Hlavní navigace

Názory k článku Stavíme elektronický obchod (I.)

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 11. 1999 11:56

    Lukas Pelikan (neregistrovaný)
    Zda se mi, ze tento clanek od elektronickeho obchodovani spise odrazuje. Predpokladam, ze online shoping bude asi nejzajimavejsi pro obchodniky z mensich mest a obci, protoze poptavka a kupni sila je v techto oblastech vyrazne mensi nez ve velkomestech. Pro takoveho obchodnika je prece jenom seznameni se s castkou 106.000,- Kc (s DPH nebo bez ?) mensim sokem. A jiste si kazdy selskym rozumem dokaze spocitat, kdy by se mu tato investice vratila.

    Myslim, ze by bylo dobre se zminit i o jinych moznostech, jako je napr. Vltava2000 (www.vltava2000.cz), kde si kazdy muze zdarma zalozit vlastni obchod a ziskat zkusenosti s elektronickym obchodovanim. Dalsi variantou je produkt firmy Zoner: INshop (www.inshop.cz); za mesicni poplatek 990,- Kc (ceny bez DPH) ziskate kompletni prodejnu, kterou si administrujete pres kvalitne vytvorene www rozhrani. Pridate-li k tomu hosting za 290,- Kc mate kompletni prodejnu pod vlastni domenou 2. radu za 1280,- Kc.

    Pokud si netroufate administrovat svuj obchod sami, doporucuji podat si inzerat do nektereho inzertniho serveru, ktery se zabyva nabidkou pracovnich mist (napr. www.jobs.cz,www.volna-mista.cz,..) a nabidnou tuto praci nekteremu studentovi za nejaky mesicni obnos. Totez plati o vytvoreni web designu. Znam spousty schopnych studentu, kteri delaji kvalitni designy a cena se pritom pohybuje okolo 3.000,- Kc.

    Mozna by stalo za to, napsat clanek "Jak nejlevneji obchodovat na internetu" a tim smazat myty o potrebe velike pocatecni investici.

    Lukas Pelikan

  • 17. 11. 1999 12:05

    Petr Machal (neregistrovaný)
    Po přečtení článku jsem nabyl dojmu, že mít vlastní e-commerce je pouze pro firmy s vyšším finančním zázemím.

    Nedomnívám se ale, že uvedené ceny z oslovených firem jsou ty "běžné". Na českém internetu je spousta dalších malých firem i pouze nadšenců, jejichž výtvory snesou konkurenci s již renomovanými firmami. Takový obchod potom vychází okolo 10-20.000 Kč. Je pravda že každý obchod od takovýchto firem má stejnou architekturu a pouze obměněnou grafickou podobu, nicméně jsou i tací kteří právě pro získání klienta udělají libovolnou úpravu v ceně. Stejně tak hosting takového obchodu při průměrném naplnění 2000 položek seženete od velkých hostingových firem v řádu několika set korun. Administarci shopu si může klient dělat sám a pokud na to nemá dostatečné vybavení, za určitý paušál (1 - 3.000 Kč/měsíc)lze si tuto službu zaplatit.

    Upřímě řečeno, firma, nebo osoba, která o takový obchod stojí, již má potřebné HW vybavení. K tomu pouze postačuje libovolne PC s modemem a základním OS.

  • 17. 11. 1999 13:45

    Pavel Knapp (neregistrovaný)
    Přestože __zatím__ Vltava2000 přímo nepodporuje žádné elektronické platební systémy, jisté zkušenosti jsme získali při práci na Vltavě (www.vltava.cz). S jednou věcí z článku proto silně nesouhlasím.

    O co jde? Tvrdit o SETu, že je jeden ze dvou nejrozšířenějších systému placení po Internetu je ryzí utopie. Z jednoduchého důvodu - lidí schopných platit zabezpečeně SETem je pouze několik stovek (několik málo stovek), je to omezeno pouze na klienty Komerční banky a ti ještě o zpřístupnění této služby musí požádat. Pokud mám srovnat poměr uskutečněných plateb na Vltavě různými systémy, s drtivou převahou samozřejmě vítězí dobírka a bankovní převod, pak Expandia Banka, obecně platební karty, pak __velmi dlouho__ nic - a pak teprve SET.

