Hlavní navigace

Názory k článku NIX.CZ – Minulost, současnost a budoucnost

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 15. 9. 2009 10:32

    Michael Žák (neregistrovaný) 66.230.230.---
    v článku i přes zavádějící titulek o plánovaném rozvoji NIXu téměř nic není. Ano, dozvěděli jsme se o plánovaném snížení cen desetigigabitových portů. Je ale NIX.CZ připraven pokrýt případnou poptávku po těchto portech?
    Ze zcela veřejných podkladů o topologii, obsazenosti a při známé použité technologii vyplývá, že NIX připraven není. Nejvytíženější lokalitou je pravděpodobně uzel Sitel, ve kterém se koncentruje většina přípojek. Používané přepínače Cisco Catalyst 6500 mají s největší pravděpodobností 9 slotů, kde je možné instalovat nejvyšší počtu desetigigabitových portů. Je předpokládatelné, že se používají čtyřportové desetigigabitové karty, protože karty s více porty mají svá technologická omezení. Nevím, zda v NIXu mají osazené redundantní řídící karty, ale budu předpokládat že mají. S ohledem na portfolio typů nabízených portů je možné se domnívat, že dva sloty jsou každého přepínače obsazené jinými typy karet. V uzlu Sitel jsou instalovány dva přepínače. U každého předpokládám pět desetigigabitových karet, tedy celkem může být v této lokalitě k dispozici 40 desetigigabitových portů. Celkem 18 portů je však spotřebováno jen pro vzájemné propojení přepínačů mezi sebou. Zákaznických desetigigabitových přípojek je 17. K dnešnímu dni je tedy obsazeno 35 ze 40 portů, pokud platí předpoklady uvedené výše. NIX nepublikuje zatížení linek propojující jednotlivé uzly, není tedy zcela jasné, nakolik stávající kapacita propojů je dostačující a kdy bude nutné jejich další posílení. Odhady dále komplikují stále četnější nárazové datové provozy při online přenosech.
    Nabízí se tedy otázka, jakým způsobem si NIX představuje svůj technologický rozvoj a tato poměrně zásadní otázka ve článku zodpovězena není. Zahraniční uzly jako DE-CIX či AMS-IX mohutně investují do nových technologíí. NIX naopak technologicky spíše stagnuje a poslední zásadní investice proběhla před zhruba čtyřmi a půl roky, kdy NIX přišel s desetigigabitovou technologií. Nabízí se otázka, kam peníze vybrané od členů sdružení vlastně směřují, když dlouhodobě nesměřují do rozvoje technické infrastruktury, tedy jádra propojovacího uzlu a ani teď není náznak nějaké větší investice.

    Článek také naznačuje, že sdružení je řízené členy, ale je tomu tak skutečně? Při detailním pohledu na stanovy sdružení zde však naleznete spoustu právnických kliček, které rozhodovací pravomoce členů ve své podstatě spíše omezují. Například pravidlo, kdy návrh jakékoliv změny může předkládat nejméně 20% členů znamená, že 15 společností se musí formálně mimo NIX předem dohodnout o podání nejakého návrhu, jinak se o návrhu jednat nebude. Toto se samozřejmě týká i diskuze o ceníku. S přibývajícím počtem členů bude takové podání stále komplikovanější. Podobná pravidla ve stanovách sdružení dříve navíc nebývala. Lze jen spekulovat o skutečné motivaci podobných kroků, ale snaha zjednodušení administrativy pro členy za tímto rozhodně nebude. Dle mého názoru mohou podobné právnické kličky zájemce o členství spíše odrazovat. A je velmi pravděpodobné, že málokdo bude ochotný vkládat své investice do sdružení, kde se jeho práva spíše omezují.
    Nelze se v takových podmínkách pak ani divit, že privátní propoje v poslední době přibývají. CAPEX, ale zejména OPEX na přímý propoj může být často výhodnější, než CAPEX a OPEX připojení do NIXu.

    Závěrem si jen dovolím podotknout, že účelově srovnávat USA s Evropou je z pohledu propojovacích uzlů spíše zcestné. Modely široce aplikované v Evropě se od modelů v USA poměrně zásadně liší a obecně mentalita trhů je zcela odlišná. Smysluplnější je porovnání s ostatními evropskými uzly, a musí jít o srovnávání nejen cenové.
  • 15. 9. 2009 9:46

    Jiri Pokorny (neregistrovaný) 67.159.5.---
    10 Gbps port v DE-CIXu stoji 2300 EUR/mesic, nikoliv 3300 EUR, jak je v clanku uvedeno.

