Jeden rok za ním, dalších pět před ním?
Zdá se to neuvěřitelné, ale v pondělí to byl už rok, co vedení České televize oficiálně převzal Petr Dvořák, bývalý generální ředitel televize Nova. Kavčí hory toto výročí připomněly samostatnou tiskovou zprávou s titulkem „Jeden rok za námi – dalších pět před námi“ s výčtem všech úspěchů současného managementu ČT. Pojďme se ale na působení Petra Dvořáka v čele veřejnoprávní televize podívat bez růžových brýlí, nezávisle. A porovnejme dosavadní výsledky s tím, co nynější šéf ČT sliboval během loňského výběrového řízení a těsně po svém vítězství.
Připomeňme, že Petr Dvořák přišel do České televize po třičtvrtěroční přestávce od odchodu z Novy, kde byl v letech 2003 až 2010 generálním ředitelem a posléze několik měsíců viceprezidentem mediální skupiny CME pro televizní vysílání. Na Nově a v CME skončil na Silvestra 2010, a už tou dobou se začalo v médiích spekulovat o jeho zájmu nahradit v čele České televize tehdejšího generálního ředitele Jiřího Janečka. Jakmile se mu to podařilo, putovalo za Petrem Dvořákem na Kavčí hory mnoho jeho bývalých podřízených z Novy. Jejich výčet by už dnes vysoce překročil číslo 20, ke kterému server DigiZone.cz došel letos na jaře.
Petr Dvořák se v nové roli ředitele veřejnoprávní televize začal objevovat po boku politiků. Zde oznamuje s tehdejším ministrem školství Josefem Dobešem společný projekt na podporu sportu na školách.
Personálie: tři odchody z nejužšího managementu a „exnováci“
Management Petra Dvořáka v ČT postihly za první rok tři odchody. Nejprve z osobních důvodů rezignovala ke konci června ředitelka vývoje programových formátů Jana Kasalová, někdejší několikanásobná kandidátka na generální ředitelku ČT. Ke konci září – oficiálně také z vlastního rozhodnutí – Kavčí hory opustil marketingový a obchodní ředitel Jan Svoboda, Dvořákův protikandidát na funkci generálního ředitele, o kterém nynější šéf ČT tvrdil, že by si ho mezi své spolupracovníky nikdy nevybral. Do třetice ke konci srpna odešel do penze technický ředitel ČT Rudolf Pop, jehož nahradil Dvořákův dlouholetý šéf techniky na Nově Ivo Ferkl.
Bývalých „nováků“ je ve vedoucích funkcích v ČT více. Krátkou epizodu z Novy má za sebou ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, který za šéfování Petra Dvořáka vedl internetové zpravodajství Novy, pravou rukou Dvořáka v ČT je finanční a výkonný ředitel Milan Cimirot, který měl stejnou funkci dlouhá léta i na Nově, kde byl i jedním z jednatelů společnosti CET 21. Výzkumné oddělení ČT vede bývalá šéfka výzkumníků na Nově Renata Týmová, šéfredaktorem zpravodajství ČT je bývalý šéf zpráv na Nově Petr Mrzena a mluvčí ČT je také bývalá mluvčí Novy za Dvořákovy éry Michaela Fričová. A to jde jen o nejviditelnější případy.
Ivo Ferkl byl členem nejužšího managementu Petra Dvořáka na Nově, je jím i v České televizi
„Jasné a spolehlivé“ Události jsou stále až třetí vzadu
Za jednu ze svých priorit při volbě generálního ředitele ČT loni označoval Petr Dvořák proměnu hlavní zpravodajské relace Události, kterou měl za „ostudu ČT“. Události podle něj potřebovaly zvýšit zásah diváků a stát se druhým nejsledovanějším televizním zpravodajstvím v Česku po Televizních novinách na Nově. Jinými slovy, Události by měly ve sledovanosti porážet zprávy na Primě family. To se však zatím nedaří, i když Události prošly za celý rok významnými změnami. Už od Dvořákova nástupu začaly prodlužovat stopáž, od letošního dubna vyměnily studio, grafiku, moderátory a stopáž natáhly až na 48 minut ve všední dny a 45 minut o víkendu.