    Možná bychom mohli uvažovat tak, že je SET "druhý nejrozšířenější platební systém"..... ze dvou. Nové záležitosti typu CCS Kontakt a další, které mají daleko větší šanci stát se masovější záležitostí, SET podle mého názoru hodně rychle odsunou do dálky. SET je dobrá technologie, ale po mnoha stránkách naprosto nezvládnutá - bohužel. Přesvědčuji se o tom mj. pokaždé, když mi do mailboxu jako ___obchodníkovi___ přicházejí zprávy typu: > Dnes doslo k vyprseni BCI (brand MUZO4). > Nasledne byl vygenerovano nove BCI (platne do 12.12). > > Protoze zatim je pocet transakci maly, je nutno > zesynchronizovat Payment Server s PGW. > > Jestlize tato synchronizace nebude provedena, > penezenka u zakazniku neni schopna realizovat > nakup.

    Ještě že jsem otrlý obchodník s počítačovou minulostí.

  • 17. 11. 1999 14:26

    Miroslav Kučera (neregistrovaný)
    Jenom bzch upresnil, ze Zoner inShop se neadministruje pres www rozhrani, ale pres tzv. Klientske centrum, coz je obycejny program pro Windows - vse se tedy provadi v rezimu Ofline bez nutnosti platit telefonni poplatky - na web se pak poslou jenom zmeny v nastaveni atd. BTW: Lupa.cz se dala na e-komerci? To je mi ale novinka....:o)
  • 17. 11. 1999 15:32

    Robert Bares (neregistrovaný)
    Proc si nechat programovat nove systemy kdyz lze pouzit radu freewarovych skriptu? CGI uz ted nabizeji vsechny lepsi webhostingy, takze staci 500 kc mesicne na webhosting, troska hledani treba v CGI Resorces Indexu (www.cgi-resources.com) (muzu doporucit treba DCShop od DC Scripts) a nejaky student CVUT :-) ktery za par tisicovek skriptik pocesti (prelozi do cestiny) a udela k nemu grafiku. Naklady tak tezko vyrostou nad 5000 Kc. Pravda, platby pres EB a KB podporovat nebude (kdo je ale pouziva...), zato bude mit podporu secured serveru takze v budoucnu bude mozne snadno zavest platbu pres kreditni karty....
  • 17. 11. 1999 15:50

    Pavel PaJaSoft Janousek (neregistrovaný)
    V budoucnu to bude nepochybne super, ale co dneska? Co ziskam jako obchodnik tim, ze pouziju https misto http? Pouze to, ze nikdo neziska informace odposlouchavanim, coz neresi problem obchodnika - jakym zpusobem dostavat zaplaceno tady a ted za soucasneho stavu a moznosti jak zakaznika, tak obchodnika.
  • 17. 11. 1999 21:10

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Použitím https místo http jako obchodník získám větší důvěru zákazníka. Nakupoval jsem už asi u 20 firem ve světě a všechny měly zadávání nejen čísla kreditky, ale i dalších údajů přes https. K čemu je heslo posílané bez https, když jedinou společnou možností autentizce v prohlížečích je "basic"? Nehledě na to, že pak můžu použít třeba i klientské certifikáty.
  • 19. 11. 1999 10:58

    Pavel Král (neregistrovaný)
    Je to teprve začátek seriálu, tak snad přinese něco zajímavého, zatím ale zde uvedené názory čtenářů jsou o mnoho podnětnější a zasvěcenější...
  • 17. 11. 1999 15:44

    Pavel PaJaSoft Janousek (neregistrovaný)
    Zdravim,

    souhlasim s p. Knappem, SET byla velmi dobra myslenka - obchodnika zajima pouze, zda-li dorazily penize, neni mu nic do stavu uctu zakaznika, bance jde o vyrizeni transakce (tedy, zda-li muze prevod uskutecnit), houby je ji co zakaznik kupuje. Takto zjednodusene receno je to idealni a kdyby to tak fungovalo, bylo by to super. Verim, ze doba od lonskeho Invexu pokrocila, presto bych rad podotkl, ze implementace SETu na strane obchodnika je HODNE financne narocna (je podporovano pouze nekolik komercnich SQL serveru (aktualni stav nevim), pouze nekolik platforem (akt. stav opet nevim, nicmene Linux & PostgreSQL nebo MySQL s klidem vyhodte). Nehlede k tomu, ze elektronicka penezenka, ktera je podminkou take neroste pro vsechny systemy... Co se tyce implementace, pokud se nic nezmenilo, pak nad nimi bdi spolecnost SETCo, kazda implementace (pokud chcete aby se s Vama banka bavila) musi byt verifikovana a mit certifikat s omezenou platnosti (casove) - takze dalsi investice.

    Celkove si o e-komerci u nas muzete stejne nechat jenom zdat, copak to je za e-komercni kdyz jediny prinos ktery to ma je, ze ten rohlik, knihu atd. nemusim jit shanet po obchodech, ale objednat si ala zasilkova sluzba. Jiste pro nejaky zbozi, ktere presne vim jak vypada, co chci atd. je to dobre (napr. u CD si to mohu v pujcovne poslechnout a pak shanet, kde to maj nejlevnejsi), jenze takovou knihu si zasadne prolistuji (coz nema zadne Book shop:-(), elektronicke zbozi si odzkousim...