    Zaroven existuje 2.5 Gbps varianta 10 Gbps, ktera stoji 1200 EUR.

    Snizit ceny v NIXu? Co to zpusobi na trhu?

    Zakaznici operatoru budou chtit aktualizovat ceny za konektivitu ve svych smlouvach, coz prinese neprijemne snizeni marze pro operatory, kteri maji se zakazniky smlouvu delsi dobu, za cenu konektivity napr z roku 2005.

    Zaroven kazde snizeni nakladu za do sluzbu, kterou odebiraji vsichni ISP bude znamenat zasadni preskupeni zakazniku mezi operatory a snizeni zisku.

    Reseni?

    Ponechat ceny NIXu na stavajici urovni a venovat ziskane penize zejmena do marketingu v zahranici a prilakani novych siti z Evropy, coz ISP skutecne usetri penize - na zahranicni konektivite.
  • 15. 9. 2009 10:32

    Goro (neregistrovaný) ---.g4s-cashservices.customer.vol.cz
    Pokud se nepletu, je NIX.CZ je neziskové sdružení, takže jeho cílem není generovat zisk.
  • 15. 9. 2009 11:08

    andree (neregistrovaný) ---.eurotel.cz
    Uz dnes tvori naklady za port v nixu zanedbatelnou cast. Cena upstream konektivity take klesa a operatori zde jen vyjmecne funguji na cenach z roku 2005. Takze nestraste...na trhu se zmeny cen projevi v retailu jen minimalne, pokud vubec nejak. K preskupovani take dochazi prubezne.

    NIX neinvestuje, neni duvod penize syslit...
  • 15. 9. 2009 12:01

    ZP (neregistrovaný) 83.91.94.---
    Je pochopitelne otazka, zda budou ty dalsi 10G porty potreba (coz asi budou, ale otazka je kdy, jestli za rok, za dva nebo za pet). Investice do infrastruktury neni nezbytna, dokud infrastruktura postacuje a na obzoru neni okamzik, kdy postacovat prestane. AMSIX a DECIX byly v odlisne situaci, technologie nestacila provozu, ktery byl/je na obzoru. (coz neni argument proti zbytku toho textu, s tim se celkem da souhlasit, az na tu mentalitu trhu na konci, ta je v zasade vsude stejna - vydelavat s co nejmensimi naklady co nejvice penez, od toho to je ostatne trh).
  • 15. 9. 2009 13:23

    ZP (neregistrovaný) 83.91.94.---
    Kdyby NIX nebyl, museli bychom si ho vymyslet :-)

    Ne, realne, dovedu si predstavit situaci, kdy by neexistoval a vsichni peerovali pomoci privantnich "dratu". Takova situace je napriklad v Bulharsku.
  • 15. 9. 2009 12:38

    I.Fišer (neregistrovaný) 77.78.116.---
    Dobrý den,

    jako člověk pohybující se daleko víc v telefonii než v datových sítích vám síťařům existenci NIXu upřímně závidím. Přesněji řečeno, závidím vám to, že dnes diskutujete o dalším rozvoji NIXu a nikoli o jeho prosté existenci.

    Zkuste si na chvíli představit, co by bylo, kdyby NIX nebyl. Jeho funkci by velmi pravděpodobně nepřímo zajišťovali velcí telekomunikační operátoři. Tj. netransparentně a na komerční bázi. Docela bych uvítal, kdyby v rámci současného NIXu nebo paralelně s ním (resp. nad ním) začal fungovat "hlasový NIX". Tím míním "routing" tel. volání odvozený od čísla volaného a nikoli datové směrování hovorových paketů. Idea takového záměru je naznačena např. zde: http://www.xphonet.eu Dnes roli národního propojovacího bodu všech českých cca 250 tel. sítí zajišťují velcí telefonní operátoři.

    Zatím se tento koncept propojení tel. sítí daří prosazovat jen pomalu (eviduji okolo 10 zájemců). Navíc to není technicky triviální problém, jak by se mohlo zdát, naopak. Lidem z oblasti VoIP telefonie se tato idea dosud zdá nedůležitá či zbytečná a lidem z oblasti TDM telefonie se takový koncept logicky jeví jako kontraproduktivní. Osobně považuji myšlenku "hlasového NIXu" za vtipný kompromis mezi konzervativním světem TDM a bezbřehým Skype, neživotaschopným eNum, živelným peeringem VoIP sítí, ... apod.

    Jaký je váš názor kolegové dataři a telefonáři ?

