V roce 2004 mi pomohl Orkut navázat jedno docela zajímavé kamarádství. Chystal jsem se do Japonska a chtěl jsem najít nějakého \"domorodce\", hovořícího i jinak, než japonsky, abych od něj mohl získat nějaké informace, případně se s ním sejít. Napadlo mě tedy na Orkutu najít Japonce, který by měl nějaký vztah k ČR či Praze, abych mohl jeho přízeň za něco směnit - protože atribut \"jsem veliký dobrák a pomůžu komukoliv\" se na Orkutu nevyplňuje.
Osobně mi na Orkutu do teď chybí více \"smart\" vyhledávání i když některé funkce už byly přidány. Abych mohl pracovat s právě prezentovanými daty - nějak je lépe řadit, filtrovat. Tehdy jsem si v zájmovém klubu Praha našel ručně v seznamu jeho 600 členů Japonce, jehož profil mi prozradil, že hovoří i anglicky, oslovil jsem ho, vyměnili jsme si pár e-mailů, v Tokiu jsem mu zavolal a osobně jsme se pak setkali v Jokohamě na nádraží, kam jsme si oba udělali první výlet (měl snadný úkol - najít tam někde vysokého bělocha v brýlích, jehož portrétovku znal z Orkutu). On se tehdy chystal do Prahy na kratší studia, takže jsem pro něj byl přínosný. Věc zafungovala, protože já chtěl poznat Tokio a on Prahu (dnes je už několik měsíců můj soused a spokojeně si studuje, pomáhá mi s japonštinou a já mu vysvětluji takové věci, jako že si má v tramvaji na Národní třídě pečlivě hlídat peněženku a iPod). Přiznám se, že jsem zkoušel oslovit i další Japonce, dokonce jsem našel jednoho, který se učil v Japonsku nějaký čas češtinu, ale protože jsem pro něj byl cizinec a byla tam zřejmě něco, co bych nazval \"asymetrie vzájemné užitečnosti\", tak z tohoto kontaktu, kromě pár e-mailů jdoucích do ztracena, nic nebylo. Proto bych dělal rozdíl mezi vyloženě byznys sítěmi a sítěmi určenými spíše pro oddech a zábavu. Pokud mě osloví neznámý člověk se zajímavým byznysem, jistě se může uchytit daleko pravděpodobněji, než když mě osloví známý známého známého, že chce přijet do Prahy a ať ho provedu po Pražském hradě. Japonci jsou velmi homogenní národ, který drží pospolu, v Japonsku žije jen velmi malé procento cizinců, takže Orkutu, náhodě a svým vyhledávacím schopnostem děkuji. BTW - Japonci si udělali vlastní systém velmi podobný Orkutu, který se stal velice populárním - www.mixi.jp (pouze v japonštině), což také svědčí o jejich povaze.
Kdyby teď ale např. Jiří Donát, který je na Orkutu v známých mých známých, potřeboval něco přeložit z japonštiny do angličtiny, stejně mu Orkut sám o sobě nějakým jednoduchým vyhledáváním moc nepomůže tuto úlohu vyřešit, přestože já mám sociálni vazbu na Japonce, který umí anglicky. Chytrost zůstává na uživatelích a uživatelé sami musí nacházet kreativní cesty, jak z dat, uložených v těchto systémech, vytěžit co nejvíc. Přitom by šlo zavést něco jako \"životní situace\" a jejich řešení zautomatizovat, datová základna by se v těch systémech našla. Představuji si dotaz - \"Najdi mezi Japonci takového Japonce, u kterého jeho chování a data napovídají, že by mohl mít zájem o Českou republiku\" a systém by našel v množině Japonců i takové lidi, kteří obdivují české skladatele vážné hudby nebo české pivo, protože systém sám by si utvořil vazby mezi ČR a Smetanou a ČR a Budvárkem.
Jestli bych mohl doporučit, ochranu soukromí nechme pro tuto chvíli stranou. Zkusme soustředit síly na
- definici přátelství
- k čemu by přátelství mělo sloužit.
Pokud uděláme tyto dvě složky dobře, vyjde nám z toho i zajímavý příjmový model systému, který by nebyl v rozporu s vlastní filosofií sítí a nezpůsoboval "inflaci přátelství".
