Před nedávnem jsem měl k dispozici předprodukční vzorek Blu-ray přehrávače Asus O!Play BDS-700, který byl výborný. Možná proto jsem očekával to samé i zde a byl překvapen nevyzrálostí firmwaru (i po dvojí aktualizaci v průběhu testování), i když úrovně některé multimediální konkurence ani zdaleka nedosahuje a pokaždé mě překvapí, co jsou někteří výrobci ochotni vydávat za hotový výrobek. Tady to rozhodně ani z poloviny není tak strašné a drtivá většina je funkční. Vše se však projevuje v otravných detailech typu neustálá nutnost zapínání titulků, někdy poměrně hodně pomalé reakce na příkazy či zcela nově potíže s připojením na NAS server, které jsem před tím nezaznamenal. A také v občasném zamrzávání celého systému, který někdy vede až k vytažení ze zásuvky.
V každém případě je ale nutno říci, že současná verze, ač ne zcela hotová, rozhodně představuje dobrý základ, na kterém se dá stavět a tudíž stojí za to se s ní důkladněji seznámit. I přes marketingová slova o „nekonečném“ množství podporovaných multimediálních formátů na tom TV Pro není ani lépe, ale ani hůře, než jiný kvalitní multimediální přehrávač.
Po odklopení pravé strany narazíte na místo pro disk, na levé jsou pak přípojná místa. Bohužel z důvodů známých pouze samotnému autorovi je jeden z konektorů USB na čelní straně oproti druhému otočen, což je v praxi dosti nepříjemné.
Instalace s připojením k síti
Prvotní zprovoznění nabídne sedmibodové textové menu v angličtině s volbou Language na prvním místě, takže češtinu máte záhy. Kupodivu je tu i volba „Časové pásmo“ po výběru češtiny nastavená na Londýn, ale také volby pro pevnou lokální počítačovou síť a obvyklé ladění DVB-T tuneru. Tohle je zpracované jednoduše, ale výtečně, byť bez nastavení WiFi a se špatnou definicí české jazykové sady (UTF8). Ale budiž. Vše jde následně v menu snadno upravit.
Instalace není špatná a hlavně je na jedné obrazovce. Škoda ale, že není dotažená. Chybí část pro WiFi, špatně je nastavena například znaková sada pro češtinu. Už tady se odráží jistá nedůslednost a přehlížení nejen maličkostí.
Hned při následujícím ladění kanálů vidíte, že lokalizace tu a tam nedorazila ke svému cíli, nakonec se ale ukáže jako vcelku slušná. V posledním bodu pak upravíte velikost časového posunu, přičemž se vám šikovně ukazuje, kolik budete potřebovat místa na „flešce“. Pro hodinu 4 GB, pro dvě osm. Time Shift ale můžete také vypnout a nezabývat se jím.
Instalace je celkově vzato, rozhodně nadprůměr.
Dvě tváře jednoho menu – volba DTV naběhne jako první, nejdůležitější je však Správce souborů, odkud můžete spustit všechna multimédia, která jsou k dispozici. Navíc náhled nabíhá tak jak má – do adresářů. Pokud ale v domovském menu zmáčknete volbu Filmy, uvidíte náhled, ve kterém jsou hala bala všechna videa, která přehrávač na médiu najde. Adresářový náhled si sice zapnout můžete, ale přehrávač si volbu nezapamatuje.
Potíže s ovládáním
Začnou hned po vstupu na paměťové médium, což můžete udělat dvojím způsobem: buď přes souborový manažer, nebo přes volbu pro zobrazení příslušného druhu multimédií, tj. filmů, fotek a hudby. Objeví se totiž seznam, který byl u náhledu přes manažer adresářový, v druhém případě pak lidově řečeno „mišmašový“ a kupříkladu ve filmu se do jednoho výpisu naskládala všechna videa, která přehrávač na daném médiu našel. To samé platilo i pro hudbu, ve fotografiích už ale bylo vše způsobně převedeno do adresářové struktury. Nicméně pro změnu se tu v kontextovém menu na tlačítku Option objevila nabídka pro hudbu…
Když si třeba ve filmech vše předěláte na adresářový výpis, což jde stlačením Option snadno, O!Play si volbu nezapamatuje a na totéž narazíte například i v externích filmových titulcích, které je třeba pokaždé zapnout a často jim i navolit znakovou sadu, byť je při instalaci už dávno vybrána.
Dálkový ovladač je velice dobrý a byl by výborný, kdyby měl širší záběr a kdyby pracovaly všechny funkce tak, jak mají.
