Napřed uspějeme venku a pak začneme sbírat vavříny doma. Anebo – náš trh je malý a je lepší vyrazit rovnou na globální trh. Obě teorie platí.
„Opera je sice z Norska, ale moc lidí je tu nezná. Se scénou začínají trochu víc spolupracovat až v poslední době,“ říká Hege Tollerudz Oslo Business Region, která pořádala akci Oslo Innovation Week, na které jsme s manažery Opery mluvili i my.
Opera, která přinesla internetovému světu použitelné záložky v prohlížeči a umožnila už chytrým telefonům se Symbianem rychlé a úsporné surfování pomocí komprese, dnes sází hlavně na rozvojové trhy. Na těch se Opera, která se chlubí až 90procentní kompresí webových stránek, uchytila především ve spojení s levnými telefony Nokia.
„Naše největší komunity, které používají Opera Mini, jsou v Indii (50 milionů uživatelů), Indonésii, Nigérii, Rusku nebo Jižní Africe,“ tvrdí viceprezident pro nový byznys Jan Standal.
Software střídá internet
Prohlížeče s redesignovaným „óčkem“ používá 350 milionů lidí po celém světě a do dvou let se Norové chtějí dostat do klubu firem, jejichž hodnota přesáhla jednu miliardu dolarů. „Už nejsme jen technologická nebo softwarová firma – jsme internetová firma. To podle mě nejlépe vystihuje to, kam se Opera během posledních dvaceti let dostala,“ říká kreativní ředitel firmy Arnfinn Hushovd.
Právě on stál za záříjovou změnou designu. A kvůli novému směřování firmy vypadlo také z loga slovo software.
Mobily, mobily, mobily
Z prohlížeče Opery se stal reklamní kanál, a to především pro mobilní svět. „Nové služby přicházejí s placenými modely, ale co zbývá na nás? V podstatě jen bezplatný model kombinovaný s reklamou,“ vysvětluje Standal.
Podle poslední výroční zprávy už příjmy z počítačů nerostou, ale tržby z mobilní scény loni šly nahoru o 129 procent. Norská firma se čtrnácti stovkami zaměstnanců se na mobily zaměřuje čím dál významněji. A to nejen prostřednictvím vlastního obchodu s aplikacemi.
„V našem aplikačním obchodě je dnes víc než 300 tisíc aplikací a her od čtyřiceti tisíc vývojářů,“ popisuje Standal s tím, že se daří jejich službě „all you can eat“. „Za týdenní poplatek mohou naši předplatitelé bez starostí stahovat i placené aplikace,“ dodává Standal s tím, že letos se snaží především posilovat vztahy s velkými hráči mobilního byznysu.
„Vidíme velký potenciál v mobilní reklamě, a to už i v mobilním videu. Navíc marže v tomto novém byznysu se mohou zpočátku pohybovat až kolem sta procent,“ tvrdí Standal.
Opera se kromě mobilních a desktopových displejů hrne i na chytré televizní obrazovky. Balík softwarových nástrojů už má dvacítka výrobců televizorů. „Verze 2.0 přináší nové funkce, jako je třeba podpora druhé obrazovky. To dělá z HbbTV ještě atraktivnější prostředí pro nové služby,“ dodává Standal.
Inovační týden – startupy i programující děti
Sešlost s Operou ale byla jen jedním ze šedesáti zastavení letošního ročníku Innovation Weeku. Kromě klasických pitchovacích soutěží startupů nebo mudrování investorů se do debaty zapojili i vědci z místní univerzity, mezi jednotlivými přecházel i korunní princ Haakon.
Zajímavou oslavu dne Ady Lovelace připravili v městské knihovně, kde proběhla největší kódovací hodina plná desetiletých dívek. Dvě stovky malých Norek se během dopoledne věnovaly práci ve Scratchi nebo sestavování robotů.
„Nechceme děti učit drilu programovacích jazyků. Scratch je naučí algoritmy a programovací logiku. Důležité je, aby i děvčata věděla, jak jejich oblíbené přístroje nebo aplikace vlastně fungují,“ vysvětluje Heidi Austlidz pořádající norské asociace IT firem IKT-Norge.
Pětimilionové Norsko se snaží rozjet inovativní byznys a startupová scéna je na tom podobně jako ta tuzemská. S tím rozdílem, že česká scéna vyprodukovala víc čistě technologických startupů.
Norská startupová hvězda Kahoot se zaměřuje na vzdělávání hrou a má dnes kolem 100 milionů uživatelů. „Ty nejrozjetější startupy v Oslu sídlí v co-workingovém prostoru Mesh. Populární je třeba rozvážkový Lunch Farm,“ dodává Tollerudz.
Cestu do Osla hradila redakci norská ambasáda v Praze.
