Hlavní navigace

Názory k článku Obchodní věstník zdarma na Internetu

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 12. 1. 2004 9:00

    pyjan (neregistrovaný)
    Nejhorší je, že se portál veřejné správy zobrazuje v mozille neregulérně. Adresář úřadů je přes celou stránku. Pak to má ve st. správě nějak vypadat.
  • 12. 1. 2004 14:12

    Michal Illich (neregistrovaný)
    Nevite nekdo, jake firmy jsou povinny zverejnovat ucetni zaverky ve vestniku? (zda je to zavisle na forme, nebo zda od urciteho obratu jsou to vsichni)

    A doplnujici otazky:
    - proc to temer zadna IT firma nezverejnuje?
    - jaka hrozi pokuta za nezverejneni?

    Diky...
  • 13. 1. 2004 9:45

    danda (neregistrovaný)
    Mám pocit že to vychází ze Zákona o účetnictví. A co vím to musí zveřejňovat všechny firmy nad 40 mega obratu a pak ještě nějaké další. Proč to téměř nikdo nerespektuje - kde není žalobce...

    Jaká hrozí pokuta ale nevím.
  • 13. 1. 2004 10:49

    David Kuzela (neregistrovaný)
    Nemam ted po ruce zakony,takze vychazim z toho,co si pamatuji (zbezne jsem proletl akutalni zneni z http://portal.gov.cz, abych neplacal uplne blbosti):

    Zakon o ucetnictvi (563/1991) uklada zverejneni ucetni zaverky jen ulozenim ve sbirce listin (i pro auditovane a konsolicovane zaverky).

    Hranice 40 mil. je jednou z podminek pro audit (u a.s. staci splnit jedinou z nich).

    Narizeni vlady o Obchodnim vestniku (503/2000) pochopitelne zadnou povinnost primo neuklada, 'jen' rika, ze se v obchodnim vestniku zverejnuje vse, co zakonu uklada zverejnit aniz by urcil zpusob.

    Obchodni zakonik rika "Obchodni spolecnosti a druzstva zverejnuji ucetni zaverky i vyrocni zpravy zpusobem podle tohoto zakona a podle zvlastniho pravniho predpisu." Sam pritom AFAIK neuklada zverejnovani ve vestniku.

    Myslim (jsem liny to hledat), ze ani zakon o cennych papirech se o obchodnim vestniku nezminuje - ze uklada zverejnovani vyrocnich zprav bud v sidle spolecnosti nebo organizatora trhu nebo zverejnovani formou inzerce.

    Budu rad, kdyz me nekdo doplni/opravi.

    Ad pokuta - kdyby slo opravdu o povinnost dle zakona o ucetnictvi, sankci za nezverejneni ucetni zaverky zpusobem stanovenym v zakone (tj. do sbirky listin) lze ulozit do vyse 3 % celkove hodnoty aktiv.
  • 13. 1. 2004 22:00

    Michal Klíma (neregistrovaný)
    Není divu, že výsledky z OV na portálu i z OV na adrese www.obchodnivestnik.cz jsou totožné, generují se totiž ze stejné databáze, která je součástí projektu www.iHNed.cz vydavatelství Economia. Také podmínky přístupu k OV na iHNedu se přizpůsobily portálu veřejné správy. Co se týče vydávání OV, Economia jej skutečně začala vydávat bez veřejné soutěže, protože nic takového jako veřejné soutěže v té době neexistovalo. V souladu s tehdy platnými zákony však proběhlo výběrové řízení a zakázku získala Economia. Mimochodem - OVEL - neboli OV v elektronické podobě byl k dispozici dávno před obchodním rejstříkem na internetu dokonce i před rozšířením internetu samotného. Economia jej šířila přes bbs, na disketách, později CD, e-mailem a podobně.
    Michal Klíma, Generální ředitel, Economia, a. s.
  • 13. 1. 2004 22:12

    Marketa Houdkova (neregistrovaný)
    DB Obchodniho vestniku obsahuje na domene iHNed historicke zaznamy od roku 1992, popisky jednotlivych poli odrazeji tento vyvoj a podle meho je neni ucelne menit - neevokovala by zmena nazvu ICO na IC, ze starsi zaznamy uvedene s ICO v DB neni mozno vyhledat? Za podstatne povazuji, ze v DB jsou prave sloucena hledani podle IC a ICO, stejne tak jako kmenove jmeni, zakladni jmeni a zakladni kapital bez ohledu na to, jak je dany soud ve svych zaznamech uvedl ci uvede. Vytky autora prispevku nejsou nasim opomenutim, ale zamerem, ktery je po strance funkcionalit OV zcela osetren.
    Marketa Houdkova
    manazerka projektu OV na internetu
    www.ihned.cz
  • 14. 1. 2004 14:31

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    40Mega je podminka pro audit - a to vcetne SROcka... Ze by pro publikaci v OV, to mi neni znamo...
  • 14. 1. 2004 20:33

    A.D. (neregistrovaný)
    Zkušební provozování Portálu veřejné správy v nezkušebním provozu nové služby Obchodní věstník s "pověřeným" provozovatelem TESTCOM servis s.r.o.? S jakým, zkušebním nebo nezkušebním "pověřeným" provozovatelem?

