DMCA se podává za osobu, nikoliv za firmu. Je to vlastně čestné prohlášení, že jsem někde našel svůj obsah a chci ho nechat stáhnout.
Třeba takto:
I have a good faith belief that use of the copyrighted materials described above on the allegedly infringing web pages is not authorized by the copyright owner, its agent, or the law.
I swear, under penalty of perjury, that the information in the notification is accurate and that I am the copyright owner or am authorized to act on behalf of the owner of an exclusive right that is allegedly infringed.
Povšimněte si fráze "I swear, under penalty of perjury". Právní váha falešného DMCA requestu je podobná, jako lhaní u soudu pod přísahou.
Stačí autora příslušeného požadavku dohnat k soudu kvůli křivé přísaze a ještě z něj vytáhnout náhradu škody. Je smutným mementem této doby, že nikdo ještě nikdy nebyl za lživý DMCA podnětu odsouzen.
identifikovat = pod DMCA request se musí podepsat konkrétní fyzická osoba
dosah práva = vše je to podle amerického práva, takže proces by se odehrál tam
náklady na právníky = vše zaplatí ten kdo prohraje
Stejně je srandovní, že v USA mají zákon, který jasně stanovuje sankce i pro autory falešných prohlášení a tyto sankce se ještě nikomu nepodařilo vymoci
Že by zákony platily jen pro bohaté a běžný plebs má smůlu? Tak demokracie nemá vypadat!
Musi se podepsat, ale nikdo nekontroluje, ze pravym jmenem, neni to tak?
V tom je prave ten zasadni problem - zadna kontrola, ze DMCA request je vubec validni. Pokud validni neni, nemuzete za nej autora postihnout.
Problem je v tom, ze neexistuje lidska kontrola DMCA (ktera je financne i casove narocna), takze je pro provozovatele serveru mnohem jednodussi a levnejsi radeji kazdy request povazovat za validni a obsah odstranit.
Nevim, jestli to s tim USA myslite ironicky, ale jejich pravni system je bohuzel pro chude velmi problematicky - hlavne kvuli enormnim cenam za pravniky a soudni poplatky.
Stačí autora příslušeného požadavku dohnat k soudu kvůli křivé přísaze a ještě z něj vytáhnout náhradu škody.
Tak určitě. A k tomu postačí pár set tisíc až pár milionů dolarů na právníky. Je to vážně jednoduché. :-P
K článku - absolutně jsem nepochopil, proč si někdo takovou věc cpe na nějaký Tumblr nebo co to je za čoudovej fujtajxl, a patrně od toho ani nemá zálohu.
za citovou újmu, kterou by podalo tisíce lidí, čtenářů toho blogu, každý by požadoval cca 30000 USD odškodného, 30 USD za za den po tři roky, za rozladění na počátku dne, a ušlý zisk ze špatného pracovního výkonu, v případě odstranění nějakého blogu trvale.
Což by Thumblr nakonec řešil tím, že by každému daný blog povolil prohlížet jen nepravidelně.
Právo se nakonec stane zhoubou každé civilizace.