Hlavní navigace

Monopol, či ne?

Vladimír Kapoun

Na Internetu je množství příspěvků kritizujících monopol Českého Telecomu. Vesměs jde o snahy ukázat, že monopol není tím řešením, které by zajišťovalo nejvýhodnější podmínky pro poskytovatele a uživatele telekomunikačních služeb. Článek by chtěl přispět k objektivnějšímu pohledu na problémy, které souvisí s monopolem a konkurencí.

Motto: Monopol je nejlepším řešením, ale musím ho mít já.

Monopol a konkurence jsou dva související pojmy. Ve spojitosti s monopolem je vhodné si uvědomit, že konkurence může být dokonalá a nedokonalá. Dokonalá konkurence předpokládá, že

  • v daném segmentu trhu existuje velký počet firem, z nichž každá zaujímá na trhu pouze zanedbatelný podíl,
  • všechny tyto firmy vyrábějí stejný produkt a spotřebitel nevnímá rozdíly mezi výrobky jednotlivých firem,
  • vyrábějící firmy mají dokonalé informace o situaci na trhu a nejsou ovlivňovány aktivitami ostatních firem, ani neuzavírají dohody o cenách a rozdělení trhu,
  • vstup nových firem na trh je volný.

Jestliže není splněna některá z podmínek, jde o nedokonalou konkurenci. Stupeň nedokonalosti může být rozdílný. Extrémním příkladem nedokonalé konkurence je monopol, kdy jediný výrobce na trhu může díky svému výjimečnému postavení určovat množství i cenu nabízeného zboží, je-li to dovoleno státem. Existují v podstatě dva druhy monopolů. Institucionální, který vzniká na bázi ochrany nějakou vnější autoritou, nejčastěji státem nebo mezinárodní institucí, na základě výhradního práva, licence, patentu, vlastnictví jedinečného přírodního zdroje apod. A přirozený, který vznikl běžným tržním vývojem, kdy úspěšnější firma v konkurenčním boji pohlcuje méně úspěšné rivaly, přičemž využívá úspor z rozsahu produkce. Nakonec jí pak už nikdo nedokáže konkurovat cenou a kvalitou svých výrobků. Nicméně musí být pořád vystavena hrozbě konkurence a stále přesvědčovat o svých kvalitách, na základě kterých zaujímá na relevantním trhu výsadní postavení.

Určitou formou mezi monopolem a situací s dokonalou konkurencí je oligopol, kdy je na trhu malý počet firem produkujících tentýž výrobek.

Speciálním případem je monopolistická konkurence. Takových je sice na trhu hodně firem, ale jejich výrobky jsou diferencované a rozdílně vnímány spotřebitelem.

Jak je to s monopolem Telecomu

Český Telecom poskytuje místo výrobků služby, ale to na teorii nic nemění. U služeb máme uživatele (z něhož je snaha dostat co nejvíce), provozovatele (zpravidla neodpovídajícího za obsahovou stránku služby) a poskytovatele (odpovídá za formální kvalitu služby).

Z následující tabulky, zachycující některé vlastnosti výše uvedených tržních struktur, vyplývá, že pro telekomunikace, jako provozovatele telekomunikačních služeb prostřednictvím svých sítí, je monopol vhodné a všeobecně i ekonomicky výhodné řešení.

Největší tlak je u Českého Telecomu na jeho monopolní postavení v pevných přístupových sítích, tj. mezi účastnickou zásuvkou a koncovou ústřednou, kde pořizovací náklady dosahují až 50 procent celkových nákladů sítě. Dokonalá konkurence by zde znamenala vybudování množství paralelních sítí, kdy by uživatel mohl volit jednu z mnoha zásuvek podle příslušné nabídky. Podobně nereálné by bylo takové řešení v energetické rozvodné síti. Dokonalou konkurenci by šlo realizovat např. v síti benzinových čerpadel, kde by u jednoho stanoviště motorista měl k dispozici stojany všech prodejců pohonných hmot v České republice s plným sortimentem a aktuální cenou.

Také oligopol není pro telekomunikace ekonomicky vhodným řešením vzhledem k tomu, že přístupová síť je poměrně málo využita. Její vysoké použití by sice bylo provozovatelem žádoucí, na druhé straně by ale znamenalo větší nedostupnost takového provozně silného uživatele, a tím obecnou nespokojenost uživatelů.

