Hlavní navigace

Stalo se: Radiokomunikace byly prodány

27. 11. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Islandský miliardář Thor Bjorgolfsson prodal (původně České) Radiokomunikace konsorciu nových vlastníků z Evropy, USA a z Abú Dhabí. Součástí prodeje je i 39,2% podíl v českém T-Mobile. Máte-li dotaz či námět pro premiéra ČR, můžete mu ho poslat přes nový web panepremiere.cz. Diakritika v českých doménách druhé úrovně ještě nebude.

Minulý týden přinesl řadu zajímavých a významných událostí. Na prvním místě je asi třeba jmenovat prodej Radiokomunikací, a.s. do rukou nově vzniklého konsorcia finančních investorů za částku 1,19 až 1,20 miliard €. Ale zapomenout bychom neměli ani na další události jako například na dění kolem ADSL, na premiéru webu „panepremiere.cz“, či na rozhodnutí kolem diakritiky v českých doménách, alias o systému IDN.

Komu budou patřit Radiokomunikace?

Informace o prodeji Radiokomunikací (působících na trhu pod značkou České radiokomunikace) se v médiích objevily v průběhu čtvrtka minulého týdne. Samotné Radiokomunikace k tomu ale žádné vlastní sdělení či tiskovou zprávu nevydaly a žádné stopy po této významné změně nebyly do redakční uzávěrky ani na firemním webu. Například ČTK jako zdroj svých informací uvádí oznámení společnosti Linklaters, která měla zajišťovat právní servis pro kupující konsorcium.

Kupujícím je nově vzniklé konsorcium, jehož členy jsou:

O jménu nového konsorcia se dostupné zdroje nezmiňují, stejně jako o podílech jednotlivých členů na majetku konsorcia, a tím i na jeho nové akvizici.

Z uvedených jmen je to poslední (Al Bateen Investment, se sídlem v Abú Dhabí) v ČR zcela nové. Naopak jméno investiční banky Lehman Brothers u nás není neznámé, ale zatím (pokud je mi známo) u nás neměli žádnou vlastní investici v oblasti elektronických komunikací.

Úplně jinak je tomu se společností Mid Europa Partners, která v roce 2003 (ještě jako AIG Global Investments) vstoupila na náš trh (spolu)akvizicí kabelového operátora Karneval Media. Nedávno ale svůj podíl v něm prodala americké Liberty Global Inc. (viz článek UPC kupuje Karneval), a tak nynější (spolu)akvizice je vlastně jejím návratem na tuzemský trh.

V souvislosti se skladbou celého konsorcia, které Radiokomunikace koupilo, se ale nemohu ubránit dojmu, že jde opět spíše akvizici s krátkodobějším časovým horizontem (několika málo let), ze strany finančních investorů a nikoli strategických partnerů. Uvidíme, jaké změny to přinese samotným Radiokomunikacím a jak se to projeví na jejich portfoliu služeb, rozvoji i vedení. Jak moc je budou chtít finanční investoři jen „ždímat“, či nakolik budou ochotni do své nové akvizice dále investovat, rozvíjet ji a ve vhodnou chvíli ji zase prodat.

Kdo prodával?

Zajímavé je určitě i to, kdo vlastně Radiokomunikace prodal. Jak se lze dočíst i v obchodním rejstříku, jejich vlastníkem byla dosud společnost Bivideon B.V. se sídlem v Amsterdamu. Ale komu fakticky patří tato společnost?

Podle informací z médií (např. zde) ovládá Bivideon ze 70 procent islandský miliardář Thor Bjorgolfsson, který zbohatl právě na investicích do bankovnictví, farmaceutického průmyslu a telekomunikací. „Islandskou stopu“ ostatně potvrzuje i složení dosavadního představenstva Radiokomunikací, kde tři z pěti členů jsou Islanďané.

Součástí nynější transakce jsou i další aktiva vlastněná akciovou společností Radiokomunikace. Tedy hlavně podíl ve výši 39,2 procenta, který měly Radiokomunikace v českém T-Mobile (T-Mobile Czech Republic, a.s.). Je to podíl poměrně vysoký, na druhou stranu ale stále nikoli majoritní. Ten drží „mateřský“ koncern T-Mobile. Takže zde asi nelze očekávat žádné významnější změny.

Správně by tedy celá nynější zpráva o prodeji měla znít tak, že byly prodány „celé Radiokomunikace a kus českého T-Mobile“.

Za kolik?

Cena, za kterou byly Radiokomunikace prodány, nebyla oficiálně oznámena. Takže oficiální tiskové zprávy (jako například tato od Mid Europa Partners) se o celkové ceně nezmiňují a citují jen krytí části kupní ceny ze syndikovaného úvěru 750 milionů €.