Off topic: Jde o skutečně "užitečnou" funkci. Kdybych chtěl přispět s anonymním příspěvkem, určitě se přihlásím pod svým jménem a zašktrnu tuto volbu.
Lupa nám poněkud "microsoftští".
Používám Linkedin. Přišlo mi to jako super nápad, a to do té doby než se to zahltilo těmi, co jim jde o počet connections bez ohledu na to, zda-li předmětnou osobu znají či nikoliv. Zatím jsem bohužel ani jeden pozitivní efekt nezaznamenal (cca 1 rok).
K důvodu, proč se systém zahltil, se dostaneme v druhém pokračování eWorkshopu. Na vině je chybný obchodní model sítě, který lidi motivuje se propojovat, protože jinak jim síť není užitečná. Tuto oblast prodiskutujeme v pátek a už se na ni těším :).
Díky za pěkný příklad. Zmíněný problém bych ovšem vyřešil ještě jednodušeji: v LinkedIn se mnou sám spojil jeden Japonec, který je překladatelem :-)
Jinak ale zcela souhlasím s Liborem v tom, že chytrost zůstává na uživatelích. Sítě jsou v tom ovšem obrovsky užitečným nástrojem, protože nám nejen najdou možné užitečné kontakty, ale ještě před prvním kontaktem nám o těchto kontaktech něco prozradí. Kdo někdy psal dopis cizímu člověku, kterého zná jen z vizitky, ví, o čem mluvím. Oproti tomu kontakty v síti můžeme oslovit cíleně, protože známe nejen jejich práci, ale i zájmy, firmy, kde pracovali, případně jejich blog, a tím se zvyšuje naše šance, že nám daný člověk bude věnovat pozornost a bude se nám snažit pomoci. V této oblasti jsou sítě skutečně užitečné.
Máte pravdu, na ochranu soukromí by se nemělo zapomínat. V tom případě bych to asi řešil volbou "nepřeji si zobrazovat ostatním můj vztah k tomuto kontaktu", případně "nepřeji si zobrazovat mé vztahy s ostatními kontakty (všemi)".
K té intuitivnosti - myslím si, že ta je v tomto bohužel asi to hlavní. Tento mechanismus musí uživatele co nejméně obtěžovat, musí se pro něj stát naprostou samozřejmostí, nad kterou nebude muset přemýšlet. Jinak budeme zase tam, kde jsme nyní.
Vážení přátelé (nebo raději Vážené kontakty :-) - abychom slovo přítel nezprofanovali ještě více, než to již učinily stávající sociální sítě)!
Díky moc za zajímavou "zahřívací" diskusi. Shodujeme se v tom, že přístup sítí k "přátelství" je formální, "digitální" (0-1), a ještě navíc statický - v ničem z toho tedy neodpovídá reálnému životu. Pojďme proto navrhnout jiný přístup.
Velmi blízko mému uvažování byl Ondřej. Zkusme definovat pojem "přátelství" jinak (nestaticky, nedigitálně, a díky tomu i neformálně) a zkusme se zamyslet nad tím, jak by se takové přátelství v rámci sítě vytvářelo (tím, že se na něm dva lidé domluví? Nebo jinak, automaticky?)
A konečně zkusme popřemýšlet, k čemu by toto přátelství mohlo sloužit. Jen k tomu, abychom viděli další kousek sítě? Nebo by mohlo - a mělo - mít hlubší smysl?
Moje nabídka pozvánek pro ty, kdo se naší diskuse chtějí zapojit, a chtějí se proto seznámit s probíranými sítěmi prakticky, samozřejmě stále platí.
Toto mi přijde příliš "nelidské". Mě osobně by ani trochu nebavilo určovat u každého svého kontaktu jak dlouho se s ním z nám a číselně vyjadřovat míru mého vztahu k němu.