    Dnešní Právo zveřejnilo článek, ve kterém se mluví o tom, že provozovatelem Portálu veřejné správy (PVS) je Ministerstvo informatiky, v další části Právo píše o tom, že provozovatem je Český telecom a.s. a do třetice všeho dobrého je na webu MI uvedeno, že provozovatelem je Testcom servis s.r.o., který podle Peterkou přiložené smlouvy postoupil práva a povinnosti provozovatele Portálu Veřejné správy v části týkající se OV akciové polečnosti ECONOMIA a.s. (tedy už 4. provozovatel!). Přičemž MI jako správce PVS trvdí, že jím spravovaný PVS je provozován stále ve zkušebním provozu.

    Takže, kdo z nich provozuje zkušebně a kdo řádně? Zřejmě nikdo z nich legálně a řádně, protože zákon zakazuje takový provoz ISVS spustit bez atestu.

    A tak MI takto už 4 měsíce provozuje informanční systém veřejné správy (ISVS) zvaný Portál veřejné správy bez povinného atestu. Přestože mu jeho vlastní zákon č. 365/2001 Sb. zakazuje Portál veřejné správy bez atestu spustit. Prostě funkcionář Vladimír Mlynář (US-DEU) nesmyslně sám sobě odpovědnému zdůvodňuje, že provozuje PVS zkušebně a sám sobě si zneužívání své pravomoci veřejného činitele odpustí. Mimosprávním řízením - tzv. pseudoautoremedurou. Zkuste si postavit černou stavbu bez stavebního povolení a užívat ji bez kolaudačního rozhodnutí, s tím, že Vás stavební předpisy nezajímají, protože budovu užíváte pouze zkušebně.

    V Peterkou zmíněném dodatku tzv. Prováděcí smlouvy uzavřené MI s Českým telecomem pochopitelně nic není o tom, že MI pověřuje Český telecom pouze zkušebním provozem. Ve smlouvě se jasně dohodlo, že měsíc před spuštěním PVS do jeho otevření na Invexu bude testovací provoz PVS a pak už se pojede naostro.

    Chybějící atest je ovšem maličkost proti tomu, že Testcom servis s.r.o. je založený protiprávně v rozporu se zákonem o majetku státu, když do něj nezákonně bylo vloženo 7,5 milionů korun z příspěvkové organizace Testcom řízené ředitelem Chmelíčkem, současně utajeným náměstkem MI s neexistujícím místem náměstka (chybí identifikační kód jeho pracovního místa v MI).

    Dokončení bezprecedentního tunelářského okruhu bylo provedeno Mlynářem, když "pověřil" Testcom servis s.r.o. provozováním PVS, pochopitelně bez výběrového řízení s tím, že příjmy ze zveřejňování Obchodního Věstníku na PVS nebudou odváděny do státního rozpočtu, ale ponechány prý v Testcom servis s.r.o. k dalšímu rozvoji PVS!!! Neuvěřitelné. Protiprávně založené s.r.o., s protiprávním vkladem peněz příspěvkovou organizací ještě navíc tímto způsobem obejde povinnost odvádět příjmy státu do státního rozpočtu! Provozovatem ISVS je podle zákona ministerstvo informatiky, které má sice právo pověřit provozováním ISVS někoho jiného, ale pouze pověřit provozováním. Řekl bych, že tenhle tunel s.r.o. je navíc takto podvodně "zorganizován" organizovanou skupinou.

    Smlouva Testcom servisu s.r.o. s Economií a.s. má jednu zásadní právní vadu. Obsahuje něco, co není oprávněn Testcom provést. Pověřit někoho jiného, byť z dílčí části, provozováním Portálu veřejné správy, může pouze správce této ISVS, tj. Ministerstvo informatiky, nikdo jiný toto právo v zákoně o ISVS v § 2 písm. d) uvedeno nemá. Co není právnickým osobám povoleno, nesmí činit!!! Smlouva TCs s Economií to řeší proto tzv. "postoupením práv a povinností" provozovatele Portálu veřejné správy, což je ovšem pouze jiný název pro "pověření" částečným provozováním. Konstatuji, že nepřípustným pověřením.

    Takové pověření může provést pouze Ministerstvo informatiky, které ovšem by příjmy z takového pověření řádně odvedlo do státní kasy.