„Za období od změny se sledovanost zpravodajství v tomto čase meziročně zvýšila o 4,52 procentního bodu na celkový podíl 21,73 procenta diváků. V absolutních číslech to je o 131 tisíc diváků meziročně více,“ konstatuje mluvčí ČT Michaela Fričová. Faktem je, že Událostem přibývají diváci hlavně na zpravodajském kanálu ČT 24, zatímco na Jedničce jejich počet spíše stagnuje. V součtu sledovanosti na obou programech mají stále o poznání méně diváků než Zprávy FTV Prima, i když v neděli se jim je daří porážet. ČT však musela po kritice ustoupit od některých vylepšení, zejména pak od neustále opakovaného sloganu „Jasné a spolehlivé“.
Kritikou nové podoby Událostí se musela zabývat i Rada ČT. Na její žádost musela ČT přestat používat slogan „Jasné a spolehlivé“.
Děti vyhnány na Dvojku, Jednička je „pro starý“
Téměř lynčem zaváněly reakce na rozhodnutí České televize přesunout od Nového roku Večerníček z programu ČT 1 na Dvojku a vytvořit tam celé podvečerní pásmo pro děti. Jak se ukázalo, Večerníčku přesun neublížil, dokonce bývá často nejsledovanějším pořadem dne na ČT 2, ale Jedničce tímto krokem ještě více zestárlo publikum. Právě Jednička je program, s nímž si Dvořákovo vedení zatím stále neví rady. Už loni na podzim slibovalo, že ho zásadně promění, že ubude repríz starší české zábavy a naopak přibudou zcela nové atraktivní formáty. A že největší změna přijde letos na podzim.
Jenže letošní podzim na ČT 1 nabízí repasované Bakaláře, pokračující seriály Vyprávěj a Zdivočelá země a kupu recyklované zábavy z archivu, byť s nově natočeným komentářem. Tedy vše to, co Dvořákovo vedení kritizovalo na programmingu předchozího managementu, zejména pak bývalého výkonného ředitele Jedničky Radana Dolejše. Pokus o náhradu Taxíku novou podvečerní soutěží Můžeme dál? zatím nevychází a Jednička kromě pátku a občas i víkendu nedokáže ostatním dvěma velkým televizím konkurovat. A už vůbec ne u mladšího publika.
Milan Fridrich si podporou Petra Dvořáka před loňskou volbou generálního ředitele ČT zajistil křeslo programového ředitele. Zatím se ale marně pokouší zvednout zájem o program ČT 1, kterému se nedaří lépe než za Jiřího Janečka.
Dvojka se dočkala jasnějšího schématu a každovečerních dokumentů, ale nejvíc se za poslední rok dařilo nejmladším programům ČT 24 a ČT 4 (dnes tedy již ČT Sport). I když v jejich případě za to ani tak nenese zásluhy vedení ČT, jako spíš souhra náhod – mimořádné události vysílané živě na ČT 24 a velké světové sportovní akce na ČT 4. Velkým úspěchem Dvořákova vedení je souhlas Rady ČT s projektem dětského a vzdělávacího kanálu, pracovně označovaného jako ČT 3. Jenže jeho startem dojde po půldruhém roce k dalšímu zásadnímu zásahu do schématu ČT 2, odkud se znovu přestěhuje celé podvečerní dětské pásmo.
Tvůrčí skupiny a „demokratická“ programová rada
Za velké plus nynějšího vedení ČT je označované zavedení tvůrčích skupin, které existovaly naposledy za prvního ředitele samostatné ČT Iva Mathého. Kavčí hory jich mají dvacet a podle Petra Dvořáka se tak jasně oddělila role ČT coby tvůrce a výrobce obsahu od ČT jako vysílatele. Tvůrčí skupiny navíc mají přinést Kavčím horám vnitřní konkurenci. Jak se to povede, uvidíme nejdříve příští rok. O něco delší zkušenosti mají tvůrci s programovou radou ČT, kterou Dvořák zavedl bezprostředně po svém nástupu na Kavčí hory. Skupina odborníků složená ze zástupců vedení ČT a externích spolupracovníků projednává všechny navrhované pořady a schvaluje je do výroby, případně k natočení pilotních dílů.