Pokusím se rozvést svou předchozí myšlenku. Tedy v podstatě zcela zrušit volbu "tento kontakt je můj přitel zapnuto/vypnuto" a vztahy mezi lidmi "měřit" (ten výraz se mi v tomto kontextu protiví) podle něčeho jiného. Pochopitelně, že každý druh vztahu se mezi lidmi projevuje nějak jinak. Tedy obchodní vztahy mají svá specifika, osobní také. Toto roztřídění však klidně můžeme nechat na uživateli samotném - jsme přeci zvyklí třídit si své kontakty např. na ICQ do skupin ("pracovní", "kamarádi", "spolužáci", "holky z aerobiku"). Dejme tedy uživateli několik předdefinovaných skupin, do jedné z nichž musí každého uživatele při přidání do svých kontaktů zařadit. Tím (v podstatě nevědomky) určí druh onoho vztahu (a systém podle toho bude s daným kontaktem dál pracovat).
To je jen to, co mě teď zrovna napadlo. Jinak mi jako nejobjektivnější kritérium přijde výsledek nějaké statistiky vzájemné komunikace (pokud má nějaký vnitřní komunikační kanál), případně výskyt daných uživatelů ve stejných nebo příbuzných diskuzních fórech, společně navštěvované školy, zaměstnání, společné kontakty. Za každý z těchto faktorů bych udělil dané dvojici kontaktů určitý počet bodů, podle jejichž celkového počtu by se pak určovala míra jejich vztahu.
Ovšem nakonec bych možná přecejen nechal samotnému uživateli možnost se ke svým kontaktům nějak vyjádřit (to, že s někým delší dobu nejsem v kontaktu, nemusí znamenat, že už není můj přítel, apod.). Rozhodně by toto vyjádření však nemělo být pro žádného jiného uživatele přímo viditelné (mělo by se promítat do objektivního výsledku "vypočítaného" systémem).
Samozřejmě že ideální by z tohoto pohledu bylo mít možnost sledovat telefonickou (příp. SMS) a e-mailovou nebo dokonce klasickou poštovní komunikaci uživatelů (tedy mít přístup ke statistickým údajům mobilních operátorů, emailových serverů a pošty).
V praxi bude jednodušší zakomponovat nějaké komunikační prostředky přímo do služby - tedy nějaký interní systém předávání zpráv, diskuzní fóra, příp. nějakou formu instant messagingu - a údaje získané z těchto prostředků doplňovat údaji z jiných zdrojů.
V tomto směru mě celkem zaujala zmínka (v tomto článku) o sumarizačním vyhledavači ZoomInfo. Myslím si, že vhodnou úpravou podobné aplikace bychom mohli získat další cenné informace o vztazích mezi uživateli. Můžeme nechat prohledat internet a zjistit, kde se dva daní uživatelé vyskytují spolu. Z toho lze (ovšem ne na základě pouhých 3 zdrojů) vyvodit další informace o jejich vztahu. Zjistíme, kde jinde jsou zaregistrovaní, jaká diskuzní fóra navštěvují, jakých organizací jsou členy, apod.
Určitě ne. Každý zmíněný systém se potýká s problémem slepice a vejce: začne být totiž uživatelům užitečný až ve chvíli, kdy jich je tam "už dost", ale přitom na začátku potřebuje nějaké uživatele získat. Navíc se ZoomInfo snaží prodávat "super vyhledávání" nad nejširší databází obchodních kontaktů - to je jejich business model - a také k tomu potřebuje tedy mít nad čím vyhledávat. Takže nápad pokusit se o "automatickou strukturalizaci" obsahu internetu se přímo nabízí a zmíněná společnost jej pochopitelně popisuje jako svoji konkurenční výhodu. Ono je to ale opravdu těžké a postup, který zvolili, není principielně schůdný.
A zda to shválně flákají? V žádném případě. Vždyť to má být jejich konkurenční výhoda. Ani jejich platící zákazníci neocení, když naleznou profily podobné těm, které jsem zmínil. Spíše jdou špatným směrem.
V podstatě souhlas, ale kategorizaci bych nedoporučoval manuální (většina lidí by ji stejně nedělala, nebo by ji nedělala konzistentně), a po pravdě řečeno se mi nelíbí ani rozdělení do striktních kategorií - známe problémy s adresářovou strukturou, kdy si často nejsme jisti, kam jsme danou informaci zrovna zařadili. Takový kolega z práce, který s námi chodil do školy a zároveň je milencem naší ženy by nám pěkně zavařil :-).
