Česko v čerstvé analýze Freedom on the Net 2015 (PDF) nehledejte. Sousední Slovensko se kupodivu objevilo alespoň v grafu znázorňujícím svobodu a nesvobodu na celosvětovém internetu, byť samo o sobě hodnoceno není.
V grafu na první pohled jasně uvidíte země, kde internet rozhodně svobodným není: Čínu, Rusko, Írán, Egypt, Vietnam, Saudskou Arábii, Pakistán, Thajsko, Sýrii, Bělorusko, Kubu, Uzbekistán, Súdán, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Myanmar, Etiopii či Bahrain.
V porovnání s loňskou analýzou to navíc vypadá, že z 65 studovaných zemí se jich 32 vydalo špatným směrem, tedy směrem k omezování svobody internetu a tím také, zpravidla, svobody občanů.
Nejzásadnější negativní vývoj podle zprávy zaznamenala Libye, na dalším místě najdete Ukrajinu společně s Francií. Špatným směrem ale míří i Austrálie. Což vás, pokud sledujete dění na světovém internetu, nepřekvapí.
Internet, coby nástroj svobodného a velmi obtížně ovladatelného šíření informací, je nejčastěji subjektem cenzury. Vadí kritika autorit, odhalování korupce, dochází k omezování možností opozice vyjadřovat se svobodně. Paradoxně je v 21 zemích zásadní problém s obsahem, který je kritický vůči náboženství, v některých zemích je něco takového nejenom v rozporu se zákonem, ale tvrdě postihované. Vadí ale i satira a v šestnácti zemích je potlačován internet i proto, že umožňuje politický aktivismus a mobilizování v rámci protestů či aktivit veřejnosti.
Nebezpečné tendence se objevují i v otázce odstraňování obsahu, kde řada států, které jsou neúspěšné při blokování přístupu, požaduje kompletní odstraňování konkrétního obsahu. Zneužívají k tomu řadu zákonných mechanismů, ať už jde o DMCA (platné v USA) a další obdobné cesty, které mají sloužit ochraně autorského práva. Zneužívají i podivné „právo na zapomnění“ v Evropské unii a některé státy (zejména Francie) touží po rozšíření platnosti tohoto „práva“ do celosvětové podoby.
V celosvětovém měřítku je podle FOTN 2015 svobodných 34,3 % celosvětové populace. Částečnou svobodu si užívá 22,7 % a 31 % sice internet má, ale svobodný není. Zbytek, tedy 12 %, nebyl v rámci analýzy zkoumán (což je například právě Česká republika).
FOTN 2015 varuje před stoupajícím sledováním, které se plně objevilo před několika lety, kdy Snowden začal postupně ukazovat na praktiky americké NSA, ale i dalších tajných služeb. Analýza zdůrazňuje, že 14 ze 65 zemí schválilo zákony, které umožňují šmírování rozšířit.
A také to, že v řadě zemí se věnuje nebývalá pozornost šifrování, které stojí všudypřítomnému sledování v cestě. V některých případech to vede i k tomu, že je šifrování postaveno mimo zákon nebo je státem kontrolováno.
- 61 % lidí žije v zemích, kde je cenzurována kritika vlády, armády či vládnoucích rodin
- 47 % lidí žije v zemích, kde byli jednotlivci napadeni či zabiti za jejich online aktivity
- 58 % lidí žije v zemích, kde jsou blogeři či uživatelé internetu zatýkáni za sdílení obsahu, týkajícího se politických, sociálních či náboženských otázek
- 47 % lidi žije v zemích, kde obvinění z korupce mířící na představitele vlády či firem vede k represím a postihům
- 45 % lidí žije v zemích, kde satira či humor může vést k cenzuře či vězení
- 34 % lidí žije v zemích, kde jsou umlčována témata týkající se LGBT
- 38 % lidí žije v zemích, kde jsou blokována sociální média či aplikace pro posílání zpráv
- stejný počet lidí žije v zemích, kde bývají internet a mobilní sítě vypínány z politických důvodů
Rozšiřuje se i tlak na likvidaci „internetové anonymity“. Stoupá násilí, harašení, online útoky. A to připomeňme, že autoři FOTN 2015 ještě zdaleka nebrali v potaz vývoj okolo uprchlíků směřujících do Evropy.
Zvláštní pozornost je potřeba věnovat i snaze o potlačení síťové neutrality. Sem mimochodem patří i snahy Facebooku, který své „Internet.org“ maskuje za snahu pomoci rozvojovým zemím. A ačkoliv jde o aktivitu se slovem „internet“ v názvu, jde o budování oddělené sítě, která sice používá internetové protokoly, ale Facebook vše striktně ovládá. Případné opuštění tohoto prostoru je chytře omezeno tím, že samotné „Internet.org“ je zdarma, zatímco pro skutečný internet je nutné platit.
ČLÁNKY DO MAILU