Je to jen necelé dva týdny, co svět překvapila PR akce americké platební společnosti PayPal Holdings, která formou lehce vágní tiskové zprávy světu dávala na vědomí, že bere na milost Bitcoin (a některé další vybrané kryptoměny) a umožní svým klientům nákup, prodej a držení kryptoaktiv přímo z jejich PayPal účtu. Dokonce prý do budoucna plánuje integrovat možnost placení kryptoměnami u obchodníků ve své platební síti. Přestože ve zprávě nic nenasvědčovalo, že by plánovaný krok jakkoli pomohl přímé expozici uživatelů kryptoměnám a jejich spotovým trhům, zpráva Bitcoinu během pouhých dvou následujících dnů přidala 19 miliard dolarů tržní kapitalizace.
Od oznámení PayPalu neuplynul týden, kdy by nějaká tradiční finanční instituce neoznámila své plány ve sféře kryptoaktiv, nebo alespoň blockchainové infrastruktury (ať již to v jejich pojetí znamená cokoli).
Začátkem listopadu oznámila svůj plán nabídnout institucionální obchodování s bitcoinem prostřednictvím své švýcarské pobočky i ruská Gazprombank. Tato banka v našich končinách příliš populární není, akce jedné z největších ruských bank, která drží aktiva za 64 miliardy dolarů a která patří největší ruské akciovky vůbec, není coby signál radno podceňovat. Troufám si dokonce tvrdit, že dopad podobných iniciativ na trh bude v dlouhodobém horizontu větší než celá retailová taškařice PayPalu.
Přestože Gazprombank obchodování s kryptoaktivy spustí v Evropě, její krok by také mohl znamenat, že se v Rusku pohnuly ledy a blíží se představení celonárodní kryptoměnové strategie, která otevře dveře používání kryptoměn coby alternativních platebních nástrojů. Ruská federace totiž dnes k Bitcoinu zatím zaujímá trochu schizofrenní postoj. Na jedné straně po létech formální ignorace schválila zákon, který Bitcoin a další kryptoaktiva legalizuje (zákon začne platit od ledna příštího roku), zároveň je ale zakazuje používat coby platební prostředek.
Proč by to mělo Rusko dělat? Podobný krok by zemi umožnil větší finanční nezávislost, samozřejmě za určitou cenu – horší kontroly nad finančními toky než doposud. Zároveň v zemi roste lobby, která by mohla chtít tuto změnu protlačit. Čím dál více investorů totiž dává v Rusku přednost kryptoměnám před jinými druhy aktiv. Podle průzkumu organizace World Gold Council se již Bitcoin v popularitě investičních aktiv dostal na páté místo – tedy před zlato.
Je zde ale ještě něco. Zatímco v roce 2018 začala řada institucí (zejména privátní a hedgeové fondy, nadace a správci financí bohatých rodin) opatrně investovat do Bitcoinu, ale nikdo se k tomu veřejně raději nepřiznával, aby nebyl náhodou vysmíván, dnes je situace opačná. Konzervativní stoupenci Wall Streetu jako Fidelity Investments oznamují vlastní investiční instrumenty pro kryptoměny a akciové firmy (Square, MicroStrategy) se nebojí hrdě přihlásit k tomu, že nakoupily bitcoin.
Mnoho povyku ze špatných důvodů
Zatímco dolarová hodnota se po oznámení PayPalu opatrně blíží 14 000 USD za bitcoin a kryptoměnový Twitter každou chvíli prorokuje nové ATH (all time high – dosud nejvyšší hodnotu) a sem tam i další exponenciální cenový růst, použitelnost bitcoinu k čemukoli jinému než coby spekulativní úložiště hodnoty zůstává tam, kde byla zhruba před rokem (což nemusí být nutně špatně).
Ani Google Trends nenapovídají výrazně zvýšený zájem o bitcoin, ten se pohybuje někde lehce nad úrovní závěru roku 2016. Také tvrdá data blockchainové analytické společnosti Chainalysis nenaznačují, že by použití bitcoinu mimo spekulaci nebo úložiště hodnoty bylo na pořadu dne. Bitcoinové platby u obchodníků tvořily na začátku roku 2019 jen 1,3 % blockchainových transakcí a tento trend se za celé dva roky prakticky nezměnil.
