Hlavní navigace

Poskytnutí údajů o telekomunikačním provozu a domovní prohlídka

Autor: 74287
Miroslav Krutina

V souvislosti s porušováním autorských práv na Internetu dochází v poslední době také ke stíhání domácích uživatelů, kteří mnohdy doplácí na neznalost zákona. Jaká vlastně platí pravidla pro předání identifikačních údajů účastníků telekomunikačního provozu? A jaká práva a povinnosti mají zúčastněné strany, dojde-li k domovní prohlídce?

V poslední době se, zejména s ohledem na zvýšenou aktivitu orgánů činných v trestním řízení (tj. soudů, státních zástupců a policejních orgánů) v souvislosti s podezřením o porušování autorských práv účastníky výměnných sítí a jiných uživatelů Internetu, úměrně zvyšuje i zájem veřejnosti a především uživatelů uvedeného média o pravomoci orgánů činných v trestním řízení, jejich oprávnění a o práva a povinnosti osob jejich činností dotčených.

Trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi

Jakákoli ingerence orgánů činných v trestním řízení do soukromé sféry člověka je v těchto případech založena na základě podezření ze spáchání trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 152 trestního zákona (event. souvisejícího trestného jednání), získaného na základě podaných informací (nejčastěji např. Českou protipirátskou unií, IFPI apod.) či (při tomto druhu trestné činnosti spíše výjimečně) přímo podaného trestního oznámení nebo ze samotných poznatků policie (zejména z činnosti Skupiny informační kriminality při Službě kriminální policie a vyšetřování nebo i z šetření jiné trestné činnosti).

Trestný čin dle § 152 trestního zákona chrání před neoprávněným zásahem do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi a takové jednání sankcionuje odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty, příp. i odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty, získá-li pachatel tímto činem značný prospěch, nebo dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

Otázka samotné legality různé formy poskytování a užívání autorských děl prostřednictvím Internetu či konkrétně P2P sítí je otázkou k širší diskusi, přesahuje téma tohoto článku a je z hlediska úkonů orgánů činných v trestním řízení v počátcích trestního řízení v podstatě nepodstatnou. Odpověď na tuto otázku má význam pro skutečnost, zda bude zahájeno trestní stíhání, event. i podána obžaloba či osoba takového jednání se dopouštějící bude následně uznána vinnou. Pro úkony orgánů činných v trestním řízení před tímto rozhodováním postačí důvodné podezření ze spáchání takové trestné činnosti (viz dále).

Přípravné řízení

Přípravným řízením je dle § 10 odst. 12 trestního řádu úsek řízení podle trestního řádu od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby. Přípravné řízení tedy zahrnuje objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování v podstatě slouží ke zjištění, zda bude podezřelá (a následně obviněná) osoba v dané trestní věci postavena před soud či nikoli. Dominantní úlohu v této části trestního řízení nemá prozatím soud, ale státní zástupce a policejní orgán.

Informace o podezření ze spáchání trestného činu dle § 152 trestního zákona policejní orgán získává svým šetřením, a to zejména získáním údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (o přidělení IP adres uživatelům, o toku jednotlivých dat apod.). Tyto informace jsou předmětem telekomunikačního tajemství a zároveň se na některé z nich vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat. Orgánům činným v trestním řízení mohou být proto právnickými nebo fyzickými osobami vykonávajícími telekomunikační činnost (v tomto případě poskytovatelé připojení jako např. České radiokomunikace, UPC apod.) ve smyslu § 88a odst. 1 trestního řádu sděleny pouze na základě soudcem vydaného písemného příkazu. Tento musí být řádně odůvodněn a mělo by z něj být patrné, že jeho vydání povede k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Vydání příkazu však není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas sám uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat, k čemuž však v praxi přirozeně dochází pouze výjimečně a ani policejní orgán nebo státní zástupce o takové svolení povětšinou nežádá, jelikož by tímto způsobem podezřelého nežádoucím způsobem upozornili na své šetření.

Výše uvedený příkaz může soud vydat nejprve v přípravném řízení, tj. až po sepsání záznamu o zahájení trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání, nikoli tedy dříve.

Lze konstatovat, že příkaz by měl být vydáván již na podkladě dřívější činnosti policie (jejího sledování příslušného toku dat apod.) nebo informací majitelů webových stránek, poskytovatelů webového prostoru apod. a měl by směřovat k získání údajů o konkrétním počtu uživatelů. Trestní řád rozsah příkazu neomezuje a i podmínky jeho vydání vymezuje značně vágně, nicméně by rozhodně nemělo docházet k poskytování údajů o všech zákaznících poskytovatele plošně. Takový postup by mohl v některých mezních případech kolidovat s právem na tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením zakotveným v čl. 13 Listiny základních práv a svobod a v úvahu by dle okolností případu připadala i žaloba na ochranu osobnosti či uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci.

