České Radiokomunikace ani Radim Pařízek nemají představu, co se stane po roce 2017, kdy vyprší platnost kmitočtových přídělů pro jejich regionální multiplexy
Česká televize společně s Radimem Pařízkem, ale také České Radiokomunikace, rozehráli hru o budoucí podobu pozemního digitálního televizního vysílání v Česku. Jejich expandující regionální sítě DVB-T, jimž Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v posledních měsísích štědře přiděloval kmitočty, mají nalákat diváky na volně šířené HD programy, ale také zcela nové stanice, mezi nimiž jsou i čerstvě spuštěné kanály ČT :D a ČT art od České televize. Nové multiplexy ale před sebou nemají příliš dlouhou budoucnost. Jejich provozovatelé otevřeně přiznávají, že nevědí, zda se jim po roce 2017, kdy vyprší platnost kmitočtových přídělů, podaří zachovat vysílání ve stejném, nebo i jen omezeném rozsahu.
Situace je krizová především pro Českou televizi, která na regionální sítě vsadila v případě šíření zmíněných programů ČT :D a ČT art, ale také ČT 1 HD, ČT 2 HD a ČT Sport HD. Řadu diváků tak navykla na HD programy zdarma z pozemních vysílačů, ale nemá jisté, zda je bude moci nabízet i po roce 2017, případně zda to bude za tak příhodných podmínek, jaké jí poskytuje Radim Pařízek se svojí společností Progress Digital. Ta je sice oficiálním provozovatelem Regionální sítě 7, v níž všechny zmiňované programy vysílají, Martin Roztočil z tého společnosti ale říká, že multiplex fakticky patří České televizi. „Jde o virtuální multiplex,“ prohlásil na středeční tiskové konferenci televizní a rozhlasové skupiny Pohoda.
Dětský kanál České televize sehraje důležitou roli ve snaze Kavčích hor získat od ČTÚ nové kmitočty. Na snímku výkonný ředitel ČT :D Petr Koliha a generální ředitel ČT Petr Dvořák na Mezinárodní festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně.
Co znamená ono slovo „virtuální“? Česká televize označuje vysílače, z nichž šíří programy ČT :D a ČT art, za „multiplex 1a“, tedy jakési pokračování celoplošného veřejnoprávního multiplexu 1, který pro ni provozují České Radiokomunikace. Od operátora Regionální sítě 7, ale i dalších regionálních multiplexů, si pronajímá kapacitu a tu prohlašuje za další část veřejnoprávního multiplexu, protože jedině v něm může ze zákona šířit své programy. Do skutečného multiplexu 1 by se už nevešly, protože v něm – rovněž ze zákona – vysílá i Český rozhlas a i kdyby v něm nebyl, pátá programová pozice by se do něj už nevešla, pokud by tedy ČT nesáhla na datový tok stávajících čtyř programů.
Kavčí hory tak hrají vabank: v případě ČT :D a ČT art vsadily na multiplexy, u nichž nemají žádnou dlouhodobou jistotu a hazardují tak s diváky, kteří budou muset časem tak jako tak přeladit, pokud bude kam. Zároveň ale z nových programů i volně šířených HD kanálů vytvářejí nátlakový prostředek, kterým mohou tlačit na ČTÚ, aby nejpozději v roce 2017 našel dostatečný počet volných kmitočtů, který by ČT umožnil pokračovat v pozemním šíření ČT :D/ČT art, ale všech tří HD programů. Jinými slovy, jsme svědky přesně toho, čeho se obával bývalý předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák v případě veřejných testů DVB-T2 v režii Českých Radiokomunikací. Tedy že si diváci na takový dlouhodobý test zvyknou a jeho provozovatel pak bude argumentovat obavami z kritiky veřejnosti, kdyby se testovací vysílání nepřeklopilo v řádně provozovanou síť s definitivně přidělenými kmitočty.
Radim Pařízek připravil Regionální síť 7 na klíč pro Českou televizi. Jeho televizní stanice Rebel a Retro budou v tomto multiplexu jen dočasně.
