Původní návrh zákona ve verzi, která dorazila do poslanecké sněmovny z vlády, počítal s odkladem o dva roky pro obě diskutované služby, tedy přenositelnost čísla a volbu operátora s tím, že se nerozlišovalo mezi jednorázovou a stálou volbou. Poslanci v tomto bodě učinili určitou změnu, když si z plejády pozměňovacích návrhů vybrali návrh pana poslance Suchánka, který zvlášť vyčlenil jednorázovou volbu operátora a posunul ji o půl roku dopředu, k 30.6.2002.
Nejenže tyto lhůty – a odklad jednorázové volby je v tomto ohledu zásadní – výrazně omezují liberalizaci, takže každý z nás bude nucen snášet fakticky monopolní postavení Českého Telecomu o další dva roky navíc, ale kromě toho komplikují také náš vztah k Evropské unii. Ta sice svým členským státům, které liberalizovaly trh již v roce 1998, umožnila dvouletý odklad u stále volby operátora a přenositelnosti čísla, ale pokud jde o jednorázovou volbu, je zcela nekompromisní. Její postoj je velmi logický: je sice hezké, že se začnou vydávat licence i dalším operátorům, ale pokud lidé nemají reálnou možnost využívat jejich služeb, není to k ničemu. Právě proto dává Evropská komise v poslední době najevo své znepokojení a vystoupením jejího velvyslance v Praze, který tento týden navštívil Senát, dává zcela jasně najevo, že pokud bude zákon přijat v této podobě, otevře EU v rámci jednání o našem členství znovu kapitolu telekomunikací, která už přitom byla zdárně uzavřena. Ani tato hrozba však zdá se nemusí být pro naše politiky dosti významná.
Úplné znění změn, které Senát v předložené verzi učinil, doposud bohužel nemám k dispozici. Pokud však jde o ostře sledovaný paragraf 78, rozhodli se nakonec senátoři posunout obě lhůty o půl roku dopředu. To tedy znamená, že jednorázová volba by mohla být k dispozici od 1.1.2002 a ostatní služby od 1.7. téhož roku. Popravdě řečeno to rozhodně není důvod k bouřlivým oslavám, senátoři podle mého názoru zůstali zbytečně při zemi. Je přitom otázkou, zda z vlastního přesvědčení, nebo z taktických důvodů, s ohledem na to, aby měly změny šanci na přijetí ve Sněmovně. Ta totiž, jak jsme už na Lupě podrobně vysvětlovali, může senátní změny smést velmi snadno ze stolu a prosadit svou původní verzi.
Osobně se mi zdá škoda, že senátoři nešli raději cestou posílení pravomocí ČTÚ ve smyslu známého návrhu pana poslance Švrčka, což by ČTÚ umožnilo provést vlastní technický audit v Telecomu a na jeho základě závazně rozhodnout, zda je možné lhůty zkrátit a k jakému datu. Tuto cestu – jako potenciálně průchodnou i ve Sněmovně – navrhovalo i nedávně stanovisko Centra pro elektronický obchod, se kterým jsem se ztotožnil, senátoři však bohužel šli jinou cestou.
Žádná velká sláva se tedy nekoná, ale pokud se na to podíváme pragmaticky, každého půl roku zkrácení jde k dobru. Rozhodující je v této chvíli, jak se se k zákonu postaví poslanci, kteří úpravy ze Senátu dostanou na stůl v nejbližších dnech.
ČLÁNKY DO MAILU