Dálkový ovladač je vskutku dobrý, pokud tedy zapomenu na to, že ho musíte poměrně přesně zaměřit, což je něco, co bych od Asusu neočekával. Rozložení je solidní s kompletními tlačítky pro multimédia, tedy včetně převíjení, a například kurzorovým křížem s OK uprostřed obstaráte posun o stanovenou dobu, přepnete televizní kanál nebo vyvoláte seznam všech naladěných kanálů. Škoda jen, že přes OK nejde v multimédiích zastavit přehrávání a musíte to udělat malým tlačítkem, jehož polohu poslepu nejspíše nenahmátnete. Kupodivu jako Play ale OK následně funguje. V každém případě „dálkáč“ dostává za 2 i díky samostatným tlačítkům pro vysunutí paměťového média (to občas zlobilo), nastavení titulků, dobře udělanému Option s kontextovým menu a stále ještě relativně slušně umístěnému tlačítku pro EPG.
Ještě jsem se nezmínil o základní, domovské, nabídce. Tu představují v prostoru se otáčející rozměrné volby (viz foto výše), přičemž další stupeň je už proveden textově nebo menšími ikonami. Bohužel někdy potřebuje TV Pro trochu času na to, aby volbu provedlo a vyplatí se mít trpělivost, protože jinak se může stát, že ho zahltíte a i když si nepamatuje všechna zmáčknutá tlačítka, dá si na čas nebo občas zcela zamrzne. I tady je vidět, že firmware by potřeboval dozrát.
Zcela jinak dělané, ale rozhodně ne špatné, je EPG. Obraz a zvuk se nepřeruší, ale na pořad se nemůžete nechat upozornit.
Málo citlivý DVB-T tuner
Subjektivně, samozřejmě. I když v tomto případě si troufnu říci, že při porovnání s televizorem Changhong EF32F868S (8990 Kč, DVB-S, 80 cm – 31,5") se kterým jsem Asus TV Pro zkoušel, je to docela objektivní. Oba přístroje na stejné anténě vykazovaly hodně rozdílný příjem a zatímco na televizoru multiplex ČT pracoval prakticky neustále dobře, na Asusu bylo kostičkování, či úplný výpadek, opravdu časté.
Televizní tuner také neumožňuje nastavit automatickou volbu poměru stran, má pouze režimy „Panorama 4:3“, „Schránka 4:3“, 16:9 a 16:10. Pouze přes tlačítko Option si kdykoli během sledování vysílání můžete upravit parametry obrazu, tedy jas, kontrast, sytost a odstín, a také vybrat zvukový kanál.
Do sledování televizoru se dostanete nejen z domácího menu, ale i přes výrazné a dobře umístěné tlačítko DTV pod kterým se nachází jen o něco málo výraznější EPG. A to je opravdu zajímavé, byť jednoduché (viz foto výše).
Po vstupu se nepřeruší ani obraz, ani zvuk, nabídka je v češtině a pořad jde i nahrát i když se na něj nemůžete nechat upozornit.
U nahrávání se příručka neshoduje s menu, kde chybí výběr nahrávacího zařízení a možná proto se mi ho nepodařilo rozchodit stejně, jako Time Shift. Nicméně záznam by se měl ukládat jako TS, tedy transportní stream.
Až bude zprovozněn i Time Shift, tedy sledování televizního vysílání s časovým posunem, mělo by stačit vložit alespoň 4GB USB Flash paměť. Spuštění Time Shiftu se však nedělá příliš jednoduše a na prosté Pause zapomeňte. Tady musíte do menu Option.
Internet je widgetový a vedle obvyklých serverů tu najdete lokalizované a opravdu výborné Muzee. Tady jsou internetová rádia podle mého gusta.
Bezproblémový widgetový internet
Připojení k síti je hračkou. Softwarová klávesnice přes kterou jsem zadával heslo, je pohodlná a přes WiFi jste na domácí síti, a tudíž i na internetu, coby dup.
Internet je zabudován pouze widgetový a i kvůli tomu jsem na závěr testu ještě aktualizoval firmware na verzi 1.02.04. Nicméně to co je zabudováno, funguje dobře. Je tu Facebook, nelokalizovaný Youtube a Picasa i výtečné a lokalizované Muzee, kde najdete i česká internetová rádia. Právě Muzee Internet Radio se mi líbilo ze všeho nejvíce. Díky propracovanému třídění si snadno a rychle vytáhnete stanice z Česka nebo třeba z Bora Bora, a když v mém případě stanice z Česka chyběly, widget si je hbitě stáhl. Jen škoda, že tu také nefunguje tlačítko Option pro přidání mezi oblíbené stanice. Jinak se vzorně ukazují parametry, včetně kodeku, a také webová adresa. A abych nezapomněl – na dané verzi firmwaru jsem nenašel způsob, jak stanici v Muzee zařadit mezi oblíbenou. Na obrazovce ostatně není ani žádná nápověda a ani po spuštění dané stanice se mezi oblíbenými neobjevila. Škoda, nedotažené práce a obecně vzato také absence podpory typicky přehrávání českých televizních archivů.
