Poslanci chtějí zakázat registrace domén znějících na jejich jména

1. 8. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – Spectral
Ilustrační obrázek
V souvislosti se spekulativní registrací přibližně 134 domén se jmény českých politiků se objevily hlasy volající po zákonné úpravě práva k doménám. Na základě čeho by ale měli zákonodárci rozhodnout, jaké důvody k registraci domény ještě oprávněné jsou, a jaké nikoli? Nehrozí, že nakonec v soubojích o doménu zvítězí ten slavnější a bohatší?

Můj vrstevník, Jiří Salajka si před několika dny podal žádost o registraci desítek domén nesoucích jména českých politiků – podle ČTK se jedná o 134 adres. Jiří Salajka tak může jen za registrační poplatky zaplatit 225.120 korun. Domény, které jsem ověřoval, jsou stále ještě ve lhůtě splatnosti. Jiří Salajka už ale stihl poslancům domény nabídnout po pěti tisících kus. Takový Libor Ambrozek by mu za domény zaplatil hned 15.000 korun, protože Jiří Sajalka požádal o doménu liborambrozek.cz, libor-ambrozek.cz i ambrozek.cz (všechny ve lhůtě splatnosti).

Jiří Salajka není jediný, koho napadlo vydělat na prodeji domén se jmény poslanců a ministrů. Například blanenská firma One.cz si letos v červnu zaregistrovala a zaplatila jméno ministra Cyrila Svobody. Poslancům se takové podnikání (Cybersquatter je osoba, která neoprávněně obsadí doménové jméno) cybersquatterů nelíbí a uvažují prý o schválení zvláštního zákona, který obchodu se jmény známých osob zamezí.

Řekněme „ne“ zákonu o doménových jménech

Považuji za důležité postavit se rázně proti každému záměru ošetřit právo registrace domény zvláštním zákonem. Jednak si myslím, že čím méně existuje zákonů, tím je právo přehlednější a srozumitelnější, a zadruhé protože se domnívám, že všechny právní normy, které by měly právnické či fyzické osoby chránit před zneužitím jejich jmen, již byly přijaty.

Soudy podle stávajících zákonů mohou účinně řešit a řeší spory o domény. Ukazují na to například kauzy, které ve svém středečním článku Foneticky zaměnitelné domény – aktuální vývoj a stav v právu na Lupě rozebíral Ján Matejka.

Kamenem úrazu zákona by bylo určit, kdo má na registraci domény právo.

Pokud si zítra zaregistruji doménu vladimirmlynar.cz, pak nevidím důvod, proč by to mělo (nějakému) Vladimíru Mlynářovi vadit. Snad by se jen mohl chytit za nos a uvědomit si, že to měl udělat dříve než já a využít ji jako alias pro doménu mlynar.cz, kterou používá. V mé doméně pak může být umístěna třeba prezentace ochotnického představení o mlynáři Vladimírovi. Má ochotnické divadlo přijít o možnost propagovat své představení jen proto, že se nějaký Mlynář stal známějším než ten jejich?

Důvodů pro registraci domény může být bezpočet. A přestože mohou být pro každého kromě zájemce o registraci nepochopitelné, pokud provozováním domény nevzniká nikomu újma, nemáme právo nikomu v registraci domén bránit.

Nissan mezi Nissany rovnější

V červnu letošního roku magazín Salon informoval o soudním sporu, ve kterém japonská automobilka Nissan Motors žaluje izraelského emigranta Uziho Nissana, který pod svým jménem dvacet let provozuje v USA společnost Nissan Computers. Nissan Motors žaluje Nissan Computer o 10.000.000 do­larů, protože Nissan Computers od roku 1994 používá pro prezentaci vlastních služeb doménu nissan.com, na niž Nissan Motors vznáší nárok, jelikož je známější a do propagace názvu Nissan investuje více finančních prostředků než Uzi Nissan.

Nissan Motors možná u soudu nevyhraje, ale již nyní se mu povedlo téměř odrovnat držitele domény. Uzi Nissan vynaložil na svou obhajobu před soudem už více než pětinu žalované částky a soudní pře se nepříznivě podepsala na jeho manželství. Má Nissan Motors větší právo na doménu nissan.com než Uzi Nissan?

Cybersquatter, nebo spekulant?

Na první pohled je tu vidět rozdíl. Zatímco Uzi Nissan jistě není cybersquatterem, protože používá doménu se svým příjmením, Jiří Salajka registruje domény s příjmeními cizími. A nejen to, Jiří Salajka se netají tím, že domény registruje ze spekulativních důvodů – hodlá je výhodně prodat. Ani on tedy není cybersquatterem, protože domény nechce použít k provozování vlastních služeb. Typickým cybersquatterem je třeba Kam na Pardubicku, které registrované domény (rejstrik.cz, sporitelna.cz a pod.) používá jako aliasy pro své online služby – pokud ale nezasahuje do práv jiných osob, nelze proti tomuto cybersquattingu nic namítat.

Opačným případem je držitel domény google.cz, který parazituje na dobré pověsti vyhledavače, který má adresu google.com a poskytuje i služby v českém jazyce. Na svou obranu ale Google vystačí s existujícími českými zákony a ani jemu by nový zákon více neprospěl.

MM Influenceři

Zdá se, jako bych celou dobu jednání Jiřího Salajky obhajoval. Není tomu tak. I mně přijde nevhodné. Jsem ovšem přesvědčen, že i proti neopodstatněnému obohacování (jak jinak nazvat nákup a prodej obratem za více než trojnásobek?) už české zákony obranu poskytují.


Poznámka: Autorovo příjmení se letos stalo předmětem doménové spekulace. Poté, kdy autor opakovaně projevil nezájem o převod domény a držitel doménového jména nenašel jiného zájemce, doména zanikla pro neuhrazení registračního poplatku. Autor se domnívá, že stejný osud čeká i domény se jmény poslanců.

Vadilo by vám, kdyby si někdo zaregistroval doménu s vaším jménem?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).