Řekl bych, že musíme být hodně pragmatičtí a snažit se navrhnout pouze to, co je možné implementovat. Hledání nejlepších vazeb od nás k danému člověku bych z tohoto důvodu i v budoucnu nechal na uživateli; pokud jde o osobní poznámky, určitě jsou užitečné, ale těžko je lze nějak automaticky zpracovávat. Rozhodně je ale lze prohledávat a ukazovat uživateli ve správném kontextu (o něco podobného se snaží i Zoominfo). Takže ve chvíli, kdy budu chtít někoho kontaktovat nebo kdy s ním budu mít schůzku, mi systém naservíruje, kdy jsem se s ním už setkal, co jsem si tehdy poznamenal, případně co si poznamenal někdo jiný (ďábelská funkce - ale šla by realizovat i z pouze zveřejněných informací, například z názorů v diskusích), osobní profil, atd.
Viděl bych to tedy tak, že budoucí systémy budou propojovat uživatele s informacemi v jejich nejrůznější podobě (např. poznámky ze schůzek, z telefonátů, kopie mailů, SMSek, odkazy na prezentace), a tyto informace budou snadno prohledatelné a zobrazitelné v kontextu, který je v danou chvíli, v danou situaci a pro daného uživatele užitečný.
Takže zkusme to rozvést: k čemu by mohlo sloužit "přátelství"?
Ona tu vyvstává otázka - na co vlastně ta síť je? Pouze na to, abych zjistil, kdo z mých kamarádů/známých zná stejné lidi? Abych obtěžoval cizí lidi a chtěl si z nich jen tak udělat další ikonky do Orkutu? První možnost by mohla být nejvíc zajímavé na milenky a milence - člověk by viděl, s kým je sdílel ;-)
Přátelství nejde měřit frekvencí, ale spíš intenzitou kontaktů. Bylo by zajímavé typ vztahu nějak kategorizovat - např. \"spolužák ze ZŠ\", \"kolega z práce\", \"ex-milenec\", \"můj pan domácí\"..., každý vztah by mohl mít i více těchto nálepek a mohl by se zapojit i časový údaj o délce a počátku toho vztahu (takový vektorový FriendsRank). Většinou kamarádský či přátelský vztah vznikne z jiného vztahu - nespadne z nebe, ale zrodí se po nějakém čase ve škole, práci. Ovšem každý asi takto data nedá, někomu budou připadat příliš citlivá a zneužitelná. Binární vyjádření vztahu Friend - 1 / non-friend 0 je však moc málo. Určitě by ale bylo hezké vztah významově definovat např. \"cizinec, kterého jsem neznal a který mě oslovil před týdnem a tak jsem si ho připojil do přátel\" nebo \"spolužák z VŠ, se kterým se vídám už deset let průměrně dvakrát měsíčně\". Systém by pak mohl hledat např. nejlepší vazby pro různé účely od uživatele A k uživateli B, které by mělo smysl využívat v okamžiku potřeby kontaktu - ten by probublával podle nějakých kriterií, protože dobrého přítele, kterého znám dlouho, nenechám kontaktovat někým otravným kvůli něčemu zbytečnému. Nyní mám v Orkutu miliony \"friends\" přes svých pár desítek kontaktů, ale kdybych chtěl najít cestu k někomu důležitému, vzdálenému přes pět lidí, systém mi teď neumožní najít ideální zřetězení lidí, přes které si např. cílová osoba může snadno ověřit naléhavost mého zájmu atd. Čím víc snadno navázaných přátelství síť umožní, tím hůř a dochází k její degradaci. Samozřejmě, spojovat nás na Orkutu mohou hlavně zájmy o stejnou věc a tam jde snadno oslovovat bez obav přímo. Zamýšlel jsem se čistě nad velikostmi veličiny friend a jejími dopady.