V případě Českých Radiokomunikací plnohodnotný test DVB-T2 neprošel (může vysílat jen ve všední dny v časech, kdy je většina diváků v práci), u dočasného vstupu programů ČT do Regionální sítě 7, jejíž kmitočty jsou přiděleny jen do roku 2017, ale ČTÚ žádné omezení nevydal. Z diváků, a co hůř – z koncesionářů – se tak může stát docela slušný nátlakový aparát, kterým si ČT na telekomunikačním úřadu vydobude vlastní síť DVB-T2. Jedině ta by totiž dávala smysl pro šíření všech šesti nynějších programů veřejnoprávní televize, pokud tedy už dopředu budeme počítat s osamostatněním kulturní stanice ČT art. To generální ředitel ČT Petr Dvořák sliboval do dvou let – jak by toho chtěl asi dosáhnout, když Regionální síť 7 je už plná?
Jednou z možností je odchod hudební televize Retro a nového programu Rebel do celoplošného multiplexu 4. Ten je však v současné době také plný, vysílá v něm Nova HD, Fanda, Smíchov, Telka, TV Pohoda – Relax a v některých místech Inzert TV. Čtvrtý celoplošný multiplex by tak zřejmě musela opustit Nova HD. Odchod Retra a Rebela z Regionální sítě 7 je ale podle informací serveru DigiZone.cz pravděpodobná, tento regionální multiplex chce totiž výhledově využívat pouze ČT. Dvě programové pozice pro SD kanály Radima Pařízka jsou v něm volné jen dočasně. To by znamenalo, že se ČT art skutečně osamostatní ještě před vypršením kmitočtových přídělů pro Regionální síť 7, tedy před rokem 2017.
Šéf strategie a rozvoje Českých Radiokomunikací Marcel Procházka demonstruje způsob příjmu placené televize přes DVB-T2. Právě o kmitočty pro sítě „druhé generace“ se bude v nejbližších letech hrát především.
Kavčí hory by tak do čtyř let musely najít v DVB-T prostor pro tři HD a dva SD programy, které se nevejdou do současného multiplexu 1. Připočteme-li k nim čtyři SD programy ve veřejnoprávním multiplexu, dostáváme se k šesti SD a třem HD programům. To je tak akorát na zaplnění jednoho celoplošného multiplexu DVB-T2. Na tento standard sice může přejít nynější veřejnoprávní multiplex 1, ale k tomu by Kavčí hory potřebovaly ještě jednu přechodnou síť, aby mohly nějakou dobu šířit svoje programy souběžně v obou standardech. A opět jsme u vysoké hry o kmitočty, v níž ČT drží v ruce trumfy v podobě diváků navyklých na HD programy z pozemních vysílačů zdarma, dětský a kulturní kanál.
Podobnou strategii se chystají u svých regionálních sítí 8 a 12 zvolit i České Radiokomunikace. Podle ředitele pro strategii a rozvoj Marcela Procházky nebudou kvůli krátkodobým kmitočtovým přídělům pro tyto multiplexy hledat zcela nové klienty s programy, které dosud v DVB-T nevysílají, ale nabídnou je stávajícím zákazníkům a jejich programům v HD verzi. Tedy Primě HD, Primě Cool HD, Barrandovu HD a dalším. Pro diváky v dosahu těchto sítí půjde o vítané zpestření programové nabídky – a jak známo, kdo si už jednou zvykne na HD kvalitu, těžko se jí poté vzdává. Stačí šikovně vysvětlit, že případný konec HD vysílání by měl na triku ČTÚ, a negativní odezva veřejnosti by udělala své.
Oba přístupy dávají svoji logiku. Kdyby totiž Česká televize chtěla, mohla od začátku šířit ČT :D a ČT art v celoplošném multiplexu 3 a od začátku by dosáhla zákonného limitu pokrytí 95 procent obyvatel. Takhle ho slibuje do dvou let a mezitím rozjede velkou hru o nové kmitočty. A o to samé, jenom v případě komerčních televizí a jejich HD verzí, se pokusí České Radiokomunikace. V jejich případě ovšem přijde ještě mezikrok s placenou formou DVB-T2, případně s kombinovaným multiplexem, který by obsahoval jak placené, tak volně šířené programy. Jedno je jisté: ČTÚ není rozhodně co závidět.
Satelitní operátoři navrhují vyřadit z legislativního procesu plán pro přechod na DVB-T2
Elektronické podpisy: v září skončí výjimka, budou úředníci připraveni?
Diváci nesledují reklamu aneb Nova jako iniciátor nebo brzda dalšího vývoje
3D tiskař Josef Průša otevřel PrusaLab, největší komunitní dílnu v Praze
