Rušný přístav občanského sdružení Hermes

Tři projekty, skoro 40 milionů korun

V prosincovém článku Sdružení Hermes: jak sehnat a utratit miliony jsme informovali o projektu, kterým chce toto sdružení propagovat zemské digitální vysílání. Konkrétně se tento projekt jmenuje Digitální vysílání – digitalizace jako nový trh a nové technologie (dále jen Digitalizace) a Hermes na něj získal dvacetimilionový grant z programu JDP 3. Polovinu peněz dodal Evropský sociální fond (ESF), polovinu státní rozpočet z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). To však není jediný projekt, na který Hermes získal peníze z ESF.

Ještě před Digitalizací se Hermes začal věnovat projektu Pražské mediální a komunikační centrum (PMKC). Na ten získal dotaci téměř 15 milionů korun. Polovinu opět od ESF, polovinu z rozpočtu pražského magistrátu. Čím se PKMC zabývá? Obsahem projektu je založení a rozvoj aktivit centra dalšího profesního vzdělávání v oblasti médií a komunikace, působícího na území hl. m. Prahy, stojí v oficiálním dokumentu, kterým Hermes žádal o dotaci. Oba projekty – Digitalizace a PKMC – jsou úzce spjaté. Nejen že je Hermes loni v listopadu prezentoval na společné tiskové konferenci, ale představitelé sdružení rovněž užívají oficiální e-mailové adresy s koncovkou „pkmc.cz“, ať již komunikují za projekt PKMC, nebo Digitalizace.

Je Marína Landová ve střetu zájmů?

O dotaci na třetí projekt s názvem Rušný přístav – vzdělávací a informační program pro malá a střední pražská média a agentury Hermes zatím žádá. ESF jej sice už jednou odmítl, Hermes však bude podle výkonného ředitele Jana Vávry o jeho podporu žádat znovu. Spoluautorkou všech tří projektů má být i bývalá členka Hermesu Marína Landová. Ta dříve působila v Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a vystupovala také jako svědek v případu stockholmské arbitráže o televizi Nova, v níž americká společnost CME vysoudila na České republice odškodné deset miliard korun za nedostatečně ochráněnou investici do TV Nova. Marína Landová svědčila ve prospěch CME a proti České republice.

Pro případ Hermes je ale důležitější nynější zaměstnání Maríny Landové. Je jím Odbor řízení pomoci z ESF ministerstva práce a sociálních věcí, který se věnuje selekci, výběru a kontrole projektů podporovaných z peněz ESF. A zde se právě mohla dostat do střetu zájmů. Server DigiZone.cz má totiž k dispozici zápisy z jednání občanského sdružení Hermes, z nichž vyplývá, že Marína Landová byla nejen členkou vedení Hermesu, ale také výkonnou ředitelkou dalšího občanského sdružení: Českého institutu pro mediální výchovu (CIME), s nímž se měl Hermes v případě získání dotací od ESF spojit. Vyplývá to ze zápisu jednání obou sdružení z 9. března 2004 (zápis jednání Hermesu, zápis jednání CIME).

Jan Vávra: žádné CIME neznám

Výkonný ředitel Hermesu a projektový manažer Jan Vávra si ale na žádnou spolupráci s CIME nevzpomíná: Neznám žádné občanské sdružení CIME. Na žádném z našich projektů se žádné jiné občanské sdružení nepodílí. Po předložení zmíněných zápisů z března 2004 se však Jan Vávra náhle rozvzpomněl: Pokud je mi známo, CIME nikdy žádnou činnost nevyvíjel. Což odpovídá zápisům, neboť CIME z nich vychází jako spřátelené sdružení, které by Hermes v případě úspěchu s žádostmi na podporu od ESF pohltil. Zda se tak opravdu stalo, Jan Vávra přesně netuší: K žádnému sloučení nedošlo, aspoň o něm nevím. Na tomto případě lze ale ilustrovat určité mlžení, které je Hermesu při komunikaci s novináři vlastní.

