Článek zajímavě kličkuje mezi pojmy, nakousne jednu část a vzápětí se pokračuje něčím jiným (aniž někomu neznalému musí být jasné, že se o něco jiného jedná). Aspoň že jsou do jednoho textu shrnuty nejrůznější argumenty. Nakonec jsme se ale stejně dozvěděli jenom to, že software z druhé ruky lze legálně koupit nebo prodat (což bylo jasné vždy), ale odpovědi na otázku, kdy jej lze legálně použít, jsme se nepřiblížili ani o krok.
No tak já přidám hned 3 problémy:
1) ekonomický software, který firma používá
2) firemní přístup do banky (zejména profibanka u KB)
3) z jiného soudku, zkuste reálně použít hromadnou korespondenci (včetně tisku adresních štítků) v MS Office a v Libre/OpenOffice
Nejspíš se najdou i jiné věci - platí okřídlené: "se změnou software se změní vaše problémy" (tj. problémy nezmizí, jen budou jiné - větší, menší, kdo ví?).
Jsme v Česku a platí zde naše zákony. Takže výrobci a prodejci SW si mohou plácat co chtějí, důležité je, co říká zákon. A platné zákony této země nedělají rozdíl mezi OEM, krabicovkou a corporate, takže pokud firma obmění HW, SW odinstaluje a HW prodá do bazaru, nebo vyhodí do šrotu, může takto opuštěný SW klidně prodat a to komukoli, bez ohledu na to, co plácá jakýsi pan Hlaváč, nebo co je napsáno v EULA. Jediné, s čím by nový uživatel mohl mít problém je situace, kdy s HW, ve kterém je takovýto SW nainstalován, vyrazí někam do ciziny a to ještě jen do určitých ,,demokratických" zemí.
Z hlediska programátora je GPL velmi špatná licence, protože vytváří omezení, která prostě nejde překonat, i kdybych stokrát chtěl (například v jedné aplikaci nelze použít GPL2 a GPL3 kód; dokonce i kdybych chtěl autorovi zaplatit za to, že mi potřebný kód přelicencuje, tak narazím na to, že to právně čistě v podstatě nejde - musel bych získat souhlas od úplně všech, kdo se kdy na tom kódu podíleli, což je jednak prakticky nerealizovatelné, a za druhé velmi právně nejisté, protože se kdykoliv může objevit další člověk, který se na tom kódu podílel, i když nikde v dokumentaci ani zdrojáku není zmíněn). To v důsledku omezuje i uživatele - pokud mu uživateli nabídnout nějakou funkčnost, kterou bych mohl snadno naprogramovat, ale kvůli GPL nemůžu, tak prostě uživatel o tu funkčnost bude ochuzen. A je mu celkem málo platné, že tím přispívá "svobodě" software.
SW z druhé ruky sice "zvyšuje celkové užívání legálního SW", jenže pro koho je tato informace zajímavá? Ať si Pepa Wokna upirátí nebo si je koupí od Franty, M$ z toho tak jako tak nemá ani vorla.
Zbývá tak jakési hledisko "obecného stavu morálky", ovšem upřímně, není ten "nárůst objemu legálního SW skrze nákup z druhé ruky" v kontextu "skutečně obecného stavu morálky" bouří ve sklenici vody?
EULA jako celek není neplatná, pouze body, které jsou v rozporu se zákonem ČR / EU jsou neplatné, ostatně jak sám ESD připomenul:
77:
Dále je třeba připomenout, že právo nositele autorského práva na rozšiřování se v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 vyčerpá prvním prodejem jakékoli rozmnoženiny, ať již hmotné či nehmotné, jeho počítačového programu v Unii provedeným tímto nositelem práva nebo s jeho svolením. Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny
Tady se NEbavíme o přepalovaném sw ale o sw, které má všechny náležitosti. Když si koupím papírovou knihu v antikvariátu, tak se také nedopouštím žádného zločinu a nejsem povinen sám zjišťovat, zda knihkupec nemohl omylem od někoho koupit kradenou knihu. To jen vohnouti z sw branže vytvářejí tak složité licenční podmínky, že ani když se optáte dvou zaměstnanců MS, tak jediné, na čem se schodnou, je že Apple ze ZLO. xD
pro začátek
http://www.lupa.cz/clanky/pravni-aspekty-krabicoveho-software/
http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=138962
a plno dalších článků od právníků
Samozrejme, jirsak vuebc netusi, ze takovy prodej SW je nelegalni, a tudiz je takovej ujednani neplatne, jak konstalovaly i prislusne soudy. Mimochodem, jirsak stejne tak netusi, ze si tzv "OEM" SW muze kopit naprosto kdokoli ...