Proti vydání výše uvedeného příkazu neexistuje žádný opravný prostředek a osoba, jejíž údaje jsou tímto způsobem zjišťovány, se (v této fázi trestního řízení) zpravidla ani nedozví, že byl vydán. Napadnout je tak možno poskytnutí zmíněných údajů až v průběhu dalšího trestního řízení. Pakliže by dotčená osoba prokázala, že údaje byly poskytnuty nezákonně, např. bez písemného příkazu nebo bez existence podezření, že vydání příkazu povede k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, neměl by soud v dalším řízení k takovému důkaznímu prostředku přihlížet.

Na základě poskytnutých údajů policie při ověření důvodnosti svého podezření směřuje svou další činnost nejčastěji k domovní prohlídce.

Domovní prohlídka

Domovní prohlídku lze dle § 82 odst. 1 tr. řádu vykonat jen, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. V daném případě půjde nejčastěji o věc (osobní počítač nebo CD či DVD nosiče). Domovní prohlídku lze provést pouze na základě písemného a odůvodněného příkazu k domovní prohlídce vydaného v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudcem. V příkazu k domovní prohlídce musí být především označena osoba, proti níž příkaz směřuje. Příkaz se doručí osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné (nejčastěji kvůli tomu, že osoba u níž se prohlídka koná, je na útěku), nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení. Domovní prohlídku vykonává policejní orgán, který je povinen své oprávnění ve výše uvedeném smyslu prokázat. Nepředloží-li písemný příkaz k domovní prohlídce vydaný soudem a není-li zde taková překážka, která by jeho předložení bránila, není oprávněn domovní prohlídku provést a dotčená osoba ji umožnit.

Vykonat domovní prohlídku lze jen po předchozím výslechu toho, u koho se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k nařízení domovní prohlídky (§ 84 trestního řádu). To znamená, že pakliže osoba na základě tohoto výslechu vydá policii dobrovolně věci dle názoru orgánů činných v trestním řízení důležité pro trestní řízení, policejní orgán již není oprávněn domovní prohlídku vykonat. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu (např. hrozí zničení věci, její zašantročení) a výslech nelze provést okamžitě (např. osoba je opilá nebo pod vlivem omamných látek). K splnění takových podmínek však u popisovaného tématu bude v praxi docházet zcela výjimečně.

Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit. K výkonu domovní prohlídky je třeba rovněž přibrat osobu, která není na věci zúčastněna (§ 85 trestního řádu).

Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, je povinna tyto úkony strpět (§ 85a trestního řádu). Neumožní-li tato osoba provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor (myšleno odpor fyzický) takové osoby nebo jí vytvořenou překážku (např. zámky, hlídací pes), a to i za použití donucovacích prostředků, ovšem jen takových postačujících k překonání odporu. O tom musí učinit záznam do protokolu, který je policejní orgán povinen vyhotovit, a osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydat jeho opis či písemné potvrzení o výsledku domovní prohlídky, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, nejdéle do 24 hodin. V protokolu o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč dodržena nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je třeba pojmout do protokolu také popis vydané nebo odňaté věci (tuto otázku podrobněji rozebereme v příštím článku).

CIF17_Smuclerova_L

I proti vydání příkazu k domovní prohlídce neexistuje žádný opravný prostředek. Napadnout je však možno i formální vady příkazu k domovní prohlídce (není v něm přesně uvedena osoba, proti níž směřuje, není řádně odůvodněn apod.) a protiprávnost samotného vydání příkazu k domovní prohlídce a zejména pak nezákonný průběh domovní prohlídky, a to buď formou obhajoby v průběhu trestního řízení s odkazem na nelegálnost pořízení důkazních prostředků, stížností na postup policejního orgánu (podaného přímo u příslušného policejního orgánu nebo k Inspekci ministra vnitra ČR), nejčastěji z důvodu včasného nedoručení příkazu k domovní prohlídce, nedostatku poučení podezřelého, nevydání opisu protokolu a v krajních případech i podáním trestního oznámení pro trestný čin porušování domovní svobody dle § 238 trestního zákona nebo zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 trestního zákona.

V příštím článku se v souvislosti s domovní prohlídkou zaměříme na téma vydání a odnětí věci, propadnutí a zabrání věci a vrácení věci.

Anketa

Bojíte se právního postihu při užívání P2P sítí?

Našli jste v článku chybu?