Z toho, co o programové radě říkají sami tvůrci, to zatím vypadá, že vedení ČT jasně ví, co chce a co nechce vyrábět a co se mu nehodí do jeho konceptu, nechá programovou radou prostě zamítnout. Producenti, s nimiž DigiZone.cz hovořil o jejich zkušenostech s programovou radou ČT, jsou toho názoru, že nejde o tak nezávislý orgán, za který je vedením ČT vydáván. To však nemusí nutně znamenat, že by to tak bylo i ve skutečnosti, protože takový názor mají tvůrci, jejichž projekty programová rada zamítla a nemusí být tedy v hodnocení její práce úplně objektivní.
Programová rada ČT, kterou zavedl management Petra Dvořáka, posuzuje všechny náměty od tvůrců a má zajistit, aby všichni dostali do určitého data odpověď, zda ČT návrh využije, nebo ne.
Více peněz na výrobu a rozvoj, ale ČT čerpá z úspor
Velké diskuse provázelo rozhodnutí Petra Dvořáka investovat víc do původní tvorby, ale sáhnout do peněz ve fondu televizního poplatku, které ČT nastřádala v době ředitelování jeho předchůdce Jiřího Janečka. De facto tak ČT v letošním roce hospodaří s deficitním rozpočtem, ale výrobní úkol díky tomu stoupl z původně plánovaných dvou miliard o víc než 300 milionů korun. Významnou revizí prošel plán na výstavbu nového televizního studia v Brně, za Jiřího Janečka léta oddalovaný a prodražovaný. Náklady tohoto projektu klesly téměř o polovinu, rozpočet stavby seškrtal Dvořákův zástupce a faktický provozní „vládce“ ČT Milan Cimirot (nabízí se paralela s někdejším finančním šéfem Františkem Lambertem, který měl podobnou pozici za Jiřího Janečka).
Česká televize také získala ucelenější pohled na svůj programový, ekonomický a technický rozvoj do konce funkčního období Petra Dvořáka, tedy do roku 2017. Za strategickým dokumentem, který schválila Rada ČT, je vidět rukopis někdejšího šéfa projektu digitalizace ČT Pavla Hanuše, který je v Dvořákově vedení projektovým manažerem. Hanuše si do ČT přivedl Jiří Janeček a získal v něm důležitého odborníka, který hrál prim mezi všemi zástupci televizí při jednání o přechodu na digitální vysílání. Směrem k odborné veřejnosti a médiím dokázal složitá témata vysvětlovat tak, že byla pochopitelná pro všechny. Hanuš nyní stojí za všemi klíčovými projekty ČT, stavěl například tým pro přípravu dětského kanálu ČT 3.
Rozhodnutí Petra Dvořáka sáhnout na úspory předchozího vedení ČT vyvolalo kontroverze. Peníze ale posloužily k navýšení výrobního úkolu.
Komunikace navenek a obraz ČT: je co zlepšovat
Jedním ze zásadních bodů kandidátského projektu Petra Dvořáka na generálního ředitele ČT byla i větší otevřenost ČT a lepší komunikace navenek i dovnitř. Jenže v té se budou muset Kavčí hory ještě polepšit. Rozdíl mezi komunikací za Jiřího Janečka a nyní za Petra Dvořáka není nikterak zásadní. Co ČT nechce, nepoví. Rozhovory, které Petr Dvořák sporadicky poskytuje pečlivě vybraným médiím, se řadí spíš mezi PR texty bez nepříjemných otázek. S některými médii, včetně serveru DigiZone.cz, Petr Dvořák programově nekomunikuje (na vyřízení žádosti o rozhovor s novým generálním ředitelem ČT čekáme marně od loňského října).
Co se týká vizuální podoby ČT, asi by bylo nošením dříví do lesa připomínat největší proměnu za posledních pět let – tedy výměnu log všech čtyř programů, ale také celkového vizuálu Jedničky a Dvojky a především korporátního loga ČT. Nabízí se otázka, zda taková radikální změna byla nutná a zda nejde pouze o snahu Petra Dvořáka jasně vizuálně oddělit svoji éru v ČT od předchozích ředitelů. Totální vizuální proměna veřejnoprávní televize po pouhých pěti letech a druhá změna názvu sportovního kanálu v jeho krátké historii jistě vzbuzují rozpaky a bude nějakou dobu trvat, než si na ně diváci i odborná veřejnost zvyknou.
ČLÁNKY DO MAILU