http://www.alza.cz/microsoft-windows-8-1-cz-64-bit-oem-d484091.htm
http://www.alza.cz/microsoft-windows-8-1-pro-cz-64-bit-oem-d484094.htm
...
A muzem pokracovat, ze jirsak ... to je zajimavy, ze alzu a vsechny ostatni jeste nezavreli za prodej nelegalniho SW ... preprodat takovy SW je pak zcela v souladu se zakonem. Co vic, na kupujiciho se nasledne neztahuje licence a to tak ze vubec, on uziva ten SW na zaklade zakona.
Jistě, pokud si na tržnici koupíte kradené brambory a sníte je, tak už Vám je nevezmou. Pokud si ale v zastavárně koupíte kradené zboží a přijde se na to, tak Vám ho prostě vezmou a o náhradu se můžete soudit leda s tím bazarem.
A když koupíte kradený SW? Jistě už Vám nikdo nevezme ten čas (a užitek), který jste jeho užíváním strávil (to je paralela se snědením brambor)... Ale že by se aplikovala tato paralela i na možnost dalšího užívání místo paralely bazarové? To mi nepřijde tak samozřejmé, jak se tváříte.
Jasně, tuhle námitku jsem čekal... Leč pro sebe jsem si ji odbyl tím, že formulace "díky tomu, že prodal svůj SW, si koupí nový" mi přijde poněkud zvláštní a velice bych se zdráhal v případě tohoto směru příčinnosti použít slovo "povětšinou".
Mně zase naopak přijde, že typické budou tyto dva případy:
1) koupím si nový SW a ten starý můžu vyhodit nebo prodat
2) pominul důvod, kvůli němuž jsem si SW pořizoval, tak ho zkusím aspoň prodat
Jasně, ten Váš scénář nelze úplně odpálkovat kvůli variantě, kdy možnost prodat starý SW je tím, co rozhoduje o (ne)koupi nového (takže uznávám, že mé původní tvrzení není takto absolutisticky vyjádřeno pravdivé), ale opravdu nevidím důvod jej považovat za většinový.
Zvláště když jeho potenciál odčerpávají sami producenti SW nabídkami "majitelům verze X upgrade na verzi X+ za levno" - tohle cílí přesně na ty, kteří by chtěli nejnovější verzi, ale zaplatit to "od základu" by pro ně bylo neúnosné.
Zbývá tak možnost "mám SW od firmy A a chtěl bych ten od firmy B", tam skutečně tečou peníze od Pepy přes Frantu, ovšem vlastně firmě B za SW firmy A, což je taková pěkná absurdní tečka.
Pokud na necem delam a to zejmena ve vynalezech/inovacich, tak vedle normalniho platu a jednorazove odmeny mohu ziskat i nejaky mensi podil na zisku/prodeji. V nekterych pripadech muzou takovi lide i kecat do rizeni. Delaji to tak slusne zahranicni firmy, nikoli vsak ceske. Nechavame se oskubat.
Hodne zalezi na smlouve. Na druhou stranu je i bezne ze smluvne je s developery nastaveno ze jakkekoliv bugfixy do existujiciho kodu jsou zdarma.
Vázaný prodej není v ČR zakázán. Pouze může být považován za diskriminaci spotřebitele. Ale vzhledem k tomu, že vám nic nebrání koupit si samostatně hardware a samostatně software, těžko může jít o diskriminaci. Ostatně i ten lidový termín „vázaný prodej“ se používá v jiném významu, než jste jej použil vy – pokud nákup jednoho výrobku nebo služby je podmíněn nákupem jiného výrobku nebo služby.
Na začátku se vám objeví licence, kterou můžete odmítnout, a jak tam máte výslovně uvedeno, licenci pak můžete vrátit prodejci a ten vám vrátí odpovídající část ceny. O tom, že byste tu licenci měl prodávat někomu jinému, tam není ani slovo. Jinak v prodeji té licence vám vlastně nic nebrání, akorát by byl hlupák ten, kdo by si jí koupil – k čemu by mu byla licence opravňující provozovat software na vašem počítači?
To ovšem demonstrujete zásadní nepochopení smyslu licencí:
Pokud není uzavřena licence, bez ohledu na důvod (nelíbí se vám, tak jste ji nepodepsal, je neplatná, whatever), tak to ze zákona znamená, že příslušný licencovaný produkt nesmíte používat (abstrahuji od výjimek typu volné užití). Neznamená to, jak si zřejmě myslíte, že ten licencovaný produkt můžete používat zcela libovolně.
Jinými slovy, pokud se jako uživatel snažíte dokázat neplatnost licence, tak děláte pěknou blbost, protože to postihne víc vás než poskytovatele licence.
Neni to nahodou tak, ze licence je neplatna pouze v danem bode a nikoli cela? Posledni EULA jsem necetl ale pri navrhovani pravnickych dokumentu se na to pamatuje a uvadi se tp take ve smlouve. Tedy uziti je mozne a dane body v rozporu se zakonem neplatne?
S vasi interpretaci by se mohlo stat ze tisice udajne legalne nabytych prav k uzivani se stanou schvalenim nejakeho zakona neplatnymi. A mohl by zacit hon na carodejnice...
*Já* se nesnažím dokazovat, že licence na mnou používaný software jsou neplatné. Jenom informuji pána, který takovou snahu má, co by to pro něj skutečně znamenalo. Takže ano, reálně samozřejmě budou neplatná jenom ustanovení v rozporu s naším zákonem, ale to není situace, kterou "b" nastolil.
Který software jste si takhle koupil? A není to trochu drahé kupovat za miliony nebo stovky milionů celý software, když chcete jen uživatelskou licenci? A postupujete tak pokaždé? Když chcete letět na Kanáry, koupíte letadlo, když chcete bydlet v bytě, koupíte celý panelák, když si chcete dát inzerát do novin, koupíte celé vydavatelství?
Jaký převod myslíte? OEM licence od MS jsou vázané na počítač, když jej prodáte i s OS, může kupující OS na tom počítači klidně znovu aktivovat, Microsoft ani neví, že je držitelem licence jiná osoba. Podobně to nejspíš bude v obchodech, tam bude zřejmě licence vázána na uživatelský účet. Takže pokud software nainstalujete na zařízení spárované s daným účtem, aktivace bez problémů projde, a provozovatele obchodu nezajímá, komu ten účet zrovna patří.
Převod licenčních práv musí být správně podložen potřebnými dokumenty, smluvně i fakturaci, nelze zpochybnit takto získanou licenci. Původní licence musí patřit k řádně zakoupené licencí, jde o původ originální licence. První licence musí mít jasný původ a být řádně zakoupena, jako oficiální legálně prodána licence, pokud nechcete mít problémy se zakoupenými licencemi.
Je pravda, že při následném prodeji licencí dalšímu subjektu, dochází k tzv. vyčerpání práva autora. Tento pojem znamená, že práva Microsoftu se již na tyto licence nevztahují. Ale stále to nesplňuje nařízení Evropského soudu o doložení přenosu práv na používání. Nestačí mít jen fakturu, notářské ověření nebo certifikát. Jen pro úplnost připomínám, že o vyčerpání práv lze uvažovat pouze u těch licencí počítačových programů, které byly získány z oprávněného zdroje. Pro prodat nelze takovou licenci, která nebyla získána legálně a která nebyla určena k prodeji!
