Přesně za měsíc se v Poslanecké sněmovně uskuteční veřejné slyšení pěti zájemců, kteří chtějí zasednout v Radě Českého rozhlasu. Rozhodovat se bude o dvou místech v kontrolním orgánu, který pro letošní rok schválil rozpočet Českého rozhlasu ve výši 2,7 miliardy korun. Na konci září totiž vyprší šestileté funkční období stávajícího předsedy Ondřeje Matouše a také zkrácený mandát historika Jaroslava Šebka.
Co se dozvíte v článku
Zatímco Ondřej Matouš má zájem pokračovat, Jaroslav Šebek už se do aktuální volby nepřihlásil. Kromě Ondřeje Matouše se při veřejném slyšení představí také Miroslav Dittrich, předseda rozhlasové dozorčí komise. Dittrich už sám v radě zasedal (2017–2023), jednu dobu byl také jejím předsedou, a na uvolněná místa kandiduje opakovaně.
Dalším opakovaným zájemcem se zkušeností z rozhlasové rady je publicista Tomáš Kňourek. Své dva předchozí mandáty vykonával v letech 2013–2019 a 2019–2025. Naposledy chtěl podporu poslanců získat na konci května, ti ovšem dali přednost Petru Žantovskému.
Znovu se do volby přihlásil i filozof a člen Etické komise Českého rozhlasu Pavel Baran, jehož poslanci letos v březnu vybrali na finální kandidátku. Nakonec ale nezískal potřebný počet hlasů, stejně jako jeho protikandidát Miroslav Dittrich.
Pětici zájemců uzavírá Jakub Jíra, influencer a pořadatel MMA zápasů, jenž na jaře neúspěšně kandidoval do Rady České televize. Natáčel podcasty s předsedou Poslanecké sněmovny a SPD Tomiem Okamurou, jehož označuje za svého kamaráda.
Pokud bude v září sněmovní volba úspěšná, dva zvolení členové budou vykonávat mandáty do roku 2032. Mimo jiné to znamená, že se budou podílet na rozhodnutí o dalším generálním řediteli Českého rozhlasu, který by tuto instituci měl vést od začátku roku 2028.
Pavel Baran
Předseda Vědecké rady Akademie věd ČR, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace a filozof
Na jaře před poslanci vyzdvihl své zkušenosti s řízením vědy a výzkumu, sestavováním veřejných rozpočtů a kolektivním rozhodováním. Zdůraznil také schopnost čelit institucionálním tlakům a hájit nezávislost veřejných institucí.
Český rozhlas podle něj plní nezastupitelnou roli nejen ve zpravodajství a publicistice, ale také v kultuře, vzdělávání, sportu a zábavě. Zvláštní význam přikládal regionálnímu vysílání a oslovování různých generací. Připomněl rovněž původní dramatickou tvorbu, pro kterou podle něj v komerčních médiích není mnoho prostoru.
„Chtěl bych podporovat názorovou pestrost a vyváženost. Ne vždy to bylo ve všem v pořádku,“ prohlásil také Baran. Výhrady měl k některým moderátorským výkonům. Moderátoři by podle něj měli vytvářet „férový prostor“ také pro kontroverzní stanoviska a méně dávat najevo své vlastní postoje. Doporučil proto „větší opatrnost v případě moderací takovýchto pořadů“.
Za jednu ze slabších stránek rozhlasu označil orientaci v jeho rozsáhlé programové nabídce. Posluchači podle něj nemusejí snadno poznat, co jim jednotlivé stanice a další služby nabízejí.
Od roku 2021 zasedá v pětičlenné Etické komisi Českého rozhlasu. Ta je poradním orgánem generálního ředitele a zabývá se dodržováním Kodexu Českého rozhlasu.
Miroslav Dittrich
Předseda Dozorčí komise Rady ČRo, bývalý člen a předseda Rady ČRo, bývalý ředitel rozhlasových stanic, moderátor
Svou jarní kandidaturu opíral především o svou dlouholetou praxi v médiích. Dříve pracoval také přímo v rozhlase. Připomněl zkušenosti s redakční, moderátorskou i výrobní činností.
Český rozhlas podle něj nelze redukovat na zpravodajství a publicistiku. „Je to řada dalších věcí a je to vlastně určitý kulturní poklad, který tady v této zemi máme,“ uvedl. Vyzdvihl zejména rozhlasové hry, pohádky, stanici Vltava a tvorbu určenou menšinám, lidem se zdravotním postižením či skupinám, kterým se komerční rádia nevěnují.
Podobně jako Pavel Baran kladl důraz na nestrannost zpravodajství. „Redaktoři nebo moderátoři, i nejlepší, občas sklouzávají k tomu, že dávají najevo, že někomu fandí. A to prostě nelze,“ prohlásil. Pokud by byl zvolen, chtěl by podle svých slov navázat na dřívější kontrolu vyváženosti a nestrannosti vysílání.
