Sdružení pro informační společnost (SPIS), které samo sebe definuje jako profesní sdružení firem z oboru informačních a telekomunikačních technologií, s cílem prosazovat tyto technologie do života a budovat tzv. informační společnost, se před časem rozhodlo zalobovat konkrétními impulsy v oblastech, jež vidí jako největší překážky rozvoje ICT v České republice. V této předvolební době se ale SPIS již neobrací na současnou vládu – snaží se adresovat své podněty vládě budoucí, která teprve vzejde z nadcházejících voleb o tomto víkendu.
Aby zmapovalo současný stav a dokázalo určit hlavní priority, nechalo si SPIS udělat několik průzkumů veřejného mínění, od agentur DEMA a TNS Faktum. Na základě jejich výsledků se pak pokusilo formulovat svá doporučení. Navíc, aby zvýraznilo „mediální dopad“, rozhodlo se oslovit média nadvakrát. Na první tiskové konferenci, jež proběhla 23.5.2002, byli novináři seznámeni pouze s výsledky zmíněných průzkumů. Teprve včera, téměř v předvečer voleb, pak proběhla další tisková konference, na které již SPIS předneslo své konkrétní návrhy (či chcete-li: první jasný impuls budoucí vládě, jak se ostatně jmenovala včera vydaná tisková zpráva).
Co přinesly průzkumy?
Průzkumy, které si SPIS nechalo zpracovat, se týkaly tří oblastí:
- egovernmentu
- teleworkingu (práce na dálku a hlavně z domova)
- přístupu k Internetu
Mnohé výsledky byly takové, jaké by člověk asi očekával:
- 97 procent respondentů si přálo úřady bez čekání ve frontách,
- 88 procent dotazovaných myslí, že vláda by měla udělat něco opravdu účinného pro zrychlení práce úřadů,
- 80 procent lidí se domnívá, že větší míra nasazení IT by mohla zlepšit výkonnost úřadů,
- 74 procent účastníků je přesvědčeno, že vláda o lepším fungování státní správy více mluví, než koná.
Pokud jde o teleworking, chápaný v průzkumech hlavně jako možnost práce z domova, zde 69 procent respondentů odpovědělo, že by to mohlo být řešením pro ty, kteří nechtějí či nemohou dojíždět do práce (a jde-li o zdravotně postižené, zde je téhož názoru na 86 procent). Současně si ale 79 procent dotazovaných myslí, že pro práci doma by měly být vytvořeny lepší podmínky v zákonech.
Když došla řeč na Internet a na největší překážky jeho intenzivnějšího využívání, tady 56 procent občanů hovoří o svých chybějících technických znalostech. Že by vláda měla učinit něco konkrétního pro zpřístupnění Internetu lidem, se domnívá na 77 procent populace. O procento více je přesvědčeno, že tím, co je třeba udělat, je přístup k Internetu zlevnit. Významných 90 procent účastníků pak přisuzuje Internetu částečnou nebo velkou důležitost pro rozvoj vzdělání a vědy.
Podrobnější výsledky průzkumů najdete zde.
Co SPIS navrhuje?
Výsledky průzkumů nepovažuji za nic převratného – zajímavá je spíše míra, v jaké se lidé přiklánějí k tomu kterému názoru a stanovisku. Co si ale z těchto průzkumů odneslo SPIS a co hodlá doporučit nové vládě (předložit jí jako „konkrétní impuls“ způsobem, který nebyl blíže specifikován)?
V oblasti egovernmentu SPIS navrhuje vládě, aby zajistila:
- "Využití elektronického podpisu jako elektronického dokladu totožnosti,
- přidělení elektronické obdoby rodného listu každému občanovi spolu s emailovou adresou pro styk občana s veřejnou správou,
- ekvivalenci elektronického styku občana i podnikatelských subjektů s úřady veřejné správy."
K tomu si dovolím poznamenat, že formulace „využití elektronického podpisu jako elektronického dokladu totožnosti“ je dosti zvláštní, autoři nejspíše měli na mysli čipové karty. Něco takového ve světě skutečně existuje, například ve Finsku. Shodou okolností se ale toto pondělí konala v Praze konference e-security pulse, kde na toto téma také došla řeč. Zaznělo zde, že jde o dosti drahé řešení, navíc komplikované omezenou životností čipových karet (prý přibližně tři roky). Přítomní odborníci na bezpečnost pak vyjádřili názor, že použití čipových karet pro zajištění bezpečnosti elektronického podpisu a současně identifikaci není vůbec optimálním řešením.
Relativně jednoduchá situace je u teleworkingu. Zde SPIS doporučuje vládě, aby zajistila:
- "Prosazení takových legislativních změn Zákoníku práce a navazujících legislativních norem tak, aby prakticky umožňovaly výkon práce na dálku jak z domova, tak z center práce na dálku,
- explicitní legislativní úpravu pro ‚práci na dálku‘.
Data bez DPH?
Nejvíce dotazů se na tiskové konferenci točilo kolem třetí oblasti, tedy přístupu k Internetu. Tady, na základě provedeného průzkumu, SPIS došlo k závěru, že lidé očekávají jasný a zřetelný impuls, jakousi deklaraci od vlády, vypovídající o tom, že i vláda si přeje jeho zlevnění (tj. že považuje finanční dostupnost Internetu za svou prioritu).
Poněkud překvapivě, alespoň pro mne, však SPIS neseznalo, že by tou správnou cestou k řešení (resp. k iniciování takovéhoto impulsu, což asi nemusí být nutně to samé) měl být tlak na dokončení liberalizace a nástup konkurence na telekomunikačním trhu. Místo toho SPIS požaduje něco jiného:
- „Osvobození datových přenosů od daní a poplatků stejně, jako je tomu u poštovní služby.“
Dnes jsou telekomunikační služby (charakteru přenosu dat) zatíženy pětiprocentní daní z přidané hodnoty (DPH). To, co navrhuje SPIS, je tedy zlevnění o maximálně pět procent (byť jen pro ty, kteří DPH skutečně platí, ne si jej odpočítávají, ale to jsou právě domácí uživatelé). Fakticky by si tak operátoři přišli stále na stejné peníze, a úbytek na výnosech z DPH by měl pouze stát (ten byl v diskusi odhadnut shora na jednu miliardu korun, později snížen na půl miliardy korun).
Osobně si myslím, že zlevnění o pět procent je příliš málo. Na druhou stranu je možné hodnotit pozitivně to, že jde o určitý tlak kompenzující snahy přesunout telekomunikační služby do kategorie s 22procentní DPH. Pokud na to nebude mít Česká republika výjimku, nejspíše by nás sjednocení sazeb DPH čekalo nejpozději se vstupem do Evropské unie, kde datové přenosy nejsou od daně osvobozeny. Takže z tohoto pohledu si dovolím označit návrh SPIS za poněkud nesystémové opatření.
Pokud je mi známo, v Evropské unii jdou na zlevňování přístupu k Internetu nikoli snižováním či úplným odpouštěním daní a poplatků, ale minimalizací základu, ze kterého se daň počítá a odvádí. To je mnohem účinnější. Proč se nepoučíme raději zde?
ČLÁNKY DO MAILU