Nejčastěji a nejlevnější prodávaná nelegální licence je Microsoft Developer Network -MSDN a Microsoft Authorized Refurbisher (MAR)
Nikdo ze software žádné nadzboží nedělá. Z pohledu práva si vždy kupujete nějaká práva – když si kupujete chleba nebo pračku, zpravidla kupujete veškerá práva, k bytu také můžete koupit veškerá práva (pak je to koupě bytu) ale také jen některá (pronájem). U softwaru je to to samé – můžete koupit veškerá práva (tedy i zdrojáky, právo na další šíření apod.), ale zpravidla kupujete jen omezená práva. Tato omezená práva pak můžete zase prodat dál (což je rozdíl třeba od toho nájmu bytu – tam záleží na konkrétní smlouvě, zda můžete mít podnájemníka). Dříve možná nebylo úplně jasné, zda tahle možnost prodat ta práva dál vyplývá přímo ze zákona, nebo zda je to jako u toho pronájmu bytu a záleží na smlouvě. Dnes už to tím druhým způsobem snad nikdo nevykládá a všichni se shodnou, že ta práva je možné automaticky prodat dál.
Akorát že jsou to pořád jen nějaká omezená práva (třeba právo používat ten software na jednom konkrétním počítači). A teď se vedou (podle mne absurdní) spory o tom, zda se tím prodejem nemohou odkudsi vynořit jakási další práva, která ten původní majitel neměl, ale kupující je už mít bude. Tj. že by prodávající prodal právo používat software A na počítači X, ale kupující by koupil právo používat software A na počítači Y.
V bazarovém prodeji „plných“ licencí žádný problém není, tam má prodávající právo používat software třeba na jednom (ne konkrétním) počítači, toto právo prodá a kupující získá to samé právo. Problém se týká licencí, které jsou nějakým způsobem vázané – na jméno, na konkrétní počítač apod. Tyhle vázané licence už samozřejmě výrobce poskytuje se slevou.
Přizpůsobovat se poptávce nelze donekonečna. Poptávka samozřejmě je mít všechno zadarmo, ale to se nabídkové straně nevyplatí.
Akorát jste trochu rozvedl to, co jsem napsal já – a ještě nepřesně. Rozdíl není v tom, zda je něco hmotné nebo nehmotné. Rozdíl je jenom v tom, že v případě chleba nebo pračky si většinou kupujete všechna práva – ale není to nutné. Třeba v případě bytu nebo (zatím méně často) auta je obvyklé kupovat i omezená práva (říká se tomu například pronájem nebo půjčka). V případě software si obvykle kupujete jen omezená práva. Ale je možné odkoupit i všechna práva – získáte tím i zdrojáky, možnost šířit software dál podle svého uvážení… Akorát se budete muset trochu víc plácnout přes kapsu. Ale to všechno už jsem psal v předchozím komentáři.
Jediné, co jste napsal navíc, je „vyrobit si stejný chleba/pračku podle vzoru“, což je nesmysl – mít hotový chleba opravdu nestačí k tomu, abyste věděl, jak upéct jiný chleba.
České zákony také neznají pojem "Microsoft Windows", tak jak si může Microsoft dovolit svévolně něco takového vyrábět a dokonce prodávat? Tomu "idiotismu" se říká segmentace trhu, a jde o to, že když už jste něco prodali za plnou cenu a zbývají ti, kteří si to za plnou cenu nekoupí, je vhodné pokusit se jim to nabídnout za cenu nižší. Protože někteří si to za tu nižší cenu koupí a spokojeni jsou nakonec oba - výrobce, který vydělal další peníze, i zákazník, který místo ničeho má software, který chtěl používat. Dělá se to běžně - studentům se dá sleva na volání nebo na jízdném, když byt neprodáte, nabídnete ho ke koupi, dopravce vám nabídne místo v autobusu místo aby se vám snažil prodat autobus i s řidičem.
„Software převádíme od subjektů, které s námi mají smlouvy o mlčenlivosti, neodkupujeme od jednotlivců a menších firem,“ ;-)
Známý si koupil do firmy Windows 7 od Výhodný software. Nějakou dobu vše fungovalo normálně, ale pak se daná instalace deaktivovala. Aktivace Windows přes internet selhávala. Po telefonu přes operátora se to povedlo aktivovat, ale za chvíli se to zase deaktivovalo. Kontakt prodejce a ten se omluvil, že koupili sérii software od někoho a časem se ukáhalo, že to ukradl. Microsoft dané klíče vyblokoval. Prodejce dodal operativně nový klíč. Jestli dodatečně poslal i novou samoleoku s PK, to už nevím.