Marína Landová podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové připustila možný střet zájmů a v lednu 2005 oznámila své nadřízené, že se vzdala dalšího působení ve sdružení Hermes. Doktorka Landová není ani předkladatelkou, ani autorkou zmiňovaných projektů, ani se nepodílí na jejich realizaci či kontrole. Případné konzultace jsou obvyklou formou podpory žadatelů a obecně tedy nepředstavují střet zájmů (nejsou samozřejmě zárukou, že projekt úspěšně projde procesem hodnocení a výběru), odpověděla na dotaz serveru DigiZone.cz mluvčí MPSV. Marína Landová podle ní informovala vedoucí oddělení řízení a implementace JPD 3, že od konce roku 2003 do počátku roku 2005 byla členkou občanského sdružení Hermes a že své členství v něm pozastavila.

Opravdu pozastavila?

K pozastavení členství Maríny Landové mělo dojít 10. ledna 2005. Žádost občanského sdružení Hermes i rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou pozdějšího data. Žádost z 26. května 2005, rozhodnutí z 22. srpna 2005, upozorňuje mluvčí MPSV Kateřina Beránková. 6. dubna 2005 však Marína Landová píše e-mailem Janu Vávrovi a dalším představitelům Hermesu, Petru Sakovi, Jiřímu Koubkovi a Miroslavu Pýchovi: Ahoj pánové, dodělala jsem NAHRUBO projekt do opatření 4.1. s uzávěrkou 22. dubna. S Petrem je tam počítáno jen na „supervizi a metodiku + malé lektoření“ – abys neměl pocit, že je toho na Tebe moc. Mirek je hlavně web a e-learning. Jde o projekt PKMC.

Aby nebylo pochyb, že Marína Landová hovoří o projektu, který „nahrubo“ sama napsala, e-mail pokračuje: Podařilo se mi ho nacpat do Akrobatu, takže to sice přečtete, ale poznámky k textu prosím psát jinam. Pokud možno co nejdřív, o víkendu bych to chtěla dočistit!!! Úvod je opsaný z prvního projektu, přílohy ještě nejsou kompletní. Ve výběrové komisi na toto opatření bohužel nejsem, ale uvidíme. Sdružení Hermes před dvěma týdny v tiskovém prohlášení tvrdilo, že Marína Landová se na žádném z jeho projektů nepodílí: Marína Landová ani nepředkládala projekty o.s. Hermes, ani je nedoporučovala ke schválení, ani nekontrolovala jejich plnění. Projekty v dosti komplikovaném řízení bodově ohodnocují proškolení hodnotitelé (nejméně dva až tři na jeden projekt), na základě jejich hodnocení rozhoduje o udělení dotace devíti- až třináctičlenná komise.

Spory s Miroslavem Pýchou

Co říká Hermes na výše uvedený e-mail? Jan Vávra se k němu odmítl vyjádřit. Zeptejte se paní Landové. Argumentujete e-mailovou korespondencí. Musel bych ji vidět, ale připadá mi krajně nevěrohodná. Vzhledem k tomu, že zdroj vašich informací je schopen zcela běžně falšovat bankovní dokumenty, které předkládá orgánům státní správy, jistě by mu nedělalo nejmenší potíže předložit vám zfalšovaný e-mail. To je přece snadné, uvedl Jan Vávra na dotaz DigiZone.cz. Tím zdrojem je Miroslav Pýcha, bývalý člen sdružení Hermes, který měl mít na starost část projektu PKMC věnovanou novinářským seminářům v internetovém rá­diu.

Pýchova firma je jmenována přímo v projektu PKMC jako jeho partner, Hermes s ní ale nikdy neuzavřel partnerskou smlouvu a internetovou prezentaci a e-learning si zajistil jinak. Následně sdružení Miroslava Pýchu vyloučilo, protože prý neplnil zadané úkoly a požadoval vysoké částky na provoz internetového rádia, které by podle Hermesu následně použil pro vlastní projekt internetového Rádia Limonádový Joe (Miroslav Pýcha byl posledním majitelem této kultovní pražské rozhlasové stanice, která však už přes VKV vysílače nevysílá). Jedním ze zástupců Hermesu, s nímž Miroslav Pýcha konzultoval své působení v projektu PKMC, byla i Marína Landová. I to i přesto, že podle Jana Vávry nikdy nebyla členkou užšího vedení Hermesu (to tvoří kromě Jana Vávry ještě Zdeněk Zbořil, Petr Sak a Jiří Koubek, což je manžel Maríny Landové).

