Strany vládní koalice pokračují v diskusi, jak upravit financování České televize a Českého rozhlasu. Na stole je několik variant – jednorázové zvýšení poplatků, rozšíření definice poplatníka o majitele mobilů a počítačů, změna vybírání poplatků od firem, případně automatické zvyšování poplatků o inflaci.
Největší rozpory jsou mezi vládními politiky kvůli poslední položce. Takzvanou indexaci poplatků hlasitě podporují jenom Starostové. „Máme další čtyři strany, které vytváří koalici, a tam jsou názory velmi různé,“ připustil minulý týden v Senátu poslanec Jan Lacina (STAN).
„Na rozdíl od malé novely, která řešila jenom změnu volby do Rady České televize, se velká novela bude dotýkat peněženek a kapes všech plátců televizního poplatku. Myslím, že o tom vznikne ve sněmovně poměrně velká diskuse. Uvidíme, jestli si opozice i tenhle zákon vybere jako ten, kvůli kterému stojí za to trávit ve sněmovně tři dny,“ poznamenal na konferenci Digimedia současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Ve funkci ho od října nahradí Jan Souček, který by chtěl získat politickou podporu pro financování podle německého vzoru. U našich západních sousedů platí všechny domácnosti stejnou sazbu poplatků bez ohledu na to, jestli vůbec mají nějaký přijímač. Jde tedy o solidární platbu, příspěvek na veřejnou mediální službu, z níž má prospěch celá společnost.
Budoucímu řediteli České televize by se zároveň líbily poplatky ve výši 180 Kč měsíčně, tedy o 45 Kč vyšší než dnes. V takovém případě by rozpočet veřejnoprávní televize po všech změnách narostl o 3,5 miliardy Kč ročně.
„Přichází ne minutu, ale půl hodiny po dvanácté,“ glosoval záměr svého nástupce současný ředitel Petr Dvořák. „Pokud by taková debata měla znovu začít v pracovní skupině, která připravuje velkou novelu, tak se dočkáme změny zákona o České televizi někdy v roce 2028,“ dodal. Debata vládních politiků už je poměrně daleko.
„Podle mých informací je v tuto chvíli představa Ministerstva kultury taková, že platba bude nadále na základě podobné definice domácnosti, jaká je v zákoně teď. Systémově to bude tak, že domácnost, která má možnost využívat služby České televize prostřednictvím zařízení, na kterých je schopná přijímat živé vysílání České televize, bude mít povinnost platit,“ přiblížil Petr Dvořák.
Televizní poplatky v současné době neplatí přibližně 600 tisíc domácností. „Z toho je ale potřeba vyjmout domácnosti, které jsou definovány v zákoně jako sociálně slabé nebo mají možnost televizní poplatek neplatit,“ připomněl na konferenci Digimedia Petr Dvořák. „Domácností, které by měly poplatek platit, protože využívají službu České televize na mobilu, tabletu nebo počítači, ale zároveň využívají možnost podat čestné prohlášení, že nevlastní televizní přístroj, je asi 300 až 350 tisíc,“ doplnil.
Pokud by politici ponechali televizní poplatky v současné výši 135 Kč měsíčně, ale rozšířili okruh poplatníků o majitele mobilů a počítačů, přineslo by to České televizi přibližně 420 milionů Kč každý rok. „Kdyby potom došlo k navýšení poplatku, adekvátně tomu by se potom tenhle dopad do rozpočtu České televize zvyšoval,“ uzavřel Dvořák.
Veřejnoprávní televize také navrhovala politikům, že by firmy nemusely evidovat a hlásit každý přijímač, ale platily by paušální poplatky podle počtu zaměstnanců. Malí podnikatelé a živnostníci by neplatili nic, největší korporace pár set tisíc korun za rok. Zda se na tom vládní koalice shodne, není nyní jasné. Zástupci Českého rozhlasu při debatě v Senátu řekli, že by chtěli spíš zachovat současný stav.
Dvě miliardy navíc neznamenají skvělé seriály
„Situaci okolo financování České televize sledujeme poměrně bedlivě. Vytváří velké obavy. Pokud se rozšíří báze, ze které se budou vybírat televizní poplatky, a navíc se navýší třeba až na těch 180 korun, dostáváme se hrubou kalkulací někde přes dvě miliardy korun, které by Česká televize jednorázově dostala navíc. A dostávala by je každý rok,“ reagoval na konferenci Digimedia generální ředitel Novy Daniel Grunt.
„Z mého pohledu to vytvoří poměrně zásadní dysbalance na trhu a nerovné podmínky pro komerční hráče. Česká televize by měla větší příjmy, než když se sečtou všechny inzertní televizní příjmy všech komerčních televizí,“ zdůraznil šéf Novy. „Komerční televize se dostanou do nepříjemné situace, kdy musí balancovat mezi diváckým komfortem a příjmy z inzerce, na kterých jsou životně závislé. Velká většina příjmů a způsob financování komerčních televizí pořád vychází právě z inzerce,“ dodal.
| Výnosy televizních skupin (2021) | Tržby za reklamu ve vysílání | |
| TV Nova | 6,1 miliardy Kč | 4,9 miliardy Kč1) |
| TV Prima | 3,7 miliardy Kč | 3,3 miliardy Kč2) |
| Česká televize | 6,8 miliardy Kč3) | 0,6 miliardy Kč4) |
| Zdroj: Obchodní rejstřík, Výroční zpráva o hospodaření ČT | ||
| 1) Součet výnosů z vysílání reklamy a ostatních tržeb z prodeje obchodních sdělení v televizi. Nezahrnuje prodej reklamního prostoru na internetu, předplatné Voyo a ostatní služby a tržby. 2) Součet výnosů z prodeje reklamního času, sponzoringu, product placementu a teleshoppingu. Nezahrnuje prodej internetové reklamy, prodej práv a ostatní výnosy. 3) Z toho televizní poplatky tvořily 5,7 miliardy Kč. 4) Součet výnosů z reklamy, sponzoringu a product placementu, bez prodeje práv a další obchodní činnosti. Vysílání klasických reklamních bloků je omezeno na stanice ČT2 a ČT sport. Výnosy z reklamy na ČT2 musí Česká televize přeposílat do Státního fondu kultury. | ||
„Rozumím tomu, že Česká televize potřebuje pomoc s financováním. Ale myslím si, že s tímto krokem musí jít ve stejnou chvíli jasná definice funkce České televize jako veřejné služby,“ myslí si ředitel televize Nova. „Jaké bude mít cíle? Jakým způsobem by měla svou službu vytvářet? Jaký obsah by to měl být? Když byste měli dvě miliardy navíc a dali je do dalšího nákupu už takhle drahých sportovních práv, pokračovali ve tvorbě komerčních seriálů, zábavy a dalších věcí, tak to posílá komerční televize do nevýhodné a poměrně špatné situace,“ argumentoval.
Podle ředitele TV Prima Marka Singera je zřejmé, že redefinice televizního poplatku dřív nebo později musela přijít. „Řeší asi podstatnou část šetření v České televizi, protože jsem slyšel o 450–500 milionech úspor, takže se to zhruba vyrovná,“ připustil. Zároveň vyzval ke zpracování dopadové studie, co a jaké zvýšení poplatků přinese. „Neznamená to, že když se do trhu s výrobou televizních nebo filmových děl v České republice napumpují další dvě miliardy korun, že vznikne víc skvělých nových seriálů,“ objasnil.
| Propočet dopadů zvažovaných změn zákona o TV poplatcích na rozpočet ČT | |
| Inkaso TV poplatků v roce 2021 | 5,7 miliardy Kč |
| Rozšíření poplatků o mobily a počítače | +0,4 miliardy Kč |
| Zvýšení poplatků na 150 Kč | +0,6 miliardy Kč |
| Změna poplatků u firem | +0,9 miliardy Kč |
| Celkové výnosy z poplatků po všech změnách | 5,7+1,9 miliardy Kč = 7,6 miliardy Kč |
| Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření ČT, Vystoupení Petra Dvořáka v Senátu ČR (12. 6. 2023) | |
„Všichni jsme začali vyrábět mnohem víc pořadů kvůli VOD službám. Dnes už se přetahujeme o každého režiséra, každého scenáristu, každého kvalitního herce. Ti lidé tu prostě nejsou. Pokud se ty dvě miliardy napumpují do výroby, způsobí jedinou věc: inflačně zvednou ceny za výrobu. Nějaký producent s producentskou firmou může tleskat, ale všichni ostatní budou plakat,“ tvrdí Marek Singer.
„Vidíme, jak je příjem z televizní inzerce zásadní, proto potřebujeme mít co největší podíl na trhu, co největší množství lidí, kteří se koukají na náš obsah a na spoty inzerentů. Proto investujeme nejenom do Voya, ale ještě víc do obsahu pro lineární televizi, primárně na hlavní Novu. Ve srovnání s rokem 2020 jsme navýšili investice do vlastní tvorby dvaapůlkrát. V posledním roce a půl jsme zvýšili počet lidí, kteří se u nás starají o vývoj nového obsahu, a máme padesát nebo víc projektů, které jsou pro lineární vysílání i Voyo,“ přidal Daniel Grunt konkrétní údaje za Novu.
„Z pohledu malých televizí, jako je Óčko, je situace ještě mnohem složitější, to je asi zřejmé,“ přidal se generální ředitel Óčka Štěpán Wolde. „Dovolím si doplnit ještě jeden rozměr. Netýká se přímo České televize. Složitost konkurenčního prostředí pro komerční televizní vysílatele je dána také jejich postavením v tom, jaké formáty a objem reklamy mohou umisťovat do svého vysílání. Je to nesrovnatelné s tím, co mohou dělat online média a sociální sítě. Postavení komerčních vysílatelů tedy není ovlivňováno jen Českou televizí, ale i nesrovnatelně volnějším prostorem pro online a sociální sítě,“ uzavřel.
Chci odebírat newsletter
