V pátek 15. 6. se v pražském kině Lucerně sešli startupisté, investoři a další příznivci podnikání na Internetu na takzvaném „Startup Summitu“, pořádaném webem tyinternety.cz ve spolupráci s partnery. Za investory setkání zaštítili 42Angels. Mediálním partnerem je také Startup.Lupa.cz. Setkáním provázel Vojta Bednář (nikoli totožný s Vojtěchem Bednářem).
Olda Neuberger: nikdy nebyl lepší čas než dnes
Na úvod vystoupil Olda Neuberger (zakladatel Libimseti.cz, jež prodal v roce 2010) a s trochou nadsázky se zamyslil nad tím, co děláme na startupové scéně špatně, že startupy nemají fanoušky na náměstích tak jako fotbalisté. Pevné vedení, odhodlání, týmovost nebo znalosti a schopnosti jim přece nechybějí.
S přípravou na vlastní podnikání by se prý mělo začínat už na školách středních, kromě toho, že ani akademická sféra není připravená na spolupráci s podnikatelským sektorem a vznikají proto programy náhradní.
Podle Oldy Neubergera zažíváme novou „průmyslovou revoluci“
Olda si myslí, že žijeme v něčem jako v druhé průmyslové revoluci, že nikdy nebyl lepší čas rozjíždět startupy, a že je ještě spousta příležitostí; když to vypadá, že je už vše obsazeno, otevře se nějaká nová oblast — nyní ta mobilní ještě zdaleka není „saturována“, a přicházejí také aplikace televizní.
Líbí se mu, že vzniká celý ekosystém na podporu startupů. Od akcelerátorů a podobných programů přes co‑workingová centra po přítomnost investorů. Tvrdí, že investovat by se mělo tak, aby o tom bylo více slyšet
— aby se více vědělo, že možnosti jsou.
Lenka Kučerová doplnila z publika, že v Americe je cítit jakási „únava invence“, a tu že nyní mohou přinášet právě Evropané.
Rado Grežo: Slováci se podporují pocitem komunity
Rado Grežo (StartupCamp) přišel povědět o tom, jak na Slovensku úspěšně vzniká pocit startupové komunity: že se ve dvou městech scházejí každý měsíc a dvakrát do roka je Startup Weekend. V Bratislavě byl nedávno otevřen nový prostor The Spot.
Rado Grežo (StartupCamp.sk)
Rado si postěžoval, že mu však na Slovensku chybí „McGyver“: startupisté mu nepřipadají dostatečně všestranní, potřebovali by úplnější rozhled. Také prý schází dostatečné „megalomanství“ — velké vize, a schopnost „lhát“ a nafukovat své záměry i úspěchy.
Slovensko je prý tak malé, že to nutí místní startupisty myslit více globálně než v Česku. Vše, co se mohlo uživit na Internetu slovenském, tam prý už je.
Je chyba, že někteří úspěšní o sobě nemluví více — pak nemají ostatní zprávu o tom, že se to dá — i ze Slovenska. Tomu by měla právě napomoci vznikající komunita — aby slovenští startupisté neměli pocit, že jsou s touhou uspět jako startup úplně osamocení, že to není šílenství.
Ondřejové Raška a Bartoš: něco má smysl lokálně, ale pořádný startup potřebuje ambici globální
Ondřejové Raška (Miton) a Bartoš (Credo Ventures) si přišli na pódium popovídat o tom, zda startupy zaměřovat raději lokálně, nebo globálně. Moderoval Zdeněk Cendra (například CDN77). Ondřejové si sice měli rozdělit, kdo bude zastupovat přístup lokální a kdo globální, ale ani jeden z nich to nevidí tak vyhraněně, a kromě toho upozornili, že mezi oběma póly leží ještě přístup regionální — například středoevropský.
Ondřejové Raška (uprostřed) a Bartoš (vpravo) probírají lokální a globální přístup; moderuje Zdeněk Cendra (vlevo).
Amerika je trhem velkým a náročným, a projekt, který uspěje tam, se potom zpravidla šíří globálně, ale pro Američany je Evropa složitá svou kulturní rozdrobeností a pronikají sem jen obtížně. To je příležitost předběhnout je tu. Právě proto, že jim to sem trvá tak dlouho, vyplatí se místním startupům přebírat modely, které se tam už osvědčily.
Nicméně jestliže něco svou podstatou na místních zvyklostech a zvláštnostech nezávisí, pak se to má udělat od počátku globálně, a prvotně i v angličtině, ne jen nějakým překladem z češtiny do angličtiny. Český trh není vhodný ani jako „pilotní“, zkušební — protože je poněkud specifický.
Uspět lokálně však bývá snazší — nemusíte být tak dobří — ale zas je to pak jen malý úspěch, celosvětově bezvýznamný. Opravdový startup by měl mít ambici udělat něco nově a jedinečně — a proč tedy jen lokálně? — nadnesl Ondřej Bartoš.
Zakladateli startupu je prý průměrně 37 (v USA), ale podle Ondřeje Rašky jsou zapotřebí lidé, kteří něco prodali ještě do patnácti, jinak to nejsou ti praví. Připomíná také to, že výhodu mají vždy ti, kteří jsou u nové technologie jako první. (Zmiňuje knihu Outliers od Malcolma Gladwella.)
Dále nedoporučuje chodit za investorem příliš brzy, jestliže to dokážete ze začátku zvládnout sami. Čím později oslovíte investora, tím budete v lepší pozici, a tím spíše si to budete moci do té doby dělat po svém. Z publika oponuje Michal Hanus, že některé projekty investici do rozjezdu prostě potřebují, a že není problém dát na začátku investorovi třeba osmdesát procent firmy, s dohodou, že si to potom zakladatel zase odkoupí.
Jednoznačná odpověď nezazněla ani na to, zda se kvůli globálnímu úspěchu přestěhovat do Ameriky. Úspěšní jsou i někteří ti, kdo tam zastoupení vůbec nemají — jde to i bez toho. Ale v Silicon Valley je prý všechno — hlavně kontakty. (Nemá smysl se tam jen zavřít do kanceláře a programovat, to jde i tady.)
Není třeba bát se o to, zda budou na globální rozjezd peníze. Investora zaujme návratnost. Peněz je prý více než dobrých záměrů.
Ondřej Bartoš dodává, že máte‑li startup globální, pak rozjíždět jej nejprve lokálně je plýtvání silami. Raška říká: Dělejte to, v čem jste dobří. Dělejte to, u čeho vidíte efekt.
Bartoš uzavírá: Dělejte to, co si myslíte, že chcete a můžete.
ČLÁNKY DO MAILU