Jaká tedy byla role Maríny Landové?

Ke konci roku 2003 mě oslovila paní Marína Landová, jestli bych se nechtěl podílet na nějakém projektu. Že bych pro něj mohl dělat rádio. Stal jsem se členem sdružení a třikrát nebo čtyřikrát jsem šel na školení magistrátu pro žadatele o dotace, vzpomíná Miroslav Pýcha. Jeho firma Dada media měla připravit internetové stránky a ukázku internetového rádia s rozpočtem jeden až jeden a půl milionů korun ročně. Projekt byl podán v dubnu 2005, a pak jsem tak čtyřikrát či pětkrát telefonoval paní Landové, co se s ním děje. A ona mi vždycky říkala, že to ještě není schváleno. Zároveň jsem jim nabízel prostory pro kanceláře Hermesu v Polské ulici, které vlastním.

Podle Miroslava Pýchy měl Hermes už koncem roku 2003 o jeho prostory zájem, po získání dotace od ESF si ale pronajal mnohem dražší kanceláře v centru Prahy, v ulici Na Příkopech. Jan Vávra to však odmítá: Pan Pýcha v době zpracování projektu nabízel možnost pronájmu kanceláří ve svých prostorách. Po schválení dotace jsme zjistili, že z původně slibovaného přízemí se přestěhoval do suterénu, pro kanceláře naprosto nevhodných prostor, které by vyžadovaly úpravy například hygienického zařízení. Výši nájmu ovšem požadoval stejnou. Vzhledem k tomu, že nám byly nabídnuty velmi pěkné prostory za mnohem nižší cenu, pronajali jsme prostory pro kancelář jinde. Zatímco Miroslav Pýcha tvrdí, že se Jan Vávra nikdy nebyl na prostory v Polské ulici podívat, ten říká opak. Byl jsem jimi zděšen. Šlo v zásadě o špinavé, temné a studené sklepní prostory, vhodné tak ke skladování brambor.

Jan Vávra: Nájem na Příkopech je levný

Hermes má v ulici Na Příkopech pronajaty dvě kanceláře, každou na jeden projekt (PKMC a Digitalizace). Jedna má výměru 21 metrů, druhá 27 metrů čtverečných. Platíme 11 euro za metr čtverečný. Pokud si vzpomínám, pan Pýcha požadoval 13 euro na metr čtverečný, vysvětluje Vávra. Spolupráce mezi Miroslavem Pýchou a Hermesem skončila i v případě internetového rádia, které mělo být součástí „e-learningu“ v projektu PKMC. Podle Jana Vávry proto, že Pýchovy finanční nároky byly příliš vysoké. Jeho požadavky přesahovaly možnosti schváleného rozpočtu projektu, například pouze na dovybavení studia chtěl od 235 do 420 tisíc korun. Požadované aktivity partnera jsou běžně pořizovány mnohem levněji, jak jsme si poptávkou u jiných subjektů potvrdili, řekl Jan Vávra serveru DigiZone.cz.

Hermes tedy ustoupil od původního partnera, který je přímo součástí schváleného projektu PKMC. Paní Marína Landová mi někdy v říjnu sdělila, že se mám obracet už jen na pana Vávru a že není důležité, jestli ten projekt bude realizován se mnou, ale zda bude vůbec realizován, a že kontrolní orgán bude zjišťovat, zda projekt je realizován a nic víc, vzpomíná Miroslav Pýcha. Podle Jana Vávry ale nejde o to, že by byla Dada media vyloučena z projektu, ale nepodařilo se s ní uzavřít partnerskou smlouvu. Důvodem byly vysoké finanční nároky pana Pýchy, říká Jan Vávra. Miroslav Pýcha však tvrdí, že se Hermes na ESF obrátil s žádostí, zda by se projekt nedal uskutečnit bez partnera, protože ten nemá na jeho realizaci zájem.

