Qualcomm Research v červnu ohlásil, že pracuje na vývoji technologie, kterou nazval MuLTEfire. Přísně vzato, oznámil to Matt Brada na blogu Qualcommu, a podle výhrady drobným písmem pod hlavním textem je to prý jeho „osobní názor“…
Qualcomm je předním světovým výrobcem zejména procesorů pro mobilní telefony. V roce 2014 držel dvě třetiny tohoto trhu. (Firma na druhém místě, MediaTek, dosáhla jen 17 procent.) Qualcomm je díky tomu zároveň důležitým hybatelem rozvoje standardů LTE.
MuLTEfire má být obdoba LTE Unlicensed, ale bez nutnosti řízení „kotvou“ v licencovaném pásmu, tedy bez nutnosti napojení bezdrátové buňky na LTE síť provozovanou operátorem na základě licence.
Má to být vlastně alternativa k WiFi, ale s využitím technologie LTE, protože ta má celkově lepší vlastnosti — Qualcomm slibuje dvakrát větší dosah i přenosovou rychlost a přitom menší rušení jiných WiFi sítí.
V Qualcomm Research si představují, že MuLTEfire bude dostupné všem, kteří dnes provozují WiFi. Zdůrazňují, že tato zcela bezlicenční obdoba LTE může být zajímavá například pro malé místní operátory. To se však nevylučuje s tím, že právě MuLTEfire by někde mohl nasadit i provozovatel sítě licencované.
Vše je zatím otevřeno. MuLTEfire je dosud jen pouhým konceptem v dílně Qualcomm Research. Qualcomm oznámením teprve navrhuje, že by se v nadcházejících měsících mohlo začít pracovat na přípravě standardizace MuLTEfire — bude‑li o to „ekosystém“ stát. Snad proto zatím nejsou známy podrobnosti například toho, jak by se uživatelé k MuLTEfire přihlašovali.
Hlad po pásmu
MuLTEfire lze chápat i jako v jistém smyslu odpověď od Qualcommu na to, že poněkud narazil s LTE Unlicensed, zkráceně LTE‑U.
LTE‑U má být vlastně LTE Advanced nasazené v bezlicenčním pásmu 5 GHz — jedním ze dvou, ve kterých běhá například WiFi.
LTE Advanced je souhrnný název pro různá, i teprve chystaná vylepšení LTE. Vyšší rychlosti přenosu směrem ke koncovému zařízení dosahuje „sdružováním“ základních přenosových pásem:
Musí to umět zařízení. Je-li „kategorie 4“, dokáže ke stahování využít souvislého pásma o šířce až 20 MHz, a tak se dostane na maximální teoretickou rychlost 150/50 Mb/s (k zařízení/od zařízení).
V českých podmínkách to zatím přichází v úvahu v oblastech s pokrytím v pásmu 1800 MHz, a to v sítích Vodafonu a T‑Mobilu, kteří v něm disponují párovým kmitočtovým rozsahem 2×20 MHz, zatímco O2 si vydražilo méně a v tomto pásmu může nabídnout 2×15 MHz.
Mapa pokrytí LTE od ČTÚ uvádí v pásmu 1800 pro všechny tři operátory „2×15“, ale patrně nesprávně.
Zařízení „kategorie 6“ umí směrem k sobě sdružit až 40 MHz, nejvýše však ze dvou různých kmitočtových pásem. Dosáhne tak teoreticky na 300 Mb/s.
Dostupná zařízení neumějí sdružovat pásmo k odesílání, vždy využijí nejvýše 10MHz pásma, a uplink tak zůstane nejvýše na 50 Mb/s.
V Česku zatím připadá v úvahu jako nejlepší možnost, že se sejde pokrytí v pásmu 800 MHz (kde mají všichni operátoři párových 2×10 MHz) s pokrytím 2×20 MHz v pásmu 1800 MHz. Zařízení kategorie 6 pak využije ke stahování celkem 30 MHz a teoreticky se dostane na 225 Mb/s, což také T‑Mobile a Vodafone uvádějí jako svou nejvyšší dostupnou rychlost.
V síti O2 si bude moci zařízení kategorie 6 sdružit nejvýše 25 MHz, a proto může O2 uvádět jen 185 Mb/s jako nejvyšší teoretickou rychlost svého LTE.
„Sdílení sítě“ mezi O2 a T‑Mobilem na to nemá vliv. Z pohledu koncového uživatele totiž sítě sdíleny nejsou. Jeden z operátorů sice postaví a provozuje věž za oba, s jedním řízením a datovým napojením k internetu, ale věž vysílá pro zákazníky obou operátorů odděleně — na příslušných kmitočtech přidělených licencí.
Nejnovější mobilní procesor od Qualcommu, Snapdragon 810, umí sdružit 3×20 MHz a získat tak teoretické maximum 450 Mb/s. V Česku zatím není kde.