Jestliže důkazní břemeno je na akuálním uživateli a ani sám prodejce neví, co vlastně prodává, tak to je docela průser. Co jsem u něj viděl nějaké instalačky, tak se jednalo o Dell Windows 7 Pro OA licence. OA - Original Equipment Manufacturer (OEM) Activation is also known as OA.
Aby to bolo spravne prirovnanie, tak to musim upravit. Zamestnavatel totiz naozaj moze povedat, ze za pracu vam uz raz zaplatil a tak si s vysledkami vasej prace naozaj moze robit co chce. Bolo by naozaj zvlastne ocakavat, ze zamestnanci budu pozadovat po zamestnavatelovi nejake podiely alebo moznost sa vyjadrovat k tomu, co zamestnavatel robi s vysledkami ich prace vytvorene v case, kedy boli v zamestnaneckom pomere a dostali za ten cas "jednorazovo zaplatene" (teda dostali vyplatu).
Může. Jenže já mu také můžu říci, že mi zaplatil jen za práci, kterou jsem udělal minulý měsíc a pokud chce ode mne, abych pracoval dál, musí mi za další měsíc zaplatit znovu. Koupil jsem SW, tím jsem zaplatil za to, že ho někdo vytvořil. Co s ním pak udělám dál už je jen a jen moje věc. Je to to samé, jako když někdo vyrobí židli a chtěl by, aby mu každý zaplatil za to, že si na ni sedne. A pokud jde o support a záplaty: Když ta židle bude mít jednu nohu kratší, tak je povinností výrobce ji v záruční době zdarma opravit. Rovněž je povinností výrobce zdržet se čehokoli, co by mi tu židli po uplynutí záruky znemožnilo používat.
Jenom bych upřesnil, že to rozhodnutí se týkalo případu, kdy se autor skutečně pokusil zabránit převodu licence jako takové, což je v rozporu s evropským právem. Ale je to jiný případ, než který se řeší tady v diskusi - v OEM licencích dnes už snad žádní velcí výrobci softwaru takováhle ustanovení nemají, naopak tam bývá ta vazba na hardware. Takže počítač i s Windows můžete v bazaru bez problémů prodat, samotnou použitou OEM licenci také můžete prodat (nikdo vám v tom nemůže zabránit), ale kupujícímu by byla k ničemu, protože je pořád vázána na ten původní počítač, se kterým byla zakoupena.
Zaměstnavatel vám zaplatil, takže jste jeho a je jen na něm, jak s vámi naloží.
Jinak problém v tomto případě není v tom, že by si zákon každý mohl vyložit, jak chce. To jenom vy úplně ignorujete, co je v tom zákoně napsané. Stejně jako ignorujete spoustu věcí, a to i když jsem vás na to už upozornil. Takže si klidně znovu naběhnete na to, že když za vás zaměstnavatel zaplatil, jste jeho majetek.
Může to váš zaměstnavatel stejně aplikovat i na vás? Že by vám po první výplatě řekl, že jednou už vám zaplatil, takže teď budete dělat, co vám řekne, pracovní doba je neomezená a žádnou druhou výplatu nečekejte? Nebo přeci jen přistoupíte na to, že získat nějaká práva neznamená automaticky získat všechna práva?
Pokud chce být u toho software někdo alespoň trochu přesný, říká „koupit licenci“. Pokud si to někdo zjednodušuje na „koupit software“ a na základě té své vlastní zkratky se pak dožaduje nějakých práv, je to jeho hloupost.
To, zda něco smíte nebo nesmíte udělat podle vzoru, závisí jenom na patentech, průmyslových vzorech a této oblasti práva. Jinak vůbec nezáleží na tom, zda jde o software nebo chleba.
Kolega spíš myslí klasického domácího uživatele, ne firemního. I ten použitý sw asi nebudou kupovat firmy ale spíše jednotlivci.
Jinak:
1 + 2 - open source nemůže za to, že si uživatel vybere banku s neschopným IT oddělením
3) použít na opravdu hromadnou korespondenci jakýkoliv kancelářský balík je známkou BFU, na profi newslettery jsou speciální řešení nebo služby jako mailchimp
Omyl. Můžu, pokud neporušuji zákony ČR. A platné zákony této země nějaké OEM prostě neznají. Takže ano, mohu si koupit OEM licenci, Mohu si nainstalovaný SW aktivovat náhradním způsobem, pokud takovýto SW vůbec aktivaci potřebuje a nejsem povinen řešit, zda prodaný produkt nejede někde jinde; to je starostí prodávajícího. Všechno ostatní jsou jen kecy v kleci.
