila za prodělečné.
  • 17. 3. 2003 23:09

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Elektrifikace - je méně než polovina sítě.

    To ale nic nevypovídá o skutečnosti, jaký podíl vlaků (resp. "tunokilometrů" :-) z celkového množství bylo poháněno elektřinou a kolik naftou. Tedy - Kolik by musely ČD spotřebovat nafty na všechnu dopravu a kolik jí ve skutečnosti ušetří (včetně nezaplacené spotřební daně) oproti silniční přepravě (která jezdí 100% na ropné produkty zatížené spotřební daní).
    Domnívám se, že z celkového objemu přepravy ČD je většina poháněna elektřinou, tedy zatíženost přepravy spotřební daní je oproti silniční dopravě malá... Elektrifikovány byly především nejfrekventovanější trasy.
  • 18. 3. 2003 12:22

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Mate pravdu, ale uvazil jste, ze zatimco zeleznice si do nedavna platila celou provozni cestu sama (nyni pomoci dalsi 'firmy' ze svych penez, automobilova doprava plati pouze smesne penize v tzv. silnicni dani? I kdybyste do toho pripocital spotrebni dan z nafty a benzinu, jste stale na docela jinych cifrach...
  • 18. 3. 2003 17:50

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Spadl z měsíce...

    Přestože jsem tady uváděl rozměr, v jakém (mld.Kč) se pohybují příjmy státu (popř. i výdaje - nutno zpřesnit) související s provozem silniční dopravy, vaším dotazem jste obsáhlou diskusi "shodil" na její samý začátek....
    Zkuste si toho přečíst víc, než sem zase něco plácnete.
    Prosím.
  • 18. 3. 2003 17:59

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Prominte, ale nevsiml jsem si, ze by v diskusi byl bran v uvahu konkretni pripad (ne jedinny z posledni doby) - stat potrebuje novy silnicni tah - konecne se zacal budovat napr. u Vyskova smerem na Kromeriz, Zlin a dale smerem ke hranicim s SK a na Ostravu pro propojeni s Polskem... Stat na to penize nema a nemel, proto to cele vypada tak skvele a platit tu silnici budeme hodne draho. Naproti tomu kdyz se budovaly zeleznicni koridory, treba Brno - Svitavy - Ceska Trebova, investice sly pouze castecne ze statniho rozpoctu a co vice, z zadneho statniho rozpoctu jiz primo nejde ani koruna na udrzbu, dohled a vsechny nutne veci okolo... Zatimco silnicni infrastrukturu plati stat prostrednictvim MDS - a my obcane/firmy pouze formou silnicni dane a dalnicnich znamek (odvody ze spotrebni dane se rozplyvaji po celem rozpoctu!), zeleznicni nikoliv... - a my obcane ji platime pouze listky a pripadne stat na konci roku 'zalepil' ztratu CD s.p. - ostatne, to ze v tuto chvili ta akciova spolecnost vydala zamestnancum pouze zalohy 3.000,- kc za unorovou vyplatu jste zrejme zaznamenal...:-) - pokud jste me puvodni poznamce rozumel jinak, spatne jsem se vyjadril...
  • 19. 3. 2003 0:09

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    OK.
    Je jasné, že financování prostřednictvím státního rozpočtu je dosti (alespoň pro občany) neprůhledné a je snadné manipulovat s výkladem, kolik stát na co dává (a kolik kde sebere).

    Nakonec otázka:
    Nemáme jaklo občané právo, aby stát poskytoval veřejnosti podrobné informace na stránkách státem financovaných institucí? (Ministerstva atd.)...
  • 11. 3. 2003 10:25

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Bodejt by investovali, kdyz je nic nenutilo. Meli totiz monopol!
  • Zasílat nově přidané názory e-mailem