Hlavní navigace

Radní a ředitel České televize se ostře dohadují kvůli hospodaření Kavčích hor

 Autor: Karel Choc
V jakém stavu je ekonomika České televize? S ostrou kritikou přicházejí nejenom noví členové Rady ČT. Svůj názor úplně otočili i někteří dlouholetí radní.
Filip Rožánek 10. 9. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Rada České televize ze zákona dohlíží na plnění veřejné služby České televize a její hospodaření. Patnáct lidí zvolených sněmovnou zastupuje širokou veřejnost. Ačkoliv jejich mandáty trvají šest let, a přesahují tedy volební období sněmovny, reálně se na fungování kontrolního orgánu v průběhu času přizpůsobuje změnám na politické scéně. Projevuje se to třeba při hlasování o předsedovi a místopředsedech. Největší pozornost je ale vždy soustředěna na příchod nových radních, když někomu vyprší jeho funkční období.

Na DigiZone.cz se změnám v Radě České televize věnujeme dlouhodobě. Letošní volba přála kriticky naladěným zájemcům, protože vládní poslanci zpochybňují hospodaření televize pod vedením Petra Dvořáka. Do rady proto poslali ekonomy Hanu Lipovskou a Pavla Kysilku, moderátora Luboše Xavera Veselého, bývalého televizního manažera Romana Bradáče a novináře Pavla Matochu.

Všichni tito nováčci se netajili tím, že se jim současné řízení televize a její provoz nelíbí. Šestým novým radním se letos stal bývalý hokejista Jiří Šlégr, který před poslanci současný management spíše podpořil.

Ale přinejmenším stejně zajímavé je pozorovat, jak se v důsledku politické kritiky mění chování dlouholetých radních.

Například herec a režisér Jiří Kratochvíl, kterému mandát skončí příští rok na jaře, je v poslední době hodně slyšet. Velmi razantně vystupuje při veřejných zasedáních rady a poskytuje rozhovory, v nichž dává najevo svou nespokojenost.

Jeho vlastní hlasování a výroky ho však usvědčují z toho, že buď svou funkci nevykonával důsledně, anebo se naopak teď vyjadřuje účelově.

Na konci srpna přišel radní Kratochvíl s nečekaným návrhem, aby Rada České televize okamžitě odvolala svou dozorčí komisi. Dozorčí komise je poradní orgán, který pro radu prověřuje veřejné zakázky, nahlíží do smluv a posuzuje ekonomické vztahy. Plán její činnosti schvaluje rada, která může dozorčí komisi zaúkolovat nad rámec schválených kontrol.

Stávající předseda Dozorčí komise Jiří Staněk se ujal funkce v červenci 2018. Na každé veřejné zasedání rady chodí prezentovat, o čem komise jednala a k čemu došla. Radní potom informace berou na vědomí, přičemž mohou diskutovat o tom, co se dozvěděli. Protože jsou všechny zápisy z jednání rady veřejné, dá se snadno ověřit, jak kdo hlasoval.

Z těchto zápisů vyplývá, že Jiří Kratochvíl jednání a závěry Dozorčí komise dlouhodobě podporoval. Většina jich byla schválena jednomyslně, a pokud se někdo zdržel nebo hlasoval proti, nebyl to Jiří Kratochvíl. Jeho postoje se začaly otáčet až po podzimní veřejné kritice poslanců ANO při schvalování výročních zpráv České televize. A s hlasitou oponenturou začal až po červnovém nástupu nových radních.

Radní Kratochvíl v minulých letech bez problémů podporoval stanoviska Dozorčí komise k hospodaření České televize, jejímu rozpočtu i veřejným zakázkám. Nijak mu nevadilo, že Dozorčí komise projednává materiály a posléze o nich hlasuje na dálku, korespondenčně.

Najednou ovšem změnil postoj a argumentuje mimo jiné výhradami poslance ANO Pavla Juříčka. Vadí mu, že se členové Dozorčí komise nesetkávají osobně, ale vyřizují agendu elektronicky. Přitom za poslední dva roky bez problému zvedal ruku pro zápisy, ve kterých je výslovně uvedeno, že Dozorčí komise rozhodla formou per rollam.

„Pokud nějaký účetní subjekt devět let v kuse hospodaří ztrátově a ztrátu kamufluje čerpáním z rezerv, tak je slovo nehospodárnost ještě příliš mírné,“ tvrdí teď radní Jiří Kratochvíl, který přitom na hospodaření televize dohlíží od května 2009. Vykonává totiž už druhé funkční období za sebou.

„Nechali jsme se ukolébat hezkými řečmi o tom, že je vše v pořádku. V této souvislosti bych však rád uvedl, že například o skutečnosti, že ČT dlouhodobě hospodaří ztrátově, jsem se dozvěděl, až když jsem si od externích odborníků nechal zpracovat svůj vlastní posudek hospodaření ČT,“ řekl radní Parlamentním listům.

Střílí se tím do vlastní nohy a pokouší se svalit odpovědnost na někoho jiného. Svůj návrh na odvolání Dozorčí komise zdůvodnil „dlouhodobým ignorováním pokynů“, „špatnou a nekvalitní prací“ a „ztrátou důvěry“. Tvrdí, že v důsledku její činnosti hrozí „nesmírné chyby s velkými finančními důsledky“.