Ne. Já kupuji kopii SW, čili dílo. Stejně, jako když kupuji židli: Také mi nikdo nebude určovat, jak a kdy na ní budu, nebo nebudu sedět! Takže koupím kopii SW, tvůrce tohoto SW dostane za svou práci zaplaceno a šlus utrum! Že si pár nenažranců vymyslelo debilitu typu omezená licence mne prostě nezajímá. A pokud se jim nelíbí, že jim zapaltím za zmetek, nacpaný různým svinstvem? Dobře, stáhnu si zdarma crack a víte, co mi můžete? A ošetřit SW tak, aby na mne nemohl žalovat zase není až tak velký problém.
No a to právě píše Filip, že je jasné a srozumitelné, jak daný sw prodat a koupit. Ale s užíváním už to tak jasné není.
Nerozumím věčné snaze dělat z jakéhokoliv sw jakési "nadzboží". Pro mě je to produkt stejně jako chleba, auto, pračka apod. Ostatně kupování a používání "použitého" sw zvyšuje celkové užívání legálního sw (pokud se jasně stanoví, že takto koupený sw lze i legálně používat). Prostě někdo nechce (nemá na něj) nové auto, tak si koupí v bazaru ojeté. Je to podobná situace jako s distribucí filmů, místo, aby si distributoři (či majitelé práv) snažili se přizbůsobit poptávce (tedy požadavkům) diváků (= chci film online za rozumný peníz), tak vynakládají stále více peněz na odhalování nelegálně sdílených kopií, a to až tak, že do toho dávají více peněz, než o kolik jim klesnou tržby z kin.
Hele jirsak, nebyls to nahodou prave ty, kdo tu onehda vyrvaval, ze widle koupeny v cine za $10 nemuzou bejt legalni, pricemz jejich legalitu potvrdil i M$?
Pokud si nekde na trznici koupim kradeny brambory, tak je zblajznu a je mi srdecne jedno, ze je prodejce ukrad. Nevidim duvod, proc by to u SW melo bejt jinak.
Nadto M$ me k pirateni doslova a do pismene vybidl - volna citace jejich supportu: "pokud chcete udelat downgrade, tak si nekde sezente instalacku a nekde cislo". Potom nechapu, proc ty widle (bez potreby zadavat cisla) rovnou nedaj volne ke stazeni. A to podotykam, ze vzhledem k OLP licenci by M$ nemohlo delat problem, dat ke stazeni vsechny nizsi verze SW tem, kteri maji nalezitou licenci.
Pokud máte přístup do VLSC ( https://www.microsoft.com/Licensing/servicecenter/default.aspx ) tak tam jsou v podstatě všechny MS produkty včetně starých verzí a licenční čísla k nim. Nezávisle na tom, o máte koupené a co ne. Přístup do VLSC lze získat např. uzavřením SELECT smlouvy, která vás ještě nezavazuje k nákupu nějakého konkrétního produktu - pouze pokud asi do měsíce nic nekoupíte, tak ta smlouva zase skončí. Plný přístup do VLSC je ale hned. Těch typů smluv je víc, záleží na typu právního subjektu (business / education / government / healtcare / ...) a velikosti.
U downgradů se zjevně počítá, že větší zákazníci takový přístup mají, a ti menší - na ty se kašle.
Komercni banka pripravovala v dobe kdy jeste nejelo plne bankovnictvi multiplatformni verzi ktera se testovala na macu,widlich,linuxu. I mobilni tehdy pro wap,symbian,palm a windows ce. Stejne tak firemni verze profibanky.
Ty lidi to bavilo. Jenomze pak prislo narizeni s hora (a to mohlo byt jiz Soze) a poridil se system dejme tomu od firmy B... a od te doby se latala ta prasarna prasaren s ActiveX.MS JVM a kdesi cosi. Profibanka se na narizeny system latala stejne. JInak to neslo.