    Ivo Fišer
    http://www.xphonet.cz
  • 15. 9. 2009 13:36

    anonymní 66.230.230.---
    V USA prevladaji z pohledu provozovatelu IXP samostatne komercni firmy, zatimco v Evrope je prevladajicim provozovatelem nejaka forma sdruzeni ISP. To zakonite nejake rozdily prinaset musi. Mimo jine v mentalite osob provozujicich IXP. Ano, komercni firma se bude vice soustredit na trh a veskere aktivity, ktere s trznim chovanim firmy souvisi. Sdruzeni maji v tomto casto svazane ruce.
    Diskutabilni je take cileni se jen na zahranicni klientelu, Praha neni zadnou specialni krizovatkou mezinarodnich tras, narozdil od Frankfurt. A v marketingu smerem do vnitrozemi brani i nekteri clenove, kteri pochopitelne takto prichazeji o sve ksefty. Timto svym vlivem ale znacne omezuji trzni chovani IXP.
    Technologie NIX.CZ dostatecna uz neni. Po Sitelu houfne vznikaji nove privatni peeringy. Do techto si ISP odlevaji nemalou cast sveho provozu drive smerovaneho pres NIX.CZ. Nejspis vedi proc. Nova infrastruktura take nevznikne ze dne na den. Proces od vyberu po stabilni implementaci nove technologie je slozity a zabere nemalo mesicu. Rust jde predpovidat, ono v telekomunikacich k nejake vetsi stagnaci z pohledu datovych toku nedoslo. Na NIX.CZ z pohledu toku zadne zasadni zpomaleni viditelne neni. Stejne jako kazdy rok je mozne ocekavat narust toku v podzimnich mesicich.
    Situace v AMSIX ci DECIX je srovnatelna. Tam se take prubezne investuje, vznikaji i nove pripojne body, marketing techto uzlu je neprehlednutelny. NIX.CZ stagnuje a ani nenabizi podobne portfolio sluzeb, ktere je ve vyse uvedenych uzlech a ani se prilis marketingove nezviditelnuje. Nebylo by mozna od veci, kdyby NIX.CZ najmul nejakeho marketingoveho specialistu.
  • 15. 9. 2009 14:06

    bez přezdívky
    nabizi se otazka, zda se ty prachy proste po vzoru statniho rozpoctu "neprozraly" a mozna prehnane receno sprava tech par (peti?) switchu, kablu a trocha papirovani nema prilis velky overhead :)

    ale to je vec clenu sdruzeni :)

    mimojine s mnohymi argumenty v clanku se da jiste dost polemizovat
  • 15. 9. 2009 14:42

    ZP (neregistrovaný) 83.91.94.---
    1. Privatni peeringy, co vznikaji "po Sitelu" (nejen), rozhodne nevznikaji proto, ze by ten provoz NIX.CZ neunesl... :-) Rust se vyrazne zpomalil, srovnejte s roky 2007 a 2008.

    2. i v Evrope existuji komercni IXy. Neni jich malo a rozhodne nejsou uplne neuspesne, naopak se v posledni dobre prosazuji stale vice.

    3. Vy znate nejakeho marketingoveho specialistu, ktery dokaze pochopit fungovani IXP, problematiku peeringu a BGP? Ja sice ano, ale vsichni maji uz davno plne ruce prace prace.

    4. Pokud NIX.CZ podle Vas stagnuje, podivejte se treba do Vidne. Tak vypada skutecna stagnace.

    5. Mnoho IXu chce, aby si tam vymenovali provoz velci, nejlepe zahranicni operatori. Tady je obrovsky previs nabidky nad poptavkou (zvlaste, kdyz je to resitelne velmi levnym a ultimatne spolehlivym privatnim propojem, na nemz plati jen takova pravidla, na nemz se shodnou ti dva propojeni operatori), protoze zprovoznit ethernetovy switch a prohlasit to za IX umi kazdy (pro priklady neni treba chodit daleko), ale zaplnit ho provozem, to je neco vyrazne jineho.
  • 15. 9. 2009 19:25

    anonymní 66.230.230.---
    A nepodili se i Dial Telecom reprezentovany zde ZP aktivne na tomto zpomaleni? Vzdyt dve tretiny provozu zmizelo z NIX.CZ do primych propoju a tyto byly realizovane prave v tomto roce. Jmenovat je mozne samozrejme i dalsi pripojene poskytovatele, jako napriklad SuperHosting, Master Internet. Provoz nikam nezmizel, jen se presmeroval do novych cest.

    Vidensky VIX je hrube akademickou zalezitosti, podobne jako slovensky SIX.

