Petr Šíma je jeden ze zakladatelů a také řídící partner v investičním fondu Depo Ventures. Český fond směřuje své investice do začínajících technologických projektů a ve velkém také do regionu střední a východní Evropy. Ale v poslední době se rozpřáhl dál.
Depo má aktuálně ve finálním procesu nebo čerstvě uzavřených kolem pěti investic, od fintechových, jako je například nedávno oznámená finanční injekce do WanderWallet, po francouzský deep tech startup s technologií, která má umožnit stavět ve vesmíru a třeba na Měsíci.
„Fantazie nemá hranice,“ komentuje to Šíma. A chválí také ukrajinský startup s „exkluzivní“ protidronovou technologií boje dronu proti dronu. Šíma popisuje, že málokdo umí dronové technologie v takové kvalitě jako Ukrajinci. Celkově má veřejně v portfoliu 53 společností, mezi něž patří blockchainová platforma Tatum, fintech Flowpay, datově-zdravotnické Kardi AI nebo třeba americký kvantový BlueQubit.
Fond hraje ve velkém na středoevropském trhu a když nedávno dělal průzkum mezi českými investory, jeho výsledky ukázaly na pokles investorského apetitu. „Jejich chuť je skutečně menší, než bývávala. Myslím, že je to částečně rozčarování z toho, že zatím nejsou žádné pořádné exity. Navíc se investování ukázalo jako tvrdá práce: člověk udělá investice dva roky po sobě a nic takzvaně necinkne. Najít dobrý startup je obtížné, nejsou to lehce investované a lehce vydělané peníze. Ale zároveň z průzkumu vyplývá, že ti investoři, kteří investují, to začínají dělat pořádně,“ komentuje Šíma.
Co to znamená, pořádně?
Dívají se na startupy dál než jenom v Česku, rozhlížejí se po celé střední Evropě a víc si vybírají. Lokálně tu tolik okamžitě investovatelných startupů zase tolik není.
Když říkáte lokálně, myslíte v Česku, nebo ve střední Evropě?
Konkrétně v Česku. Ve střední Evropě je to lepší, ale záleží, co investor očekává a co hledá.
Překvapilo vás ochlazení zájmu?
Nebylo to až tak překvapivé, vidíme ho v celé Evropě i Spojených státech. Pro mě je víc překvapivá oblíbenost SaaS investic (Software as a Service, pozn. redakce) – SaaS zůstává na špici zájmu, i když z investorského hlediska se o něm mluví jako o nebezpečném, protože AI může SaaS snadno nahradit.
Slyšela jsem, že od SaaSu se naopak investoři odkládnějí…
Říká se to, ale podle průzkumu o něj zájem stále je, je stále na špici. I když roste zájem o defence sektor a deep tech.
Co to znamená? Jsou investoři tak konzervativní?
Myslím, že ano. Že jsou zvyklí investovat do toho, co znají. Myslím ale, že investorské a celkově i startupové prostředí dozrává a lidé konečně chápou, že budoucnost leží v technologiích ze startupů.
Není už to pozdě? Hodně se hovoří o tom, že Evropa vlaje za Amerikou, Česko je pozadu i v Evropě…
Lepší pozdě než nikdy. Řekl bych, že Evropa je proti Americe možná dvacet let pozadu. A my ještě deset let za kontinentem. Ty trendy tu nastupují prostě pomaleji. No dobře, tak asi Ameriku nikdy nedoženeme, děláme věci jinak a v některých věcech to nemusí být úplně špatně, podívejme se na AI. Evropa je velká, peněz je tu hodně, ale trh je nejednotný. Když se zdejší kapitál bude chovat s ohledem na delší výhled, a to znamená trochu rizikověji, hodně nás to posune.
A co v ohledu vývoje AI? I s ohledem na evropskou suverenitu, ochranu dat, tedy témata, která se nyní aktivně řeší.
Samozřejmě na jednu stranu se to tak dá brát, ale ještě se stále můžeme zachránit. Evropa už asi nebude takový ten lídr, kterým bývávala před sto lety. Ale v tomto smyslu to pro nás není souboj. Evropa dnes bojuje tak trochu o udržení evropského životního standardu. Tam technologie potřebujeme.
Stále se jako fond soustředíte na region?
Jeho hranice už jsme překročili. Zvlášť v technologických investicích hledáme už po celé Evropě, i když obvykle se vztahem k Česku nebo CEE.
Co tuto změnu přineslo?
Je to postupný vývoj. Když jsme začali v roce 2019 investovat, vycházeli jsme z toho, co máme. Začali jsme si budovat postavení v rámci regionu a určitý ekosystém. Myslím, že už jsme v regionu poměrně známí a máme koinvestory napříč zeměmi. Dříve jsme byli generalisti, investovali jsme do všeho a zkoušeli, co je nejlepší. Došli jsme ale k tomu, že to nejlepší, na co se zaměřit, jsou fintech a deep tech.
V Praze máme fintechový akcelerátor, v deep techu se dlouhodobě koukáme na vesmírné technologie a budujeme komunitu kosmických technologií a obrany v rámci European Business Angel Networku. Ekosystém deeptechových investorů je celoevropský. A když se s těmi investory známe, začínají se k nám dostávat zajímavé evropské startupy. Můžu sebevědomě říct, že máme komparativní výhodu a přísun zajímavých dealů v oblasti deep tech z celé Evropy. A jsou velmi zajímavé.
Nedávno jste v jednom z podcastů zmiňoval, že tyto investorské skupiny jsou tak trochu jako mafie, v podobném smyslu, jako vznikla PayPal mafie, když bývalí zakladatelé financovali řadu významných technologických projektů. Jste tedy v té správné mafii?
