Neúspěšný vstup Facebooku na burzu? Ale kdeže.

Byl to zřejmě největší letošní primární úpis akcií ve Spojených státech, největší IPO internetové firmy v historii vůbec. Když v pátek 18. května vstoupil Facebook konečně na burzu, z mnoha jeho zaměstnanců se rázem stali milionáři. Ještě před samotným vstupem na burzu se objevovaly názory, že právě IPO (primární úpis akcií) Facebooku je dalším projevem internetové bubliny, po které bude následovat podobně nepříjemný pád jako před deseti lety.

Už tři týdny poté, co se začaly akcie Facebooku prodávat, se objevují mimo jiné  v prestižních ekonomických denících, ale i v mnoha ostatních internetových médiích články, které hodnotí vstup Facebooku na burzu jako fiasko či neúspěch.

Žaloby a pokles ceny

Média upozorňují na stále klesající hodnotu akcií největší sociální sítě a na žaloby, které byly podány v souvislosti s IPO jak na samotný Facebook a jeho šéfa Marka Zuckerberga, tak na hlavního manažera primární nabídky akcií investiční banku Morgan Stanley.

Ta prý zatajila části investorů zhoršený výhled hospodaření Facebooku.  Provozovatel burzy NASDAQ zase čelí žalobě kvůli technické závadě, která zpozdila debut Facebooku na burze o téměř půl hodiny a opozdila potvrzení objednávek.

Naposledy média informovala o tom, jak šéf a zároveň majoritní akcionář Facebooku Mark Zuckerberg kvůli zpackanému IPO zchudnul. Přišel prý za poslední týden o 1,5 miliardy dolarů (31 miliard korun) a vypadl tak ze seznamu nejbohatších lidí světa sestaveného agenturou Bloomberg.

Je ale možné na základě poklesu hodnoty akcií a několika žalobám hodnotit vstup Facebooku na burzu jako neúspěch?

Cíl: 16 miliard dolarů – splněno

Předně je třeba položit si otázku, co chtěl Facebook vstupem na burzu získat? Odpověď je jednoduchá. Hotovost, využitelnou pro další rozvoj služby a případné akvizice. Původně Facebook plánoval získat primárním úpisem akcií 10 miliard dolarů. Cena 38 dolarů za akcii, za kterou se začaly akcie 18. června prodávat na burze, dávala tušit, že Facebook a původní akcionáři hodlali získat od investorů nejméně 16 miliard dolarů. Ve skutečnosti šlo do prodeje 421,2 milionů akcií, přičemž 180 milionů prodával samotný Facebook a 241,2 milionů akcií pak prodávali původní držitelé akcií, jako zakladatelé FB a investoři. Do samotného Facebooku tak přiteklo okolo sedmi miliard dolarů.

Všechny akcie, které vložil na burzu, se Facebooku podařilo prodat za výchozí nebo lehce vyšší cenu a to i přesto, že tzv. P/E (price to earnings ratio) neboli poměr ceny akcií na burze a reálného zisku firmy dosáhl v případě Facebooku hodnoty 102. P/E ukazuje, jaký násobek čistého zisku na akcii je investor ochoten za jednu akcii zaplatit.  Čím vyšší má P/E hodnotu, tím více by měla být akcie předražená.

Nicméně ochota investorů vložit své peníze do takto „předražených“ akcií musí být podložena přesvědčením, že se jim investice v dlouhodobém horizontu vyplatí i při současné vysoké hodnotě P/E. 

Ten kdo koupil akcie na kšeft a chtěl je za několik dní prodat se zajímavým výdělkem, dnes může na klesající cenu akcií nadávat, ale to je riziko, se kterým je při investování na burze nutné počítat.

Vstup na burzu je pro firmu jedním ze způsobů jak získat kapitál. Například venture kapitalisti, kteří investují do zajímavých firem, tak činí proto, že věří ve zhodnocení vložených prostředků v dlouhodobějším horizontu. Podobně by se měli chovat i ti, kteří kupují akcie firmy, která vstupuje na burzu.