    Znamost kohokoliv je irelevantni. NIX.CZ musi projevit zajem o takove lidi. Tichym mlcenim jste take presel ono omezovani rozvoje NIX.CZ ze strany jeho clenu. Je jasne proc, mate v tom aktivne prsty take.
  • 15. 9. 2009 19:34

    anonymní 88.198.6.---
    Odpoved na tuto otazku muze dat jen nezavisly vnitrni audit.
    Otazkou je, zda clenove sdruzeni maji prehled o detailech fungovani, stanovy sdruzeni navenek pusobi tak, ze vedeni se snazi od clenu maximalne izolovat a vybudovat kolem sebe neprustrelne zdi.
  • 15. 9. 2009 19:54

    bez přezdívky
    Tak ony jsou dostupne i vyrocni zpravy, ze... :)

    Treba za minuly rok: http://nix.cz/vyrzpravy/vyrocni_zprava_NIX_2008.pdf

    Treba z vykazu zisku a ztrat jsem mirne zmaten, ekonom ze me nebude, veci jako "pridana hodnota" 22 mega, huh...? :)
  • 15. 9. 2009 21:30

    anonymní 188.92.9.---
    NJ, ale vy stale a IMO mylne predpokladate, ze bude zachovano jakesi telefoni cislovani a ze bude treba resit kdo jaka cisla provozuje/vlastni atd.

    Ja naopak predpokladam, ze v relativne blizke budoucnosti telefony jako takove (a snimi pouzivani telefonich cisel) zaniknou a vse to budou "krabicky" s nejakou, nejspis promenlivou IP, nejakym seznamem kontaktu a pripadne s moznosti to ukladat/synchronizovat/... na nejaky server.

    Jednoduse si pak ke svemu domacimu Gbit/100Kc priplatite mobilni Mbit/100Kc a ke komunikaci budete pouzivat sveho oblibeneho "VoIP" (technologie muze byt uplne jina) klienta.

    ---
    Aktualni stav v mem (pravda ponekud deformovanem) okoli je zhruba takovy, ze pokud jsou doticni "na netu", komunikuji pres nej "zadarmo" (respektive za onen pausal), pokud ne, poslou nejnutnejsi pomoci SMS (taky z netu zadarmo) a jen v pripade "nouze nejvyssi" volaji na mobil (nacez se dohodnou na case spojeni po netu). Pokud by mobilni tarify a parametry umoznovaly pohodlne VoIP kdykoli a kdekoli, tak by GSM nikdo nepouzival.
  • 16. 9. 2009 8:08

    I.Fišer (neregistrovaný) 77.78.116.---
    Dobrý den,

    ano, pragmaticky předpokládám, že konzervatismu 99% uživatelů telefonů bohužel způsobí to, že telefonní číslo ještě velice dlouho zůstane "adresou tel. přístroje", a že já už se téměř jistě nějaké zásadní změny nedožiju.

    Ivo Fišer
    http://www.xphonet.eu
  • 16. 9. 2009 15:00

    ZP (neregistrovaný) ---.dial.sk
    1. Jak vite, ze nejake mnozstvi provozu konkretni spolecnosti, nota bene takove, ktera nezverejnuje grafy, zmizelo do primych propoju? Dovolim si Vas upozornit na cl. 28 odst. 11 stanov sdruzeni, ktere timto celkem zjevne porusujete. Na podobne balkanske praktiky tu nikdo neni zvedav...

    2. I kdyby se podilela na poklesu ci odsmerovani jakakoli firma, rozhodne v tom neni nic v rozporu s tim, co jsem napsal v predchozim prispevku. Spise v tom touhu psa bit a hledat si klacek.

    3. Kdyz uvedeni lide v regionu nejsou, pak proste nejsou. Je tu jen moznost si je vychovat (coz je ovsem pomerne riskantni zalezitost). Ale na druhou stranu, proc to vlastne vubec delat? Neni treba zajmem sdruzeni udrzet co nejdele stavajici platformu bez nutnosti masivnich investic? Ano, na kazdy problem se muzeme divat z ruznych uhlu pohledu.

    4. Ze VIX je akademickou zalezitosti jeste zdaleka neznamena, ze nemuze rust. Nekudy ten traffic teci musi. Ano, tece na Shuttleworthstraße privatnimi propoji. SIX naopak stale roste. Take proto, ze to je "hrube akademicka" zalezitost?
  • 16. 9. 2009 22:12

    anonymní ---.wia.cz
    Samozřejmě že vznikají "privátní peeringy" po Sitelu. A vznikají jaku houby po dešti. Určitě je to proto to že nix má tak skvělé a levné služby jak tu prezentuje.
  • 15. 9. 2009 18:39

    Raz (neregistrovaný) ---.188.broadband4.iol.cz
    Dobrý den,

    rozlišme routing hovorových či signalizačních paketů od směrování (= vytváření) telefonních volání závisejícího na umístění volaného telefonního čísla v 1 z 250 telefonních sítí. Přitom berme v úvahu: příděly tel. čísel rozdaných ČTÚ jednotlivým operátorům, oficiální přenášení tel. čísel mezi operátory i neoficiální půjčování dílčích rozsahů tel. čísel vzájemně mezi operátory, a to nad neúplným polygonem tel. spojů propojujích vzájemně všechny velké, střední i malé domácí tel. sítě (to vše podléhající průběžně změnám).

    Funkcí hlasového NIXu pak bude určení cílové tel. sítě a zprostředkování tel. spojení na úrovni tel. signalizace (pro každé volání obsluhované hlasovým NIXem). Přitom přenos signalizačních značek mezi zdrojovou sítí, hlasovým NIXem i cílovou sítí zajistí prostředky datového NIXu. Totéž následně platí o vlastním hovorovém propojení, tj. o RTP paketech. Funkcí hlasového NIXu tak bude hvězdice hovorových spojů sloužící pro malé tel. sítě jako základní způsob a pro střední i velké sítě jako záložní způsob vzájemného hovorového spojení mezi všemi domácími tel. sítěmi ...

    Idea hlasového NIXu: vytvořme centrální národní bod, který bude každé tel. síti schopen zprostředkovat (tj. zorganizovat) tel. propojení na všechny ostatní napojené tel. sítě. Současně poskytněme všem napojeným tel. sítím on-line informace o tel. číslech obsluhovaných ostatními propojenými sítěmi. Z hlediska dosavadní telefonie jde o progresivní krok směrem k principům, které jsem ve světě datových sítí normální.

    Ivo Fišer
    http://www.xphonet.eu
    http://www.xphonet.cz
  • 16. 9. 2009 8:22

    anonymní ---.foebud.org
    Pan inženýr Maršálek zde píše o tom, co by IXP neměl být a přitom si nejspíš již nevzpomíná, jakým způsobem on sám z pozice zaměstnance vedl diskuzi se zástupci společnosti Master Internet na konci srpna. Bez ohledu na faktickou správnost realizovaných kroků měl styl jeho osobního projevu ke klidné profesionální a neutrální reakci daleko. Byl to zcela otevřený boj před očima několika stovek lidí, který byl prostřednictvím elektronické pošty veden s jedním ze členů sdružení. Veřejný boj se členem sdružení, který na půdu propojovacího uzlu v žádném případě nepatří.
  • 18. 9. 2009 11:37

    Hynek Med (neregistrovaný) ---.emea.verizonbusiness.com
    ZP zjevne hovori za podnikatelsky subjekt, ktery se chova racionalne za ucelem maximalilzace zisku.. Proste se nekdy stane, ze svych cilu lepe dosahnete privatnim propojem, nez propojenim pres IXP. NIX.CZ je "jen" propojovaci platforma, propojovaci politiku si ISP ridi sami..

    Obvineni z omezovani rozvoje NIX.CZ ze strany jeho clenu nedokazu nazvat jinak, nez "multiabsurdni". NIX.CZ je konec koncu sdruzeni relativne velkeho poctu ISP, kteri jsou mezi sebou v konkurencnim vztahu, navic maji kazdy ponekud jine priority.. Ale neni nikdo jiny, nez clenove NIXu, kdo by jeho smerovani mohl ovlivnovat. Ano, vzdycky to bude komprosmis, vzdycky to bude "jen" nejmensi spolecny jmenovatel, malym se nebude libit co chteji velci, neplatici budou mit jine preference nez firmy s dobrou platebni moralkou.. No a co?

    NIX.CZ je, i pres reletivni bezvyznamnost CR v kontextu evropskeho Internetu i Evropske ekonomiky IXP evropskeho formatu (nebo se mu minimalne dost blizi), coz je jiste velky uspech. Pokud neverite, podivejte se na zahranicni IXP v podobnych zemich, jako je CR, srovnavejte s realitou jinde, a ne s nejakym idealizovanym (a zhusta nerealnym) snem o idealnim IXP.. Jo, a zkuste se pri tom srovnavani oprostit od partikularnich zajmu, a divat se na to vic jako na celek.. :-)
  • 16. 9. 2009 20:00

    hehe (neregistrovaný) ---.172.broadband3.iol.cz
    kdybyste platili faktury, nemuseli jste se ztrapnovat v konferenci :-D. Urcite vas NIX nebude uverovat, neni banka