Jsme rozkročení napřič jimi. Tyto „mafie“ vznikají z vyexitovaných startupů, skutečně tak, jako PayPal. Jsme v těch kruzích. Když se podívám na naše investice za poslední tři roky, skutečně vznikly skoro vždy na základě nějakého doporučení a známosti. Investoři si startupy navzájem sdílejí. Když někam chceme investovat, potřebujeme koinvestory. A tak se koukáme na ty, které tam chceme, kteří jsou kvalitní. A oni to dělají taky. No a dostat se do něčeho takového je několik let tvrdé práce.
Když jste zmiňoval deep tech, může být Evropa na vrcholu alespoň v něm?
Má obrovskou šanci. Ve výzkumu jsme světová špička. Ovšem v jeho komercionalizaci už si Evropa tolik nevede a Česko je úplně na chvostu. Přetvářet vědu na byznys je pro celou Evropu obrovská výzva, ale vnímám, že po kontinentě jsou snahy a začínají fungovat. Francie, Švýcarsko, Německo, Finsko, Dánsko nebo Holandsko…
A Česko?
Česko je na začátku. Ale máme Michala Pěchoučka, nedávno jsem vedl hezký rozhovor s rektorem VŠB-TUO Igorem Ivanem, VUT se snaží… Je to ale dlouhodobá výchova, a to celých generací. Každý jaderný fyzik v Americe je byznysmen, protože jsou k tomu vychováváni od dětství. Prostě to uvažování takové mají, tady ne. Výzkumníci vymyslí leccos, ale založit s.r.o.? To je pro ně hrozně složité, mentální bariéra.
Jaké metriky dnes investoři sledují nejvíc ve srovnání s, řekněme, dobou před dvěma lety?
Paradoxně my se díváme stejně, ale řada investorů nyní tlačí na profitabilitu, předtím je více zajímal růst. V Evropě už to ale bylo standardní, chtěli jsme vidět čísla vždycky. Na druhou stranu konkrétně investice do AI s žádnými rozumnými čísly nesouvisejí. To je prostě bláznivé. Jsou startupy, které nemají nic, a už nabraly desítky milionů dolarů.
Mění se valuace startupů?
Valuace jdou nahoru i dolů, nejprve klesly a pak u některých znovu vyrostly. Záleží na fázi a potenciálu startupu. Když šel UiPath na IPO, byla valuace asi pětatřicetinásobek tržeb. Des je dejme tomu na osmi či maximálně desetinásobku – tam, kde jsou ty tržby a je tedy čeho se chytit. My v pre-seedu míříme na valuace kolem 5–10 milionů eur, srovnatelný americký startup má v číslech hodnotu klidně dvacet či třicet milionů. Je to tak prostě dané, trh je větší, potenciál růstu rychlejší, náklady vyšší.
Jak je to u zmíněných projektů v SaaS?
To je velmi individuální. Aby SaaS fungoval, musí mít nějakou ochranu proti AI. Dřív prostě kdo začal s aplikací třeba o dva roky dřív, byl o dva roky napřed. Dnes se totéž s AI dá nakódovat za dva dny. Takže výhoda toho, že mám něco hotové, je prostě pryč. My investoři hledáme takzvanou neférovou výhodu, jako je unikátní přístup k trhu, znalost nebo niche prostor na trhu.
Nedávno mi jiný investor říkal, že zhruba třetina startupů, do kterých šly ještě nedávno peníze, přestala kvůli AI dávat smysl. Vnímáte to taky tak?
S tím souhlasím. Viděli jsme řadu startupů, které měly valuace třeba miliardu a víc – a Claude něco spustil a mohli to zavřít. Záleží ale na oboru, některých se to dotknout nemuselo a nedotkne, proto vnímáme deep tech a fintech jako zajímavé obory. Ale v klasických B2B SaaS, tam je možné, že dvě třetiny projektů prostě odumřou.
Jak velký podíl AI startupů podle vás přežije příštích 18 měsíců?
Záleží. Co se týče AI aplikací, odhaduji, že přežije jeden z tisíce. I obrovsky úspěšné firmy jako Lovable může dnes takový Claude od Anthropicu zlikvidovat velmi rychle.
Další věc je AI infrastruktura, která je obrovsky nákladná, a tam vidím bublinu. A vlastně máme výhodu, že jsme ji jako Evropa nestihli, že se nás její splasknutí nedotkne. Protože jsme neposlali obrovské investice do AI infrastruktury podobně, jako proběhly nejvíc asi v USA. Budovat datacentra v poušti nedává smysl. Softwarové firmy mají najednou miliardy vložené do budov a hardwaru a dělají tak něco úplně jiného než kdysi.
Myslím si, že to, co dělají ChatGPT nebo Anthropic, zvládne open source. Dnes máme open-sourcové AI, které fungují možná ne na sto, ale řekněme na osmdesát procent toho, co ty velké, a jsou zadarmo. Věřím, že Evropa půjde cestou open source. A vidíme, že začínají snahy o to, jak zoptimalizovat AI, aby byla úspornější a nevyužívala tolik výpočetního výkonu. Takže možná ve finále obrátíme svoji nevýhodu ve výhodu.
Všude skutečně slýcháme, že jsme s tím zaspali, ale konkrétně Česko teď datacentra poměrně ve velkém staví, navíc v Evropě se hovoří o soběstačnosti…
Je to tak, problém pro evropskou rezilienci to je. Musíme být na Americe nezávislí a dneska i jsme. Ale datová centra, operační systémy, komunikační systémy, to jsou všechno americké firmy. Já bych ale nepodceňoval pokrok. Myslím si, že se může stát, že přijdou open source AI modely, které budou využívat možná třicet nebo padesát procent výkonu. Pak budou mít problém oni, ne my.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU