děkuji za názor, se kterým z velké části souhlasím. K Vašemu textu bych však měl pár následujících připomínek.
Připouštím , že v článku na úkor právní argumentace zjednodušuji, a to to zcela záměrně. (viz. jeden z odstavců mého článku, kde se k tomuto otevřeně přiznávám - také zde najdete důvod proč tak činím). Právě ono zjednodušování je -dle mého soudu- hlavní příčinou Vaší reakce. Měl jsem s tímto počítat.
Hned v úvodu mi dovolte NESOUHLASIT. Je evidentní, že se nemůže jednat o veřejný návrh na uzavření smlouvy podle § 276 ObchZ, protože nejsou specifikovány všechny náležitosti smlouvy, konkrétně není a ani nemůže být uvedeno doménové jméno druhého stupně, jehož registrace má být provedena.
K bodu 1.
V tomto ale nejsme (ani jsme nebyli) v rozporu. Za podmínek které uvádíte lze tato pravidla měnit. Problém je ale v tom, že CZ.NIC nepotrebuje podle tohoto ustanovení souhlas druhé smluvní strany (jak uvádíte uzivatele). Pokud uzivatel souhlasí, tak to opravdu lze - jak ostatně uvádíte. S Vaší argumentací o změně (podstata smlouvy) souhlasím, trvám ale na svém, že hlavním principem je zde rovnost stran.
K bodu 2.
Nejsme v rozporu - pouze doplnujete muj názor.
K bodu 5.
Mám-li být úpřimný tak Vaší argumentaci příliš nerozumím.
Možnost sjednání maximální výše náhrady škody je v opravdu živě diskutovaným tématem, ale dle mého soudu převládá právě v článku zmíněný názor. Ve zbylém Vám dávám za pravdu.
K bodu 6.
V zásadě souhlasím, ale přesto trvám na neurčitosti tohoto (byt jak uvádíte deklaratorního) ustanovení.
K bodu 11.
Souhlas, přesto jde o špatně opsaný zákon, který umožnuje odlišný výklad než říká zákon.
Ve zbylem jsme za jedno (alespon mi to z Vašeho příspěvku tak přijde). Vaše upřesnění beru a to včetně té poslední poznámky :-). CZ.NIC to ale muze pouze prospet - snad si clanku a této diskuse neco vezme.
Každopadné děkuji za názor. Ústav státu a práva AV ČR do toho prosím netahejte (viz. Váš první příspěvek)- ten s tím nesouvisí. Clánek nebyl koncipován jako odborný text, ale spíše jako par radek k zamyslení.
úvodem bych zmínil, co již se objevilo v některých komentářích: ve Vašem článku zcela chybí rozlišování mezi režimem občanského a obchodního zákoníku. Pro otázku vzniku smlouvy podle ObchZ by se např. nechalo uvažovat o konstrukci veřejného návrhu na uzavření smlouvy, takže smlouva by platně vznikla po doručení jakéhokoli (byť konkludentního) potvrzení o přijetí ze strany NIC, pokud by uživatel svou akceptaci podle § 279 ObchZ nevzal zpět.
K bodu 1
Dle mého soudu lze sjednat takový způsob změny smlouvy za podmínky, že (i) "technické, regulační a organizační důvody" budou objektivní, což by bylo nutné posuzovat ad hoc (srovnej též § 56(3h) ObčZ) nebo (ii) ke změně bude dán souhlas uživatele. Nikoli však z důvodu rovnosti stran, jak uvádíte, ale z podstaty smlouvy jako ujednání mezi dvěma stranami, která může být měněna zase jen dohodou těchto stran. Každopádně by se nejednalo o absolutní neplatnost (u ObchZ tím spíše ne vzhledem k §267(1)).
K bodu 2
Pravda pochybné ustanovení, často však užívané v mnoha jiných odvětvích.
K bodu 5
Možnost sjednání maximální výše náhrady škody je i v teorii velmi živě diskutovaným problémem (dispozitivní §379 versus kogentní §386(1)), doporučil bych proto upustit od kategorických závěrů. Odkazu na §574(2) nerozumím, neboť citovaná ustanovení o odpovědnosti za škodu jsou bezesporu lex specialis.
K bodu 6
Jedná se o víceméně deklaratorní ustanovení, u něhož mi připadá poněkud odtažité analyzovat určitost či možnost plnění.
K bodu 11
Poněkud nešťastně formulovaná klauzule o oddělitelnosti ustanovení, domnívám se však, že soud by s její interpretací neměl moc velký problém.
K bodu 6 pravidel
Toto ujednání představuje velký problém z hlediska ochrany spotřebitele, v režimu ObchZ by však bylo zjevně excesivní hovořit o rozporu s dobrými mravy.
Abych byl správně pochopen - nezpochybňuji, že uvedené dokumenty mají řadu právních vad, ale Váš článek mi trochu připomíná honbu za senzací.
Připouštím, že něco může být na mém textu sporné - nejde samozřejmě o nic jiného než o můj právní názor. Navíc článek (a částečně i diskuse) obsahuje řadu zjednodušení, kterých jsem se, ve snaze přiblížit tento problém čtenáři LUPY, (zejména tedy neprávníkovi) dopustil.
Váš názor na mne samozřejmě velmi zajímá, zejména pak vzhledem k (téměř vždy spornému) pojmu "dobré mravy" a "vzdávání se práv do budoucna". Za názor předem děkuji.
Pracovat v Ústavu státu a práva, byl bych mnohem opatrnější na vyjadřování. Je nepochybné, že dokumentaci připravoval nějaký kutil a že ne vše je asi platné, ale některé závěry autora k citovaným ustanovením článku jsou přinejmenším sporné, spíše nepravdivé. Abych byl konkrétní, mám na mysli závěry ohledně domnělé neplatnosti z důvodu vzdání se budoucího práva nebo rozporu s dobrými mravy. V případě zájmu rád upřesním.
ČLÁNKY DO MAILU