K montáži disku dostanete vše potřebné, včetně šuplíku a šroubků. Disk může mít až 3 TB.
Poněkud pomalý
Přehrávač můžete vypnout dvojí způsobem – buď dálkovým ovladačem, nebo tlačítkem na čelním panelu. Pokud zvolíte druhý způsob, dálkovým ovladačem ho nezapnete, ale je jasné, že nejde o opravdový síťový vypínač, který by ho odpojil od elektrické sítě. Spotřeba však bude přece jen o něco nižší než při vypnutí dálkovým ovladačem a zapnutí konec konců trvá stejně dlouho v obou případech – kolem 30 sekund. Zdůrazňuji, že interní disk nebyl zapojen a v obou případech je doba uváděna včetně inicializování zasunuté USB paměti, což byl rychlý 16GB Philips. Bylo také jedno, zda bylo WiFi zapnuté, či vypnuté. Čas byl stále stejný.
Pomalost se projevuje například i při zmáčknutí Stop ve filmu (reakce přes sekundu), či vypnutí přístroje dálkovým ovladačem. Spuštění prostého 700 MB filmu v DivX trvá skoro tři sekundy, a přepnutí z EPG do nahrávání ještě o něco déle. Jediné, co reaguje briskně, je Pause a Play.
Občas byly pomalé reakce vidět i při pohybu v menu a to nejhorší, co můžete udělat, je snažit se to mačkáním dalších tlačítek urychlit. Někdy to vedlo až k zamrznutí a několikrát se stalo, že jsem musel TV Pro zcela vypojit ze sítě a chvíli počkat.
Nejen v online médiích, ale i v jiných volbách si kdykoli můžete vyvolat domovské menu. Ne vždy jste ale z něj rovnou přepnuti například do televizoru. I tady jsou totiž chybičky.
Měření spotřeby
Pro multimediální přehrávač se spotřeba v pohotovostním režimu bohužel neudává, za provozu je to pak 10 wattů. U mě se po hodinovém měření ukázalo rozmezí 5 až 6 wattů, což je určitě solidní.
Při vypnutí na přístroji se dá očekávat spotřeba jen nepatrně nižší, než při vypnutí přes dálkový ovladač. Půjde ale spíše pouze o nějakou tu desetinku.
Nejlepší metodou jak něco spustit, je správce souborů. Pokud zmáčknete tlačítko Option, objeví se spousta voleb.
Multimédia pomalejší, ale se solidní podporou
Spouštění multimédií (s výjimkou hudby) není nijak rychlé a bavíme se třeba i o dvou, třech sekundách při startu filmu, prodleva cca dvě sekundy je znát i u obyčejných fotografií v JPG a s větším souborem či formáty TIF nebo BMP roste. A když jsem u nich – zkoušel jsem i formát MPO, tedy 3D snímky. Ty však podporovány nejsou.
Co se týče hudby, potěšil bezztrátový FLAC, funguje ale i obvyklé MP3 a WMA, včetně vysokých datových toků, a také klasické WAV. Náhled konkrétní skladby, i přes nesmyslné naházení všeho na jednu hromadu bez ohledu na umístění, je velice dobrý a ukazují se i ID3 tagy.
A filmy? Externí titulky v MKV (L4.0 i L4.1), DivX i Xvid jsou bezproblémové až na to, že se musí neustále zapínat a většinou i upravovat znaková sada. K dispozici máte i výběr barev a velikostí písma a ovlivnit jde i například zpoždění.
Spustit jdou i soubory typu DVD ISO a WMV, ať už obyčejné či v rozlišení Full HD nebo HD Ready a klidně i se zvukem v AAC. Asus nezaváhal ani před záznamy z HD kamer a foťáků (MTS, M2TS, H.264, MPEG-4, MOV), včetně nahrávek z nejnovějšího levného a výborného ultrazoomu Panasonic SZ1. Zkrátka co jsem do něj pustil, jelo.
Pracovaly i nahrávky z 3D kamery Panasonic HDC-SDT750 a záznamy v TS (Transport Stream) či s koncovkami MPG a MP4 (H.264), vše v systému obrazů vedle sebe.
Příjemný je souborový manažer, kde vidíte i velmi dlouhé názvy v češtině a velice dobře se s ním zachází, pokud ovšem nezamrzne. Ovlivnit můžete řadu parametrů jako druh vypisovaných souborů či třídění, většinou si ale nastavení nepamatuje ani při prostém odchodu a návratu do adresáře.
Zabudovány jsou dekodéry Dolby Digital, Dolby True HD a dts 2.0, což bylo dobře vidět (slyšet) v některých nahrávkách a přes tlačítko Option můžete multimédia odeslat na Youtube či sdílet přes Facebook.
