Proexportní servery státní a soukromé

Statistika a výzkumy

Podle květnového výzkumu „Využívání internetu českými exportéry“ (MS Word), kterou si nechala zpracovat společnost Medicont Group, roste pro všechny exportéry význam Internetu. Výzkum rozděluje firmy do tří kategorii (malé, střední a velké), nelze ho brát absolutně, protože byl telefonicky osloven vzorek 250 aktivních exportérů. Nebudu výsledky suše popisovat, pokud máte zájem, můžete si je prostudovat. Z celého výzkumu vyplývají zajímavé závěry. Konkrétně, co se týče podílu využití Internetu jednotlivými exportéry.

Velká konkurence na malém trhu

Než se dostanu k Internetu, musím na úvod sdělit několik obecných faktů. V českém exportu existují dva extrémy. Prvním je koncentrace malého počtu firem, které „dělají“ velká čísla. Jenom Škoda Auto se podílí více jak 10 % na vývozu ČR. Druhým extrémem je teritoriální zaměření. Z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR plyne, že český export směřuje především do Německa (41 %), na Slovensko (8 %) a do Rakouska (6 %). Náš export s deseti nejvýznamnějšími zeměmi tvoří celých 81 % celku. (viz. graf).

Odborné odhady hovoří o cca 5.000 aktivních exportérů. Z pohledu faktu, že existuje minimálně desítka serverů, které se touto problematikou zaobírají, je to dle mého názoru málo. Málo na to, aby se všechny tyto servery na tak malém trhu udržely. Vedle nových startupových projektů (www.exporter.cz, www.cetinfo.com, www.allytrade.cz, www.exportdos­rn.cz) se do služeb na Internetu pustili tradiční poskytovatelé informací a služeb. Nejvíce potenciálu Internetu využívají „adresářové a katalogové společnosti“ (www.kompas.cz, www.abc.cz, www.inform.cz, www.wlw.cz, www.hbi.cz). Nesmíme zapomínat ani na kategorii státní, či veřejnou. Nejaktivnějším hráčem je www.czechtrade­.cz, za ním trošku pokulhává www.export.cz a nejhůře je na tom evidentně www.komora.cz, u které by exportér dle zahraničních zkušeností očekával aktuální a kvalitní servis. Tento výčet jistě není kompletní. Do budoucna lze očekávat spojování úspěšných projektů a koncentraci na jednom místě. Vlaštovkou v tomto směru je spolupráce iHNed, CzechTrade a Cetinfo na společné stránce export.ihned.cz.

Státní versus soukromý sektor

Tento pohled nemohu nezmínit. Provoz zmíněných serverů může být hrazen z následujících zdrojů: z reklamy, z prodeje informací a služeb (buď vlastních nebo zprostředkovaných), anebo muže být dotován. Zde je evidentně privátní provozovatel v nevýhodě.

Stát dnes provozuje dva proexportně zaměřené servery. Historicky prvním je www.export.cz, který má v rámci Ministerstva zahraničních věcí na starosti Správa českých center a www.czechtrade.cz či nově www.exportonli­ne.cz (jedná se pouze o alias), který provozuje Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade – příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu. CzechTrade již dva roky buduje svou zahraniční síť viz. www.czechtrade­offices.com, konečným počtem by mělo být 21 zahraničních kanceláří.

Na nedávné tiskové konferenci sdělil generální ředitel CzechTrade Martin Tlapa novinářům, že jeho agentura investovala do nového serveru www.exportonline.cz kolem šesti milionů korun. Částka je úctyhodná, ale není přehnaná, pokud je celý systém provázán právě na zahraniční kanceláře. Na Internetu lze poskytovat v této oblasti informace a služby. Pokud CzechTrade nepropásne svou příležitost, má možnost stát se monopolem v oblasti proexportních informací. Jeho celosvětovou informační síť malé privátní servery nikdy nebudou moci zaplatit. Co ale nechápu, je státní konkurence na úrovni serveru www.export.cz. Díky vazbě na informace obchodních radů, kteří dříve patřili pod Ministerstvo zahraničních věcí, byl tento server ve své době jediným relevantním informačním místem. Již více jak dva roky tomu tak není a ministr Jan Kavan stále investuje do serveru, který je nekvalitní kopii již zmíněného www.czechtrade­.cz.

Oblast služeb je samozřejmě jiná a právě zde vidím prostor pro privátní sektor a pro tradiční poskytovatele celních, dopravních, překladatelských, propagačních a dalších s exportem spojených služeb. Privátní sektor dnes má dvě možnosti – buď si bude vytvářet své vlastní internetové aplikace, servery apod., nebo se spojí právě s některou z výše popsaných nestátních aktivit a rozšíří si tak bez vyšších nákladů své prodejní kanály.

Kdo na tom všem vydělá?

Nabízí se jednoduchá odpověď – exportér. Bude mít vše na jednom místě, vše bude řešit u monitoru, vše si zařídí prostřednictvím jednoho uživatelského účtu. Není tomu tak. I svět se posouvá dopředu, udělat obchod se zahraničím není vůbec jednoduché. Osobní kontakt a stisk ruky Internetem nenahradíte. I nadále je to o tom, že exportéři musí mít kvalitní produkty, musí je umět nabídnout a nově musí k tomu umět používat moderní technologie.