Komu jsou určeny semináře o digitalizaci?

DigiZone.cz v prosinci upozorňoval především na fakt, že projekt Hermesu věnovaný digitální televizi oslovuje především odborníky a že semináře o digitalizaci omílají stále tytéž známé informace, ale Hermes je vykazuje jako uskutečněné akce v účetnictví. Po tomto článku jsme se chtěli jednoho ze seminářů, pořádaného 12. ledna v sídle Hospodářské komory hl. m. Prahy, zúčastnit. Přestože sdružení Hermes rozeslalo pozvánku několika novinářům, Jan Vávra na akreditaci prostřednictvím sekretářky Hermesu odpověděl, že tyto semináře nejsou určeny pro novináře: Dle instrukcí výkonného ředitele o.s. Hermes Jana Vávry Vás sděluji, že Vaše účast na školení provozovatelů vysílání ABSOLUTNĚ NEPŘICHÁZÍ V ÚVAHU. O školení je tak velký zájem, že počet přihlášených se již teď pohybuje na hranicích možností místnosti, kde se školení koná. Jde o školení provozovatelů, takže účast vybraných novinářů je možná pouze v případě volných míst, což evidentně nenastane, napsala nám Klára Hančlová z Hermesu.

Situace evidentně nastala, neboť semináře se zúčastnil zpravodaj ČTK a redaktorka serveru Česká média, kteří odtud přinesli několik zpráv. Jan Vávra později na dotaz DigiZone.cz, zda tedy novináři mají přístup na semináře Hermesu a zda nepovažuje postup v případě serveru DigiZone.cz za diskriminační, odpověděl: Cílovou skupinou projektu Digitalizace nejsou novináři. V zájmu informování veřejnosti byli na seminář pozváni ti novináři, u kterých byla záruka, že budou seriózně a nezaujatě informovat. Taková záruka u vás pochopitelně nebyla. Až začnete seriózně pracovat, rádi vás pozveme. K tomu jen dodatek: asi tři týdny po vydání prvního článku o sdružení Hermes na serveru DigiZone.cz napsal Jan Vávra reakci a požadoval její zveřejnění na základě práva na odpověď, které umožňuje tiskový zákon.

Emoce ano, fakta nikoli

Odpověď na náš článek Jan Vávra zároveň zaslal několika dalším médiím, z nichž například server Česká média ji otiskl ještě dříve, než jsme ji mohli zařadit. Proto – a vzhledem k tomu, že reakce byla čistě emociální a nevyvracela žádná fakta v původním článku DigiZone.cz – jsme ji na server neumístili a odkázali jsme pouze na web Hermesu, kde byla rovněž zveřejněna. Janu Vávrovi jsme dali možnost napsat novou reakci, ve které by shrnul všechny faktické chyby, kterých se podle něj DigiZone.cz v původním článku dopustil. Jan Vávra ji bohužel dodnes nezaslal.

Zajímavé je, že po další vlně výměny názorů mezi Miroslavem Pýchou a sdružením Hermes, kterým DigiZone.cz poskytl stejný prostor, se na náš server obrátil zástupce sdružení Hermes, zda bychom nechtěli vystoupit jako lektoři na jednom z jejich seminářů věnovaných set-top-boxům. Tuto účast jsme odmítli, protože by nebyla v souladu s naším nezávislým postojem. Jako novináři, tedy nestranní pozorovatelé, se však seminářů Hermesu rádi zúčastníme. Tedy pokud toto sdružení uzná, že jsme nezaujatí a nestranní.

Pozn. red.: Jiřího Koubka nominovalo občanské sdružení Hermes mezi kandidáty na člena Rady České televize. Nominaci Hermesu navrhla jeho manželka Marína Landová.