Hospodaření Českého rozhlasu hodnotil příznivě. „Finance Českého rozhlasu jsou konsolidované, Český rozhlas dlouhodobě hospodaří v černých číslech,“ řekl. U regionálních stanic připomněl snižování počtu zaměstnanců, sdílení části programu a společné řízení dvojic studií. Tyto změny označil za racionalizační opatření. Podle něj se rozhlasu podařilo pokračovat v rozvoji navzdory tomu, že se až do května 2025 poplatek řadu let nezvyšoval.
Za zásadní proměnu považuje přechod rozhlasu do internetového prostředí. Mladší publikum podle něj tradiční noviny, rozhlas a televizi stále častěji nahrazuje obsahem na internetu a sociálních sítích. Kdyby na to Český rozhlas nereagoval, „ztratil by třetinu populace“, uvedl. Výrazně se zastal podcastové tvorby veřejnoprávního média. „Podcast je rozhlasový pořad. Nic jiného to není,“ prohlásil. Podcasty podle něj pomohly zabránit zásadnímu úpadku zvukových médií, protože je poslouchají i mladí lidé, kteří už nesledují lineární vysílání.
V Radě Českého rozhlasu zasedal od ledna 2017 do ledna 2023. Od září 2020 ji vedl jako předseda. Bezprostředně po skončení mandátu byl zvolen do Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu.
Jakub Jíra
Influencer, producent, moderátor a podnikatel v oblasti turnajů MMA
Příspěvky mladého podnikatele v zábavním průmyslu odebírá na Instagramu více než sto tisíc sledujících, další desítky tisíc fanoušků má na TikToku. Moderoval pořady v komerčních rádiích nebo v televizních stanicích Óčko a Prima Cool.
„Myslím si, že mám poměrně dost zkušeností z hodně oblastí médií, ve kterých se pohybuji od svých 14 let,“ vysvětloval v dubnu poslancům, proč by ho měli vybrat do Rady České televize. Nabízel především zkušenosti s digitálními médii, influencery a zábavním průmyslem. Za svůj hlavní přínos považoval znalost toho, jak mladší lidé používají média.
Poznamenal, že význam tradičního televizního a rozhlasového vysílání klesá. Publikum se podle něj přesouvá ke streamovacím službám, sociálním sítím a obsahu dostupnému na vyžádání. Rádio označil za nadále relevantní médium zejména při cestování autem.
Jeho pohled na mladší publikum vycházel především z marketingu a rozšiřování zásahu. Méně se věnoval tomu, čím se má obsah média veřejné služby odlišovat od komerční nabídky.
Už v dubnu padaly od poslanců dotazy na Jírovo dlouholeté přátelství s Tomiem Okamurou. Reagoval, že se s Okamurou zná déle než patnáct let, tedy ještě z doby před jeho vstupem do politiky. Jejich společný podcast označil za apolitický.
Na opakovaný přímý dotaz, zda v přátelském vztahu s aktivním politikem vidí rozpor s požadavkem na nestrannost člena rady, odpověděl: „Apolitičnost garantovat budu. Já jsem svéprávná osoba, je mi více než 18 let, zodpovídám sám za sebe a mám svoji hlavu, svůj názor a nikdo mě neovlivňuje.“
Patřil také k pořadatelům dětských táborů s influencery. V roce 2021 mezi hosty zařadili Alenu Schillerovou, o dva roky později Jíra vzal děti na návštěvu Babišova Čapího hnízda. Na užší kandidátku do Rady ČT se nakonec nedostal.
Tomáš Kňourek
Publicista, bývalý místopředseda a člen Rady ČRo, podnikatel v gastronomii a pivovarnictví
Profesně prošel Hospodářskými novinami, MF Dnes, ČTK a tiskovým oddělením Prahy 8. Nyní v této městské části řídí její měsíčník Osmička. Dlouhé roky spolupracoval s Parlamentními listy, dnes jeho články vydává například Deník To.
V Radě ČRo působil ve dvou funkčních obdobích, mezi nimiž měl v roce 2019 několikatýdenní přestávku. Jen za letošní rok kandiduje už potřetí. Při prvním pokusu v únoru se po veřejném slyšení nedostal mezi finalisty. V květnové volbě sice do finále postoupil, ale následně od poslanců obdržel jen jeden hlas.
Své předchozí mandáty zhodnotil tak, že se soustředil především na vyřizování stížností a kontrolu dodržování zákona a Kodexu ČRo. Na základě některých stížností byla shledána pochybení, načež byly kráceny odměny generálního ředitele. Vyžádal si pravidelné přehledy účasti představitelů politických stran v hlavních publicistických pořadech, které podle něj potvrzovaly některé pochybnosti o vyváženosti vysílání.