Škoda, že nepracuje funkce O!Replay, které má přehrát předchozích 7 sekund, ale ta nefungovala ani v televizním vysílání.
Výbava je – nejen v případě rozhraní – opravdu výborná.
Přehrávání přes domácí síť
Chtěl jsem vyzkoušet i software O!Direct přes který by mělo být možné bezdrátově streamovat soubory z notebooku přímo na TV Pro a následně na televizor, přičemž pochopitelně obě zařízení musí být na stejné síti. Software ale ještě nebyl na stránkách Asusu k dispozici.
Co jsem vyzkoušet mohl, byl Asus O!MediaShare pro Android, který dovoluje zřejmě to samé. Tedy v rámci „chytrého telefonu“ přenášet fotky, hudbu a video z různých zdrojů jako například z telefonu připojeného přes WiFi či NAS serveru. Aplikaci však pod názvem Asus na Google Play nenajdete a musíte opravdu zadat „O!MediaShare“. Nutné také je – jak už bylo řečeno –, aby všechna zařízení byla na stejné síti.
Bohužel jsem tento test dělal na samý závěr a když se mezitím objevila aktualizace firmwaru (1.02.04), udělal jsem ji. Zapomněl jsem zkrátka na staré dobré pravidlo, že „aktualizace firmwaru je poslední zoufalá možnost“ a také se mi to vymstilo. Připojení většinou padalo na neznámou chybu a přitom jsem na předchozí verzi NAS server bez problémů viděl, listoval jeho obsahem a dokonce – díky „n“ verzi WiFi – přes něj bez škobrtnutí pouštěl 10GB Full HD Avatar.
Na poslední verzi firmwaru jsem se nedostal ani přes volbu NAS v domácím menu, kde si můžete zapnout i stahování přes BitTorrent,
Titulky jsou kdykoli snadno dostupné tlačítkem na dálkovém ovladači. Bohužel je nutné je v každém filmu znova zapnout a často je také potřeba zvolit správnou znakovou sadu.
Ach ten firmware…
S poslední verzí firmwaru jsem vedle jedné závažné chyby (potíže s NAS serverem a síťovým přehráváním vůbec) zaznamenal jen více méně drobnosti. Zlepšení bylo při krátkém osahání vidět především kosmetické na ikonách v domovském menu, protože Asus bohužel před instalací verze neoznámil změny a nepočkal na pokyn.
Aktualizace si mj. vymazala naladěné televizní kanály a bohužel nepřinesla zrychlení některých operací a nové widgety, včetně českých, v což jsem také ve skrytu duše doufal. Nicméně se mi po krátkém zkoušení poslední verze zdálo, že TV Pro nemrzne tolik jako dříve. Během dvoudenního zkoušení se mi to vlastně stalo jen jednou, zatímco před tím i několikrát denně.
Lokalizace je průměrná, některé položky nejsou přeloženy, jiné jsou trochu jazykolamné, ale opět se zdálo, že se aktualizací firmwaru něco vylepšilo i zde.
Zkusil jsem také připojit klávesnici Logitech k230. Přehrávač s ní fungoval sporadicky a například na Youtube nepracovalo zadání do vyhledávacího pole. Připojil jsem ale i externí mechaniku DVD, a ta už pracovala bezproblémově.
Obrazově nebyl Asus ani vynikající, ale ani zcela špatný, zvukově se po poslední aktualizaci o něco vylepšil a „zjasněl“. S televizorem si na režim HDMI Auto rozuměl a s jednou výjimkou, jsem nemusel nastavovat HDMI výstup ručně, jak je u řady multimediálních center v poslední době bohužel zvykem. Vše jelo na nastavených 1080p, 60 Hz bez jakýchkoli problémů a potěšil mě i velice slušný resampling, tedy převod z nízkého na vysoké rozlišení, resp. rozlišení obrazovky televizoru. Jen jednou u filmu s opravdu hodně špatnou kvalitou jsem musel ručně nastavit režim 720p, aby se obraz vylepšil, což bylo následně skutečně znát, protože jinak všechny ostatní filmy připravoval televizoru přehrávač.
I když 4490 Kč (bez disku), kterou za Asus O!Play TV Pro zaplatíte, není právě málo, přehrávač už nyní nabízí solidní základ na kterém se dá stavět. Věřím, že po nějaké zásadnější, a hlavně pečlivější, aktualizaci se chyby a chybičky odstraní. Určitě by si to zasloužil!
Balení obsahuje:
– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– HDMI kabel, A/V cinch, anténní kabel, kabel USB-USB 3.0 (B)
– šuplík na pevný disk a šroubky
– napájecí adaptér s kabelem (běžný, dvoužilový)
– stručná uživatelská příručka
foto: autor a Asus
ČLÁNKY DO MAILU