Konkrétní zmínka o kupní ceně se objevuje až v různých článcích informujících o prodeji – někde jako 1,19 mld. €, jinde jako 1,20 mld. €. Nejspíše tedy půjde o částku někde mezi oběma uvedenými hodnotami, které vznikly různým zaokrouhlením. Například Financial Times se pak odvolávají i na samotného Thora Bjorgolfssona, který měl potvrdit výši transakce 1,19 mld. €.

Mnohé zdroje (např. zde) také pasovaly popisovanou transakci na „dosud největší transakci na českém trhu svého druhu a největší takovou akvizici ve střední Evropě“. Ale třeba (do)prodej 51 procent akcií Českého Telecomu do rukou Telefóniky, za 82,6 mld. Kč, byl více jak dvakrát tak velký. Nebo prodej našeho Oskara do rukou Vodafone, společně s rumunským operátorem Mobifon, představoval objem 3,5 mld. USD. Ovšem prodej Aliatelu, do rukou GTS Novery (1,968 mld. Kč), byl skutečně o dost „menší“.

Naopak přímé srovnání například s nejnovějšími akvizicemi matky české GTS Novery (společnosti GTS Central Europe) není možné, protože zde nebyla cena zveřejněna. Ale určitý náznak skýtá alespoň objem ročních výnosů u prodaných operátorů. Radiokomunikace měly v roce 2005 celkové výnosy cca 2,5 mld. Kč a v letošním roce chtějí dosáhnout 3 mld Kč. To Contactel generoval před svým prodejem cca 1 mld. Kč a Telenor a Nextra (spolu se svými slovenskými sestrami) cca 750 milionů Kč.

Pojďme nyní k dalším událostem a zprávám, alespoň stručně.

Pane premiére!

Již na přelomu letošního srpna a září, v době kdy teprve měla být jmenována nová vláda Mirka Topolánka (ta první), se v médiích objevily informace o spuštění zajímavé služby z produkce think-tanku eStát – stránky www.panepremi­ere.cz umožňující komunikaci občanů s jejich premiérem. Tedy jakési diskusní fórum, skrze které by lidé mohli svému premiérovi posílat náměty a návrhy na zefektivnění činnosti státu, jeho složek a organizací a on by na ně nějak reagoval. Už 31. srpna 2006 o tom psal server Aktuálně, v článku příznačně nazvaném Premiér má poštovní schránku na webu.

Posléze se ale ukázalo, že tato informace poněkud předběhla svou dobu. Stránky sice byly v té době dostupné, ale skutečná premiéra nové služby se odehrála až minulý týden. Stalo se tak na společenské akci v CEVRO Institutu, a nechyběl zde ani sám premiér Mirek Topolánek a jeho ministr informatiky (a současně vnitra) Ivan Langer. Celá akce přitom byla zaměřena na boj se zbytečnou byrokracií a nově otevíraný web www.panepremiere.cz byl prezentován právě jako jeden z nástrojů pro odstraňování přebytečné byrokracie a větší otevřenost v komunikaci s občany. Ti byli i na místě vyzýváni ke komunikaci s premiérem. Naznačována byla pochopitelně i ochota k dialogu z druhé strany, tedy od premiéra a jeho lidí.

Přímo na místě ale dostala tato deklarovaná otevřenost a ochota ke komunikaci poněkud na frak, když z pléna padl dotaz, jak že to premiér vidí do budoucna s podporu vysokorychlostního Internetu. Odpověď byla jednoslovná (prý: „dobře“), a bylo ihned patrné, že k tomu premiér Mirek Topolánek nemá více co říci – i když by asi chtěl. Dokonce se pokoušel vyzvat k odpovědi a povolat k mikrofonu ministra Ivana Langera, který seděl v první řadě asi metr před ním. Ale nepodařilo se. No, asi jsem měl poněkud odlišné představy o tom, jak to mezi členy vlády chodí. A také o tom, že politik by měl umět vždy odpovědět alespoň celou větou, i když o tématu skutečně nic netuší.

Když se dnes podíváte na samotný web panepremiere.cz, najdete zde určitou nejednoznačnost. Na jedné straně je celý projekt prezentován spíše jako prostředek jednostranné komunikace, který má premiérovi přinášet návrhy a podněty k odstranění byrokracie:

eStat.cz se ujme role zprostředkovatele podnětů a návrhů, které by měly usnadnit občanům, podnikatelům, samosprávám a v samém důsledku i úředníkům život s nezbytnou státní administrativou.