Na místě je tedy otázka, co pan Kratochvíl celou dobu v radě dělal, když vždycky hlasoval pro hospodářské ukazatele a v radě sedí celou dobu, co je Petr Dvořák generálním ředitelem? Nic takového dosud nedával najevo. 

Odvolání Dozorčí komise se snažil prosadit tak vehementně, že se kvůli tomu začal v průběhu srpnové schůze hádat se svými kolegy. Ty zaskočil nejen tím, že by odvolal Dozorčí komisi, aniž by byly procedurálně připravené jakékoliv další kroky, ale především svým názorovým vývojem.

Většina radních se při hlasování zdržela, odvolání Dozorčí komise podpořili jen Jiří Kratochvíl a další radní Vladimír Karmazín.

„Považuji za důležité upozornit na ustanovení zákona o České televizi, pokud jde o odvolání členů Dozorčí komise, kde se stanoví, že pro zánik funkce patří přiměřeně paragraf o odvolání členů Rady ČT. Rada proto musí členy Dozorčí komise odvolat jen tehdy, pokud člen komise přestane splňovat předpoklady pro nezávislý výkon funkce, závažným způsobem naruší důstojnost výkonu funkce nebo se dopustí jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost a nestrannost při vykonávání funkce, anebo se po dobu tří měsíců neúčastní schůze komise. Bez nějakých teatrálních řečí okolo se naučme respektovat zákon, bývá to poslední dobou zcela naopak,“ namítl radní Zdeněk Šarapatka.

„Čeká nás podzim, kdy budeme schvalovat řadu ekonomických dokumentů. I kdyby byla Dozorčí komise sebehorší, což si teď nemůžu dovolit hodnotit, tak nemáme jiné ruce, jak nahlížet do ekonomických dokumentů. Pokud bychom si ji teď celou en bloc odstřelili, tak nejsme schopni vykonávat to, co nám přikazuje zákon,“ dodala nová radní Hana Lipovská.

Generálního ředitele České televize Petra Dvořáka mediální výroky radního Jiřího Kratochvíla znepokojily natolik, že se k nim tuto středu vrátil při dalším zasedání Rady ČT. Na konci srpna nemohl Kratochvíla přímo konfrontovat, protože byl na dovolené.

„Jedná se o vyjádření člena rady, který je podepsán pod všemi výročními zprávami, ke kterým se vyjadřuje. Jako člen rady měl pan Kratochvíl za celou dobu mého působení v pozici generálního ředitele možnost hlasovat konkrétně o celkem devíti zprávách o hospodaření. Šestkrát jste je podpořil, dvakrát jste byl omluven z jednání a jen jednou – letos – jste se zdržel. Ani jednou jste nevznesl požadavek na doplnění zprávy,“ obrátil se Dvořák při první zářijové schůzi na Kratochvíla.

„Považuji proto za nutné říct, že výroční zprávy obsahují veškeré důležité informace o hospodaření České televize. A to včetně toho, jaký je stav a vývoj disponibilních prostředků České televize, resp. jak se někde nepřesně objevuje, takzvané rezervy. Už od roku 2011 výroční zprávy také deklarují, že je financování České televize na úrovni roku 2008 dlouhodobě neudržitelné. Proto jsem nechal zpracovat výtah z výročních zpráv od roku 2011 do roku 2019, ve kterém jsem vyznačil pasáže, v nichž se výše zmíněnému věnuji,“ dodal generální ředitel ČT.

Nejvíce mu vadí Kratochvílovo vyjádření pro Parlamentní listy, v němž radní tvrdí, že z účtů České televize „zmizely tři miliardy“. „Žádám, abyste svá tvrzení o mizení miliard buď doložil, anebo napravil. Hospodaření České televize je transparentní. A je detailně popsáno ve výročních zprávách. Dovolte mi proto jen zopakovat, že ČT má na svých účtech částky, které souhlasí s účetní závěrkou, souhlasí s dlouhodobými plány a rovněž se schválenými rozpočty. Tedy se všemi parametry, které schválila Rada ČT. Česká televize čerpá z volných peněz podle pravidel a na základě schválených plánů,“ vyzval ředitel radního Kratochvíla.

Generální ředitel České televize.
Autor: Karel Choc

Generální ředitel České televize Petr Dvořák

Ten ovšem žádnou opravu nechystá. „Je to můj názor a ne názor rady. Já mám právo své názory říct. A jestli je to veřejně, nebo v hospodě, to je snad jedno. Co jsem napsal, je můj názor a za svým názorem si stojím,“ reagoval Jiří Kratochvíl.

CIF20-online-tip-temata

Česká televize podle evropských pravidel může držet na účtech rezervu maximálně ve výši 10 procent svého ročního rozpočtu, tedy zhruba 700 milionů korun. Tuto částku bude mít k dispozici i v roce 2024, už po skončení mandátu současného generálního ředitele.

Na podzim má Rada ČT diskutovat o aktualizaci dlouhodobých plánů České televize z pohledu hospodaření, programu a techniky. Mimo jiné by se měla vyjádřit k dalšímu fungování stanice ČT3. Také bude schvalovat televizní rozpočet na rok 2021.