Qualcomm přitom předpokládá, že do několika let uvede procesory schopné využít až 100 MHz celkového pásma každým směrem a že dalšími vylepšeními v příjmu a vysílání se dostane na maxima v gigabitech za sekundu.
Ale v České republice se zatím teprve buduje vůbec pokrytí signálem LTE a operátorům nejspíše ještě roky potrvá vykrytí pásem přidělených již nyní, přitom si zanedlouho vydraží další. (Chystaná příští aukce kmitočtů by mohla být vypsána ještě do konce roku, a k tomu, co se nevydražilo minule, přibude nově pásmo 3600—3800 MHz.)
Jenže Qualcomm musí být ve svých úvahách roky před skutečností, a nejen oproti trhu českému. Stanovil si výzvu „ztisícinásobení“ dostupné bezdrátové přenosové kapacity a hledá všechny možnosti, jak by se toho dalo dosáhnout.
Přestože licencovaného pásma je zatím dost, a to nejen v Česku, Qualcomm předvídá, že jednou stačit nebude, a proto se zaměřil i na bezlicenčních 5 GHz, ve kterých vidí kapacitu využitelnou především k doplňkovému dokrývání v místech s hustým provozem.
LTE‑U je však navrženo tak, že provoz v buňce řídí základnová stanice napojená do sítě v licencovaném pásmu. LTE‑U lze proto vnímat jako snahu nespravedlivě vytěžovat pásmo míněné především k využívání drobnými subjekty bez licence.
Ale když Qualcomm poprvé oznámil LTE‑U, společně s Ericssonem v prosinci 2013, setkal se s vlnou nevole dokonce i od řady operátorů, a to především těch, kteří si vybudovali síť WiFi hotspotů a obávali se ohrožení této investice.
Dodejme, že Qualcomm není proti WiFi a počítá i s heterogenním sdružováním WiFi s LTE.
Návrh však narazil také na přísnější evropské regulatorní požadavky na šetrnost využívání 5GHz pásma.
LTE‑U se v podobě původního návrhu nestane standardem 3GPP, ale jeho zastánci se sdružili do LTE-U fora. LTE-U v upravené podobě označované jako LAA (Licensed Assisted Access) je však zvažováno v rámci 3GPP Release 13, jehož dokončení se očekává napřesrok.
Čeští operátoři mají jiné starosti
V tuto chvíli neuvažujeme o možnostech offloadu datového provozu do bezlicenčního pásma,
sdělila nám Martina Kemrová za T-Mobile. Největší výzvou je zvládnout plánovanou rychlost výstavby LTE sítě v odpovídající kvalitě. Letos T‑Mobile plánuje spustit více než 2000 LTE vysílačů. Cílem pro nejbližší budoucnost je pokrytí dálnic a silnic první třídy, železničních koridorů, krajských měst a rekreačních oblastí.
Dodává k tomu: Zákazníkům musíme stále vysvětlovat, že pro využívání LTE služby musí mít mobilní terminál, který LTE podporuje a musí mít aktualizovanou nebo vyměněnou SIM kartu, která LTE umožňuje. Jako jediní umožňujeme aktualizace over‑air, což je pro zákazníka opravdu jednoduché. Nicméně stále platí, že zákazník musí mít alespoň základní znalost toho, co sám musí k využití LTE udělat.
Z českého Vodafonu nám odepsala Adéla Konopková: V současné době neuvažujeme o použití nelicencovaného pásma pro komerční využití. Použitím licencovaných pásem pro LTE přenosy zajistíme nejlepší zákaznickou zkušenost, což při použití LTE‑U ani Wi‑Fi není možné garantovat.
Na dotaz, co je prioritou a co největší výzvou při budování LTE, nám odpověděla: V nejbližší době je naší největší prioritou vybudovat celistvé LTE pokrytí na území celé České republiky. Prioritou je také poskytnout co nejlepší zákaznickou zkušenost na této síti, což zajišťujeme kapacitním rozšiřováním přesně podle potřeb našich zákazníků. Jako největší výzvu chápeme zajištění co nejmasovějšího používání našich služeb založených na standardu LTE, tj. co nejrychlejší zvýšení penetrace LTE terminálů v naší síti.
O2 nám sdělilo: O LTE‑U víme, ale zatím jen sledujeme, kam se bude vyvíjet. V současnosti máme k dispozici dost spektra pro řešení případných kapacitních problémů. Ale technologie pro WiFi offload jsme úspěšně otestovali již minulý rok a zvažujeme produkční implementaci,
prozradila tisková mluvčí Lucie Jungmannová, ale už nám včera nestihla zjistit další podrobnosti.
V současné době je nejvyšší prioritou pokračování v budování dostatečně kvalitního a konzistentního LTE pokrytí, a to včetně oblastí s vysokou koncentrací uživatelů mimo jejich bydliště, jako jsou dopravní trasy, prázdninové lokace atd,
odpověděla na druhý dotaz obdobně jako ostatní.
ČLÁNKY DO MAILU