    Pominu-li 'vyhody' jako zakaznik (znovu opakuji, jsem VELKY priznivce e-komerce, ale ne to, co se u nas za ni vydava, vyhoda pouze pro par komodit), na strane obchodnika pouze a pouze problemy.

    Misto clanku, ktery spekuluje nad vecma, ktere mohou byt radove v tisisich, ale take statisicich (docela se bavim tim, jak nekdo spekuluje nad tim, ze iShop lze poridit i daleko levneji.. - jenze jakou cenu ma vase serioznost, vase znacka? cim si ji koupite zpet? na to nikdo nehledi...:-(), co bych ocenil by byl clanek jake jsou v soucasne dzungli moznosti na strane obchodnika, protoze nepochybne nejen ja ma zhruba tento problem: jak na strane obchodnika implementovat obchod, aby byl skutecne virtualni a pritom zakaznik dostal pokud mozno co nejdrive zbozi a ja mel garanci, ze objednane zbozi bude zaplaceno. Ja jsem za dobu svych implementaci prisel zhruba na tyto moznosti:

    • dobirka - +zbozi skutecne musi byt nejprve zaplaceno, pak jej zakaznik ma; -k cene za balne shrabne neco posta; -zbozi muze dojit poskozene; -zbozi se muze obchodnikovi vratit jako nevyzvednute (nebo odmitnuto) - co pak s nim?
    • proforma faktura - +nejprve penize dorazi na ucet, -doba cele transakce; -papirovani, ktere v e-komerci nema co delat; +oba subjekty maji v ruce prokazatelne vymahatelny papir
    • Expandia banka - -omezeni na jeden bankovni dum (ostatni vyhody/nevyhody nech reknou uzovatele, muj pohled by byl ciste externi, sam ucet v Expandii nemam)
    • Platebni karta - +obchodnik si muze cenu 'stahnout' sam; -zakaznik si muze overovat platby a cenu odmitnout, coz ja poznam az po vydani zbozi (nebo mohu cekat az mi platba dojde fyzicky na ucet => naklady na zasilani uctu, to neni malo penez za mesic); -neverim nikomu a nicemu a nikomu bych jen tak nedal cislo sve kreditky, kdyby si na zapade obchodnik vzal z karty o cent vice, skoncil, zkuste se u nas domahat u soudu skody za nekolik desitek Kc... - cesta je nepruchodna a zakaznici ji odmitaji (mozna me p. Knapp a jini provozovatele presvedci o opaku) (ano jsem skeptik teto metody u nas, apson pokud dobre chapu jeji princip v nasich podminkach nehlede k tomu, jak delaji ruzne banky opicky a co si narokuji nez Vam kreditku (kterou nezaplatite jen v siti 10 spec. obchodu) vydaji)
    • Platba predem - +obchodnik dostane jiste penize; -zakaznik nema jistotu, ze zbozi dostane; -zakaznik na zbozi muze cekat vecnost; -tohle je o e-komerci?
    • Registrace (tedy 'vychovani' zakaznici) - +vhodne u velkoobchodu, tam se take nejprve musite prokazat a udelat jisty rabat (zpravidla) nez se s vama zacnou bavit; -bavime se o iShopu v obecnem meritku? - pokud ano, pak varianta de-facto nepouzitelna

    BTW doufam, ze snaha o jiste formatovani LUPA zkousne, jinak se omlouvam za ponekud stizenou citelnost

    Tak a ted babo rad, nepochybne bychom mohli vymyslet i nekolik subvariant jako jsou napr. proplaceni seku, trvale prikazy, sponzoring a ja nevim co jeste, nicmene zakladni otazka zustava stale stejna: obchodnik potrebuje dostat zaplaceno a zakaznik potrebuje zbozi, oba co nejrychleji, bez zbytecnych bocnich nakladu a papirovani. Pokud toto nekdo u nas rozlouskne (myslim CR), pak jiste ziska velke bonusy pred ostatnimi...

  • 19. 11. 1999 18:05

    Roman Bouchner (neregistrovaný)
    Ceny za obchod muzou byt male, staci se podivat : http://www.inlight.cz/cz/cenik.html Sice je to urceno jen pro mensi obchody, ale za tu cenu to stoji, ne ?
  • 27. 11. 1999 19:10

    Ludd (neregistrovaný)
    Jedinou moznosti HHTP autentikace je "basic". Tu uz dnes ovsem pouziva malokdo. Autorizace je vetsinou resena v ramci Webove aplikace a pak si muzes heslo nechat pomoci javascriptu krasne posilat jako MD5 zahesovanou odpoved na vyzvu.

