Už v současné době má MI dost značné možnosti jak ovlivnit IT rozvoj jednotlivých resortů. Projekty v oblasti IT jsou schvalovány v tzv. programovém financování (schvalovací řízení MF, kde jedním z vyjadřujících se subjektů je MI). V rámci schvalování projektů je stanovisko MI významné pro schválení programu.
Bohužel, ačkoliv má MI dostatek prostředků, nemá bohužel dodnes stanoven základní strategický cíl a jednoznačnou strategii. Takzvané strategické materiály obsahují pouze populární (novinářsky zajímavé) výseky z potřebných úkolů. Rovněž vedení dává přednost plnění úkolů, které přinesou sice krátkodobý, ale okamžitý zájem médií, ale nejsou řešeny koncepčně (vždyť žádná pořádná koncepce neexistuje) a většinou nemají dlouhodobý pozitivní dopad. V neposlední řadě chybí MI dostatek odborníků, kteří by tam vydrželi za velmi nejasné situace zmítané neustálými změnami v organizačním schématu. Rovněž organizace MI nevychází z žádné hlubší analýzy strategických cílů či procesů.
Úkolem MI je vytváření legislativního rámce a stanovování pravidel. Dle mého názoru MI nemá a nemůže řídit IT jednotlivých resortů, ale má stanovovat pravidla tak, aby byla umožněna co nejefektivnější spolupráce jednotlivých úřadů a přijatelné rozhraní směrem k občanům a firmám. Veškeré tyto úkony jsou minimalizovány na nepříliš propracované přejímání legislativy EU a provoz stávajících projektů. Další nové projekty jsou vytvářeny bez návaznosti na celkovou koncepci, která neexistuje. I z těchto důvodů je obrovská roztříštěnost ve stavu IT v jednotlivých resortech a bez existence pravidel je velmi obtížné propojovat jednotlivé agendy a služby. Následně to musí, z důvodu akutní potřeby, řešit jednotlivé úřady vlastními silami a vzniká velmi heterogenní prostředí a mnoho služeb a agend se duplikuje bez dostatečné provázanosti (např. certifikáty ČSSZ oproti kvalifikovaným certifikátům, celorepublikové datové sítě velkých resortů, apod.). Díky tomu a díky nedostatku dostatečné odborné oponentury projektů ze strany MI dochází ke značným výdajům na vytváření duplicitních služeb a infrastruktur (v případě sítí se jedná o miliardy korun ročně na budování, údržbu a rozšiřování).
I v případě, že má MI možnost a příležitost tuto situaci změnit (např. nová Komunikační infrastruktura veřejné správy, Informační systém o datových prvcích, různé strategie, apod), tak to většinou selže na nedostatku odbornosti. Bohužel to nejde jednoduše řešit outsourcingem, neboť i zde je nutné zajistit odborný výběr firmy a především následnou odbornou kontrolu výsledků takového outsourcingu. Současná situace spíše nahrává firmám, které nemají přiliš dobré výsledky a většinou pouze reference ze státní správy a samosprávy.
5ešením není zřizování dalších a dalších skupin a týmů (to je pouze alibi), ale opravdu odborné vedení a dostatek kvalifikovaných pracovníků na stabilních pozicích. Jistě politické vedení na úrovni ministra a případně 1. náměstka, ale na nižších úrovních ryze odborná kvalifikace a ne stranická příslušnost či být nečí známý.
Děkuji za velmi podnětný příspěvek. Mnohé bych asi podepsal, ale buďto k těm tvrzením nemám podklad (nevím třeba, jak dalece má MI podrobné podklady pro schvalovací řízení), nebo by článek byl velmi rozsáhlý - dal jsem přednost závěrečné otázce s výzvou k vyjádření se, protože praxe bude vědět vždycky víc než jeden konzultant.
Hovořil jsem s vedením MI poč. r. 2003 a již tehdy jsem vyjádřil své pochyby, že se jim podaří přes "standardy" informatiku nějak uřídit. Nejsme Spojené státy.
Teze 1:
Řídit obecně propojitelnost při zachování rozmanitosti dodavatelů je úkol o řád obtížnější než pořídit a provozovat informační systém v resortu. Z důvodů technických i obchodních.
Teze 2:
Řídit obecně propojitelnost je obtížnější nebo srovnatelný úkol s vytvořením velkého informačního systému odzdola až nahoru (tj. řekněme od operačního systému výše). Technicky.
Nakonec i MI zvládlo pořídit si nějaký větší informační systém (Portál), stejně to dokážou dodavatelsky resorty. Zajistit nějaké propojení systém_1-systém_2 je sice dodělávka, nadstavba, ale ad hoc to zpravidla lze, ať již to je on-line, nebo nějaká datová pumpa. Tím chci říci, že nemám dojem, že by nějaké oddělení IT v nějakém resortu bylo výrazně kvalitnější než je dnešní osazenstvo MI.
Je ovšem fakt, že se MI mohlo o nějakou koncepci aspoň pokusit.
Otázka: co míníte "dostatkem prostředků". Zahrnuje to možnost výplaty adekvátních platů pro odborníky?
Jestliže totiž platí některé mé teze (zde nebo z článku), pak je celkem logické, že se MI uchýlilo k dělání aspoň toho, co dělat bylo možné, než se snažit udělat nemožné. Byl to únik, ale aspoň trochu konstruktivní.