Výherci kmitočtů na provozování digitálních sítí pro komerční rádia intenzivně chystají vysílače. Do svých sítí budou potřebovat zákazníky, a pro ně zase posluchače. Problém je, že mezi lidmi není dostatek kompatibilních přijímačů, na nichž je možné DAB+ poslouchat.
Analogové vysílání je všeobecně dostupné a veřejnost zatím na argumenty, proč poslouchat digitální stanice, příliš neslyší. „Přiznejme si, že největší brzdou přechodu je penetrace FM vysílačů vůči penetraci přijímačů pro DAB,“ poznamenal Jiří Duchač, ředitel odboru správy kmitočtového spektra na Českém telekomunikačním úřadu.
Rádio je sice poslední analogová mediální platforma, o svou existenci se však obávat nemusí. „Myslím, že nikdo v České republice v tomto okamžiku vůbec neuvažoval o tom, že by se vyplo FM vysílání. I když se podíváte do světa, málokde dochází k tomu, že by se o tom administrativně rozhodlo, a když, tak se to potom většinou posouvá, protože termíny kulhají,“ podotkl Duchač na konferenci Innovation Day.
O úspěchu digitálního vysílání podle něj rozhodne kombinace tří faktorů. Předně sami provozovatelé rozhlasových stanice, pro které je vysílání na FM dražší a neumožňuje další rozvoj. Poté bude důležitá infrastruktura vysílacích sítí, a právě zájem zákazníků o přijímače.
5G jako ohrožení pro DAB+?
„Monetizace vysílání v DAB+ je klíčem k rozvoji DAB+ vysílání. Penetrace přijímačů je největší brzda. V pořadí poslechu je za FM internetový poslech, DAB je někde hrozně vzadu. Jsem na pozoru, jestli právě internetový poslech prostřednictvím 5G sítí ten DAB zcela nezamázne,“ řekl na stejné akci Martin Hroch, ředitel firmy Radio United Broadcasting, pod kterou patří třeba rádia Kiss nebo Country Rádio.
Měli by tedy vysílatelé a majitelé vysílačů táhnout za jeden provaz při propagaci nové technologie? „V okamžiku, kdy budu na DABu, budu to na konkrétní stanici promovat jako selfpromo. Kroutil bych obočím, kdybych měl říkat, že tam lidé naladí dalších dvacet zajímavých stanic,“ reagoval Martin Hroch spíše skepticky.
„K dnešnímu dni je penetrace přijímačů mezi posluchači pouze na úrovni asi 15 procent. To znamená, že pouze 15 procent lidí v České republice může poslouchat rozhlas digitálně pomocí DAB. 75 procent přijímačů, které se dnes prodávají v obchodech, nemá podporu DAB,“ citoval z obchodních dat Marcel Procházka, šéf právního a regulatorního úseku Českých Radiokomunikací.
V sousedním Německu je naopak 60 procent nově prodaných přijímačů vybavených DAB+. „Potřebujeme začít tlačit DAB přijímače v domácnostech. To je klíčové pro všechny, jak pro vysílatele, tak pro nás provozovatele sítí. Na tom teď chceme intenzivně pracovat,“ oznámil Marcel Procházka.
České Radiokomunikace například pomáhají spotřebitelům při výběru přijímačů tím, že zavedly nálepku „DAB+ ověřeno“. Díky ní je možné v obchodě poznat zařízení, na němž se třeba správně zobrazí česká diakritika v doprovodných textech na displeji.
Z údajů prezentovaných na konferenci Innovation Day 2024 vyplývá, že ani v západních zemích ještě DAB+ není většinová záležitost. „Ve Švýcarsku nebo ve Velké Británii DAB využívá 40 procent obyvatel, v případě Dánska je to 30 procent, v Belgii 20 procent. Všude má ještě pořád velmi silnou pozici FM vysílání, v některých regionech, jako v Holandsku, je velmi silná IP distribuce. Distribuční mix DAB a FM se pro posluchače zdá být optimální,“ podotkl Marcel Procházka.
„DAB je jenom další forma distribuce rádia, kde skončíme nějakým hybridním rádiem. Posluchač nebude vědět, jestli je audio zdrojováno z internetu, FM, nebo DAB,“ myslí si Martin Hroch z Radio United Broadcasting. Podle něj se nedají v digitálním vysílání vyloženě očekávat nové formáty stanic, spíše segmentování stávajících formátů, a tedy zaměření na užší cílové skupiny.
„Věříme, že vedle FM je DAB+ technologie, která umožní poskytnout posluchačům velmi atraktivní obsah relativně dostupně a levně. FM vysílání, které tu je dnes dominantní, trpí nedostatkem frekvenčního spektra a není možné, aby tu vznikaly nové stanice,“ argumentoval Marcel Procházka.
Máte přijímač schopný naladit vysílání DAB+?
Český rozhlas nestačí
Kde ovšem vzít obsah, kvůli kterému by lidé investovali do nových přijímačů? V České republice je nyní 96 procent lidí pokryto digitálním signálem Českého rozhlasu. Technicky tedy patříme ke špičce ve střední a východní Evropě, celkem vysoké pokrytí má ještě Chorvatsko. Ale programy veřejnoprávního rozhlasu oslovují jen část populace.
„Český rozhlas je fajn, je tam patnáct stanic, ale to není to, co posluchač očekává. Chce mít kompletní mix všech rozhlasových stanic. Je tedy potřeba, aby tam byl i obsah komerčních rádií, to je naprosto klíčové vedle toho, aby lidé měli rádia,“ zdůraznil Marcel Procházka.
Zároveň se dá jen těžko odhadnout, kolik komerčních rádií bude nakonec vysílat třeba právě v síti Českých Radiokomunikací. Operátor vysoutěžil kmitočty pro celoplošnou síť B a pro regionální sítě v Praze, na Plzeňsku a v severních Čechách.
„Se zákazníky vyjednáváme o principu, že si koupí část kapacity multiplexu. Do této kapacity si budou moci variabilně zařazovat svůj počet programů, tedy si ho měnit, určovat datový tok a kvalitu. Takže když to bude špatně hrát, nebude to na nás, my nebudeme definovat datový tok, vždy to bude na straně toho rádia,“ poodhalil Marcel Procházka.
Optimisticky dodal, že věří, že se multiplex zaplní a bude to velmi rychle. Firma totiž chce svou digitální síť vybudovat už v nadcházejících měsících.
„Získali jsme celoplošnou regionalizovatelnou síť, o kterou nám šlo v první řadě. Tato síť umožňuje vysílat regionálně pro naše zákazníky, kteří mají zhruba 50 procent výnosů z regionální reklamy, nikoliv celoplošné. Pro naše zákazníky je to naprosto klíčové,“ dodal zástupce Českých Radiokomunikací.
Komerční DAB+ sítě Českých Radiokomunikací, respektive jejich dceřiné firmy Czech Digital Group
Investice do výstavby sítí však budou výrazně vyšší než náklady za kmitočty a pravidelné roční poplatky za využívání kmitočtů. Celoplošná síť musí podle podmínek kmitočtové aukce pokrýt 50 procent obyvatel České republiky a polovinu délky dálnic do 18 měsíců od udělení přídělů. Tato lhůta vyprší v říjnu 2025. Do srpna 2026 musí pokrytí stoupnout na 80 procent obyvatel a délky dálnic.
V případě regionální sítě je nutné pokrýt 40 procent obyvatel příslušného regionu do 24 měsíců (tedy února 2026), respektive 70 procent obyvatel do 48 měsíců (tedy února 2028).
České Radiokomunikace chtějí rozvojová kritéria sítí naplnit rychleji.
„Všechny přípravné práce jsme zahájili hned po ukončení aukce. Výstavbu celoplošné sítě B chceme zahájit už v červnu a červenci tohoto roku. Máme vysoutěžené některé technologie, jako hlavního dodavatele vysílací technologie jsme si vybrali společnost Rohde & Schwarz. Ta nám dodá technologie pro kompletní celoplošnou síť i pro regionální síť,“ avizoval Marcel Procházka.
První část sítě by měla být v provozu už letos v září. „Očekáváme, že do konce roku splníme první kritérium, které nám stanovuje Český telekomunikační úřad, tedy pokrytí 50 procent. A do dalších tří měsíců, to znamená března příštího roku, chceme síť dostavět tak, aby měla pokrytí víc než 80 procent,“ nastínil plány.
Harmonogram výstavby DAB+ sítí Českých Radiokomunikací
Chystají se regionální sítě
V případě regionálních sítí pro Prahu, Plzeň a severní Čechy je podle jeho prezentace situace mírně komplikovanější.
„Současné vysílače, které máme v Plzni a Praze, použijeme pro finální regionální síť. Končí nám individuální oprávnění pro Prahu a Plzeň, v Praze je to v květnu, v Plzni na konci roku. Prahu tedy budeme přelaďovat z kanálu 7A na vysoutěžený kmitočet 6B. Na to potřebujeme několik málo dnů, dojde tedy k drobnému výpadku. Na konci roku stejný proces provedeme v Plzni, tam přeladíme ze 6D na 6B,“ popsal.
„V severních Čechách plánujeme zahájit výstavbu v dubnu příštího roku. Bude to navazovat na dokončení výstavby celoplošné sítě. Počítáme, že do srpna příštího roku pokryjeme víc jak 40 procent obyvatel těch vysoutěžených regionů,“ dodal.
Výstavba celoplošné komerční sítě bude podobná jako u veřejnoprávního multiplexu Českého rozhlasu. První vysílače pokryjí velké aglomerace – Prahu, Brno a Ostravu, vysílat se bude také z Kletě nebo Ještědu.
„Následně se zaměříme na pokrytí dálnic a silnic. Další budou menší města a obce a úplně nakonec si necháme to, co stojí nejvíc peněz: zlepšování indoor pokrytí. Zajistit outdoor pokrytí stojí hromadu peněz, ale není to tak finančně náročné jako zajistit indoor pokrytí v domácnostech, v panelácích, kde je útlum signálu při prostupu skrz železobetonové stěny poměrně velký,“ vysvětlil Marcel Procházka.
„Dokrývat budeme z nižších vysílačů. Tam, kde už dnes vysíláme pro Český rozhlas, budeme replikovat síť i pro komerční rádia. Tam, kde je dnes dostupný signál Českého rozhlasu, bude dostupný i signál komerčních sítí. Přednostně chceme využívat naší infrastrukturu, nevyhýbáme se však i využití infrastruktury jiné, i když to budou spíš jen jednotky případů,“ uzavřel Marcel Procházka.
Chci odebírat newsletter