Prostřednictvím těchto stránek se budeme obracet na premiéra České republiky s podněty a návrhy na zefektivnění činnosti státu, jeho složek a organizací.

Transakční část celého webu panepremiere.cz je ale nastavena trochu jinak – jako obousměrné diskusní fórum, skrze které mohou lidé zadávat své dotazy na premiéra a on na ně bude odpovídat. Dokonce je zde i zajímavý mechanismus pro eliminaci „méně relevantních“ dotazů, když je zde zavedeno pravidlo, že k položenému dotazu se musí připojit další čtyři tazatelé, a teprve pak dotaz postupuje dál (je odeslán premiérovi k zodpovězení):

Služba zasílání dotazů premiérovi (dále jen „služba“), je provozována na webu panepremiere.cz sdružením eStat.cz. Po odeslání Vašeho dotazu s uvedením Vašeho jména a emailové adresy bude Váš dotaz zařazen do databáze dotazů.

Pokud se k vašemu dotazu připojí čtyři další uživatelé, bude váš dotaz přeposlán redakcí premiérovi k zodpovězení (lhůta pro premiérovu odpověď činí maximálně 30 dnů). Po obdržení premiérovy odpovědi bude odpověď zaslána uživateli na emailovou adresu, kterou uvedl při zadání dotazu.

V době psaní tohoto článku byl v databázi jen jeden dotaz, ke kterému se již přidali potřební čtyři další tazatelé.

Změní se objemové limity u ADSL?

Před 14 dny jsem zde na Lupě psal o tom, jak Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravuje nápravná opatření pro relevantní trh č. 12, neboli pro velkoobchodní broadband. Jedna ze změn by se měla týkat i uplatňování objemových limitů, které by už neměly být vztahovány ke konkrétním uživatelům, ale ke všem zákazníkům jednotlivých operátorů.

O objemových limitech se hodně mluvilo i na prvním diskusním panelu na konferenci Czech Internet Forum minulý týden. Od zástupce Telefóniky O2 Czech Republic zde zaznělo, že se chystají určité změny směrem k navyšování objemových limitů a že cestu k tomu otevřelo posilování kapacit v páteřních sítích TO2 CR.

Z mého pohledu jde o první předzvěst důsledků nápravných opatření, které pro přeprodávané ADSL chystá regulátor. Svou novou referenční nabídku, ve které by na chystaná opatření reagovala, společnost TO2 CR nezveřejnila. Přesto se minulý týden u jednoho providera objevilo zvýšení objemových limitů, až dosud jakoby přímo opsaných z velkoobchodní nabídky TO2 CR. Jde o služby AhojDSL od EMEA Telecom, které od 1. prosince 2006 zvyšují limit u přípojky 512/128 kbit/s z dosa­vadních 2 GB na 5 GB (a u 2 Mbit/s z 10 na 15 GB, a u 4 MBit/s z 20 GB na 30 GB). Že by první vlašťovka a současně i první projev toho, jak se změny v uplatňování objemových limitů prakticky projeví?

Háčky a čárky v českých doménách ještě nebudou

V roce 2004 si sdružení CZ.NIC nechalo udělat průzkum toho, jak uživatelé zde v ČR chtějí či naopak nechtějí zavést domény s háčky a čárkami (přesněji: systém IDN, Internationalized Domain Names, který toto umožňuje). Tehdejší průzkum se ptal pouze firemních uživatelů, a vyzněl tak, že diakritika v českých doménách druhé úrovně požadována moc není. Na základě toho se CZ.NIC rozhodl, že podporu systému IDN zavádět nebude – a také že se za čas k celé otázce znovu vrátí a zjistí, zda se názor veřejnosti nezměnil.

BRAND24

V letošním roce se tedy CZ.NIC k otázce IDN vrátil znovu. Nechal si udělat další průzkum zájmu veřejnosti a tentokráte do něj zahrnul nejen firmy, ale také individuální uživatele. Zjištěný zájem mezi firemními respondenty v mezidobí dokonce klesl, z 24 na 20 procent. Mezi individuálními uživateli je výrazně vyšší a podle letošního průzkumu dosahuje 45 procent.

Stále je to ale málo a CZ.NIC se na základě letošního průzkumu rozhodl stejně jako v roce 2004: domény s háčky a čárkami (IDN) pod doménou .cz zatím nezavádět, a za čas se k celé otázce vrátit znovu. Podrobnější výsledky nynějšího průzkumu najdete na stránkách CZ.NICu.

Jste pro zavedení diakritiky (IDN) do domén druhé úrovně pod TLD .cz?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).