Burza NASDAQ, na které jsou akcie Facebooku obchodovány má přitom P/E okolo hodnoty 10. Google nedosahuje ani čísla 20. To, že se akcie Facebooku při tak vysokém P/E podařilo prodat, je nepochybně úspěch.

Je LinkedIn opravdu úspěšnější?

Zajímavé je porovnání IPO Facebooku s IPO sociální sítě LinkedIn, který média svorně označují za obrovský úspěch. A to proto, že cena za akcii, která v době vstupu LinkedInu na burzu byla stanovena na 45 dolarů strmě rostla až na hodnoty přesahující 100 dolarů (dnes se obchoduje za 95 dolarů). 

LinkedIn dával na burzu celkem 7,84 milionů kusů akcií, za které utržil 352,8 milionů dolarů. Skutečnost, že cena za akcii LinkedIn stoupla po relativně krátké době od IPO na více než dvojnásobek ukazuje, že po akciích byl mezi investory velký hlad. Dokazuje to i P/E, které v případě LinkedInu vysoce překračuje hodnotu 600.

Naproti tomu Facebook vrhl na burzu 421 milionů akcií, které úspěšně prodal, aniž by došlo k výraznému nárůstu ceny akcií. To zase dokazuje, že ti kdo IPO Facebooku připravovali, odhadli dobře budoucí poptávku po akciích a vytřískat z IPO pro Facebook co nejvíce. 

Ti, kteří kritizují Facebook za příliš vysokou cenu, za kterou se akcie začaly na burze prodávat, zapomínají, že s akciemi Facebooku se obchodovalo už od roku 2008 prostřed­nictvím SecondMarket.com, kde prodávali své akcie zejména zaměstnanci. V dubnu se na SecondMarket vyšplhala cena za jednu akcii na 42,72 dolarů, to je o téměř pět dolarů více, než za kolik se začaly prodávat akcie Facebooku na burze.

Autor: SecondMarket.com

Akcie internetových firem po IPO klesají

Skutečnost, že se cena za akcii propadá, nemusí Facebook příliš trápit. Podobný osud potkal i další internetové firmy, které v nedávné minulosti vstoupily na burzu. Propad cen akcií má za sebou například Pandora Media, Groupon, Yelp či Zynga.

Facebook navíc vstoupil na burzu v době, kdy se novým IPO ve Spojených státech obecně příliš nedaří zvyšovat cenu akcií. Cena akcií firem, které letos vstoupily ve Spojených státech na burzu, vzrostla v průměru o 8 procent oproti ceně, za kterou se začaly prodávat. Přitom akcie každé z deseti firem, které letos vstoupily v USA na burzu, se prodávají nejméně o 20 procent levněji než v okamžiku vstupu na burzu.

Sečteno a podtrženo. Auru neúspěchu vyvolávají kolem IPO Facebooku investoři, kteří doufali, že na obchodu s akciemi sociální sítě vydělají. Stejně tak média se na vstup Facebooku na burzu dívají optikou klesající ceny akcií a několika žalob, které v souvislosti s IPO podali právě nespokojení investoři.

Zapomínají ale, že Facebook získal díky vstupu na burzu tolik miliard dolarů, kolik si předsevzal. Dokázal přitom stlačit provizi investičním bankám, které IPO připravovaly, z běžných sedmi procent na 1,1 procenta. Mark Zuckerberg sice vlastní méně než třetinu firmy, ale stále drží nadpoloviční většinu, co se týče hlasovacích práv. Možná díky poklesu cen akcií přišel o imaginárních 1,5 miliardy dolarů, na rozdíl od ostatních miliardářů ale má nyní v ruce nemalou hotovost, se kterou teoreticky může naložit dle vlastní libosti.