    Podotýkám, že nelze opominout, že Ministerstvo informatiky může sice pověřit provozováním Portálu veřejné správy jiný subjekt, ale pouze tehdy, pokud to jiný zákon nevylučuje (nezkrácené znění § 2 písm. d)). Pokud tedy jiný zákon požaduje odvádět příjmy z činnosti státu (v tomto případě nově z činnosti vydávání OV na PVS) do státního rozpočtu a převodem - "pověřením" provozováním PVS, na Testcom servis s.r.o. by se stát takových příjmů zbavil, šlo by o pověření, které jiný zákon vylučuje a bylo by zřejmě i z těchto důvodů na s.r.o. nepřípustné.
  • 15. 1. 2004 11:15

    Franta Kocorek (neregistrovaný)
    Jak Vam slape odborarska dialektika pane Novaku?

    Zatim to vypada, ze si chcete pekne nahrabat na odstupnym (samozrejme tichym, ze?) ...

  • 6. 2. 2004 2:03

    ss (neregistrovaný)
    Namísto obchodní firmy používá název subjektu

    a neni nahodou moznost zapsani do OR i fyzicke osoby - podnikatele? Nebo to uz bylo zruseno? Pak by totiz obchodni firma byla take mimo misku, nebot by se hledala fyzicka osoba,
  • 6. 2. 2004 2:04

    ss (neregistrovaný)
    autor asi mysli tak, ze by se mela v soucasne dobe pouzivat soucasna terminologie (jako label u formulare na webu), samozrejme zaznamy tim zustanou zcela konzistentni
  • 28. 6. 2006 10:12

    anonymní
    je to přesně jak říkáte. Dříve byla aplikace OV na PVS s kompletním formulářem, včetně hledání podle typu záznamu a dalších... posléze, cca 3 měsíce po spuštění, se "kdosi" ozval a bylo nařízeno některé položky odstranit. Do té doby byly obě aplikace (jak na PVS tak na economii) prakticky identické.
  • 5. 3. 2007 18:39

    anonymní
    Je skutečně neuvěřitelná drzost, že economia získala bez jakéhokoliv řízení tak lukrativní zakázku. Kdo skutečně věří, že ve výběrovém řízení v rode XX bylo více než 1 firma, je asi najivka. A i kdyby to tak bylo, jak je možné, že není pravidelně, a to minimálně jednou za 3 roky vypisováno nové výběrové řízení????
    Kdo je za to zodpovědný???? Který úředník dostávajcí úplatky??

    Fuj fuj, je to hnus.
  • 12. 1. 2004 12:27

    Marek Antoš (neregistrovaný)

    Internetovou verzi obchodního rejstříku osobně považuji za jednu z významných příčin rychlého rozšíření Internetu ve firemní sféře na konci 90. let. Pokud se o to zasloužila Vlasta Parkanová, měli bychom jí už dávno postavit pomníček. :-) Přesun obchodního věstníku pod ministerstvo informatiky a jeho zveřejnění zadarmo je v téhle cestě další z malých pozitivních kroků.

    Radost mi ale kalí neprofesionalita, s níž jsou obě aplikace na webu vedeny. Na první pohled z nich čiší, že je dávali dohromady programátoři, kteří nemají přehled o jejich právním zakotvení, a už to po nich nikdo nezkontroloval. Nově uváděný obchodní věstník například používá jako vyhledávací parametr IČO, ačkoliv už před pár lety došlo ke změně na . Další možností je hledání podle obchodního jména, které už před časem z obchodního zákoníku také zmizelo a bylo nahrazeno obchodní firmou. Špatně je i základní jmění - správně základní kapitál.

    Obchodní rejstřík je na tom sice lépe, IČ už má opravený, ale také není bez poskvrnky. Namísto obchodní firmy používá název subjektu a tam kde, by měl naopak používat pojem subjekt či právnická osoba, nabízí Hledání dle firem.

    Vím, jsou to nepodstatné drobnosti, které na celkové užitečnosti obou aplikací nemění ani ťuk, ale když už stát dává nemalé peníze na jejich tvorbu, bylo by fajn, kdyby dbal i na detaily. Schválně, jak dlouho to tam v téhle podobě zůstane. :-)

  • 12. 1. 2004 22:37

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Minsterstvi financí na http://wwwinfo.mfcr.cz/ - "Administrativní registr ekonomických subjektů" uvádí IČO, Český statistický úřad na http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp má také IČO.

    Marku, nevíte, který předpis zrušil IČO a zavedl IČ?
  • 9. 7. 2004 10:29

    Petr Němec (neregistrovaný)
    Je zajímavé, že všichni oslavují zpřístupnění OV na PVS, ale nikdo se nezabývá tím, že Economia ho zpřístupnila záměrně v prakticky nepoužitelné podobě, takže každý, kdo chce s OV reálně pracovat, si musí nadále tato ze zákona publikovaná data kupovat od soukromé společnosti. Zkuste si například v OV na PVS vyhledat jen výběrová řízení. Nebo si zkuste sledovat nové zápis v OR ve vybraném kraji. Reálně lze totiž vyhledávat pouze záznamy konkrétní firmy, takže když ji neznáte (například v případě výběrových řízení), máte smůlu. Resp. si můžete za nemalé peníze zakoupit novou službu u firmy Economia.