    Certifikaty nikoho nezajimaji. Bezny uzivatel jim nerozumi a experti na e-bussiness netvori vetsinu nakupujicich ;-)

  • 17. 11. 1999 21:18

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Dosud napsané na mě udělalo spíš dojem, že jde spíš o nabídkový katalog (s objednávkovým systémem) než o obchod. Skutečný obchod musí být napojen online na obchodní systém, který eviduje aktuální skladové zásoby a poskytuje informace o tom, v jakém stádiu vyřizování objednávka je, tj. například:
    - čeká se na platbu
    - čeká se na dodávku zboží
    - jsou k dispozici jen některé z objednaných položek
    - zásilka odešla dne ddmmyyyy, podací číslo je xxx
    Zákazník musí v každém okamžiku vědět, co se s jeho objednávkou děje.
    On je tedy trochu problém v tom, že řada tzv. internetových obchodů vlastně ani obchody nejsou :-(
  • 18. 11. 1999 11:25

    Jan Vávra (neregistrovaný)
    Konečně něco, s čím můžu 100% souhlasit. Zákazník vidí pouze tu (řekněme prezentační) vrstvu, kde hledá a objednává. Na druhé straně za zrcadlem musí ale být pořádný systém nejen pro správu objednávek (věci jako logistika, sklady, partneři, distribuce, účetnictví a pod. buď přímo obsahuje, nebo má alespoň kvalitní interfejs na další SW), který je mnohem komplikovanější, a to vše se zpětnou vazbou na zákazníka přes WWW.

    Kdo si najme studenta, kterej mu to udělá za pár stovek a ještě to poskládá z free komponent posbíranejch po webu, je sebevrah. Když to doženu ad absurdum, tak jedině zdiskredituje všechny ostatní, protože brzy skončí s ostudou a odradí klienty.

  • 19. 11. 1999 8:40

    Radek Havelka (neregistrovaný)
    Jo jo, nezbyva nez nesouhlasit. Ono opravdu jde naprgat takovej geschaft za par stovek. Od studentika z CVUTu. Na freewarovejch skriptech z webu. Ale jak to cele dopadne? Studentik bude mit zkousky, skripty z webu nemaj samozrejme zadnou zaruku funkcnosti a bezpecnosti, support ..., spatnej den, a obchudek se sesype. Sesype se ale jen par webovejch stranek, ktere se par primitivnejsim uzivatelum jevi jako obchodni dum a kteri tahaji mamu za ruku a rikaji > MAMO, tak se pojd podivat, tohle je ten slavnej E-BUSSINESS ... Jasne, ze o tom to neni. Myslim si, ze pokud se to ma udelat poradne, nelze koukat na nejakou zlatku. Je jasne, ze pokud nekdo prodava na vesnici vajicka, nepodrebuje E-bussiness. Ale kdyz uz se to dela, musi se to udelat poradne. Placeni, zabezpeceni, navazani na interni databaze... Reklama, PR, ... Neni to o peti tisicich ...
  • 24. 10. 2003 17:43

    Kučera Michal (neregistrovaný)
    Musím Vám oponovat!!!

    Nechtěl jsem ale musím napsat.

    Zcela souhlasím jen s první částí Vašeho článku, ale od části kdy říkáte aby se administrace svěřila studentům a stejně tak webdesign - to už mě rozčílilo. Proč?

    Nevím jak vy ale jsem živ z toho že někomu tvořím stránky, udržuju databáze a podobně. Mám živnostenský list, platím daně. Studenti daně neplatí a proto si mohou dovolit být s cenami velmi nízko (no jak kdy, někdy bych to ...). Teď si představte a řekněte mi jak se má uživit poctiví živnostník který platí daně když všechno odbudou studenti kteří nezaplatí ani korunu - výsledek - ano pár lidí ušetří nějakou korunu za cenu -

    několik lidí přijde o práci - jde na sociálku, podporu
    nezaplatí se ani koruna na daních

    tyto dva elementy vedou jen k zatěžování státního rozpočtu a ke zvyšovaní daní - je to trochu přitažené za vlasy ale zkuste si to jen tak namátkou spočítat.

    Podle mne se jedná o daňové úniky atd. atd. - myslím že i lidi kteří se takto snaží radit by měli být trestně stíháni protože rozvrací ekonomiku našeho státu.

    Nehledě na to že student Vám něco vytvoří - vezme peníze, pak se najde chyba - a student? je v ...

    S pozdravem Michal Kučera