Příklady a atributy tržních struktur je v následující tabulce:

  Dokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol Monopol
Počet firem v odvětví Velmi mnoho Mnoho Několik Jediná
Charakter výrobku Homogenní, standardizovaný Diferencovaný Standardizovaný nebo diferencovaný Jedinečný
Kontrola cen výrobci Žádná Malá Omezená (velká při tajných dohodách) Značná, diktování ceny, je-li dovoleno
Bariéry vstupu do odvětví Velmi nízké Středně vysoké Velmi vysoké Prakticky nemožný vstup
Typická odvětví Zemědělství Maloobchod, výroba textilu, obuvi Výroba automobilů, spotřebního zboží Rozvody vody, energií, telekomunikací

Z podmínek pro dokonalou konkurenci plyne, že k ní v oblasti telekomunikací nemůže dojít. Veškeré snahy firem jsou směrovány k získání co největšího podílu a využití již existujících přístupových sítí, které jsou v majetku Českého Telecomu, za co nejnižší cenu. Vybudování nových paralelních sítí nepřichází v úvahu. Zpřístupnění těchto sítí dalším operátorům ovšem způsobuje Českému Telecomu problémy související se zpřístupněním, zabezpečením a oddělením vzájemných prostor.

Hlavním uváděným přínosem liberalizace telekomunikačních služeb je jejich zlevnění pro uživatele. Přitom je jasné, že hlavním, byť skrytým důvodem je přetažení uživatelů služeb od „konkurence“, zejména těch atraktivních, a tím dosažení co největšího zisku. Realizovat to lze nabídkou různých forem zpoplatňování, kdy např. u mobilních operátorů v této „džungli“ nabídek normální uživatel ztratí přehled i vzhledem k tomu, že se často mění a doplňují dalšími. Pro operátory to má i tu výhodu, že pokud uživatel posléze zjistí, že si nevybral pro sebe nejvýhodnější nabídku, nebude nadávat operátorovi, ale sobě. Tuto strategii můžeme pozorovat všude tam, kde je pestrá paleta služeb – bankovnictví, turizmus apod. Monopol v těchto oblastech by byl kritizován, protože by neposkytoval „výběr“. Domnívám se ale, že zklamaných a podvedených lidí by bylo méně a život by se jim zbytečně nekomplikoval.

V celosvětovém měřítku lze pozorovat přirozenou fúzi i velkých podniků s vlastnostmi přirozených monopolů. K tomuto cíli se dá dospět dvěma rozdílnými cestami. Jednu nabízí čistě tržní hospodářství. Spočívá v živelném vývoji, charakterizovaném vznikem neregulovaného počtu výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb stejného sortimentu, ale i množstvím krachů a zániků těchto subjektů. Uvádí se, že v USA za pět let vznikne a zanikne až 70 procent podniků. Výhodou tohoto „samořízení“ je rychlejší vývoj, modernizace a okamžitá optimalizace trhu. Cenou je stres, nedobré vztahy mezi lidmi plynoucí z konkurenčního boje a z dlouhodobého hodnocení celkově vyšší náklady, způsobené již zmíněnými neúspěchy, krachy a zániky.

Druhou cestou je v současné době neuskutečnitelné plánování ve větším rozsahu, zejména s využitím teorie hromadné obsluhy. Hodnocení je protichůdné vzhledem k výše uvedenému živelnému vývoji, tj. pomalejší evoluce, ne vždy plně vyrovnaná poptávka a nabídka, ale celkově efektivnější zužitkování prostředků a klidnější klima mezi občany.

MIF17

Český Telecom jistě má krátkodobou strategii, ta ale slouží pouze jako řešení okamžitých problémů, které nastoluje deroucí se konkurence. Jeho dlouhodobá koncepce by měla vycházet ze snahy být přirozeným monopolem.

A jak je to s mottem v záhlaví? To souvisí s odpovědí na otázku: „Kdo je stát?“. Bohužel současně většinový pohled je ten, že stát je náš úhlavní nepřítel, případně dojná kráva, kterou je potřeba hlavně vydojit a nic jí nedat žrát.

Našli jste v článku chybu?