Rada lidi kvuli tomu v KB skoncila nebo kvuli svym namitkam a silnemu tlaku pres Soze az k mikromanazerum odesla. I nejaka ta rozbita tlama ta byla. Ale zasveceni vedi...
TAKZE IT ODDELENI DO TOHO NETAHEJTE!!! Oni naopak stali za budoucimi klienty. Zeptejte se managementu.
Kupovat samotný SW je u nás nějakým zákonem zakázáno? jakým, prosím! Všechny moje počítače, (už mám pátý) byl koupeny bez SW, který jsem si pořídil dodatečně a za cenu, kterou jsem považoval, vzhledem k jeho ,,kvalitě" (spyware, byckdoory, vše dodatečně vybouráno), za přiměřenou. A nevidím nejmenší důvod, proč bych to nemohl dělat i nadále.
Já jsem nepsal o tom, že byt prodá jeho vlastník, ale když ho „prodá“ někdo, komu ten byt nepatří. Třeba prodej Karlštejna.
Ano, pokud si někde na tržišti koupíte vypálené DVD „Winddows 2016“, zaplatil jste peníze a přesto nemáte licenci na Windows. S právníky to ale nijak nesouvisí, je to problém toho podvodného prodejce a váš, že jste na takhle průhledný podvod naletěl. Ostatně kdybyste byl na druhé straně, asi by vám taky bylo jedno – kdyby vám někdo za zády na oko prodal váš byt – kdyby kupující argumentoval, že ale tomu podvodníkovi zaplatil a že tedy má na váš byt právo.
Uzivatel nakoupil v dobre vire. On neni licencni expert. Policajti vam musi dokazat vinu.
Ono se taky muze stat ze nekdo kdo licence proda muze pouzit licencni klice nekde jinde a microsoft to pak opravnene blokne. Vetsinou to neni umyslne. Nejaky vypatlany zamestnanec na brigade...
"Nikdo ze software žádné nadzboží nedělá. Z pohledu práva si vždy kupujete nějaká práva – když si kupujete chleba nebo pračku, zpravidla kupujete veškerá práva, k bytu také můžete koupit veškerá práva (pak je to koupě bytu) ale také jen některá (pronájem). "
To se jednoduše pletete. Software (a autorská díla) jsou skutečně "nadzbožím".
Když si totiž kupujete chleba nebo pračku tak si kupujete hmotný majetek - určený počet kusů a přebíráte k nim veškerá práva a můžete si podle nich třeba i vyrobit stejný chleba / pračku a třeba to i prodávat dále. Zároveň také platí že když si někdo nějaký chleba / pračku vyrobí sám, tak úplně podobný / stejný chleba / pračku může vyrobit kdokoli jiný.
Naproti tomu u SW (a AD) si kupujete jen "nehmotný majetek" - práva k užívání. Už podle nich nemůžete nic vyrábět natož to pak prodávat. Také neplatí když si někdo nějaký SW (a AD) vyrobí sám, tak úplně podobný / stejný SW (a AD) může vyrobit kdokoli jiný - nesmí, zakazuje mu to kopírovací monopol.
Doufám že jsem to dostatečně vysvětlit ;)
Vy nekupujete software, kupujete omezenou licenci na jeho užívání. Stejně jako vám zaměstnavatel zaplatil za práci, kterou jste udělal minulý měsíc, vy jste zaplatil za možnost používat software na počítači, se kterým jste jej koupil. Vašemu zaměstnavateli tak nevznikl žádný nárok na vaši další práci, stejně tak vám nevznikl nárok na používání na jiném počítači.
Pokud někdo vyrobí židli, klidně si ji může ponechat a jenom ji pronajímat – a platit se bude za to, když si na ni někdo sedne. Třeba u bytů nebo hotelových pokojů je to úplně běžné.
Stejně tak vy si můžete koupit celý software – se všemi právy, včetně zdrojáků, včetně práva software libovolně upravovat a šířit. Akorát když si takhle budete chtít koupit Microsoft Windows, asi budete muset rozbít prasátko.
Je to celé velice jednoduché. Stačí, když začnete rozlišovat, kdy se jedná o převod všech práv, a kdy o převod pouze některých práv. Chápou to i malé děti, když poznají rozdíl mezi tím, když je hračka jejich, a když ji mají jen půjčenou.