Vstup institucionálních investorů do prostoru tak znamenal hlavně dvě věci. Tou první je důkaz, že tradiční finanční instituce vnímají velký potenciál obchodování kryptoměn a chtějí si z tohoto najednou velmi módního trhu urvat, co to jde. Na tomto faktu je pozitivní snad jen lobbistický tlak, který díky váze svého slova mohou vyvíjet na regulátory. Ruku v ruce s nimi přijdou také další velcí hráči, kteří takzvaně zkrotí spotový trh, takže volatilita bude více organická a manipulace trhu více subtilní. Je to dobře, nebo špatně? To ať si již každý posoudí sám.
TIP: Konec anarchistické éry burz a směnáren kryptoměn. Co přinese evropský návrh regulace kryptoaktiv?
Existuje ale ještě jiná sorta institucionálních hráčů, která je o poznání zajímavější – investoři. Jejich zájem o bitcoin, který signifikantně vzrostl zejména poslední rok, souvisí s tím, že se bitcoinu konečně podařilo odpoutat své ohodnocení od vývoje jiných tradičnějších aktiv. Bitcoin tím pádem začíná být zajímavý coby další alternativní hedgeovací rizikové aktivum. Jeho jedinou výhodou pro investory tak najednou již nejsou jen potenciální extrémní výnosy. Něco podobného si ostatně myslí i říjnový Digital Assets report od Fidelity Digital Asset Service, který rozebírá úlohu bitcoinu coby investičního aktiva na dnešních trzích. Celý trh alternativních aktiv, kde kryptoměny zabírají jen zlomkovou část, přitom v poslední době nabírá rychle na popularitě. Asociace CAIA (Chartered Alternative Investment Analyst) predikuje, že do roku 2025 vzroste o 18 % až 24 %.
Jak již padlo výše, pro placení (pokud nejste terorista, obchodník se zbraněmi nebo země s uvalenými mezinárodními sankcemi) se dnes bitcoin příliš nevyužívá, to ale nemusí znamenat, že není užitečný. Alternativní úložiště hodnoty v zemích s potápějící se a silně dolarizovanou ekonomikou nebo spekulativní a hedgeovací nástroj jsou důvody více než dostatečně ospravedlňující jeho existenci. Je potřeba ovšem trochu rezignovat na narativ, že Bitcoin funguje jako alternativa k fiat penězům, byť se to stále ještě, hlavně díky iniciativám na druhé vrstvě, může jednou změnit.
Rozvíří PayPal stojaté vody využívání kryptoměn k placení?
Vraťme se na závěr ještě k PayPalu. Přestože slíbil zaintegrovat kryptoměny do platebních účtů uživatelů, lze o tom celkem pochybovat. Jedna z překážek je legislativní, druhá bezpečnostní. Kvůli aspektům jako vysoká volatilita a vysoké reputační riziko (krádeže kryptoměn a podvody) spojené se zvýšeným zájmem dohledových orgánů není příliš pravděpodobné, že by si silně regulovaná platforma chtěla komplikovat život tím, že by svým klientům umožnila přímou expozici problematickému aktivu.
PayPal se tak s největší pravděpodobností vydá podobnou cestou jako jeho rivalové, jako je Robinhood nebo Square. Právě ti také nejspíš stojí za nedávným oznámením. PayPal, který si ani nestaví řešení pro integraci kryptoměn sám, si totiž poměrně pozdě uvědomil, že mu ve srovnání s konkurencí začíná trochu ujíždět vlak. Nakoupená kryptoaktiva tak bude nejspíš možné použít jen na spekulaci formou nějakého CFD kontraktu. Časem možná přijde na řadu i to slibované „placení za zboží“, kryptoměny ale nikdy ve skutečnosti neopustí platformu PayPalu a také vyrovnání s obchodníkem v případě platby ve skutečnosti proběhne v dolarech. Uživatelé si na „své“ kryptoměny nikdy ve skutečnosti nesáhnou a budou moci držet pouze tokeny, které si nakoupili (ve skutečnosti spíše zapůjčili) v rámci samotného PayPalu.
To samozřejmě adopci kryptoměn nijak zásadně pomoci nemůže. Jediné, co se tak nejspíše PayPalu po letech podařilo rozvířit, je vlna pozitivního PR, protože najednou společnost, která budí dojem reliktu jiné internetové éry, působí dojmem moderní pokrokové firmy.
ČLÁNKY DO MAILU