Největší výhrady má Kňourek ke stanici ČRo Plus. V únoru při slyšení poznamenal, že se v jejích pořadech opakuje úzký okruh komentátorů a expertů se shodnými postoji. V květnu upřesnil, že na Plusu spatřuje „výraznou nadprezentaci představitelů či hlasatelů moderních progresivních ideologií“. Zařadil mezi ně Green Deal, genderové otázky, klimatickou změnu nebo migraci. Protichůdné názory jsou podle něj „nejen potlačovány, ale běžně i dehonestovány“. Současně rozhlasu vytýkal údajnou „přehnanou adoraci“ politiky EU a prezidenta republiky. Ve vysílání postrádá komentátory jako jsou Ivan Hoffman, Thomas Kulidakis nebo Petr Holec.
V době svého prvního mandátu patřil mezi členy Rady ČRo, kteří na základě jednoho citátu z knihy Alana Hollinghursta Linie krásy tvrdili, že kulturní stanice Vltava odvysílala „tvrdou pornografii“. Na komponovaný pořad si stěžovala jedna posluchačka, stanice se hájila, že o nic obscénního nešlo. Rada nicméně přijala apelativní doporučení, ať se rozhlas zdrží vysílání „nevhodných vulgarit“ před 22. hodinou. Hlasoval pro něj také Miroslav Dittrich.
Financování rozhlasu ze státního rozpočtu by Kňourkovi nevadilo. „Nedokážu si představit, jak případná změna umožní jakékoliv politické reprezentaci prakticky ingerovat do obsahu vysílání,“ uvedl v rámci veřejného slyšení.
Na vysílání si stěžuje i po vypršení mandátu, podněty posílá už jako běžný občan. V prvním požadoval prostor pro Společnost pro obranu svobody projevu, rada jeho stížnost odmítla. Ve druhé stížnosti kritizoval moderátorku Barboru Tachecí, výběr komentátorů slovenské politiky a znovu také přístup rozhlasu ke zmíněné organizaci. Druhá stížnost už vedla k tomu, že si rada nechá zpracovat externí analýzu vyváženosti ČRo Plus a doporučila generálnímu řediteli „věnovat zvýšenou pozornost naplňování principu názorové plurality“.
Ondřej Matouš
Předseda Rady ČRo, manažer, chovatel, bývalý komunální politik
Ondřej Matouš je členem Rady Českého rozhlasu od září 2020. Od ledna 2023 je jejím předsedou a v lednu 2025 předsednickou funkci obhájil. Profesně je od roku 2006 ředitelem Výstaviště Lysá nad Labem.
Kvůli zvolení do rozhlasové rady opustil před šesti lety komunální politiku. Předtím byl místostarostou Milovic na Nymbursku za TOP 09 a zastupitelem města.
Stejně jako před šesti lety ho také letos do Rady ČRo nominoval Český svaz chovatelů. Postavili se za něj také rybáři, včelaři, zahrádkáři nebo myslivecká jednota. Chovatelství je jeho koníček, působí jako jednatel Klubu chovatelů holubů gigantů a ostatních výstavních holubů. Předsedá středočeskému krajskému sdružení chovatelů, dříve vedl celý svaz.
Při veřejném slyšení v roce 2020 se poslancům představil jako člověk podporující rozhlasovou digitalizaci, regionální vysílání i specifickou veřejnoprávní tvorbu. Český rozhlas by měl transparentně a efektivně hospodařit. Internetové zpravodajství a sociální sítě považoval za nutnou součást jeho dalšího rozvoje.
Jako příklady činností odpovídajících veřejné službě tehdy uvedl vážnou hudbu, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a charitativní projekt Světluška. Právě v takových aktivitách spatřoval rozdíl mezi veřejnoprávním a komerčním vysíláním.
V posledních letech se rada pod jeho vedením opakovaně vyjadřovala k budoucnosti financování Českého rozhlasu a reagovala na kampaně asociace, která zastupuje zájmy komerčních rádií. V říjnu 2024 označila využívání vysílání komerčních stanic k tlaku na politiky za „neetické a alarmující“. Stanovisko podpořil Ondřej Matouš a dalších šest radních. Tomáš Kňourek se zdržel.
Matouš nebyl mezi signatáři únorové otevřené výzvy televizních a rozhlasových radních na obranu poplatkového financování. V dubnu však hlasoval pro kritické stanovisko rady k prvnímu konkrétnímu návrhu zákona. Upozornilo na „závažné nedostatky a nejasnosti“ chystané změny, zejména neurčitý mechanismus financování ze státního rozpočtu. Následně se Ondřej Matouš sešel s ministrem kultury Oto Klempířem, přičemž v tiskové zprávě diskusi označil za korektní a konstruktivní.
Asi nejvýraznějším nezávislým odborným výstupem rady za Matoušova předsednictví byla analýza regionálního zpravodajství z roku 2023. Rada uspořádala veřejnou prezentaci a zveřejnila její záznam. V roce 2024 svolala seminář o hudební dramaturgii jednotlivých stanic. Účastnili se ho dramaturgové Českého rozhlasu i externí odborníci.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU