Máte pravdu, ale kdyby šlo jen o umístění antén na střechu... Na výtahové šachtě mám však zavrtány ještě dva ocelové držáky stožáru a uchycení rotátoru také nebyla zrovna lehká záležitost. Tohle jsem raději přenechal profesionálovi.
Ani Vy to neberte jako provokaci, ale ja jsem vubec o zadne kosoctverecne antene nemluvil. Rikal jsem, ze jsem pouzil 4 sita usporadana do kosoctverce. Sito, prestoze nejde o presny termin, kazdy zna a co je to kosoctverec je asi take kazdemu jasne. Jakekoli dalsi asociace jste si pripojil uplne nezavisle na tom, co bylo receno. No, jeste ze jste Pametnik a ne pubertak, nejspis by Vas napadla jeste uplne jina asociace ;-)
Pro jeste lepsi pocit je ovsem potreba, abyste mohl na zaklade vlastnich znalosti a prace z vety: Přesto jsem si letos nechal na střechu nainstalovat... vynechat slovo nechal ;-) .
Pěkný článek, díky. Loni touto dobou jsem zde na Domažlicku při mlhavém pošmourném dopoledním počasí chytil pražský MUX z Žižkova na K.25(vzdálenost cca 180km) - to byla paráda!(koukal jsem tak na NOVU která tou dobou ještě z Vraního vrchu nabyla) Po půl hodině se signál vytratil, ale vzpomínám rád. Až se vypne poslední analogový vysílač ve střední Evropě, to bude paráda pro dálkový příjem!
Ano, bylo by to dobre, ale autor clanku ty zkusenosti proste nema. A zkusenosti z jineho mista budou pochopitelne uplne jine, takze se stejne finalne nedozvite co je lepsim nebo horsim resenim.
Je to trochu slozitejsi a pokud vim, vyber idealni antenni soustavy pro dalkovy prijem zalezi zejmena na homogenite pole efektivniho signalu a intenzite a smeru signalu rusivych. Pokud by existovala jedina nejspravnejsi volba, bylo by to sice krasne, ale bohuzel, neni tomu tak. Nekdy jsou lepsi dlouhe yaginy, jinde 4 sita do obdelniku ci kosoctverce (pripadne jeste jinak). Ja jsem jeste pred nekolika lety pouzival sestavu 4 sit (s pridavnymi direktory) do kosoctverce s rotatorem pro prijem nemeckych (drive NDR) a polskych analogovych programu (slo spise o technicky pokus nez nejake obohaceni programu). Ted je na tomtez miste Super-Color a rozumny prijem techto stanic mozny neni.
Napriklad zapojit do kanaloveho nebo hybridniho slucovace umisteneho treba pobliz anten - k prijimaci bude veden jen jeden svod.
Jina moznost - od kazde anteny vlastni svod a nekde u prijimace pouzit prepinac (za pouziti vhodne komponenty mozno vyrobit i podomacku), tato moznost je ovsem trochu nekomfortni ;-) .
Pri dostatecne sile signalu z obou stran by mozna slo pouzit i jen jednu TVA bez reflektorove steny, zkousel to nekdo?
Ano, spravne sfazovani je hodne zasadni. Pamatuju si, jak jsem tenkrat meril, rezal a pajel ctvrtvlnne (mimochodem, zajimave slovo, 9 souhlasek vedle sebe, znate snad delsi souhlaskove slovo? ;-)) medene trubicky a smycky z koaxu... Pristroje jsem nemel, takze tezko rict jestli to bylo uplne presne, ale ta soustava slouzila velmi dobre az do uplneho fyzickeho odehniti. Na jejim priklade vim i dalsi vec, a to, ze kazdych 5 let zastarani antenni sestavy je na prijmu zatracene znat. Proste koroze a smog udelaji sve.
Kovoplast Chlumec nad Cidlinou prodava na svych strankach jen to, co sam vyrabi. Anteny TVA a TVB se vyrabely v Plzni, na nazev podniku si nemohu nyni vzpomenout.
... parametry síla a kvalita nebo signál jako proužkové a percentuální údaje v settopboxech jsou úplné nesmysly a slouží zřejmě ze strany výrobců ke zmatení zákazníků. DVB-T signál a jeho kvalita se točí okolo o moc více parametrů navíc daných odborně a měřením k tomu určeným přístrojem. Používat proužkové údaje v STB k argumentaci je čirá demagogie...to byste mohl pane Poláku jako odborník vědět :-)
...nepochopil jste o co slo v mem prispevku. Nenarážel jsem na autora ale na to že se vůbec kdekoli a v čemkoli argumentuje těmito ukazateli, přitom ty nevypovídají vůbec o ničem! To vám řekne každý odborník který ví o DVB-T více než jen čtením článků na internetu... Ale pokud se v tom nepohybujete tak vám to nevysvětlím...
Jeste by me zajimalo zda jste zkousel prijem jenom na tom Interstaru DSR-8300 nebo jste zkusil i nejaky jiny STB. Podle mych zkusenosti by mohl i vyrazne lepsich vysledku dosahnout napriklad Topfield TF-4000T (resp. vsechny Topfieldy) nebo RWT DTV-201T, mozna i nektere dalsi (Humax F3-FOX T, Comag SL-35T ..?). RWT bohuzel momentalne nejsou, ale ten Topfield a Humax F3 Vam pro zajimavost klidne pujcim.
Dvojitou kosoctverecnou antenu (pro H pol. osma na vysku) pouzivam bez reflektoru zavesenou na plastove okenni klicce v okne pro prijem DVB-T z Bukove hory, udavany zisk je u tohoto provedeni 4-5 dB, pokud by se pridala reflektorova stena, zvedne se zisk k 10 dB (pri spravnem "zakrouceni" steny i nad 10 dB). Jednodusseji se pripoji k napajeci, na svorkach je impedance 300 ohm symetricky, takze lze pouzit bezne antenni transformacni symetrizacni cleny 300 > 75 ohm, narozdil od kosoctverecne anteny (diamond), kde je impedance kolem 100 ohm, po pridani kosoctverneho reflektoru sice klesne k cca 75 ohm, ale mame je opet symetricky.
Nebudu se pana redaktora zastávat... Zeptám se Vás-jaké relevantní parametry jsou korektní pro popis DVB signálu...? Jak se měří a jak se vyhodnocují...? Děkuji za poučení...
to chapu, ze je to slozitejsi, ale uz z duvodu te nejednoznacnosti, ktera antena je pro dany ucel vhodnejsi, by bylo dobre uvest i zkusenosti prijmu pomoci v subjektu zminenych anten.
Rád bych věděl, jak to mám udělat, když chytám ze severní strany na síto české programy a z jižní strany jedou rakouské programy. Potřebuji dvě antény - každou na jinou stranu. Jde takto poradit jak je mám zapojit?
Je sice pravda, že soustavy ze sit byly oblíbené, ale vcelku si nedovedu představit montáž dvou takovýchto monster na stožár s rotátorem. Německé vysílače totiž jedou s vertikální polarizací, což zanamená pro každou polarizaci jednu soustavu a v tom okamžiku je podstatně jednodušší a i efektivnější použít dlouhé Yagy či spíše antény typu X-color.
Pro DX lov je takový příjem dobrý, ale pro praxi to asi nebude zajímavé, neboť všechny německé programy jsou na satelitech volně. Něco jiného je ale příjem rakouské DVB-T, o to bude jistě větší zájem. Pokud bude někdy podobný přesah i polské televize (obávám se ale, že většinu vhodných kanálů obsadíme dřív my, než Poláci), určitě se přidám i já :-))
Právě proto, že se před lety říkalo spolu s anténářským klasikem Milanem Českým kosočtverečné anténě něčemu zcela jinému, nedošlo mi, že geometrické uspořádání čtyř sít tak, že jsou dvě vedle sebe a po jedné uprostřed nahoře a dole se může chápat také jako kosočtverec. Před desítkami let jsem opravdu experimentoval s onou skutečnou kosočtverečnou anténou a i s žebrovými či trychtýřovými anténami...
nemate nekdo k dispozici tech. speficikace anteny typu sito? zisk a jeho prubeh na jednotlivych kanalech, prijmovy diagram. nebo aspon odkaz na vyrobce. vetsinou jsou tyhle antenty oznacovany jako plzenska sita, ale nekde jsem se docetl, ze uz se vyrabeji uplne nekde jinde. ale treba kovoplast chlumec tyhle anteny vubec nema v sortimentu :-\
No nevím, ale těžko redaktor Digizone bude mít vybudované specializované pracoviště s měřící aparaturou za desítky, ne-li stovky tisíc. Údaje ze STB jsou pochopitelně ovlivněny parametry a nastavením výrobcem a jsou pouze orientační pro poměrové určení intenzity a kvality signálu pro tento jeden konkrétní STB, na jiném STB mohou a zcela určitě i budou hodnoty odlišné. Můj STB např. dosáhl zatím max. hodnoty síly 68% a kvality 72% i když jiné na stejné anténě ukazovaly hodnoty 98-100% pro oboje. Proto také je v článku uvedeno, na jakém STB bylo pozorování provedeno. Účelem šlánku nebylo házení microvolty a pod., ale praktické seznámení čtenářů s dosaženými výsledky, které jsou srozumitelné běžným čtenářům.
jen v rychlosti bez sáhodlouhého vysvětlování, něco si můžete nastudovat i sám :-)
-síla signálu jako takového v dBuV (samozřejmě ekvivalent u DVB a ne hodnota jako u analogu)
-BER-Bit Error Rate a do před a za Viterbiho dekodérem
-MER-Modulation Error Rate
-C/N-odstup nosná/šum
-pokud je k dispozici konstelační diagram tak vyčtení informací o přenosu z něho
...atd atd
toto by měl znát každý kvalitní technik který se tím zabývá. Že se to vše pod masáží médií a prodejců jak je vše jednoduché scvrklo jen na proužky signál/kvalita je tragické. Nebo spíše tragikomické, protože po tom co budou mít všichni plné ukazatele ale obraz jim buď nepůjde nebo bude kostičkovat tak nastoupí ti s těmi měřícími přístroji ale nechají si to také zaplatit, to se nebojte!
když už jste napsal A, měl jste napsat taky B - tedy proč tomu tak bylo, jinak to zní jako čirá demagogie.
Cituji z uvedeného článku:
"I když teoreticky se dalo předpokládat že pravděpodobně uspějeme nejlépe s nejvýkonnějšími anténami Yagi či X Color, v praxi tomu bylo trochu jinak. Důvodem byl právě členitý terén, /ve vzdálenosti zhruba 30 až 50 kilometru od vysílačů, cca jihovýchodním směrem od Prahy/ v místech, která jsou na mapách pokrytí velmi problematická i přes relativně malou vzdálenost od vysílačů."
Oblíbené byly již pro příjem analogový, pro dálkový příjem DBV-T jsou dle našich zkušeností ještě vhodnější.
Výsledkem je nejen zisk 15 až 20dB, ale právě díky značné celkové ploše také minimální výpadky.
jj, tak se to dělá, vzít jen, co se hodí :-) Mohl byste rovnou napsat, že polské síto s čínským 36dB zesilovačem je ideální kombinace :-)
Jinak celé to zní následovně:
"Oblíbené byly již pro příjem analogový, pro dálkový příjem DBV-T jsou dle našich zkušeností ještě vhodnější. Zatímco v prvním případě mohlo často dojít často při jejich instalaci k takzvaným „duchům“, protože jednotlivé odrazy signálu ovlivnily negativně výslednou kvalitu obrazu, u digitálu toto vůbec nevadí, protože odrazy se sčítají bez jakéhokoliv snížení kvality, naopak jej posilují. To se projevilo i v těch nejtěžších podmínkách, kde jsou právě tyto antény bezkonkurenčně nejstabilnější. A to nejen měřením kolísaní kvality, ale především v praxi počtem výpadků signálu. Ten byl u nejúčinnějšího síťového „čtyřčete“ v podstatě nulový. Z běžně prodávaných modelů byl bezkonkurenčně nejlepší model panelové anténní soustavy Fracarro PU 16. Základem tohoto systému jsou čtyři panelové antény propojené vynikajícím slučovačem, který má minimální ztráty. Výsledkem je nejen zisk 15 až 20dB, ale právě díky značné celkové ploše také minimální výpadky... "
Způsob použití těchto antén byl nazýván kosočtverečná soustava antén čili antény uspořádané do kosočtverce. Nechápu, že tomu někdo nedokáže porozumět, pod tímto názvem se najde soustava i v odborné literatuře. Pak ještě záleželo na tom, jak se provedlo sfázování jednotlivých antén atd.
Dvojsmerne sito (plzenske sito bez reflektorove steny) bylo jiz za bolsevika oblibenou antenou v Rajhrade u Brna. (No prosim... sito bez sita!) Demontazi reflektoru klesne zisk o 3 dB, coz je presne stejny vysledek, jako kdyz date dve sita zady k sobe a sloucite je hybridnim slucovacem.