"Přátelství" mezi dvěma subjekty by rozhodně nemělo být založeno pouze na informaci zevnitř systému. Na internetu je už v této chvílí spousta (bohužel nestrukturovaných, ale o tom je celý eWorkshop) informací o našem vztahu k jiným lidem. Je samozřejmě nebezpečí, že bychom při realizaci této dobré myšlenky dopadli jako Zoominfo. Ale možná by přece jen šlo najít nějaké modelové situace, ze kterých vztah vyplývá jednoznačně. Pak by hodnota systému pro uživatele výrazně vzrostla, a co je důležitější, systém by měl hodnotu již ve chvíli, kdy by do něj uživatel vstoupil (Google také nepotřebuji používat pravidelně dva roky, aby mi začal být užitečný).
Takovy vztah muze starnout, jeho vazba se muze rozvolnovat tim, ja roste pocet kontaktu a nakonec (zname z Orkutu) jeho relevanci clovek muze sam menit.
Me LinkedIn zprostredkoval kontakt, ktery mi pomohl k jednomu mezinarodnimu obchodu.
Pomohl mi taky rozhybat jednani o peeringu s jednou mezinarodni spolecnosti.
bez ohledu na intuitivnost realizace:
u vztahu bychom meli zadat od kdy do kdy byl a urcity typ vztahu. proste jsem delal pred 3 roky na projektu s panem X, ten trval 6 mesicu, a mr.X byl super.
dale si nejsem jist jestli by protistrana mela videt status naseho vztahu. muze to snizovat uprimnost pri stanoveni typu vztahu.
sit v LinkedId mi prijde nevyuzita, osobne vidim v ramci CR pouze jedno nabizene pracovni misto. sit je v ramci moznosti ok, ale chybi ji obsah.
ad mereni - to je urcite dobre, ale na druhou stranu nerad bych poustel dalsi firmu do sveho soukromi, tj. poskytnou data vetsi nez je muj profil. pro analyzu musi systemu stacit jen profil.
myslim, ze by se to mohlo vyresit skoro samo poskytnutim obsahu, soucasna sit mi prijde moc pasivni. placnu - sit mi pomuze s adhoc problemy, miniprojekty - a diky tomu aw muzeme navzajem hodnotit za jejich reseni, ad ebay pri nakupech a prodejich.
Myslím si, že celé to sdělování ostatním, zda ten který člověk je můj přítel či nikoliv, je trochu mimio. V reálném životě taky každý nemá na sobě nálepku "jsem přítel toho a toho, zatímco toho přítel nejsem". V realitě poznám, zda jsou dva lidé přátelé, podle toho, jak se k sobě chovají, jak spolu komunikují. Proto bych navrhoval spíše než systém přátelství zapnuto/vypnuto zavést pouhé zobrazování toho, jak často spolu daní lidé komunikují, kolik mají společných kontaktů (tedy jsou-li oba členy nějaké skupiny). Výpovědní hodnota těchto údajů je mnohem větší než to, zda si někdo u někoho čistě ze slušnosti nastaví přátelství, přestože jinak je mu daná osoba ukradená.
Presne. Tohle bych se odvazil i zobecnit - pro formalizaci dat obecne plati "radeji sledovat/merit, co lide skutecne delaji (a transformovat to automatizovane do nejakych vhodne zvolenych kategorii), nez je nechat deklarovat, co delaji (prip. co jsou zac, co chteji delat atp.)". Jednak to nevyzaduje namahu, ktera mnohe lidi odradi (coz v pripade socialware snizuje jeho hodnotu pro vsechny, i ty ktere to neodradi), druhak je vypovidacci hodnota IMO vyssi. Samozrejme si uvedomuju, ze tohle zobecneni je hodne odvazne.
Velmi podnětný příspěvek. Souhlasím s následujícími názory:
1. zcela zrušit volbu "tento kontakt je můj přitel zapnuto/vypnuto"
2. měřit vztah lidí podle statistiky vzájemné komunikace
Ale abychom mohli tento způsob "přátelství" realizovat, jaké funkce by musela sociální síť obsahovat? Případně na jaké další aplikace internetu/mobilních telefonů/? by musela být napojena? Pokud si zodpovíme tyto otázky, můžeme se dostat k bližšímu mechanismu měření "přátelství", a to jak jeho automatické (statistika), tak i manuální části (možnost uživatele se k danému kontaktu vyjádřit).